Životnost střešního pláště ploché střechy závisí zásadně na způsobu odvodnění srážkové vody. Hromadění vody nevede jen k poškození hydroizolace, ale může způsobit i statické problémy celé konstrukce. Špatně navržený odvodňovací systém může výrazně zkrátit životnost střešního pláště a způsobit značné škody.
Přitom správné řešení odvodnění ploché střechy není složité - stačí znát základní principy, umět spočítat potřebnou kapacitu a vybrat vhodný systém. V tomto průvodci se dozvíte, jak na odvodnění plochých střech včetně výpočetních vzorců a porovnání gravitačního a podtlakového systému. Najdete zde praktické informace pro návrh odvodnění logistických hal i administrativních budov.
Základní principy a systémy odvodnění střech
Odvodnění střech lze realizovat vnitřně (přes vpusti a svody do kanalizace uvnitř budovy) nebo vně (do podokapních žlabů se svodem po fasádě). U průmyslových hal převládá vnitřní odvodnění kvůli jednoduchosti, u bytových domů se často volí kombinace obou systémů. Volba závisí na velikosti objektu, klimatických podmínkách a architektonických požadavcích. Klíčové je dodržet základní pravidla pro umístění a dimenzování komponentů.
Co pomáhá k odvodnění střechy
Při odvodnění ploché střechy jsou zásadní především kvalitní systémové prvky a jejich správná instalace:
- Střešní vpusti: představují srdce celého systému. Doporučují se průmyslově vyrobené díly s integrovanou manžetou ze stejného materiálu jako hydroizolace, které lze dokonale svařit. Minimální průměr je DN 70, ale doporučuje se alespoň DN 100 pro snížení rizika ucpávání. Správné umístění vtoků je kritické - musí být v nejnižším místě odvodňované plochy a minimálně 500 mm od atik a prostupů. Těleso vtoku se vždy připevňuje k nosné konstrukci.
- Ochranné košíky vpustí: zabraňují zanášení vpusti většími nečistotami (jako listí, atd). U střech s kačírkem nebo jiným přitěžujícím souvrstvím se používají speciální perforované koše.
- Vyhřívání vpustí: představuje důležité opatření proti zamrznutí. K dispozici jsou samoregulační systémy na 230 V nebo nízkonapěťové varianty s termostatickou regulací.
- Bezpečnostní pojistné přepady: zahrnují nouzové odvodnění pro případ ucpání hlavního systému odvodnění nebo havárie kanalizace. Pro jednu vnitřně odvodňovanou střechu se navrhují nejméně dva vtoky se samostatnými dešťovými odpady. Případně lze jeden vtok nahradit přepadem, nouzovým odvodněním nebo dalším vhodným technickým opatřením (viz ČSN 73 1901-1 - 7.2.3.2.5). U všech střech s povlakovou krytinou se musí navrhnout nouzové odvodnění podle ČSN 75 6760, ČSN EN 12056-3 a ČSN EN 752, nebo odtok přes okapní hranu.
Gravitační vs. podtlakové odvodnění střech
Gravitační systém: Osvědčené řešení
Gravitační systém využívá spád potrubí a gravitaci. Je vhodný pro menší objekty do 1000 m² a vyznačuje se:
Čtěte také: Míchání betonu: Důležité rady
- Jednoduchostí návrhu a údržby
- Dostupností komponentů
- Nižšími počátečními náklady
Podtlakové odvodnění střech: Moderní řešení pro velké objekty
Podtlakové odvodnění využívá výšku budovy a podtlak v potrubí. Při intenzivním dešti se potrubí naplní a speciální vtok zabrání přístupu vzduchu - vzniká podtlakový efekt. Systém je ideální pro logistické haly, obchodní centra, sportovní areály a průmyslové objekty nad 1500 m².
Výhody podtlakového systému:
- Menší dimenze trubek
- Svoboda projekce
- Samočištění
- Úspory prostoru v dispozici objektu
Výpočet odvodnění ploché střechy
Dimenzování odvodnění střechy, a tím přiřazení velikosti okapového žlabu, závisí na množství srážek, základní ploše střechy (půdorysné ploše) a koeficientu odtoku (sklon, vlastnost povrchu). Pro toto dimenzování platí průtočné plochy vypočtené ze světlých rozměrů. Údaj o velikosti pro všechny druhy střešních okapových žlabů a dešťových svodů, vztahující se k šířce přířezu (provedení) resp. Základy pro dimenzování jsou definovány v DIN 1986.
Základem pro dimenzování podle DIN 1986 - 2 jsou půlkulaté kotlíky. V grafu je znázorněno zjednodušené stanovení potřebných velikostí dešťových svodů v závislosti na odvodňované půdorysné ploše střechy. Zakládá se na množství srážek 300 l/(s x ha). Součet dešťových srážek se definuje měřenou výškou dešťových srážek v závislosti na době trvání deště. Uvedené hodnoty vyplývají z trychtýřovitých/půlkulatých kotlíků. Další zásady pro dimenzování jsou uvedeny v bodě 4.
U dešťových svodů s pravoúhlým průřezem musí mít nejmenší strana minimálně velikost průměru (jmenovité velikosti) příslušného dešťového svodu s kruhovým průřezem. Průtok vpusťmi a chrliči počítáme jednotlivě pro každý prvek zvlášť, podle jeho příslušné účinné plochy střechy. Správný návrh odvodnění ploché střechy je základem funkčního systému. Pro naši halu (1200 m²) potřebujeme minimálně 5 vpustí DN 100 nebo 4 vpustí DN 125.
Čtěte také: Vše o betonových žlabech pro odvod vody
Speciální případy a praktické tipy
Odvodnění zelené střechy
Odvodnění zelené střechy vyžaduje speciální přístup. I když substrát může zadržet až 70 % srážek, pro výpočet se používá C = 1 kvůli bezpečnosti. Při výpočtech hlavního odvodnění střech se substrátem by při zohlednění retenčních schopností mohl být součinitel odtoku 0,5. Nicméně doporučuje se, aby nebyl menší než 1, protože nejen v době stavby by odvodnění bylo nedostatečné, ale investor se může kdykoliv rozhodnout a střešní substrát vyměnit za neakumulační povrchovou úpravu. Kritické je použití ochranných košů nebo šachet proti zanesení substrátem.
Odtokový součinitel lze pro plochu s přesně definovaným souvrstvím stanovit také na základě měření v akreditované zkušebně podle české technické normy ČSN EN 12056-3 při návrhovém dešti o intenzitě 0,03 l * s-1 * m-2 po dobu 15 minut ze vzorce C = Q / (r * A). Mocnost souvrství vegetační střechy se měří od horní hrany kořenovzdorné vrstvy (zpravidla hydroizolace) a v případě střechy s obrácenou skladbou vrstev od horní hrany tepelné izolace po povrch vegetačního souvrství kolmo ke sklonu střechy. Mocnost souvrství nebo aplikace souvrství, jehož odtokový součinitel se stanovuje podle věty první této poznámky, se prokazuje projektovou dokumentací nebo zprávou technického dozoru investora nebo jeho zápisem ve stavebním deníku.
Nouzové odvodnění
Nouzové odvodnění - je povinné u nových střech s atikami a zajišťuje odvod přebytečné vody při ucpání hlavního systému odvodnění nebo havárie kanalizace.
Nejčastější chyby:
- Podcenění intenzity srážek
- Špatné umístění vtoků
- Zanedbání použití nouzového odvodnění
- Nedostatečná údržba (kontrola a revize minimálně 2× ročně)
Akumulace srážkových vod: Výpočet objemu nádrže
Při rozhodování o vhodném objemu nádrže na dešťovou vodu je nezbytné brát v úvahu několik klíčových faktorů. Jedním z nich je samozřejmě velikost vaší střechy, která určuje množství srážkové vody, kterou lze zachytit. Dále je důležité zohlednit i specifickou lokalitu, kde se váš dům nachází, a roční úhrn srážek v dané oblasti. Pokud se nechcete zabývat úplnými detaily nebo nemáte ambice chápat jak výpočet funguje, doporučujeme pro stanovení potřebného objemu nádrže použít kalkulačku. Pro přehlednější práci jsme pro vás připravili jednoduchou kalkulačku na výpočet odvodnění.
Kolik vody naprší?
Hlavním parametrem pro výpočet je velikost odvodňované plochy v m2. Do nádrží doporučujeme odvodňovat zejména střechy, a to ať už rovné nebo šikmé. Samozřejmě je možné odvodnit také terasy, pergoly, aj. Nedoporučujeme do nádrže svádět pojížděné či jinak znečišťované plochy. U šikmých střech se uvažuje vždy půdorysný průmět, nikoliv plocha tašek. Druhým parametrem je množství srážek v lokalitě, kde se nachází vaše stavba.
Čtěte také: Jak správně instalovat betonové žlaby na odvod vody?
Pro zcela přesný výpočet vašeho případu se lze k uvedeným objemům dopočítat následujícím výpočetem:
"Odvodňovaná plocha v m2" x "srážkový úhrn v mm/rok" / 365 x 21 = objem v litrech.
To je například 100 m2 x 500 mm/rok / 365 x 21 = 2876 l. Hodnota 21 dní z jednoho roku ve výpočtu je čistě empirická, vyjadřuje třítýdenní interval výměny vody v nádržích a používá se ve všech kalkulacích posledních let. Ve svém vlastním výpočtu samozřejmě můžete uvažovat i s jinými intervaly. Kalkulačka se ptá na velikost vaší zahrady, kterou budete z nádrže zavlažovat. Budeme potřebovat půdorysnou rozlohu všech odvodňovaných střech (v metrech čtverečních). Potřebujeme vědět typ vaší střešní krytiny. Podle obce, ve které se budova nachází, se automaticky doplní roční úhrn srážek. Výsledek výpočtu i s komentářem obdržíte ihned po vyplnění všech požadovaných polí.
Kolik vody spotřebuji?
Dešťovou vodou lze v průměru nahradit až 50% celkové spotřeby vody v domácnosti. Opět je to ale spíše průměrná hodnota a pokud se nechcete spoléhat na kalkulačky, je třeba udělat si vlastní výpočet. Dešťovou vodu nelze používat k činnostem vyžadujícím určitou hygienickou úroveň. Jedná se o osobní hygienu, vaření, aj. Vodu naopak lze použít na:
- Splachování toalety: Je třeba uvážit počet osob v domácnosti a reálnou spotřebu. Např. velké spláchnutí může spotřebovat okolo 10 l, malé 3 l. Spotřeba vody na splachování může být okolo 20 - 60 l na osobu a den. Jednoduše lze tedy spočítat průměrná spotřeba na například 4 člennou rodinu, průměrně 40 l/den = 160 l denně. To je cca 58 m3 ročně nebo cca 3,4 m3 ve výše citovaném třítýdenním intervalu. Budeme-li uvažovat jen 20 l denně, rázem jsme se všemi hodnotami na polovině a to jsou docela velké rozdíly. Pokud chcete dešťovou vodu využívat i ke splachování WC, kalkulačka potřebuje znát počet osob, které trvale žijí ve vaší domácnosti.
- Zalévání zahrady: Obvykle se ve výpočtech pracuje s hodnotou 150 l / m2 / rok. Jedná se opět o empirickou hodnotu. Je třeba uvážit, že každý pěstuje na zahradě jiné rostliny či plodiny, každý je zvyklý jinak zalévat a také nároky na zalévání jsou jiné v horských oblastech a jiné v suchých oblastech na jihu Moravy, aj. Pokud řešíte zalévání stávající zahrádky, nebude tak těžké spočítat kolik vody reálně spotřebujete. U novostaveb je třeba přihlédnout k plánovanému typu zahrady, rostlin nebo zda budete zavlažovat manuálně nebo automatickým systémem.
- Praní prádla: Opět záleží na počtu lidí v domácnosti, konkrétním provozu a také staří a typu pračky a používaných cyklů. Starší pračky mohou spotřebovat cca 80 - 100 l vody na cyklus, novější určitě méně, spíše do 50 l / cyklus. S počtem osob souvisí také počet pracích cyklů týdně. Mladý pár bez dětí může počítat určitě výrazně méně než čtyřčlenná rodina se dvěma a více malými dětmi.
- Umývaní auta, kola, případně jakékoliv jiné využití dešťové vody venku. Opět velmi individuální, je třeba přihlédnout ke zvyklostem u stávajících objektů či očekáváním u novostaveb.
Kombinace množství srážek a spotřeby
Ještě jednou si tedy shrneme, co bychom měli mít vyřešené:
- Kolik vody ročně naprší na základě půdorysného průmětu odvodňované plochy a místních srážkových úhrnů.
- Kolik vody spotřebujeme na splachování, zalévání, praní prádla či jiné aplikace.
Co nám z toho může vyjít za možnosti?
- Vypočtený roční úhrn dešťové vody bude např. 60 m3, plánovaná celková spotřeba za rok např. 60 m3. Jedná se o ideální stav, kdy je plánovaná spotřeba a množství dostupné vody v rovnováze. Řešíme tedy "jen" jak dlouhý interval výměny vody v nádrži použít. V případě třítýdenního bude vycházet nádrž okolo 3,5 m3.
- Vypočtený roční úhrn dešťové vody bude např. 60 m3, plánovaná celková spotřeba za rok např. 100 m3. Zde reálně hrozí nedostatek srážkové vody. Můžeme buď uvažovat s možností, že bude v průběhu roku mnoho případů, kdy budou vysoké intenzity i časté úhrny srážek a volba větší nádrže než je ta vztažená pouze k odvodňované ploše nám zajistí dostatek vody. To může být nádrž např. okolo 5-6 m3. Zároveň je třeba ale počítat, že vlivem nerovnováhy může být část roku nádrž zcela prázdná a zvýšené náklady spojené s výběrem větší nádrže se nemusí tak rychle vrátit. Další možností je zvětšení odvodňované plochy. Do nádrže je možné zapojit například i odvodnění různých přístřešků, teras a jiných ploch. Poslední možnost je pak snížit spotřebu. Počítat tedy využití dešťové vody pouze pro splachování nebo pouze pro zalévání, aj. Obecně v tomto případě lze doporučit volbu o něco větší nádrže než vychází z odvodňované plochy. Ale s rozumem. Dělat dvakrát takovou nádrž se spíše ekonomicky nevyplatí.
- Vypočtený roční úhrn dešťové vody bude např. 60 m3, plánovaná celková spotřeba za rok např. pouze 30 m3. Jedná se o případ, kdy se nespotřebuje všechna voda, která naprší. V tomto případě je dobré volit nádrž spíše s ohledem na spotřebu, tedy menší. Vyjímkou je případ, kdy přebytečnou vodu není kam pouštět. Tedy není dostupná kanalizace nebo nejsou vhodné podmínky pro vsakování přebytečné dešťové vody na pozemku.
Doufáme, že jsme Vám tímto článkem alespoň trochu pomohli ve výběru té správné velikosti nádrže. Pokud budujete nádrž u stavby, kde již delší dobu žijete, hodně vycházejte z dosavadního provozu. Pokud třeba chytáte vodu do sudů, vycházejte i z těchto poznatků.
Legislativní rámec a výpočet stočného za srážkové vody
Pojem srážkové vody dle Zákona o vodovodech a kanalizacích zahrnuje rovněž povrchové vody vzniklé odtokem srážkových vod dopadajících na pozemky a je tedy širší než pojem srážkové vody dle Vodního zákona, kde se jedná jen o srážkové vody ze staveb. Předpisy pro ochranu životního prostředí a celá řada dalších norem dnes regulují i hospodaření s dešťovou (srážkovou) vodou. Dešťovou vodu lze vsakovat nebo akumulovat pro další použití mimo budovu (zálivka) nebo ji po úpravě používat v budově (např. pro splachování), kde musí být zcela oddělena od rozvodu pitné vody.
V § 20 zákona č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích je dána povinnost platit za odvádění srážkových vod. Tato povinnost se vztahuje na vody, které jsou odvedeny do kanalizace. Povinnost platit stočné za odvádění srážkových vod kanalizací pro veřejnou potřebu se nevztahuje na plochy nemovitostí určených k trvalému bydlení a na domácnosti, dále na zoologické zahrady, plochy dálnic, silnic, místních komunikací a účelových komunikací veřejně přístupných, plochy drah celostátních a regionálních, včetně pevných zařízení potřebných pro přímé zajištění bezpečnosti a plynulosti drážní dopravy a na veřejné a neveřejné pohřebiště, dle zákona 274/2001 Sb. § 20, odst. 6. V případě, že část nemovitosti určené k trvalému bydlení není používána k bydlení, ale jedná se o prostory k podnikání, je z této části povinnost platby za odvádění srážkových vod. Tato platba se vypočte poměrem ploch určených k podnikání ku celkové ploše objektu.
Výpočet množství srážkových vod odvedených do kanalizace bez měření je upraven Vyhláškou Ministerstva zemědělství č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb. § 31 této Vyhlášky stanovuje způsob výpočtu množství odváděných srážkových vod dle vzorce uvedeného v příloze č. 16. Výpočet se uvádí ve smlouvě o dodávce vody a odvádění odpadních vod. Počítají se všechny plochy, z kterých jsou srážkové vody odváděné do kanalizace, a to i nepřímo, když dešťový svod je vyveden na komunikaci, po které však voda stéká do kanálu.
Pro výpočet celkového odtoku se používá dlouhodobý srážkový normál*. Ten je průměrem určité hodnoty (např. roční srážky) v daném místě nebo oblasti za 30 let, v současné době za období 1961 až 1990. Tato hodnota se pak používá 30 let, tedy do roku 2020. Jedná se o normu Světové meteorologické organizace. Výpočet množství srážkových odpadních vod se provádí dle přílohy č. 16 k vyhlášce č. 428/2001 Sb., ve znění novely vyhl. č.244/2021Sb.
Dne 1. 6 2021 došlo k legislativním změnám vyhlášky 428/2001 Sb. (ve znění novely vyhl. č. 244/2021 Sb), která je prováděcí vyhláškou zákona č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu. Touto novelou se mění od 1.1.2022 hodnota srážkového normálu, který je rozhodný pro výpočet množství zpoplatněných srážkových vod. Pro období od 1.1.2022 do 31.12.2051 se tedy použije dlouhodobý srážkový normál stanovený z období 1991 až 2020, který dle sdělení Českého hydrometeorologického ústavu ze dne 30.11. Současně dochází ke změně přílohy č. 16 vyhlášky č. 428/2001, která nově rozšiřuje vzorec pro výpočet množství srážkových vod odváděných do kanalizace.
*Dlouhodobý srážkový normál je průměrem ročního úhrnu srážek v daném místě nebo oblasti za období alespoň 30 let a poskytuje jej Český hydrometeorologický ústav. Pro období od 1. ledna 2022 do 31. Pro účely výpočtu stočného se množství odvedených srážkových vod vypočítává samostatně pro každý pozemek a stavbu, ze které jsou tyto vody odvedeny přímo přípojkou nebo přes volný výtok do dešťové (uliční) vpusti a následně do kanalizace.
Plochy propustné zpevněné, např. Dle přílohy č. 16 vyhlášky č. 428/2001 Sb.
Dotační programy pro nádrže na dešťovou vodu
Jak velká nádrž na dešťovku je pro vás vhodná a jakou výši dotace získáte? To vám zdarma a jednoduše spočítá naše unikátní kalkulačka nádrží. Dotace se vypočítá podle velikosti použité nádrže. Velikost je pouze na Vás, ale naše kalkulačka Vám pomůže udělat si obrázek o možné výtěžnosti. Pokud se chcete orientovat pomocí výsledků kalkulačky, velikost nádrže byste spíše měli volit podle vyšší z obou uvedených hodnot. Kalkulačka umožňuje "pohrát si" s koeficienty z oficiální dotační kalkulačky. Dotační kalkulačka je napevno nastavená na určité průměrné hodnoty, kdežto v naší kalkulačce si můžete všechny vstupní hodnoty upravit podle vlastních představ a potřeb. Zaléváte zahradu vydatněji?
Využitím našeho kalkulátoru nádrží na dešťovou vodu dosáhnete nejen přesných výsledků, ale také sebejistoty ve vašem rozhodnutí. Naše firma chápe důležitost udržitelného nakládání s vodou a ochranu životního prostředí. Proto jsme vytvořili tento kalkulátor nádrží, který vám umožní získat informace potřebné pro správný výběr objemu nádrže na dešťovou vodu. Započněte svou cestu k získání vlastní nádrže na dešťovou vodu dnes. Využijte náš kalkulátor, který je přístupný na našem webu. Pokud máte jakékoli dotazy nebo potřebujete další informace, neváhejte se na nás obrátit. Společně můžeme přispět k ochraně životního prostředí a snížení spotřeby pitné vody. Využijte dešťovou vodu jako udržitelný zdroj a přispějte ke zdravější a ekologičtější budoucnosti. Vaše rozhodnutí pro nádrž na dešťovou vodu může mít velký dopad.
tags: #q #roc #srazkove #vody #ze #strechy