Základy patří k nejdůležitějším součástem domu. Při jejich stavbě se nevyplatí šetřit ani spěchat. Odstranění případných vad totiž bývá velmi nákladné, nebo dokonce nerealizovatelné. Proto by měl projektant i investor věnovat výběru vhodného způsobu založení zvláštní pečlivost.
Význam tepelné izolace u základů
Dnešní úsporné objekty vyžadují v podlahách na terénu poměrně velké tloušťky tepelné izolace, abyste se vyhnuli tepelným ztrátám. Začne-li se s tepelnou izolací už u základové desky, přinese to nemalé finanční úspory při provozu domu. Způsobů, jak základy izolovat, je mnoho. K těm méně finančně náročným, avšak velmi účinným patří založení stavby na tepelně izolačním zásypu, které nepředstavuje žádnou extrémní finanční investici oproti běžnému zakládání.
Běžně se setkáváme s tloušťkami izolantů od 120 mm pro standardní domy přes 150 - 200 mm pro nízkoenergetické až po 200 - 300 mm pro pasivní domy. Pro izolace větších tlouštěk s malým dotvarováním a bez akustických požadavků, jako jsou například izolace na terénu, se používají nejčastěji pěnové izolanty, zejména pěnový polystyren. Tyto materiály mají při celoplošném zatížení pro běžné případy dostatečnou únosnost tj. při běžném zatížení mají malé stlačení i při velkých tloušťkách izolace.
Návrh a provedení tepelné izolace podlahy s malým dotvarováním není složitý, je třeba dodržet pouze několik jednoduchých zásad. Při použití dostatečně pevné izolace (pro běžné rodinné domy např. nejpoužívanější Isover EPS 100) vzniká největší dotvarování zejména pokládkou na nerovný podklad. Působící zatížení pak nepřenáší izolační deska celoplošně, ale bodově pouze v místech, kde se podkladu dotýká. Typickým případem je pokládka na asfaltové hydroizolační pásy, kde se na každém metru nachází spoj pásů s vyvýšením cca 3 mm. Pokud nedojde k vyrovnání nerovností před aplikací desek, budou následně podepřeny pouze z cca 20 %. Podobně působí případné dutiny mezi jednotlivými vrstvami izolačních desek, které vznikají z titulu tolerancí tlouštěk desek, jejich pokládkou na nečistoty na spodní vrstvě apod. Je vhodné použít jednu vrstvu tepelné izolace dostatečné tloušťky. Lepení EPS desek na sebe nedoporučujeme. Pod desky EPS nepoužívejte podsyp s větším zrnem. Velká zrna podsypu by působily jako nečistoty pod pokládkou a způsobovaly bodové zatížení. Trvalé zatížení podlahové konstrukce rodinných domů by nemělo přesáhnout 2 000 kg/m2 (0,02 MPa).
Příklad praktické aplikace
Celoplošně podepřené desky Isover EPS 100 tl. 2 x 50 mm vykázaly při zatížení 2 000 kg/m2 deformaci okolo 1 mm (deklarovaná hodnota max. 2% tj. max. 2 mm). Nicméně, předmětná deska PT je pro tento typ skladby podlahy zcela nevhodná. Podlahová konstrukce je dle vyjádření majitele již několik měsíců stará a stále sedá, současné sednutí se pohybuje až do 7 mm.
Čtěte také: Jak vybudovat betonový základ pro bránu
Typy izolačních podsypů
Stavbu základové desky je možné provést mnoha způsoby. Jednotlivé možnosti provedení se mohou lišit ve zvolených materiálech, konstrukci i použitých technologiích. V dnešní době, kdy se rozmáhá výstavba nízkoenergetických a pasivních domů, se ale stále více používají postupy, které pomáhají dům tepelně izolovat a snížit tak budoucí spotřebu tepla.
Izolační zásyp z Liaporu
S inovativním zakládáním přichází do ČR společnost LIAS Vintířov, která zakládá rodinné domy na tepelně izolačním zásypu z lehkého mrazuvzdorného keramického kameniva Liapor. Společnost Liapor s.r.o. vyrábí kompletní sortiment stavebních materiálů Liapor pro hrubou stavbu. Základním materiálem pro jejich výrobu je lehké keramické kamenivo Liapor, které nahrazuje běžné přírodní kamenivo. Při zakládání rodinného domu máme více možností. Na výběr jsou klasické základové pasy, patky, založení nad terénem s provětrávanou mezerou. U pasivních a nízkoenergetických rodinných domů se stále pečlivěji řeší detaily, kterými uniká teplo - takzvané tepelné mosty. Součást obálky nízkoenergetických a pasivních domů je i spodní stavba - založení domu.
Nejčastější volbou stavebníků bývá založení domu na pasech s monolitickou základovou deskou. U desky na pasech se Liapor Ground ukládá mezi ztracené bednění místo štěrku, hlíny, atd. U samonosné základové desky se Liapor Ground ukládá do připraveného výkopu standardní výška násypu je 500 mm (lze i 750 mm a 1000 mm). Použití zásypu z Liaporu přináší u obou typů základových desek lepší tepelně izolační vlastnosti.
Zakládání domu pomocí Liaporu může realizovat každý, kdo má se zakládáním domů zkušenosti. Výrobce Liaporu, společnost Liapor poskytuje stavebníkům bezplatnou technickou podporu a poradenství. Pro účely výpočtu součinitele prostupu tepla se používá hodnota vypočítaná pro 80% relativní vlhkost dle ČSN 730540-3, která uvádí sorpční vlhkost 3 %, při které dojde k degradaci součinitele prostupu tepla na 0,1070 W/m.K. Tato návrhová hodnota je více než bezpečnou návrhovou hodnotou odvozenou pro určené teplotní a vlhkostní podmínky včetně mechanického namáhání. Z hlediska tepelně technického většinou postačila pro rodinný dům vrstva v tloušťce 0,5 m.
Založení na tepelně-izolačním podsypu z pěnového skla
V poslední době se prosazuje alternativa: založení na tepelně-izolačním podsypu z pěnového skla. Do základové jámy se vsype a zhutní štěrk z pěnového skla. Takto založený dům pak nejen že nepotřebuje základové pasy, nepotřebuje ani tepelnou izolaci pod vrstvami podlahy, jelikož je již od země izolován. Detail napojení spodní stavby na zdivo (sokl) je jednodušší než u betonových pasů. Založení na pěnovém skle je vhodné pro všechny typy zeminy.
Čtěte také: Jak na betonový základ plotu
Co je pěnové sklo? Pěnové sklo se vyrábí z recyklovaného skla - odpadových střepů sebraných na území ČR. Výroba probíhá tak, že se střepy namelou na moučku a smíchají se s činidly a pěnidly. Směs se v kontinuální peci napění a výsledkem je lehčené kamenivo, které lze využít na tepelně-izolační obsypy staveb nebo bazénů, k tepelné izolaci plochých střech nebo výše zmíněných základů.
XPS, nebo styrodur lze v tomto případě v závislosti na parametrech podloží - propustné/nepropustné rovněž nahradit násypem z hutněného, tepelně izolačního kameniva - například z granulovaného pěnového skla. Základová spára je v těchto případech chráněna po obvodě domu metrovou šikmo skloněnou clonou z nenasákavých tepelně izolačních desek, přesahem podsypu z pěnoskla, nebo izolačními svislými péry. Technologie je zranitelná při provádění nebo rekonstrukcích přípojek inženýrských sítí, které tvoří drenáž, přivádějící vodu do podloží stavby.
Příprava podkladu a hutnění
Mezi tvárnicemi ztraceného bednění vzniká často prostor, který je nutné vyplnit - jednak vznikne prostor při skrývce ornice a jednak se v rámci stavby provádí rozvody kanalizace, přípojek vody a elektřiny, a prostor je tak velmi často protkán dalšími výkopy a ten je nutné zasypat. Již při výkopech a dle geotechnické průzkumu zjistíme jakou zeminu vlastně vyhloubíme v rámci základových pasů. Tuto zeminu lze využít pro tyto zásypy. Skrývku ornice zásadně nepoužíváme. Nelze používat ani zeminu s kusy kořenů a organických příměsí - ty následně vyhnívají a tzv. prosedají. Jako nevhodné jsou soudržné zeminy třídy F5-F8 (jíly a hlíny se střední, vysokou, velmi vysokou a extrémní plasticitou), které v podstatě nelze hutnit a jsou objemově nestálé. Všechny ostatní zeminy lze pro zásypy použít, případně je nahradit štěrkovým podsypem.
Abychom mohli na tyto nasypané zeminy provést podkladní betonovou desku je nutné je zhutnit. Hutnění se u těchto jednoduchých staveb provádí pro nesoudržné zeminy (štěrky, písky, hlína štěrkovitá) vibrováním a válcováním. U soudržných zemin pak pouze válcováním. Při zhutňování je nutné dbát, aby nedošlo k porušení svodného potrubí kanalizace a ostatních přípojek. Obecně se u těchto jednoduchých staveb kvalita zhutnění nijak neměří a lokálně tak může docházet k nerovnoměrnému zhutnění, které má za následek vytváření lokálních prohlubní pod podkladním betonem.
Štěrkový podsyp pod podkladní beton
Nyní se dostáváme k problematice štěrkového podsypu pod podkladní beton. Štěrkové podsypy ani polštáře se pod podkladní ani základové desky zpravidla nedělají. Desky jsou navrhovány s ohledem na únosnost stávající zeminy a zlepšování zeminy je v takovýchto plochách neekonomické. V případě podkladních betonových desek se podsyp u hrubozrnných zemin většinou neprovádí, jelikož ty jsou dostatečně únosné a štěrkem již únosnosti významně nepomůžete. Je nutné si však uvědomit, že případná vložená štěrková vrstva má svou mezerovitost, a tedy i vzduch, ve kterém se hromadí radon. Dle příslušné normy musí být všechny štěrkové podsypy a zeminy o mocnosti nad 50 mm odvětrány nad střechu.
Čtěte také: Jak správně hluboký základ pro plot?
V rámci jemnozrnných zemin obsahujících jíly a hlíny střední a vysoké plasticity, které po celou dobu zůstávají mezi základovými pasy, jsou vždy nasyceny vodou a je nutné provést štěrkový podsyp. Tyto zeminy je nutné důkladně nechat vyschnout, následně zaválcovat štěrkem frakce 16-32 tloušťky 100 mm a následně uložit frakci 8-16 tloušťky 150 mm a provést zhutnění vibrační deskou. Štěrkový podsyp se zde dává z jediného důvodu, a to z důvodu urychlení konsolidace neboli postupného vytlačování vody z pórů zeminy při zhutňování. Po vylití podkladní desky betonem se již nepředpokládá znovu nasycení vodou. Pokud by i přesto k němu došlo, stěrkový podsyp při bobtnání jílovitých částí zachytí tuto vodu a nevznikne tak pórový tlak vody zespoda na desku. Upozorňuji, že štěrkový podsyp nepatří pod základovou spáru základového pasu. Zde je nebezpečí průsaku vody a další komplikace.
Velmi nedoporučuji používat jako podsyp štěrkopísek, zejména ve větších vrstvách. Používá se pouze u štěrkopískových polštářů, a to jsou úplně jiné druhy zlepšování zeminy. Pokud jej použijeme u podkladního betonu, únosnost ani sedání nijak neovlivníme, ovšem zaděláme si na skrytý problém v další fázi stavby, kdy na tuto vrstvu vylijeme podkladní betonovou desku. Proto doporučuji v případě štěrkopísku separovat jej od následného betonu polyetylénovou fólií. Stejný postup se aplikuje při odvětrání radonu, kdy nechceme, aby cementové mléko protékalo do vrstvy štěrku a snižovalo tak jeho účinnost na odvětrání. Folii lze u štěrkového podsypu také nahradit geotextílií. V případě použití fólie je betonová vrstva odseparována od podkladu a beton tak není přímo namáhán vlhkostí.
Konstrukce základové a podkladní desky
Podkladní beton není to samé, co základová deska, i když se tak často nesprávně nazývá. Na fórech svépomocných stavebníků panuje mnoho otázek, mýtů a polopravd. Drobná odbočka ke správnému názvosloví. Základová deska není podkladní beton na pasech! Základová deska je druhem plošného základu vyztužená dle statického výpočtu a její tloušťky se pohybují od 0,3 m výše a tvoří základovou konstrukci pod celou plochou objektu. Samozřejmě i jednoduché stavby, jako jsou rodinné domy, se mohou zakládat na těchto základových deskách, pokud to základové poměry vyžadují.
Vraťme se však k podkladní betonové desce neboli podkladnímu betonu. Nejedná se o nosnou konstrukci základů (nosnou konstrukci základů tvoří základové pasy), nýbrž o podkladní vrstvu betonu pro uložení hydroizolačního souvrství, protiradonové izolace a skladby podlahy.
Základová betonová deska podle požadavků na únosnost je buď vyztužena standardně ocelovými profily, nebo řešena jako vláknobeton (skelná, nebo syntetická plastová vlákna), případně drátkobeton.
Podlahová konstrukce je z hlediska statiky komplikovaná v tom, že tuhá deska „plave" na měkkém podkladě. Ze statického hlediska se jedná o působení tenké Kirchhoffovy izotropní desky na pružném Winkler-Pasternakově podkladě. Pro běžné podlahy s celkovým zatížením do 7,5 kN/m2 tak na základě provedeného statického rozboru vystačíme při standardním dodržení technologie s betonovou deskou tl. 50 - 60 mm z betonu B20, vyztuženou sítí W4 150/150 mm (tl. 50 mm), nebo W4 200/200 (tl. 60 mm). Častým dotazem nejenom laické veřejnosti bývá, zda-li do roznášecí vrstvy podlahy patří kari síť. Výztuž ukládáme osově do středu desky.
Na rostlý terén se po provedení výkopových prací, umístění drenáží, zemnění a prostupů pro přípojky profesí (splašková a dešťová kanalizace, elektro, plyn) uložila separační geotextilie. Potřebná vrstva tepelně izolačního zásypu byla navržena v souladu s Tepelně technickým posouzením zakládání Liapor. Na vrstvě izolačního kameniva byla poté položena geotextilie z kontinuálního vlákna o hmotnosti min. 300 g/m2. Návrh základové monolitické (nebo prefabrikované) železobetonové desky vycházel z hodnot sedání zásypu, nutných pro statický výpočet. Hodnoty sedání se liší pro jednopodlažní a dvoupodlažní budovy a v obou těchto variantách pro jednotlivé tloušťky zásypu a typu zeminy, který se nachází na pozemku.
Hydroizolace a radonová ochrana
Hladina podzemní vody nesmí v žádném případě zasahovat základovou spáru (v tomto případě úroveň zásypu z kameniva) a nesmí v průběhu roku kolísat v rozsahu větším než 1 m. Na železobetonovou základovou desku se dále navrhla a realizovala hydroizolace a izolace proti radonu. Další vrstva tepelné izolace už pak nebyla třeba. O to víc bylo důležité přesné zaměření prostupů (kanalizace, voda, elektro), protože vzhledem k chybějící další vrstvě izolace už nebyl prostor pro její umístění. Technicky méně náročné je použití vrstvy pomocné izolace, ve které lze pohodlně umístit všechny rozvody.
Ještě upozorním, že pokud je v domě instalováno teplovodní nebo elektrické podlahové topení nebo štěrková vrstva o mocnosti nad 50 mm, nebo je-li radonový index stavby vysoký, je nutné provést vždy odvětrání radonu přes štěrkové lože nad střechu objektu nebo vložení ventilační vrstvy do kontaktní konstrukce (tedy souvrství podlahy). Sálání tepla z podlahy totiž urychluje také prostup radonu do interiéru stavby.
Materiály pro hydroizolaci
Cílem hydroizolace stavebních konstrukcí je hlavně zabránění přístupu vody do konstrukce a zároveň zabránění vstupu vodních par či plynů. Novým materiálem jsou potom na technologickou kázeň při aplikaci velmi náročné izolační stěrky. Jedná se o pastovité hmoty, vícevrstvé, které jsou na rozdíl od tradičních povlakových izolací natahovány na upravený povrch pomocí špachtlí. (Pozor, pouze některé jsou odolné proti vnikání radonu do stavby.)
V současnosti v podobě těžkých asfaltových pásů nebo hydroizolační plastové fólie. Stěny jsou obvykle zatepleny lepenými nebo kotvenými deskami extrudovaného (minimálně nasákavého) polystyrénu se spoji na pero a drážku a důsledně vystřidanými spárami. Tepelná izolace je zpravidla chráněna drenážní nopovanou fólií a vrstvou netkané textilie.
Doporučení a služby
Nechte si zdarma spočítat cenu základové desky na izolačním zásypu z Liaporu. Pošlete nám potřebné výkresy a my vám připravíme nezávaznou cenovou nabídku. Naši techničtí specialisté vám rádi pomohou s výběrem materiálu, spočítají jeho potřebné množství i orientační ceny a navíc vás nasměrují přímo k nejbližšímu prodejci. Služba je zcela zdarma. Můžete si také stáhnout technickou příručku zakládání domu na Liaporu.
tags: #zaklad #na #izolacnim #podsypu #informace