Vyberte stránku

Průchod komína střechou: Komplexní průvodce správnou instalací

Každá stavba, pro jejíž vytápění je nutné navrhnout a realizovat konstrukci komína, vyžaduje správně vyřešit a provést prostupy stavebními konstrukcemi. Jedním z nejdůležitějších je prostup skladbou střechy. Tento článek se bude podrobně věnovat této problematice, od požadavků a norem až po konkrétní řešení pro různé typy střech.

Požadavky na prostupy komínů stavebními konstrukcemi

Než přejdeme k ukázce konkrétních řešení, je nutné se zamyslet nad požadavky kladenými na prostupy komínů stavebními konstrukcemi. Vzdálenost komína od hořlavých materiálů není zdaleka jediný požadavek na prostup komína střechou. Je důležité si uvědomit, že komín prostupující obvodovou konstrukcí narušuje obálku budovy, na kterou jsou kladené technické požadavky, které bychom měli splnit.

Například skladba střechy by měla být na komín napojená parotěsně, respektive vzduchotěsně. Zásadní je i vodotěsné napojení a také by prostupem komína neměl vznikat výrazný tepelný most. Ve skladbě jak ploché, tak šikmé střechy se nachází spousta hořlavých materiálů a některé z nich je nutné na komínové těleso těsně napojit. Současné normy již poskytují informace, jak řešit prostup komína stropem a střechou z pohledu požární bezpečnosti i konstrukčních souvislostí.

Normativní požadavky a vzdálenost od hořlavých materiálů

Základním zdrojem informací o požadavcích na nejmenší vzdálenost komína od hořlavých materiálů je norma ČSN 73 4201 ed. 2 Komíny a kouřovody - Navrhování, provádění a připojování spotřebičů paliv, platná od prosince 2016. Požadavky jsou členěny dle druhu komínů i dle konstrukcí obsahujících hořlavé materiály. Pro jednovrstvé i vícevrstvé komíny se vzdálenost dřevěných konstrukčních prvků od povrchu komínového pláště stanovuje podle přílohy G a je nejméně 50 mm. Příloha stanovuje zásady pro uložení dřevěných prvků do komínového zdiva a na komínové zdivo a zásady pro prvky probíhající podél zdiva.

Velice důležitým požadavkem při řešení prostupu komína konstrukcí je „Vzdálenost od hořlavých materiálů“. Jakým způsobem se tato vzdálenost stanovuje, udává ČSN EN 1443 Komíny - Obecné požadavky, platná od ledna 2020. Tato norma stanovuje, jakým způsobem musí být komín označen. V souvislosti s novelou normy ČSN EN 1443 došlo k úpravě označování komínů, kdy do označení zatřídění komínu přibyl nový parametr „Typ zkušební sestavy“, který vyjadřuje, v jakém konstrukčním uspořádání byla bezpečná vzdálenost ověřena zkouškou. Tento parametr se značí písmeny „a“ až „l“, která představují celkem 12 typů kombinací tloušťky stěny, tloušťky stropu, jejich tepelných odporů, řešení prostupu stropem (zcela otevřený - s volně proudícím vzduchem, částečně uzavřený - bez tepelné izolace a zcela uzavřený - s tepelnou izolací). K tomu ještě přistupuje ohrazení mezery mezi komínem a střechou. Je tedy zřejmé, že jednomu výrobku (komínu) může být na základě zkoušek přiděleno více označení z řady a až l.

Čtěte také: Zajištění těsnosti průchodů hydroizolací

Vzdálenost od hořlavých materiálů tedy výrobci komínových systémů stanovují na základě zkoušky. Podle výsledků zkoušek výrobci ve svých technických podkladech uvádějí, za jakých podmínek je platná bezpečná vzdálenost od hořlavých materiálů při zabudování komína do stavby a ve svých technických podkladech by měli uvést i návod na bezpečné zabudování komínového tělesa do stavby. V označení komína je tedy vzdálenost od hořlavých materiálů označena hodnotou „xx“ v milimetrech a doplněna písmenem „a“ až „l“.

Důležité upozornění: U komínů uvedených na trh podle starší verze normy ČSN EN 1443 platné do roku 2019 je bezpečná vzdálenost od hořlavých materiálů udávaná pouze hodnotou „xx“ v milimetrech bez písmenného označení. U takto označeného komína je bezpečná vzdálenost od hořlavých materiálů platná pouze pro plně provětrávanou mezeru kolem komína. Údaj tedy nelze aplikovat například na dokonale utěsněný prostup stropní nebo střešní konstrukcí! Pro takový případ, kde kolem komína není provětrávaná mezera, musí výrobce dodatečně stanovit pravidla zabudování svého komínu na základě výpočtu.

Z výše uvedeného vyplývá, že s lety zažitou informací, že velikost odstupu hořlavých materiálů a konstrukcí od komína musí být vždy alespoň 50 mm, si již nevystačíme.

U nerezových systémových komínů se jejich značení řídí výrobkovou normou ČSN EN 1856-1 Komíny - Požadavky na kovové komíny - Část 1: Systémové komíny. Situace je stejná v tom, že výrobce ve svých technických podkladech by měl stanovit návod na bezpečné zabudování nerezového komínového systému do stavby. Je důležité upozornit na skutečnost, že bezpečné vzdálenosti od hořlavých materiálů u systémových nerezových komínů jsou ve většině případů větší než u zděných systémových komínů. Mohou dosahovat hodnot i 100, 150 mm.

Těsnost obálky budovy a kolize s krovem

S obálkou budovy souvisí ještě jedna skutečnost. V dnešní době se stále více staví objekty v tzv. „Pasivním standardu“, ve kterých je nutno splnit požadavek na těsnost obálky budovy podložený Blower Door testem. Do těchto typů objektů je nutné zvolit správný komín, který tyto požadavky splňuje. Ne každý komín je k tomuto účelu vhodný.

Čtěte také: Trvalá vodotěsnost střechy

Z četnosti dotazů stavebníků vyplývá, že prostorová kolize komína s krovem není ojedinělým jevem. Projekt by měl určit přesnou polohu komína v půdorysu objektu tak, aby buďto k této kolizi nedošlo, nebo v konstrukci krovu počítat s výměnou. Na druhé straně je možno vhodně nadimenzovanou konstrukci krovu použít pro statické zajištění komínového tělesa.

Nadstřešní část komína

Důležité místo představuje nadstřešní část komína. Komínová hlava musí v první řadě odolávat povětrnostním podmínkám při současném namáhání teplotou a vlhkostí zevnitř. Problémy mohou způsobit neizolované komíny s nedostatečným tepelným odporem, kde právě při nízkých teplotách dochází k extrémnímu ochlazování spalin a tím ke zhoršení proudění nebo k zamrzání ve vyústění. Nezanedbatelný není ani vzhled této části komína. Výšku vyústění komína nad střechou určuje podrobně pro případy šikmých i plochých střech ČSN 734201:2008.

Možnosti provedení nadstřešní části

  1. Klasická obezdívka

    Jedná se o tradiční řešení, kdy na prefabrikovanou krakorcovou desku je založeno lícové zdivo, které je shora uzavřeno krycí deskou. Tento tradiční způsob zůstává velmi pracný a vyžaduje pečlivé provedení zkušeným řemeslníkem. Výsledná cena hotového díla proto není nízká. Nevýhodou může být i rozšíření komínového tělesa při průchodu střechou.

  2. Komínový plášť z vláknitého betonu

    Řešení, které jednoznačně ušetří čas: odpadá nutnost osazovat jak krakorcovou, tak krycí desku a hlavně oproti zdlouhavému a pracnému obezdívání se plášť jednoduše nasadí shora na komín. Použití komínového pláště nerozšiřuje těleso při průchodu střechou a navíc umožňuje provést přídavné zateplení nadstřešní části vložením izolační rohože do prostoru mezi plášť a komínovou tvárnici. Dokonale zvládnutým detailem je potom odvod vody z povrchu pláště přes oplechování komína. Pláště se dodávají se v délkách od 75 do 250 cm. Mají povrch beze spár, vyznačují vysokou odolností proti povětrnosti, dlouhou životností a dokonalým vzhledem.

  3. Betonové prefabrikáty se vzhledem cihelného zdiva

    Třetí doporučenou možností je využití novinky v oblasti komínové technologie, kterou je skladebný systém na bázi betonových prefabrikovaných dílů. Jedná se o betonové segmenty z hutného betonu, jejichž tvar a povrchová úprava po sestavení dokonale imituje cihlovou strukturu režného zdiva. Jednotlivé přesné segmenty do sebe zapadají zámky a spojují se tenkou vrstvou speciální malty. Díky malé hmotnosti je stavba velmi snadná a rychlá.

    Čtěte také: Efektivní podlahové vytápění

Průchodky komínem

Průchodky pro keramické komíny slouží k bezpečnému průchodu komínového tělesa izolační vrstvou domu. Pro keramické komíny se používá průchodka s čtvercovým otvorem. Výšku volíme podle výšky izolační vrstvy Vašeho domu, rozměr poté dle typu tvárnice.

Průchodky pro nerezové komíny FIRESTOPBOX mají v sobě příslušně velký vnitřní otvor, který odpovídá vnějšímu průměru komínu, na který ji osazujeme. Zde opět volíme potřebnou výšku prvku dle výšky izolační vrstvy. Po osazení průchodky do konstrukce domu je k ní možné pomocí vhodné lepící pásky upevnit pojistnou parozábranu.

Ukázka prostupu komína šikmou střechou

Pro ilustraci správného řešení si popíšeme jedno z možných řešení prostupu komína šikmou střechou na příkladu objektu novostavby rodinného domu, kde nosnou střešní konstrukci tvoří dřevěné vazníky z trámků šířky 100 mm v osové vzdálenosti přibližně 900 až 1200 mm. Skladba střechy byla realizována s tepelnou izolací na bázi polyisokyanurátu (PIR) umístěnou nad krokve. Jedná se o systémovou skladbu DEK ST.8002B.

Realizovaná skladba střešního pláště:

  • velkoformátová plechová krytina MAXIDEK,
  • latě 60x40 mm,
  • větraná vzduchová mezera tl. 40 mm tvořená kontralatěmi 60x40 mm podtěsněnými páskou DEKTAPE KONTRA,
  • doplňková hydroizolační vrstva (DHV) DEKTEN MULTI-PRO II,
  • tepelná izolace TOPDEK 022 PIR tl. 200 mm ve dvou vrstvách,
  • parotěsnící a vzduchotěsnící vrstva TOPDEK AL BARRIER,
  • bednění z OSB desek tl. 22 mm spojované na pero a drážku,
  • vazníkový krov z dřevěných KVH hranolů.

Výše uvedenou skladbou prostupoval komín Schiedel UNI ADVANCED a bylo nutné na něj napojit skladbu střechy obsahující hořlavé materiály. Z označení komína T400 - N1 - D3 - G 50 můžeme vyčíst, že bezpečná vzdálenost od hořlavých materiálů je 50 mm. Z této skutečnosti plyne, že hořlavé materiály nelze přímo napojit na těleso komína. A právě pro tyto situace společnost Schiedel vyvinula řešení pomocí výrobku Vermis ZERO. Jde o desky z expandovaného vermikulitu o tloušťce 50 mm s vysokou teplotní odolností, kterými se obloží těleso komína. Na tyto desky lze už přímo napojit hořlavé materiály.

Postup montáže pro šikmou střechu:

  1. Nejprve se přistoupilo k vyzdění komínového tělesa.
  2. Aby mohlo zdění pokračovat nad úroveň střechy, vyřízl se otvor v bednění, který byl větší o zmíněných 50 mm.
  3. Jelikož jsou desky Vermis ZERO obdélníkového tvaru, pro použití v šikmé střeše se jejich tvar musel upravit. Úprava vermikulitových desek není nijak náročná, jelikož se dají snadno řezat. Důležité je zvolit správnou výšku desek v závislosti na tloušťce skladby. V tomto případě se použil Vermis ZERO s prodloužením 140 mm.
  4. Ještě bychom chtěli upozornit, hlavně pro fázi montáže, že vermikulitové desky nesmějí přijít do přímého styku s tekoucí vodou, jinak dojde k jejich poškození.
  5. Aby styk vermikulitových desek byl s povrchem komína těsný, použije se na styčnou plochu mezi komínem a deskami žáruvzdorný tmel Schiedel ROTEMPO. Zároveň se tmel nanese na všechny styčné plochy mezi vermikulitovými deskami a vyplní se jím i spára na styku s komínovým pláštěm.
  6. Po zatuhnutí tmelu následovalo nalepení parotěsnící a vzduchotěsnící vrstvy ze samolepícího asfaltového pásu TOPDEK AL BARRIER na desky Vermis ZERO. TOPDEK ALBARRIER byl na povrch vermikulitových desek přivařen horkovzdušně pro lepší přídržnost.
  7. Zateplovala se i nadstřešní část komína minerální izolací v tloušťce 50 mm, aby se omezil vznik tepelného mostu komínovým tělesem.
  8. Kolem komínu se doložila tepelná izolace střechy TOPDEK 022 PIR ve dvou vrstvách.
  9. Následovalo napojení DHV z fólie DEKTEN MULTI-PRO II na vermikulitové desky pomocí pásky DEKTAPE MULTI, desky se před nalepením pásky natřely penetrací DEKPRIMER NANO pro lepší soudržnost pásky s podkladem.
  10. Pokračovalo se s prováděním dalších vrstev střešní skladby jako je laťování, střešní krytina MAXIDEK, současně s tím se realizovalo klempířské opracování komína, provedení tenkovrstvé omítky na nadstřešní části a osazení krycí nerezové desky a stříšky větrací šachty na hlavu komína.
  11. Bezpečná vzdálenost od hořlavých materiálů 50 mm musela být dodržena i od dřevěných částí krovu.
  12. Je také vhodné komín staticky zajistit, k tomuto účelu se dá s výhodou použít kotevní prvek do krovu od společnosti Schiedel.

Na obrázku 18 (referenční) je princip řešení prostupu komína Schiedel ABSOLUT pro nadkrokevní systém TOPDEK. Zabudování komína do stavby a jeho návrh vyžaduje hlubší zamyšlení a pečlivý přístup. Určitě doporučujeme konzultovat tuto problematiku s odborníky.

Ukázka prostupu komína plochou střechou

V případě jednopodlažní stavby s plochou střechou je při řešení samostatného nerezového komína na fasádě velmi těžké zkombinovat požadavek na vzhled stavby a požadavek na účinnou výšku komínu. Ta by měla být dle normy od sopouchu (zaústění spotřebiče) po hlavu komínu minimálně 5 m. Vznikl by tak velmi dominantní komín, který převyšuje atiku domu o cca 3m a to by nebylo estetické. Po konzultaci s dodavatelem komínů se často volí řešení v podobě svislého kouřovodu s funkcí komínu - třívrstvý nerezový svislý kouřovod, který je přímo nad krbovou vložkou a prostupuje skrz plochou střechu. Díky výpočtu spalinové cesty od dodavatele je možné účinnou výšku kouřovodu s funkcí komína snížit. Bylo ale nutné vyřešit správně prostup plochou střechou, který byl navíc v bezprostřední blízkosti atiky, což se obecně nedoporučuje (prostor pro opracování).

Postup montáže pro plochou střechu:

  1. Prostup stropní konstrukcí je výhodnější připravit již při betonáži stropu například vložením tepelné izolace z EPS, která se po dokončení stropu odstraní. Dodatečné budování úhledného prostupu je totiž poměrně drahé (jádrové vrtání o velkém průměru) nebo velmi pracné (vyříznutí úhlovou bruskou).
  2. Po důkladném vyměření prostupu byla jako hlavní pracovní nástroj zvolena úhlová bruska. Přes počáteční obavy se skrz strop z vložek MIAKO výšky 190 mm s nadbetonávkou výšky 60 mm nakonec prostup vydařil. V případě železobetonových stropů by bylo vhodnější zvolit jádrové vrtání, když už by nebyl prostup připraven při betonáži. Prostup byl vytvořen o cca 20-25 mm větší na každou stranu.
  3. Mezikruží mezi nerezovým komínem a stropem bylo vyplněno minerální vatou.
  4. Pro vzduchotěsné napojení komínu na stropní konstrukci byla použita na doporučení dodavatele tvarovka CIKO GPKB. Tvarovka je na vnější straně tvořena pěnosklem tl. 50 mm a uvnitř vyplněna minerální vatou. Mezi komín a hořlavou skladbu je tak vloženo 100 mm nehořlavého materiálu. Tento požadavek vychází z ČSN EN 1443, kde jsou uvedeny vzdálenosti od hořlavých konstrukcí. Mimo normy je také možno řídit se návodem na zabudování komínu konkrétního výrobce, který pak za správnost svého řešení přebírá zodpovědnost.
  5. Výška tvarovky byla objednána stejně vysoká, jako je přiléhající finální atika, tj. cca 100 mm nad povlakovou hydroizolaci střechy.
  6. Při osazování tvarovky bylo nutné vyhloubit ve vatě drážky na mechanismus nerezové stahovací spony.
  7. V souladu s montážním návodem byl na svislou styčnou plochu tvarovky GPKB nanesen tepelně odolný tmel (tepelná odolnost + 260°C, krátkodobě až +315 °C). Po nanesení tmelu na obě poloviny tvarovky byly tyto části přisazeny na komín a staženy.
  8. Stažení tvarovky ke komínu se ukázalo jako poměrně náročné. Tvarovka má určité výrobní tolerance a navíc nepočítá s přidanou nerezovou stahovací sponou. Pomocí plastových pásků a plastových výztuh na rohy přibalených k tvarovce nebyl vytvořen dostatečný přítlak. Byly tedy použity stahovací popruhy, dodané plastové rohy a přířezy EPS. Stahování bylo prováděno velmi opatrně, aby nedošlo k prasknutí pěnoskla.
  9. Po zaschnutí tmelu byly popruhy odstraněny a pomocí stejného tmelu byl ošetřen také přechod z tvarovky na parozábranu z asfaltového pásu. Byl opětovně ošetřen také přechod z tvarovky na komín a vzájemný spoj tvarovek. Odstraní se tak případné nedokonalosti vzájemného slepení.
  10. Na základě získané zkušenosti doporučujeme před montáží tvarovky dokoupit tepelně odolný tmel a doplnit tak množství tmelu dodaného s tvarovkou. Tmel je lepší nešetřit.
  11. Dodavatel v návodu pochopitelně uvádí, že je třeba zabránit vnikání vody do tělesa prostupu. I z tohoto důvodu byla tvarovka následně opracována samolepicím asfaltovým pásem GLASTEK 30 STICKER ULTRA. Asfaltovým pásem byl ošetřen přechod na asfaltovou parozábranu a byla do něj zabalena také celá tvarovka. Pás byl ukončen na horním povrchu v odstupu cca 50 mm od vnějšího povrchu komínu a finální napojení na komín bylo opět provedeno tepelně odolným tmelem. V případě zatečení vody do skladby střechy by se tak voda neměla dostat k tvarovce a tedy ani do jejího těla v případě selhání tmelených spojů.
  12. V rámci pokládky tepelněizolačních vrstev byla vyplněna také mezera mezi atikou a komínem.
  13. Po montáži tepelněizolační vrstvy byla do vzdálenosti 50 mm ke komínu přivedena také povlaková hydroizolace z EPDM fólie. Utěsnění mezi EPDM fólií a komínem bylo opět provedeno tepelně odolným tmelem.
  14. Na takto opracovaný detail byla po zaschnutí tmelu osazena nerezová průchodka plochou střechou, která má kónický tubus výšky 150 mm. Tvarovka byla v ploše zastřižena do kruhového tvaru.

Utěsnění komína

Cílem utěsnění komína je zabránit zatékání. Ať už zvolíte jakékoliv řešení, vždy je důležité dbát na správné zakončení střešní fólie u komínu. Střešní fólie musí být vytažena alespoň 5 cm nad nejvyšším profilem střešní tašky. Fólie se na horním okraji zajistí pomocí lepicí pásky - např. DivoTape nebo ClimaTape.

Správná instalace průchodky vyžaduje systematický přístup a dodržení osvědčených postupů. Proces začíná pečlivou přípravou povrchu střechy a komínového tělesa, kdy je nezbytné odstranit nečistoty, staré těsnění a zajistit suchý podklad. Kritickým krokem je správné ohnutí a přizpůsobení průchodky konturám střechy - u tašek se používá stupňovité provedení kopírující jednotlivé řady, zatímco u plechových střech je nutné použít kompresní objímky zabraňující kapilárnímu vzlínání. U plochých střech je nezbytné vytvořit zvýšený límec (tzv. jímku) s asfaltovým nebo PVC těsněním.

Možnosti utěsnění komína

Typ utěsnění Materiál Instalace Odolnost a údržba Vzhled
Oplechování Kov (pozinkovaný plech, měď, hliník) Odborná, vyžaduje řezání, tvarování, pájení/nýtování Velmi odolné (desítky let), vyžaduje pravidelnou kontrolu a údržbu Tradiční, lze sladit s kovovými prvky střechy
Utěsňovací pásy Flexibilní materiály (hliníková fólie s butylkaučukem, kompozitní materiály s hliníkovou mřížkou) Snadnější a rychlejší, bez specializovaného nářadí, aplikace na čistý a suchý povrch Kratší životnost než kov, moderní materiály jsou odolné, minimální údržba Moderní, nenápadný, snadno se přizpůsobí tvarům střechy

tags: #pruchod #kominu #strechou

Oblíbené příspěvky:

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *