Při plánování komínu ve stavbě je třeba si uvědomit, že pokud komín prochází okolní konstrukcí (např. stropem, střechou), je s ohledem na bezpečnost nutno řešit tento stavební detail se vší vážností. A to především, pokud se jedná o moderní konstrukci obsahující hořlavé materiály a zároveň je s ohledem na nízkoenergetický nebo pasivní standard budovy vyžadována parotěsnost celé konstrukce.
Každá stavba, pro jejíž vytápění je nutné navrhnout a zrealizovat konstrukci komína, vyžaduje správně vyřešit a provést prostupy stavebními konstrukcemi. Jedním z nich je prostup skladbou střechy a tomu se v tomto článku budeme věnovat. Než přejdeme k ukázce konkrétních řešení, je nutné se zamyslet nad požadavky kladené na prostupy komínů stavebními konstrukcemi. Vzdálenost komína od hořlavých materiálů není zdaleka jediný požadavek na prostup komína střechou.
Musíme si uvědomit, že komín prostupující obvodovou konstrukcí narušuje obálku budovy, na kterou jsou kladené technické požadavky a ty bychom měli splnit. Například skladba střechy by měla být na komín napojená parotěsně respektive vzduchotěsně, zásadní je i vodotěsné napojení a také by prostupem komína neměl vznikat výrazný tepelný most. Ve skladbě jak ploché, tak šikmé střechy se nachází spousta hořlavých materiálů a některé z nich je nutné na komínové těleso těsně napojit. Současné normy již poskytují informace, jak řešit prostup komína stropem a střechou z pohledu požární bezpečnosti i konstrukčních souvislostí.
Požadavky na prostupy komínů
Velice důležitým požadavkem při řešení prostupu komína konstrukcí je „Vzdálenost od hořlavých materiálů“. Jakým způsobem se tato vzdálenost stanovuje, udává ČSN EN 1443 Komíny - Obecné požadavky, platná od ledna 2020. Tato norma stanovuje, jakým způsobem musí být komín označen. Příklad označení komínu je uveden v Tab.1. V souvislosti s novelou normy ČSN EN 1443 došlo k úpravě označování komínů, kdy do označení zatřídění komínu přibyl nový parametr „Typ zkušební sestavy“, který vyjadřuje, v jakém konstrukčním uspořádání byla bezpečná vzdálenost ověřena zkouškou. Tento parametr se značí písmeny „a“ až „l“, písmena představují celkem 12 typů kombinací tloušťky stěny, tloušťky stropu, jejich tepelných odporů, řešení prostupu stropem (zcela otevřený - s volně proudícím vzduchem, částečně uzavřený - bez tepelné izolace a zcela uzavřený - s tepelnou izolací. K tomu ještě přistupuje ohrazení mezery mezi komínem a střechou. Je tedy zřejmé, že jednomu výrobku (komínu) může být na základě zkoušek přiděleno více označení z řady a až l.
Z výše uvedeného vyplývá, že s lety zažitou informací, že velikost odstupu hořlavých materiálů a konstrukcí od komína musí být vždy alespoň 50 mm, si již nevystačíme. Bezpečné vzdálenosti od hořlavých materiálů u systémových nerezových komínů jsou ve většině případů větší než u zděných systémových komínů. Mohou dosahovat hodnot i 100, 150 mm.
Čtěte také: Zajištění těsnosti průchodů hydroizolací
Základní zdroj informací
Základním zdrojem informací o požadavcích na nejmenší vzdálenost komína od hořlavých materiálů je norma ČSN 73 4201 ed. 2 Komíny a kouřovody - Navrhování, provádění a připojování spotřebičů paliv, platná od prosince 2016. Požadavky jsou členěny dle druhu komínů i dle konstrukcí obsahujících hořlavé materiály. Pro jednovrstvé i vícevrstvé komíny se vzdálenost dřevěných konstrukčních prvků od povrchu komínového pláště stanovuje podle přílohy G a je nejméně 50 mm. Příloha stanovuje zásady pro uložení dřevěných prvků do komínového zdiva a na komínové zdivo a zásady pro prvky probíhající podél zdiva.
S obálkou budovy souvisí ještě jedna skutečnost. V dnešní době se stále více staví objekty v tzv. „Pasivním standardu“, ve kterých je nutno splnit požadavek na těsnost obálky budovy podložený Blower Door testem. Do těchto typů objektů je nutné zvolit správný komín, který tyto požadavky splňuje. Ne každý komín je k tomuto účelu vhodný.
Ukázka prostupu komína šikmou střechou
Nyní bychom vám chtěli popsat jedno z možných řešení prostupu komína šikmou střechou na příkladu objektu novostavby rodinného domu, kde nosnou střešní konstrukci tvoří dřevěné vazníky z trámků šířky 100 mm v osové vzdálenosti přibližně 900 až 1200 mm. Skladba střechy byla realizována s tepelnou izolací na bázi polyisokyanurátu (PIR) umístěnou nad krokve. Jedná se o systémovou skladbu DEK ST.8002B.
Realizovaná skladba střešního pláště:
- velkoformátová plechová krytina MAXIDEK,
- latě 60x40 mm,
- větraná vzduchová mezera tl. 40 mm tvořená kontralatěmi 60x40 mm podtěsněnými páskou DEKTAPE KONTRA,
- doplňková hydroizolační vrstva (DHV) DEKTEN MULTI-PRO II,
- tepelná izolace TOPDEK 022 PIR tl. 200 mm ve dvou vrstvách,
- parotěsnící a vzduchotěsnící vrstva TOPDEK AL BARRIER,
- bednění z OSB desek tl. 22 mm spojované na pero a drážku,
- vazníkový krov z dřevěných KVH hranolů.
Výše uvedenou skladbou prostupoval komín Schiedel UNI ADVANCED a bylo nutné na něj napojit skladbu střechy obsahující hořlavé materiály. Z označení komína T400 - N1 - D3 - G 50 můžeme vyčíst, že bezpečná vzdálenost od hořlavých materiálů je 50 mm. Z této skutečnosti plyne, že hořlavé materiály nelze přímo napojit na těleso komína. A právě pro tyto situace společnost Schiedel vyvinula řešení pomocí výrobku Vermis ZERO. Jde o desky z expandovaného vermikulitu o tloušťce 50 mm s vysokou teplotní odolností, kterými se obloží těleso komína. Na tyto desky lze už přímo napojit hořlavé materiály.
Postup montáže Vermis ZERO
Postup montáže probíhal následovně. Nejprve se přistoupilo k vyzdění komínového tělesa, aby mohlo zdění pokračovat nad úroveň střechy, vyřízl se otvor v bednění, který byl větší o zmíněných 50 mm. Jelikož jsou desky Vermis ZERO obdélníkového tvaru, pro použití v šikmé střeše se jejich tvar musel upravit. Úprava vermikulitových desek není nijak náročná, jelikož se dají snadno řezat. Důležité je zvolit správnou výšku desek v závislosti na tloušťce skladby. V našem případě se použil Vermis ZERO s prodloužením 140 mm. Ještě bychom chtěli upozornit, hlavně pro fázi montáže, že vermikulitové desky nesmějí přijít do přímého styku s tekoucí vodou, jinak dojde k jejich poškození.
Čtěte také: Trvalá vodotěsnost střechy
Aby styk vermikulitových desek byl s povrchem komína těsný, použije se na styčnou plochu mezi komínem a deskami žáruvzdorný tmel Schiedel ROTEMPO. Zároveň se tmel nanese na všechny styčné plochy mezi vermikulitovými deskami a vyplní se jím i spára na styku s komínovým pláštěm. Po zatuhnutí tmelu následovalo nalepení parotěsnící a vzduchotěsnící vrstvy ze samolepícího asfaltového pásu TOPDEK AL BARRIER na desky Vermis ZERO. TOPDEK ALBARRIER byl na povrch vermikulitových desek přivařen horkovzdušně pro lepší přídržnost.
Zateplovala se i nadstřešní část komína minerální izolací v tloušťce 50 mm, aby se omezil vznik tepelného mostu komínovým tělesem. Kolem komínu se doložila tepelná izolace střechy TOPDEK 022 PIR ve dvou vrstvách. Následovalo napojení DHV z fólie DEKTEN MULTI-PRO II na vermikulitové desky pomocí pásky DEKTAPE MULTI, desky se před nalepením pásky natřely penetrací DEKPRIMER NANO pro lepší soudržnost pásky s podkladem. Pokračovalo se s prováděním dalších vrstev střešní skladby jako je laťování, střešní krytina MAXIDEK, současně s tím se realizovalo klempířské opracování komína, provedení tenkovrstvé omítky na nadstřešní části a osazení krycí nerezové desky a stříšky větrací šachty na hlavu komína. Bezpečná vzdálenost od hořlavých materiálů 50 mm musela být dodržena i od dřevěných částí krovu. Je také vhodné komín staticky zajistit, k tomuto účelu se dá s výhodou použít kotevní prvek do krovu od společnosti Schiedel.
Ukázka prostupu komína plochou střechou
V roce 2023 se naskytla jedinečná příležitost vyřešit detail prostupu komínu plochou střechou na stavbě rodinného domu tak, aby fungoval správně. Při plánování stavby jsem razil heslo, že nejbezpečnější prostup střechou je ten, který vůbec nevznikne a plánoval jsem samostatný nerezový komín na fasádě. V případě jednopodlažní stavby s plochou střechou je ale při tomto řešení velmi těžké zkombinovat požadavek na vzhled stavby a požadavek na účinnou výšku komínu. Ta by měla být dle normy od sopouchu (zaústění spotřebiče) po hlavu komínu minimálně 5 m. Vznikl by tak velmi dominantní komín, který převyšuje atiku domu o cca 3m a to by nebylo hezké. Po konzultaci s dodavatelem komínů jsem nakonec zvolil řešení v podobě svislého kouřovodu s funkcí komínu - v mém případě třívrstvý nerezový svislý kouřovod, který je přímo nad krbovou vložkou a prostupuje skrz plochou střechu. Díky výpočtu spalinové cesty od dodavatele bylo možné účinnou výšku kouřovodu s funkcí komína snížit. Bylo ale nutné vyřešit správně prostup plochou střechou, který byl navíc v bezprostřední blízkosti atiky a to se obecně nedoporučuje (prostor pro opracování).
Příprava prostupu
Prostup stropní konstrukcí je výhodnější připravit již při betonáži stropu například vložením tepelné izolace z EPS, která se po dokončení stropu odstraní. Dodatečné budování úhledného prostupu je totiž poměrně drahé (jádrové vrtání o velkém průměru) nebo velmi pracné (vyříznutí úhlovou bruskou). Po důkladném vyměření prostupu byla jako hlavní pracovní nástroj zvolena úhlová bruska. Přes počáteční obavy se skrz strop z vložek MIAKO výšky 190 mm s nadbetonávkou výšky 60 mm nakonec prostup vydařil. V případě železobetonových stropů by bylo vhodnější zvolit jádrové vrtání, když už by nebyl prostup připraven při betonáži.
Prostup byl vytvořen o cca 20-25 mm větší na každou stranu. Mezikruží mezi nerezovým komínem a stropem bylo vyplněno minerální vatou. Pro vzduchotěsné napojení komínu na stropní konstrukci byla použita na doporučení dodavatele tvarovka CIKO GPKB. Tvarovka je na vnější straně tvořena pěnosklem tl. 50 mm a uvnitř vyplněna minerální vatou. Mezi komín a hořlavou skladbu je tak vloženo 100 mm nehořlavého materiálu. Tento požadavek vychází z ČSN EN 1443, kde jsou uvedeny vzdálenosti od hořlavých konstrukcí. Mimo normy je také možno řídit se návodem na zabudování komínu konkrétního výrobce, který pak za správnost svého řešení přebírá odpovědnost.
Čtěte také: Efektivní podlahové vytápění
Montáž tvarovky CIKO GPKB
Výška tvarovky byla objednána stejně vysoká, jako je přiléhající finální atika, tj. cca 100 mm nad povlakovou hydroizolaci střechy. Při osazování tvarovky bylo nutné vyhloubit ve vatě drážky na mechanizmus nerezové stahovací spony. V souladu s montážním návodem byl na svislou styčnou plochu tvarovky GPKB nanesen tepelně odolný tmel (tepelná odolnost + 260°C, krátkodobě až +315 °C). Tmel je dodáván k tvarovce a při aplikaci v souladu s montážním návodem vyšel na centimetr přesně. Po nanesení tmelu na obě poloviny tvarovky byly tyto části přisazeny na komín a staženy. Tento krok se ukázal jako poměrně problematický. Tvarovka má určité výrobní tolerance a navíc nepočítá s přidanou nerezovou stahovací sponou. Stažení tvarovky ke komínu tak bylo poměrně náročné. Pomocí plastových pásků a plastových výztuh na rohy přibalených k tvarovce nebyl vytvořen dostatečný přítlak. Byly tedy použity stahovací popruhy, dodané plastové rohy a přířezy EPS. Stahování bylo prováděno velmi opatrně, aby nedošlo k prasknutí pěnoskla.
Po zaschnutí tmelu byly popruhy odstraněny a pomocí stejného tmelu byl ošetřen také přechod z tvarovky na parozábranu z asfaltového pásu. Byl opětovně ošetřen také přechod z tvarovky na komín a vzájemný spoj tvarovek. Odstraní se tak případné nedokonalosti vzájemného slepení. Na základě získané zkušenosti doporučujeme před montáží tvarovky dokoupit tepelně odolný tmel a doplnit tak množství tmelu dodaného s tvarovkou. Dodavatel v návodu pochopitelně uvádí, že je třeba zabránit vnikání vody do tělesa prostupu. I z tohoto důvodu byla tvarovka následně opracována samolepicím asfaltovým pásem GLASTEK 30 STICKER ULTRA. Asfaltovým pásem byl ošetřen přechod na asfaltovou parozábranu a byla do něj zabalena také celá tvarovka. Pás byl ukončen na horním povrchu v odstupu cca 50 mm od vnějšího povrchu komínu a finální napojení na komín bylo opět provedeno tepelně odolným tmelem. V případě zatečení vody do skladby střechy by se tak voda neměla dostat k tvarovce a tedy ani do jejího těla v případě selhání tmelených spojů.
V rámci pokládky tepelněizolačních vrstev byla vyplněna také mezera mezi atikou a komínem. Po montáži tepelněizolační vrstvy byla do vzdálenosti 50 mm ke komínu přivedena také povlaková hydroizolace z EPDM fólie. Utěsnění mezi EPDM fólií a komínem bylo opět provedeno tepelně odolným tmelem. Na takto opracovaný detail byla po zaschnutí tmelu osazena nerezová průchodka plochou střechou, která má kónický tubus výšky 150 mm.
Izolační materiály: Foamglas vs. Polystyren
Otázka, jaký izolační materiál je nejlepší, patří mezi nejčastější, které si lidé při stavbě nebo rekonstrukci domu kladou. A zároveň je to otázka, na kterou neexistuje jedna univerzální odpověď. Při výběru izolačního materiálu je vždy nutné zohlednit hned několik faktorů. Mezi nejpoužívanější izolační materiály dnes patří pěnový polystyren a minerální vlákna.
Velmi důležité je také místo použití izolace. Jiný materiál se hodí na fasádu, jiný do střechy, jiný do podlahy nebo na suterény. Kromě samotného materiálu hraje zásadní roli také kvalita návrhu a provedení. I nejlepší izolace na světě přestane fungovat, pokud je špatně navržena skladba konstrukce, vznikají tepelné mosty nebo je montáž provedena neodborně. Dobrým řešením bývá i kombinace různých izolačních materiálů v jedné stavbě. Nejlepší izolační materiál neexistuje univerzálně.
Pěnový polystyren (EPS) a extrudovaný polystyren (XPS)
Pěnový polystyren, často označovaný akronymem EPS, je lehký izolační materiál, jenž nabízí vynikající tepelné izolační schopnosti a cenovou dostupnost. Jeho struktura se skládá z množství malých vzduchových bublinek, což mu propůjčuje nízkou tepelnou vodivost. Je zároveň lehký, snadno se montuje, je rozměrově stálý a při správném použití má velmi dlouhou životnost. EPS má lepší tepelněizolační vlastnosti při menší tloušťce, nevyžaduje ochranné pomůcky při aplikaci a je levnější.
Dražší variantou je extrudovaný polystyren, známý též jako XPS, který představuje evoluci EPS s vylepšenou strukturou. Ta mu zajišťuje vyšší pevnost v tlaku a lepší odolnost proti vlhkosti. Díky těmto vlastnostem se často používá v místech, kde je požadavek na vysokou mechanickou odolnost, například v podlahách nebo jako základová izolace. Pěnový polystyren EPS se často kombinuje s jinými izolačními materiály, aby se dosáhlo optimálních vlastností, například s minerální vlnou pro lepší akustické vlastnosti a vyšší požární odolnost, nebo s polystyrenem XPS v místech, kde je potřeba vyšší pevnost a odolnost proti vodě (např. sokly, základy).
Pěnové sklo FOAMGLAS®
Pěnové sklo FOAMGLAS® patří mezi nejkvalitnější tepelně-izolační materiály pokud se týká tepelně izolačních vlastností a je absolutní špičkou v doplňkových vlastnostech. Tento tepelně izolační materiál v sobě sdružuje další unikátní vlastnosti, především 100% parotěsnost, absolutní nehořlavost a extrémně vysokou pevnost a tuhost. Izolace z pěnového skla FOAMGLAS® je lehký, odolný a tuhý izolační materiál tvořený miliony hermeticky uzavřených skleněných buněk. To mu dává výjimečné ochranné vlastnosti, jako je nehořlavost, vynikající pevnost v tlaku, stoprocentní těsnost vůči vodě i vodní páře a tepelně izolační vlastnosti neměnné v čase.
Společnost HELUZ začala dodávat nový parotěsný prostup z pěnového skla Foamglas, který ve střešní konstrukci bezpečně napojí paropropustnou fólii na cihelné komínové těleso. Parotěsný prostup HELUZ z desek Foamglas o tloušťce 50 mm má hned tři výhody: Není difúzní, brání tvorbě rosného bodu a srážení vlhkosti. Zároveň představuje tepelně izolační řešení, které zamezí úniku tepla kolem komínu, protože je napojeno přímo na něj. A toto přímé napojení může být provedeno zásluhou toho, že desky z materiálu Foamglas jsou nehořlavé. Podle normy ČSN 734201 totiž musí být komínové těleso pro tuhá paliva vzdáleno od hořlavých materiálů minimálně 50 mm. Nehořlavý parotěsný prostup HELUZ pro cihelné komíny tuto požadovanou pěticentimetrovou mezeru mezi paropropustnou fólií a komínem bezpečně překlene a funkčně tak zkompletuje střešní paropropustný systém pro nízkoenergetické a pasivní domy.
Nový parotěsný prostup cihelných komínů od společnosti HELUZ je tvořen z desek z pěnového skla o tloušťce 50 mm (výška 500 mm, délka 450, resp. 850 mm). Desky z Foamglasu se v požadovaném místě prostupu nalepí pomocí montážních pomůcek na komínové těleso a po slepení vytvářejí parotěsný, nehořlavý a tvarově stálý prostup o velikosti 500 x 500 mm (resp. „Podle normy ČSN 734201 musí být komínové těleso pro tuhá paliva vzdáleno od hořlavých materiálů minimálně 50 mm,“ připomíná Jan Míchal, technický poradce společnosti HELUZ, a pokračuje: „Komínový prostup se dříve řešil komplikovaně, respektive někdy vůbec. V případě, že investor dal střešní skladební systém, tzn. paropropustnou fólii, minerální izolaci, latě, kontralatě a tašky, tak když chtěl dodržet pěticentimetrovou normu, tak mu mezi fólií a komínem vznikla mezera, kterou zbytečně unikal vzduch, tedy teplo, a nevycházely mu dobře výpočty tepelných ztrát střešního pláště. A mohl přijít o dotace. Anebo když někdo nalepil paropropustnou fólii přímo na komín, tak se to nelíbilo kominíkům, protože fólie neměla atest, aby přišla do přímého kontaktu s komínovým tělesem. Nehledě k tomu, že teplota komínového tělesa je proměnlivá, takže paropropustná fólie na něm stejně nedržela a odlepovala se.
Montáž prostupu z Foamglasu
Do místa spodní části prostupu připevníme okolo komína pomocí plastových sponek montážní pásku. Za ni zavlékneme plastové rohy, které budou prostup držet po dobu zaschnutí tmelu. Desky položíme na plastové rohy a přilepíme na komín a k sobě tak, aby vytvořily kolem komína požadovaný prostup. Všechny čtyři slepené desky okolo komína stáhneme dodanou stahovací páskou. Po zaschnutí tmele (při 15°C min. 3 hodiny) obě stahovací pásky opatrně odstraníme a případné nepřesnosti začistíme, aby vznikl dokonale hladký povrch. Všechny styky desek (svislé i vodorovné) a místa spojů desek s komínovým pláštěm jak ze spodní strany, tak i z horní strany přetmelíme, aby po celém obvodu prostupu nebyl tmel nikde přerušen.
V kompaktní střešní skladbě FOAMGLAS® nemůže dojít k vnitřní kondenzaci vodní páry, bez ohledu na míru vlhkosti nebo směr difúze. V kompaktním střešním systému FOAMGLAS® jsou hydroizolace a tepelná izolace plně a dokonale přilepeny k sobě i k nosnému podkladu. Izolace FOAMGLAS® neabsorbuje vlhkost a je vodotěsná i parotěsná. Kompaktní skladba zajišťuje, že vlhkost nemůže migrovat nad, mezi ani pod tepelně-izolačními deskami. Díky těmto vlastnostem poskytuje izolace FOAMGLAS® dodatečnou bezpečnost a ve střešní skladbě spolupůsobí jako další hydroizolační vrstva.
Asfaltová vrstva na ložných plochách desek FOAMGLAS® zajišťuje dokonalý přenos zatížení mezi hydroizolací, tepelnou izolací a konstrukcí. Izolační materiál hraje zásadní roli v požární bezpečnosti budovy. Izolace z pěnového skla nabízí naprostý klid: je nehořlavá a nepřispívá k šíření požáru. Naše EPD potvrzuje časem prověřenou ochranu, protože deklaruje provozní životnost tepelné izolace 100 let*!
* Uvedeno v EPD-PCE-20200300-IBB1-EN, vydané Institut Bauen und Umwelt e.V.
Typy pěnového skla FOAMGLAS®
Nekašírované pěnové sklo FOAMGLAS® je vyráběno v deskách základního formátu 450 x 600. Výjimkou jsou desky FOAMGLAS® W&F, jejichž formát je 600 x 600 mm. Všechny nekašírované desky FOAMGLAS® mají společné následující vlastnosti: absolutní nehořlavost (třída A - nehořlavé hmoty dle ČSN 73 0823, EUROCLASS A1 dle EN 13501).
Desky FOAMGLAS® T4
Desky FOAMGLAS® T4 jsou nejčastěji používaným typem pěnového skla. Jedná se o moderní typ pěnového skla, ve kterém jsou zkombinovány velmi dobré izolační vlastnosti (λ = 0,040 W/mK) s vysokou pevností v tlaku (0,7 MPa). Tento materiál je určen pro plošné aplikace, nejčastěji ploché střechy, terasy, podlahy, fasády apod. Pokud je tento nekašírovaný materiál vystaven tlakovému namáhání (prakticky ve všech horizontálních aplikacích), musí být na zatížených plochách opatřen roznášecí vrstvou. Tyto roznášecí vrstvy jsou nejčastěji tvořeny horkým asfaltem nebo jinou vhodnou hmotou odzkoušenou výrobcem materiálu FOAMGLAS®.
Desky FOAMGLAS® S3
Desky FOAMGLAS® S3 mají oproti typu T4 výrazně zvýšenou pevnost v tlaku (0,9 MPa) a lehce zvýšenou tepelnou vodivost (λ = 0,044 W/mK). FOAMGLAS® S3 je určen pro zatížené plošné aplikace, nejčastěji pojezdné střechy, průmyslové podlahy, základy pod nádržemi apod. Desky FOAMGLAS® S3 musí být na ložných plochách opatřeny roznášecí vrstvou. Tyto roznášecí vrstvy jsou nejčastěji tvořeny horkým asfaltem nebo jinou vhodnou hmotou odzkoušenou výrobcem materiálu FOAMGLAS®.
Desky FOAMGLAS® F
Desky FOAMGLAS® F mají extrémně vysokou pevnost v tlaku (1,2 MPa) na úkor zvýšené tepelné vodivosti (λ = 0,048 W/mK). FOAMGLAS® F je určen pro zatížené plošné aplikace, nejčastěji pojezdné střechy, heliporty, těžké průmyslové podlahy, základy pod nádržemi apod. Desky FOAMGLAS® F musí být na ložných plochách opatřeny roznášecí vrstvou. Tyto roznášecí vrstvy jsou nejčastěji tvořeny horkým asfaltem nebo jinou vhodnou hmotou odzkoušenou výrobcem materiálu FOAMGLAS®.
Další izolační materiály
- Minerální vlákna: Minerální vlna je obdobný materiál jako skelná vlna, ale vyrábí se z čediče. Je známá pro svou výbornou zvukovou a tepelnou izolací. Díky své struktuře je také nehořlavá a poskytuje ochranu proti vysokým teplotám. Pěnový polystyren je lehčí a lépe se s ním manipuluje, zatímco minerální vlna vyžaduje důkladnější instalaci a ochranu před vlhkostí.
- Celulózová izolace: Celulózová izolace, vyrobená z recyklovaného papíru, je ekologickou volbou mezi izolačními materiály. Její příznivé vlastnosti zahrnují vysokou paropropustnost, která napomáhá regulaci vlhkosti v budově, a dobré tepelně a hlukově izolační schopnosti. Navíc, díky přidání bóraxu a jiných aditiv, je odolná proti plísním a škůdcům. Přesto je důležité zvážit její nižší odolnost proti vodě ve srovnání s některými syntetickými materiály.
- Dřevovláknité desky: Dřevovláknité desky jsou, jak název napovídá, vyrobeny z dřevovlákna. Nabízí vynikající tepelné a zvukové izolační vlastnosti. Tento materiál je oblíbený pro svou ekologickou udržitelnost a schopnost "dýchat", což zlepšuje klima uvnitř budov - především u dřevostaveb.
- Pěnový polyuretan PUR: Pěnový polyuretan PUR je vysoce účinný izolační materiál s nízkou tepelnou vodivostí, což v létě zajistí ochranu proti přehřívání, v zimě zase udrží teplo uvnitř domu. Je extrémně odolný proti vodě, tlaku i parazitům. Aplikuje se buď ve formě tuhých desek, nebo jako polyuretanové pěna - jako je Chytrá pěna. Ta se vytvoří smícháním dvou komponentů a aplikuje se přímo na místě nástřikem. Díky tomu vyplní i těžko dostupné prostory a zabraňuje vzniku tepelných mostů.
Zabudování komína do stavby a jeho návrh vyžaduje hlubší zamyšlení a pečlivý přístup. Určitě doporučujeme konzultovat tuto problematiku s odborníky.
| Materiál | Tepelná vodivost (W/mK) | Pevnost v tlaku | Vodotěsnost / Parotěsnost | Hořlavost | Cena |
|---|---|---|---|---|---|
| EPS (pěnový polystyren) | Nízká | Dobrá | Nízká odolnost proti vlhkosti | Hořlavý | Nízká |
| XPS (extrudovaný polystyren) | Nízká | Vyšší než EPS | Dobrá odolnost proti vlhkosti | Hořlavý | Vyšší než EPS |
| FOAMGLAS® T4 | 0,040 | 0,7 MPa | 100% parotěsný, vodotěsný | Nehořlavý (A1) | Vyšší |
| FOAMGLAS® S3 | 0,044 | 0,9 MPa | 100% parotěsný, vodotěsný | Nehořlavý (A1) | Vyšší |
| FOAMGLAS® F | 0,048 | 1,2 MPa | 100% parotěsný, vodotěsný | Nehořlavý (A1) | Vyšší |
| Minerální vlna | Dobrá | Dobrá | Nasákavá | Nehořlavá | Střední |
tags: #pruchod #kominu #strechou #material #foamglas #polystyren