Při zateplování budov se často objevují obavy, zda po zateplení "budova nedýchá", což by mohlo zvyšovat riziko vzniku plísní. Tento mýtus však nemá oporu ve fyzikálních zákonech. Vlhkost v budovách vzniká přirozeně, například při vaření, sprchování, praní nebo dýchání. Důležité je, aby se tato vlhkost účinně odváděla z interiéru, čímž se zabrání její kondenzaci na površích a následnému vzniku plísní. Odstranění vlhkosti z místností závisí především na správné výměně vzduchu, nikoli na propustnosti stavebních materiálů. Studie ukazují, že pouze malá část vlhkosti je odstraněna pronikáním vodní páry skrz stěny. Například při venkovní teplotě 0 °C je z místnosti odstraněno celkem 245,2 g/h vlhkosti, přičemž venkovní stěnou projde pouze 3,2 g/h, zatímco při větrání otevřenými okny je odstraněno až 242 g/h.
Paropropustnost pěnového polystyrenu (EPS)
Paropropustnost EPS je schopnost pěnového polystyrenu propouštět vodní páru skrz svou strukturu uzavřených buněk. I když je EPS považován za materiál s nízkou paropropustností, nejedná se o úplnou parozábranu. Pěnový polystyren (EPS) má hodnotu difuzního odporu μ obvykle v rozmezí 20-100 podle typu a objemové hmotnosti. To znamená, že propouští vodní páru pomaleji než minerální izolace, ale stále dostatečně pro bezpečný provoz běžných obvodových stěn, střech a podlah. Klíčovým parametrem při hodnocení paropropustnosti materiálů je difuzní odpor vodní páry (μ). Čím vyšší je tato hodnota, tím větší odpor materiál klade průchodu vodní páry. Porovnání ukazuje, že pěnový polystyren s hodnotou μ = 20-40 má nižší hodnotu μ než dřevo (μ ≥ 50-150), a jiné běžné stavební materiály, jako beton, mají hodnoty také vyšší (μ = 110-150). Například u nejrozšířenějšího izolačního materiálu na českém trhu, pěnového polystyrenu, je paropropustnost vyšší než u dřeva.
Díky nízké nasákavosti a řízené paropropustnosti je EPS velmi vhodný pro kontaktní zateplovací systémy ETICS, zateplení fasád, soklů, šikmých střech i podlah. Při správném návrhu skladby - včetně volby vhodných omítek, lepidel a případných parozábran - pomáhá EPS udržet konstrukci suchou, tepelně stabilní a energeticky úspornou. Paropropustnost EPS je důležitým parametrem při návrhu difuzně otevřených i uzavřenějších skladeb. Projektant může volit různé typy EPS (například fasádní EPS, soklový EPS, EPS s příměsí grafitu) tak, aby kombinoval výbornou tepelnou izolaci, dostatečnou difuzní bezpečnost a dlouhodobou spolehlivost. Ve srovnání s mnoha jinými izolačními materiály nabízí pěnový polystyren velmi dobrý poměr mezi paropropustností, tepelným odporem, pevností a hmotností. Lehká, ale pevná struktura EPS minimalizuje riziko vlhkostních poruch, pokud je dodržena správná skladba konstrukce a technologická kázeň při montáži. Paropropustnost EPS tak podporuje dlouhodobou funkčnost a udržitelnost stavebních konstrukcí.
Polystyren a kondenzace vlhkosti
Zateplení polystyrenem může výrazně snížit tepelné ztráty, ale aby správně fungovalo, je třeba také pochopit, jak materiál ovlivňuje přenos vlhkosti a vznik tepelných mostů. Vlhkost je jedním z nepřátel vnějších stěn. Vlhkost ve zdivu je způsobena rozdílem teplot mezi vnějším a vnitřním prostředím. Pokud je vnitřní vzduch příliš teplý a teplota stěny příliš nízká pro studený venkovní vzduch, tvoří se ve zdivu vodní pára. Ke kondenzaci dochází tam, kde povrchová teplota klesne pod kritickou hodnotu (teplota rosného bodu). Související zvýšená vlhkost může způsobit poškození zdiva v důsledku promrzání vnější vrstvy, zvýšení rizika vzniku plísní nebo vyšší účty za vytápění.
Zateplením obvodového pláště budovy se rosný bod při dostatečné tloušťce izolace přesune do izolantu a chrání zdivo před nežádoucí vlhkostí. Zabránit vzniku plísní na povrchu vnitřní konstrukce, prodloužit její životnost a zlepšit její tepelněizolační vlastnosti lze pomocí kvalitní vnější izolace z pěnového polystyrenu EPS, který si s přirozenou vlhkostí poradí bez větší ztráty svých tepelněizolačních vlastností. Pěnový polystyren (EPS) výrazně snižuje riziko kondenzace vodních par tím, že zvyšuje povrchovou teplotu vnitřní strany stěny a posouvá rosný bod do izolační vrstvy. Správně navržená izolace z pěnového polystyrenu EPS zabraňuje vzniku tepelných mostů, čímž snižuje pravděpodobnost kondenzace vodních par na vnitřních površích stěn.
Čtěte také: Zde se dozvíte, jak ochránit vaši fasádu před vodou
Pěnový polystyren, složený z přibližně 2 % polystyrenu a 98 % vzduchu, využívá uzavřeného vzduchu v mikroskopických kuličkách jako hlavního tepelného izolantu. Unikátní materiál díky své uzavřené buněčné struktuře. Každá jednotlivá “kulička”, z níž se polystyren skládá, má uzavřenou, voděodolnou buněčnou strukturu obsahující tisíce buněk naplněných vzduchem. Při kondenzaci se vlhkost sráží vždy jen v tenké vrstvě materiálu (při teplotě rosného bodu). Zde zvlhne pouze malá část buněk, ze kterých se vlhkost nešíří do ostatních. Podíl vlhkých vrstev je velmi malý, takže tepelná izolace je vlhkostí ovlivněna jen minimálně. To znamená, že rozdíl mezi deklarovaným součinitelem tepelné vodivosti a skutečným součinitelem tepelné vodivosti je při zateplení EPS téměř stejný.
Je třeba poznamenat, že tepelněizolační hodnota všech stavebních a tepelněizolačních materiálů se stanovuje v laboratorních podmínkách a následně se deklaruje při nulové vlhkosti materiálu. Víme však, že v praxi je nulová vlhkost těchto materiálů nereálná. Proto mezi optimální materiály používané v izolaci patří pěnový polystyren. Ten si zachovává výborné tepelně-izolační a mechanické vlastnosti i při zvýšené vlhkosti. Pěnový polystyren EPS se dobře vyrovnává s vlhkostí, protože jeho struktura se skládá z uzavřených buněk, které minimalizují absorpci vody. Díky tomu si pěnový polystyren zachovává své vynikající izolační vlastnosti i v prostředí s vyšší vlhkostí.
Vliv záplavové vody na polystyren
Co se stane s tepelnou izolací, je-li zaplavena povodňovou vodou? Tepelné izolace plní svoji funkci pouze tehdy, jsou-li suché. Jejich podstatou je totiž uzavření vzduchu do malých prostorů, které nedovolují jeho pohybu. Mnohé odborné prameny uvádějí, že vlhkost, která zaujímá 1 % objemu izolace, způsobuje zvýšení tepelné vodivosti o 4 až 6 %. Důvodem je skutečnost, že tepelná vodivost vody je 25× větší, než tepelná vodivost suchého nehybného vzduchu.
Tepelné izolace z pěnového polystyrenu (EPS) používané ve stavebnictví jsou již z podstaty své struktury materiálu poměrně málo nasákavé. Při laboratorních testech se zkouší nasákavost při ponoření po dobu 28 dní a běžné stavební materiály vykazují nasákavost do 5 % svého objemu. Při delším ponoření by hodnota byla pochopitelně vyšší, ale to není případ povodní, kdy zaplavení (ponoření) trvá jednotky dní. Z tohoto důvodu se předpokládá nasáknutí materiálu cca do 1 % objemu izolace. Ze zaplavených desek EPS tato zvýšená vlhkost (do 1 %) během několika týdnů až měsíců postupně vyschne. Důležitou vlastností EPS je zachování mechanických vlastností i při zvýšené vlhkosti, z tohoto důvodu nehrozí například sedání podlah apod. Tepelná vodivost EPS s rostoucí vlhkostí také mírně roste. Pro konkrétní hodnoty nasákavosti do 1 % vzroste například pro typický podlahový materiál EPS 100S z hodnoty 0,0343 W·m⁻¹K⁻¹ ve zcela suchém stavu na 0,0360 W·m⁻¹K⁻¹ při 1% vlhkosti.
Povodňová voda nejvíce zasáhne konstrukce podlah a fasád, dostává se mnohdy i pod povrch, dovnitř konstrukce. V případě zaplavení podlahy se do tepelné izolace vlhkost skrz vrchní vrstvu dostane vždy. Spodní část fasády je konstrukčně navržena tak, aby odolávala běžné odkapové vodě či tajícímu sněhu, které pravidelně (krátkodobě) působí na soklovou část fasády. V případě záplavy je situace odlišná.
Čtěte také: Využití lehčeného betonu s polystyrenem
U fasád lze rizika snížit zvýšením spodní části fasády, nejlépe s použitím extrudovaného polystyrenu (XPS), nebo soklových desek EPS tak, aby izolace z nenasákavého materiálu sahala nad možnou výšku povodňové vody. XPS lze často nahradit perimetrickými typy EPS, které se svými vlastnostmi XPS blíží. Ideální výška by měla vycházet především z dosavadních zkušeností a nejvýše historicky dosažené výše hladiny vody. Což může být 0,5-1,0 m či více. Někdy je díky zateplenému soklu dům vůči povodňové vodě lépe chráněn, ale ne vždy je toto opatření dostačující.
Povodně poškodily fasády a spolu s nimi i zateplení mnoha domů. Není možné dát univerzální návod, protože záleží na několika faktorech. Nejdůležitějším je, jak hluboko pronikla voda do izolačních vrstev a do stavby samotné. „Pokud vnější povrchová úprava fasády zabránila proniknutí vody do izolantu a stavbu lze rychle vysušit, je možné, že zateplovací systém bude po vysušení opět plně funkční či bude třeba udělat jen dílčí opravy. To platí zejména pro domy, které byly vystaveny povodňové vlně jen krátce a zaplavení bylo minimální,“ říká architektka Marcela Kubů z Asociace výrobců minerální izolace. V případě, že dům čelil vodě po delší dobu a voda pronikla do konstrukce celého domu, například až do výše jednoho patra, bude pravděpodobně nutné odstranit veškerou izolaci a provést kompletní sanaci. Odstranění nadbytečné vlhkosti před zimou je důležité nejen kvůli riziku plísní. S poklesem teplot hrozí poškození materiálů vlivem rozpínání zamrzlé vody.
Náprava zatopených izolací znamená jejich stržení, ekologickou likvidaci, revizi, případně opravu povrchu pod izolací a provedení zcela nového izolačního systému. Náklady jsou vyšší než u původně pořizované izolace. Ignorování nutnosti výměny může znamenat znásobení tepelných ztrát v provozu a výskytu plísní v důsledku nedostatečného vyschnutí konstrukce a kontaminace vodou s organickými zbytky.
Porovnání polystyrenu a minerální vaty
Pokud se rozhodujete, jaký materiál použít pro zateplení fasády vašeho bytového nebo rodinného domu, pravděpodobně jste narazili na dva hlavní konkurenční materiály: minerální vatu a expandovaný polystyren (EPS).
1. Tepelná vodivost
Tepelný izolant je substancí, která má omezenou schopnost vést teplo, což znamená, že má nízkou tepelnou vodivost. Klíčovou měrou pro porovnání tepelných vlastností materiálů slouží součinitel tepelné vodivosti (λ). Tato hodnota, vyjádřená ve wattech (W) na metr krát kelvin (W/m·K), umožňuje objektivní srovnání izolačních materiálů. Čím nižší je hodnota součinitele tepelné vodivosti, tím lépe materiál izoluje. Minerální vata a polystyren, nejběžněji používané materiály pro kontaktní zateplení fasád v České republice, vykazují relativně podobné hodnoty tepelné vodivosti. Tyto hodnoty se typicky pohybují mezi 0,032 až 0,038 W/m·K.
Čtěte také: Vlastnosti cementového lepidla na polystyren
Expandovaný polystyren existuje ve více variantách, z nichž každá je určena pro specifické aplikace. Označení S je určeno pro stabilizované zateplení plochých střech, Z označuje základní použití pro zateplení podlah a F je určeno pro fasádní zateplení. Fasádní polystyren se dále dělí do dvou variant: 70F a 100F. Číslo udává napětí v tlaku při deformaci 10° v kilopascálech (kPa). Tyto varianty se liší i ve svých izolačních vlastnostech, objemové hmotnosti a faktoru difúzního odporu. Šedý polystyren izoluje o 15-20 % lépe než bílý polystyren, což umožňuje použití tenčí izolace při zachování tepelných vlastností. Jeho tepelná vodivost se pohybuje kolem λ = 0,031-0,032 W/(mK). Přidáním přímesi grafitu se zlepšují tepelné vlastnosti, které absorbuje a reflektuje tepelné záření, což snižuje tepelné ztráty. Nicméně, šedý polystyren má i své nedostatky. Jeho tmavá barva může při nesprávné aplikaci způsobit přehřátí a následné smrštění desek a vytvoření tepelných mostů, pokud nejsou chráněny před přímým slunečním zářením. Je důležité dodržovat správné postupy při aplikaci polystyrenu, aby se minimalizovali tyto potenciální problémy. Je nesmírně důležité, aby šedé polystyrenové desky byly správně skladovány! Jejich teplotní odolnost je omezena na 70 °C a dlouhodobé vystavení vyšším teplotám může způsobit degradaci materiálu.
Minerální vata je navržena pro tepelnou a zvukovou izolaci dutin ve stavebních konstrukcích, které nejsou mechanicky namáhány, nebo pro izolaci umístěnou nad konstrukcí stropů. Při izolaci šikmých nebo svislých dutin může být nutné zajištění polohy izolace mechanicky vhodným způsobem. Skelná vata má kromě své univerzálnosti nepopiratelné výhody ve své vysoké pružnosti a zároveň tuhosti, nízkou prašnost a nulový obsah formaldehydu.
2. Požární odolnost
Fasádní materiály mají klíčový vliv na bezpečnost budov. Hořlavost je faktor, který určuje, jak rychle se požár může šířit. Fasádní polystyren, spadající do třídy E, patří mezi hořlavé materiály, které mohou přispět k rozšíření požáru. Přestože se do něj přidávají zpomalovače hoření, není to záruka jeho nehořlavosti. Naopak, certifikovaný systém ETICS s EPS lze klasifikovat do třídy reakce na oheň B, zatímco minerální vata patří do třídy reakce na oheň A1 nebo A2. Minerální vata je vyrobena z anorganických materiálů, jako je kámen nebo sklo, což ji činí přirozeně nehořlavou. Podle zákona musí být fasádní minerální vata povinně používána pro zateplení budov s výškou nad 22,5 metru.
Pěnový polystyren bílý, fasádní polystyren šedý a také i střešní a podlahový polystyren patří do třídy E, což znamená, že přispívá k vývoji požáru. Na druhou stranu má minerální izolace, konkrétně skelná a kamenná vata, své vlastní charakteristiky. Skelná a kamenná vata jsou velmi podobné produkty, co do vlastností se liší minimálně. Kamenná vata se obyčejně dodává formou izolačních desek. Skelná vata se nejčastěji dodává srolovaná v rolích. Je vyrobena z přírodních surovin, jako je sklo nebo vyvřelých hornin: diabasu, čediče a dolomitu, což z ní dělá nehořlavý ekologický izolant. Při braní v úvahu požární bezpečnost může být minerální izolace v mnoha případech lepší volbou. Patří do třídy reakce na oheň A1 nebo A2, což znamená, že nepřispívá k šíření požáru a kouře. Její vlastnosti, ať už je to skelná nebo kamenná vata, jako je odolnost vůči UV záření a vodě, jsou klíčové pro bezpečné skladování a aplikaci.
3. Prodyšnost (paropropustnost)
Prodyšnost minerální vaty a polystyrenu je zcela odlišná. Faktor difuzního odporu (μ) je klíčovým ukazatelem pro vyhodnocení, jak dobře materiál propouští vodní páry. Čím nižší je hodnota faktoru difúzního odporu, tím lépe materiál "dýchá", tj. propouští vodní páry. Fasádní minerální izolace obvykle dosahuje nejnižší hodnoty faktoru μ = 1, což znamená, že propouští vodní páry velmi efektivně. Výhoda vyšší paropropustnosti izolantu a finální povrchové úpravy, nejčastěji omítky, spočívá v tom, že se brání kondenzaci vodních par. Minerální vata je schopná postupně odvádět páry mimo budovu, což ji činí vhodnou pro zateplení starších domů nebo domů po sanacích zdiva, aby se zabránilo vzniku plísní a snížení tepelněizolačních vlastností. Minerální vata je vhodná pro zateplení novostaveb i dodatečné zateplení starších bytových domů: cihlových i panelových.
Existuje důležitý rozdíl mezi difúzně otevřenou a difúzně uzavřenou skladbou. Difúzně otevřená skladba umožňuje přirozený přenos vodních par skrz konstrukci z interiéru do exteriéru. Naopak, u difúzně uzavřené skladby je nutné zajistit nucené odvětrávání, aby se předešlo problémům s kondenzací vodních par. Minerální vata má faktor difúzního odporu μ = 1, což ji činí vhodnou pro konstrukce s difúzně otevřenou skladbou. Naopak, polystyren s faktorem difúzního odporu μ = 20-70 se nehodí pro takové konstrukce. Při návrhu konstrukce je důležité vybrat paropropustnou omítku, která umožní volný průchod vodních par. Silikonová a akrylátová omítka jsou například nevhodné.
V oblastech ohrožených povodněmi je moudré navrhnout zateplení tak, aby bylo snadněji opravitelné a stavba mohla přirozeně vysychat. Prodyšnost materiálu se určuje tzv. faktorem difuzního odporu (μ). Pro stavby s vyšší vlhkostí je ideální izolace s faktorem μ = 1. Prodyšný izolant je ideální zkombinovat s takzvanou provětrávanou fasádou, která umožní přirozené proudění vzduchu mezi izolací a vnější obálkou budovy, což urychluje vysychání a snižuje riziko plísní.
4. Další vlastnosti
Minerální vata odolává UV záření a vodě, což zjednodušuje její skladování a aplikaci. Stačí ji překrýt plachtou. Dodává se jako hydrofobizovaná, tedy odpuzující vodu, lze ji tedy bez obav aplikovat i za vlhkého počasí. Díky vyšší hustotě poskytuje vynikající akustické vlastnosti o 2 dB, což je ideální pro odhlučňování staveb. Minerální vata by se neměla dostávat do prodlouženého kontaktu s vodou, protože by mohla absorbovat vlhkost z okolí. Z tohoto důvodu není vhodné používat ji například v soklové části domu, kde by mohla být vystavena vlhkosti ze země.
Fasádní polystyren je známý svou lehkostí, což usnadňuje jeho manipulaci a instalaci. Tvarová stabilita a snadná opracovatelnost jsou další výhody tohoto materiálu. Při nevhodné manipulaci je křehký a náchylný k mechanickému poškození. Při správném použití je vhodným tepelným izolantem. Nicméně, jeho náchylnost k degradaci pod vlivem slunečního záření a vyšších teplot je nespornou nevýhodou.
Shrnutí vlastností minerální vaty a polystyrenu:
| Vlastnost | Minerální vata | Polystyren (EPS) |
|---|---|---|
| Tepelná vodivost (λ) | 0,032-0,038 W/m·K | 0,032-0,038 W/m·K (šedý 0,031-0,032 W/m·K) |
| Požární odolnost | Třída A1 nebo A2 (nehořlavý) | Třída E (hořlavý, přispívá k šíření požáru) |
| Difuzní odpor (μ) | μ = 1 (velmi prodyšný) | μ = 20-70 (méně prodyšný) |
| Vhodnost pro difúzně otevřené skladby | Ano | Ne |
| Nasákavost | Hydrofobizovaná (odpuzuje vodu), ale dlouhodobý kontakt s vodou nežádoucí | Nízká nasákavost (cca do 1 % objemu při krátkodobém zaplavení) |
| Odolnost vůči UV záření a teplotám | Odolná | Náchylný k degradaci nad 70 °C a UV zářením |
| Akustické vlastnosti | Vynikající (o 2 dB lepší) | Standardní |
| Manipulace a instalace | Univerzální, pružná, tuhá, nízká prašnost | Lehký, snadno opracovatelný, křehký |
| Recyklace | Ekologický izolant z přírodních surovin | Snadno recyklovatelný (díky 98% obsahu vzduchu) |
Vnitřní zateplení a polystyren
Zateplení zevnitř je špatné řešení, ale rozhodně nesníží vnitřní povrchovou teplotu. Polystyren je pro vnitřní zateplení nevhodný z důvodu špatné paropropustnosti. Pokud zateplíte malou místnost zevnitř polystyrenovými deskami, a poté přední stěnu (kolem okna) zateplíte polystyrenem tloušťky 15 cm, může místnost začít plesnivět a srážet se v ní voda. Zeď zevnitř byla ohřívaná topením a byla relativně teplá. Polystyren brání jejímu prohřátí, a navíc zeď promrzne skrz naskrz. Na studeném povrchu se voda sráží. Kvůli zateplení zevnitř se vnitřní povrch stěny ochladil až pod rosný bod a začala na něm kondenzovat vlhkost z místnosti. To srážení vody právě způsobuje vnitřní polystyren malé tloušťky. Polystyren co nejdřív sundejte. Na plíseň nejdřív savo, pak oškrabejte nebo vemte i s omítkou, k tomu topte a větrejte (několikrát denně na 5 minut okna dokořán). Příště pokud budete zateplovat, tak zvenku.
Jediná možnost vnitřního zateplení by byla omítnout zeď zevnitř perlitovou omítkou 1:5 s tloušťkou alespoň 4 cm. K vnitřnímu zateplení je třeba zvolit paropropustný materiál. Ytong Multipor může být jednou z variant, avšak vyrábí se pouze v tloušťce 50 mm a více. Vhodnější volbou jsou termoizolační stěrky (nikoliv nátěry), které se nanášejí v tloušťkách okolo 1 mm a mají mnohem lepší difuzní odpor než Ytong Multipor. Navíc jsou i antikondenzační. Jejich izolační vlastnosti nejsou tak dobré jako u polystyrenu, avšak většinou jsou zcela postačující a jejich další přednosti vyváží tento jejich nedostatek. V dnešní době lze snadno na internetu vyhledat více termoizolačních stěrek od různých výrobců a srovnávat jejich vlastnosti.
Zateplení uvnitř možné je. Polystyren ale musí být připevněn na nosných lištách a musí být dole i nahoře mezera pro větrání prostoru mezi zdí a polystyrenem. Nicméně, taková úprava je celkem k ničemu, protože zima jde odspodu mezerou mezi polystyrenem do místnosti. Zevnitř se zateplují spíše novostavby v kombinaci s parotěsnými fóliemi a vzduchovými mezerami mezi izolací a povrchem zdi. Při vnitřním zateplení se vlhkost sráží spíše pod polystyrenem. Pokud už je vlhkost navrchu, je zle. Výskyt nadměrné vlhkosti nezpůsobuje polystyren na zdi. Ten se chová jako parozábrana a vnitřní vzdušnou vlhkost nepouští při správném nalepení polystyrenu na zeď. Zeď se své přirozené vlhkosti zbavuje směrem ven. Pokud se vám vlhkost sráží, máte nadměrný výskyt vlhka a řešte tento zdroj.
Odjakživa se zateplovalo zevnitř (hrady, zámky dřevěným obložením), v Německu stejně tak a nikdy nebyl problém. Pokud je zeď suchá, vlhkost jde od izolace na druhou stranu. To je holý fakt. V zimě se voda také odpařuje a vzdušná vlhkost se vstřebá do zdiva, kde je vysušována sluncem, suchým vzduchem i v mrazu atd. Pokud zateplíte z vnějšku, jde to opačným směrem. Navíc musíte nacpat dost energie do zdiva, aby byly chladné stěny ohřáté a nebyla uvnitř zima. Akumulovat do stěn tolik tepla sežere docela dost energie. Naproti tomu izolace zevnitř nejen nepropouští vydýchanou vlhkost do stěn, ohříváte jen objem vnitřního vzduchu a ne tuny zdiva. Nemusíte dlouho topit a přitom je teplo skutečně i pocitově. Problém hledejte ve zdroji nadměrné vlhkosti. Pokud blokujete odchod vlhkosti nevhodným nátěrem vnější fasády, pak to je problém. Ta musí být vždy vodě propustná (např. nátěr Balakrylem zavře zdivo a pak je problém). Pokud má někdo problém s plísní, vždy je problém jinde a ne ve vnitřní izolaci! Pokud izolujete zevnitř, klesne teplota zdi.
Větrání a vlhkost
Pro zdravé vnitřní prostředí a správnou regulaci vlhkosti je větrání nezbytné. Ideálním řešením je pravidelné krátké větrání několikrát denně, které zajistí rychlou výměnu vzduchu bez výrazných tepelných ztrát. Další možností je řízená ventilace s rekuperací, která umožňuje nepřetržitou výměnu vzduchu při zachování energetické efektivity. Mnoho lidí si naříká po zateplení na vlhkost u oken, ale už neříkají to, že mají plný parapet květináčů s kytkami, které pravidelně zalévají, že přitom vůbec neotevírají ventilačku, to by kytkám bylo zima a tím pádem vůbec nevětrají, neboť kvůli kytkám to ani nejde. Nesvádějte to všechno na zateplení, které za to nemůže, ale vytvořte podmínky pro to. Když budete v místnosti vytvářet vlhké prostředí a nebudete větrat, tak v ní budete jak ve skleníku s patřičnou teplotou navrch. Dva stejné byty - jeden má mokro a plísně a druhý i přes kytky v oknech, věčně prádlo na sušáku místo venku nebo v sušárně, denní vaření atd. a přesto je v bytě sucho. Prostě je to v nás lidech a našem chování. Není to jen mnohdy zateplením, i když špatné detaily toto umí způsobit, ale právě naším chováním.
tags: #propousti #polystyren #vodu