Fasáda je vizitkou každého domu - určuje jeho vzhled, ale zároveň slouží jako první ochranný štít proti povětrnostním vlivům. Déšť, sníh, mráz i sluneční záření ji denně zatěžují, a pokud není dostatečně chráněná, začne postupně ztrácet své vlastnosti. Nejčastějším problémem bývá vlhkost, která se do fasády dostává zvenčí nebo zevnitř a vytváří ideální podmínky pro vznik plísní, řas a mechů. Suchá, čistá a chráněná fasáda není jen otázkou krásy, ale i zdraví vašeho domu.
Příčiny vlhkosti a poškození fasády
Nejčastější příčinou vzniku vlhkosti na fasádě je voda, která se dostává do konstrukce budovy z deště nebo kondenzace. Důvody vlhké fasády mohou být prozaické - poškozené oplechování, netěsnící okap nebo svod. Ucpané okapy nebo svody způsobují zatékání vody po fasádě, což vede k jejímu trvalému vlhnutí. Pokud se kolem základů domu drží voda, vlhkost postupně vzlíná vzhůru do zdiva. Vlhkost táhnoucí se ze sklepa, poškození izolace základových zdí, omrzliny na zdivu nebo poškození vodovodních rozvodů v interiéru, to vše je třeba před renovací fasády odborně opravit.
Plíseň na fasádě může mít původ i uvnitř domu. Pokud vlhký vzduch kondenzuje na chladných zdech, přenáší se vlhkost i ven. Běžná čtyřčlenná rodina svými činnostmi, jako jsou praní, žehlení, vaření, koupání a také dýchání, vyprodukuje denně až 6 litrů vodních par. Tyto vodní páry procházejí v zimním období obvodovými stěnami domu do exteriéru a nekondenzují v konstrukci. Paropropustnost (nízká hodnota difuzního odporu - µ) obvodových konstrukcí je stěžejní pro zdravé bydlení. Každá novostavba obsahuje velké množství vlhkosti z omítek, podlah, zdiva a nedostatečné ochrany proti dešti.
Projevy poškození fasády a jejich rozpoznání
Známky vlhkosti se objevují pomalu, ale dají se včas rozpoznat. Trvale vlhká fasáda je ideálním prostředím pro mikroorganismy, plísně a řasy, které se nejčastěji objevují ve formě zelených nebo šedých map. Některé skvrny na fasádě nejsou projevem závažné poruchy. Mnohé z poruch, ať se již jedná o skvrny, praskliny nebo trhliny, se však mohou v čase rozvinout v závažný problém celého domu.
Řasy a plísně na fasádě
Řasy a plísně se na fasádě tvoří tam, kde se drží vlhkost a stín. Tenkovrstvé omítky, které neobsahují vápno ničící mikroorganismy, mají nízkou odolnost proti řasám a plísním. Problémy se mohou objevit již po několika letech - zejména nízko nad zemí, na severní straně a při oprýskávání nebo prosakování vody zpod oplechování nebo říms. Dlouhodobě neodstraněné řasy a plísně na stromy zastíněné fasádě vypadají odporně, jejich spory mohou působit nejrůznější potíže alergikům a dlouhodobě se tím oslabuje a narušuje svrchní vrstvu fasády. Oba typy organizmů totiž rozrušují povrch fasády, čím přispívají ke zkrácení její životnosti.
Čtěte také: Provedení pohledového betonu
Bílé skvrny na fasádě
Bílé skvrny se na domě mohou objevit v různých podobách, a dokonce již krátce po dokončení zateplené fasády. Způsobuje je takzvaná karbonatace vápna, jež je obsažené ve fasádním pojivu. Při kontaktu s vodou a vzduchem se pak rozbíhá zmíněná reakce, de facto staré známé hašení vápna. Výsledkem tohoto procesu jsou právě zmíněné bílé výluhy, jež prosáknou přes fasádní barvu nebo štukovou vrstvu a následně ztvrdnou. Nicméně ač výluhy vypadají dramaticky, jsou jen estetickou vadou.
Do půl roku od dokončení fasády se na ní mohou také objevit jakési bílé „stékance“. Jde o vyplavené deriváty celulózy z izolace. Objevují se tehdy, když izolace před uzavřením domovní obálky nasákla vodou. Vyplavená celulóza fasádě nijak neškodí, časem ji spláchne déšť.
Další bílé skvrny, které můžete na fasádě spatřit, jsou solné výkvěty u chodníku. Jejich zdrojem může být posypová sůl nebo stavební technické soli. Jejich bílá skvrna se časem přemění v bílé chomáčky.
Praskliny na fasádě
Specifickou skupinou poruch fasády jsou praskliny. Praskliny se neobjevují hned po dokončení, ale až ve chvíli, kdy fasáda projde prvními teplotními cykly, deštěm a mrazem. I ta nejmenší prasklina propouští do fasády vodu, a to je vždy špatně. „I když drobná prasklina nevypadá jako velký problém, působením mrazu se může dále rozšiřovat a zvětšovat.“ Pokud ji necháte dlouho rozrůstat, může vést k nestabilitě celé fasády.
Typy prasklin a jejich příčiny
Vlasové trhliny mohou být pouze povrchové. Praskliny kopírující spoje desek nebo konstrukční linie signalizují systémovou chybu. Častou příčinou vzniku prasklin na zateplené fasádě bývá špatné provedení zateplení domu. „Konstrukční praskliny poznáte podle jejich rozsahu.“ Bývají širší než drobné vlasové praskliny a obvykle mají podobu rozsáhlých nepravidelných trhlin. Nejproblematičtější jsou ty, které se táhnou svisle od střechy až k zemi.
Čtěte také: Cihlový obklad fasády: Průvodce
Praskliny způsobené špatně odvedenou klempířskou prací se týkají i nezateplených fasád. Jindy za vznikem prasklin na fasádě stojí nestabilní podloží domu nebo problémy s nosnou konstrukcí. Nestabilní praskliny jsou ty, které vlivem změn teplot pracují a dále se rozšiřují. Zvláštním typem nestabilních prasklin jsou ty kolem oken a dveří. Ty vznikají proto, že pod svrchní vrstvou nejsou v rozích vložené diagonální pruhy perlinky. Praskliny se velmi často objevují také v místech napojení různých konstrukcí - například mezi zateplenou stěnou a soklem, u atiky nebo v místě styku s balkonem. Pokud není řešena dilatace, fasáda nemá kam „uhnout“ a napětí se vybije v nejslabším místě. Prasklina začíná i u uchycení okapu. Při styku dvou materiálů je zkrátka nezbytná preciznost.
Praskliny se můžou objevit i v zakládacím pásu, tedy tam, kde začíná u země zateplení. I v tomto případě je způsobuje špatně odvedená práce. Kromě popsaných nestabilních prasklin existují i ty stabilní. Ty jsou však záležitostí štukovaných nezateplených fasád. Jsou vlásečnicové a obvykle černé. To proto, že je v nich usazený prach.
Zateplení fasády a jeho vliv na vznik poruch
Při plánování renovace fasády starého domu bychom měli zvážit zateplení vnější stěny. V takových domech jsou stěny často postaveny z plných cihel, méně často z dutých cihel nebo tvárnic tvořících stěnu se vzduchovou mezerou a nevyhovují současným tepelným požadavkům. Typická stěna z cihel o tloušťce 1,5 (asi 40 cm s oboustrannou omítkou) má hodnotu U přibližně 1,0 W/(m2-K), někdy dokonce 1,5 W/(m2-K). To má za následek značný únik tepla vnější stěnou, kterému nezabrání ani sebelepší řemeslná práce. Stěny je proto třeba izolovat, a to nejlépe zvenčí.
Zateplovací systémy zajišťují nejen teplo v zimě, ale také chladno v parném létě. Díky správné teplotě prostředí se obytný prostor stane místem, kde se cítíme dobře. Kvalitní zateplení předchází tvorbě tepelných mostů. Zásadní chybou je představa, že zateplení fasády je jen „nalepení polystyrenu a natažení omítky“. Ve skutečnosti jde o systém, kde každá vrstva reaguje na pohyb, vlhkost a teplotu.
Velmi zákeřnou vadou je například špatně odvedená klempířská práce. Kvůli ní pak do zateplovacího fasádního systému prosakuje voda, což je samozřejmě špatně, protože to narušuje jeho správnou tepelnou funkci. Ovšem v případě, že jde o budovu zateplenou vatou, je problém ještě větší. Vata totiž postupně nasakuje vodou a těžkne. „Těžknutí vatových bloků časem vede k uvolnění hmoždinek a pohybu bloků, což způsobí praskliny vrchních vrstev fasády.“ U zateplení polystyrenem tento problém prakticky nehrozí, protože jde o velmi málo nasákavou hmotu. Nicméně jakékoli zatékání není samozřejmě žádoucí ani v tomto případě. Mokré skvrny na fasádní stěrce se mohou objevit například při první oblevě. Často se fleky objevují v místech spojů izolačních desek. Voda se může hromadit i mezi zdivem a izolační vrstvou, například polystyrenem, což svědčí o závažném pronikání vlhkosti do konstrukce.
Čtěte také: Realizace OSB fasády
Další typickou chybou je nedostatečné kotvení izolantu. Pokud počet nebo typ kotev neodpovídá podkladu, fasáda pracuje jinak v každé části domu. Chybné lepení desek tzv. na buchty je nepřípustné. Desky je třeba lepit bez mezer. Mezery jsou tepelnými mosty v ETICS. Je chyba případné mezery vyplňovat lepicí hmotou. Výjimečně lze úzké mezery v pěnovém polystyrenu vyplnit nízkoexpanzní polyuretanovou pěnou. Větší mezery by se po nalepení tepelné izolace neměly vyskytovat. Je nepřípustné desky tepelné izolace vzájemně lepit mezi sebou. Spára mezi deskami tepelné izolace nesmí být umístěna do spáry zakládací lišty. Pak se prakticky nelze - i při jinak dokonalém provedení základní vrstvy v tomto detailu - vyhnout prasklinám v místě spár. Desky tepelné izolace se lepí na vazbu, a to se vzájemným posunutím minimálně 150 mm.
K systematickým tepelným mostům patří i každá hmoždinka procházející skrz tepelný izolant. Běžné zateplovací systémy se kotví hmoždinkami. Desky se kotví obvykle po 1 až 3 dnech po nalepení desek, a to v rozích, ve spárách desek a v ploše desek. Minimálně se používá 6 ks kotevních prvků/m2, to je při rozměru desky 1 x 0,5 m kotevní prvek v každém T spoji desek a jedna kotva v ploše desky. V každém případě se kotví tam, kde je na rubu desky lepicí hmota. Používají se plastové hmoždinky, pro desky tepelné izolace z pěnového polystyrenu obvykle s plastovým popř. kovovým trnem. Talíře kotevních prostředků nesmí být příliš zamáčknuté do tepelné izolace a desky tak poškozovat a nesmí z povrchu ani vylézat.
Řešení problémů s propouštějící fasádou
Opravu prasklin na fasádě tedy není nic, co byste měli dlouho odkládat. Ignorování prasklin v jejich počátcích se může prodražit. Před renovací je však nutné posoudit stav staré zdi jako celku, protože se může ukázat, že trhliny na povrchu svědčí o narušení stability celé zdi nebo dokonce stavební konstrukce. V některých případech musí renovaci fasády předcházet nákladná renovace celé budovy. Pokud nebyla závada příliš dlouho zanedbávána, stačí odstranit příčinu a poté stěnu vysušit a renovovat. Pokud se objeví tyto projevy, nestačí fasádu jen přetřít. Základem ochrany je kvalitní povrchová úprava a pravidelná údržba.
Důkladná kontrola a příprava fasády
Před samotnou renovací je důležité zjistit, v jakém stavu se fasádní omítky nacházejí. Prohlédněte fasádu a zaměřte se na následující:
- Trhliny a praskliny - drobné praskliny lze opravit lokálně, větší mohou signalizovat strukturální problémy.
- Odlupování omítky - pokud se omítka drolí nebo odpadává, je nutné ji odstranit a nahradit novou.
- Vlhkost a skvrny - mokré mapy mohou znamenat problémy s hydroizolací.
- Biologické znečištění - řasy, plísně a mechy je nutné odstranit speciálními přípravky.
Před aplikací nové omítky je nutné fasádu důkladně připravit. Tento krok je klíčový pro dlouhou životnost nové vrstvy. Než začnete s opravami, fasádu důkladně očistěte. Použijte tlakové mytí nebo speciální čisticí prostředky na fasády. Pokud je fasáda napadena plísněmi či řasami, aplikujte fungicidní přípravek. Po vyčištění fasády opravte všechny trhliny a poškozené části. Použijte fasádní tmel nebo opravnou maltu. Pokud je omítka silně poškozená, může být nutné ji odstranit a nanést novou. Před aplikací nové omítky je důležité nanést penetrační nátěr, který zajistí lepší přilnavost a sjednotí savost podkladu. Při mytí je potřeba odstranit nejen povrchovou vrstvu špíny, ale zbavit se i veškerých řas, mechů a plísně. Řešení solných výkvětů spočívá v osekání až na zdivo, nanesení sanační omítky a teprve na ni pak natahovat fasádu.
Oprava prasklin
Nejprve zhodnoťte, o jakou trhlinu se jedná. Ne na všechny stačí stěrka a nátěr. Zaměřte se na to, jak jsou praskliny široké.
Oprava vlasových prasklin (0,2-0,5 mm)
Pokud praskliny mají zhruba 0,2-0,5 mm, jedná se o vlasové trhliny, ty zvládnete snadno sami. „Vlasové praskliny jsou tou nejlehčí formou prasklin, obvykle kvůli nim žádné velké problémy nehrozí.“ Ale dejte pozor, pokud na fasádě máte velké množství vlasových prasklin na jednom místě. To by mohlo znamenat problém pod povrchem fasády. Oprava vlasových prasklin je ta nejjednodušší, zvlášť na fasádách, u kterých se nemusíte potýkat s tepelněizolačním systémem.
Před přípravou podkladu proklepejte fasádu za účelem zjištění dutých míst, která nejsou na první pohled vidět. Vyzkoušejte savost podkladu navlhčením čistou vodou - například přiložením hrdla otevřené PET lahve plné vody k fasádě. Voda by měla stékat a případně se vsakovat velmi pomalu a rovnoměrně. Pevnost omítky vyzkoušejte vrypováním šroubovákem. Drobné vlasové prasklinky vyplňte akrylovým tmelem, vhodný je Mapeflex AC4. Po jeho aplikaci přetřete omítku penetrací Silancolor Base Coat Plus a naneste fasádní barvu Silancolor Pittura Plus v jednom z mnoha odstínů. Pro zahlazení stabilních vlasových prasklin však nestačí běžná barva, neboť ta je nevyplní a ony jsou tak pořád patrné.
Oprava širších prasklin
Rohem špachtle proškrábněte trhliny do tvaru písmena V. Vzniklé otvory se budou v dalším kroku vyplňovat. Na připravený podklad aplikujte základní sjednocující akrylový nátěr Malech, který zvyšuje přídržnost následně nanášených vrstev. Po jeho vyschnutí naneste první vrstvu stěrky Mapetherm AR2, do které vtlačíte síťovinu ze skelných vláken. Po 12-24 h, kdy stěrka zaschne, aplikujte pro vytvoření hladkého a rovného povrchu jednu nebo dvě vrstvy výrobku Mapetherm AR2.
Na místě praskliny ostrým nástrojem vyřízněte kolem místa poškození pravidelný výřez (čtverec, obdélník nebo jiný tvar, který se bude snadno vyplňovat) přes celou tloušťku tepelné izolace až na podklad. Do vyříznutého otvoru vlepte tepelnou izolaci stejného typu a tloušťky jako ve zbytku fasády. Musí být upravená do požadovaného tvaru, aby přesně lícovala s otvorem. Pod naříznutou výztužnou mřížku naneste zubovým hladítkem lepicí a armovací stěrku v dostatečné vrstvě a vtiskněte do ní naříznutou mřížku. Stěrku Mapetherm AR2, která prostoupí oky mřížky, rozetřete, aby byla mřížka zcela zakrytá, případně stěrku ještě přidejte. Do stěrky vložte další vrstvu výztužné mřížky, která odpovídá rozměrům otvoru. Po zaschnutí penetračního nátěru (přibližně 24 hodin) opatrně aplikujte povrchovou úpravu totožnou s původní povrchovou úpravou fasády.
Výběr správných materiálů a aplikace
Při výběru nové fasádní omítky zvažte nejen estetiku, ale i funkční vlastnosti. Mezi nejčastější typy omítek patří:
| Typ omítky | Vlastnosti | Vhodné pro |
|---|---|---|
| Minerální omítky | Odolné, prodyšné, odolnější vůči zelenání | Starší domy |
| Silikonové omítky | Vodoodpudivé, odolné proti znečištění | Moderní stavby, zvýšená ochrana |
| Silikátové omítky | Paropropustné, odolnější vůči zelenání | Zateplené fasády |
| Akrylátové omítky | Pružné | Moderní stavby |
Doporučuje se používat dražší minerální nebo silikátové omítky, které jsou vůči zelenání odolnější. Moderní fasádní omítky často obsahují přísady, které odpuzují vodu a brání růstu mikroorganismů. Pro dlouhodobou ochranu se používají nátěry s biocidní složkou, které zamezují růstu mikroorganismů. Tyto přípravky se aplikují buď jako přímá přísada do barvy, nebo jako impregnace na hotovou fasádu. Na již hotovou fasádu je vhodné aplikovat ochranný nátěr. Nanotechnologické impregnace vytvářejí neviditelnou vrstvu odpuzující vodu i nečistoty. Samočisticí nátěry obsahují fotokatalytické látky.
Při riziku zvýšeného mechanického namáhání fasády je možné provést základní vrstvu se dvěma vrstvami skleněné síťoviny nebo s jednou vrstvou tzv. pancéřové skleněné síťoviny. Pokud se skleněná síťovina dává ve dvou vrstvách, dává se bez přesahů. Základní vrstva včetně skleněné síťoviny musí být přetažena přes zakládací lištu. I v detailech platí, že výztužná skleněná síťovina se natahuje do již nanesené stěrkové hmoty. Základní vrstva se před prováděním konečné povrchové úpravy penetruje, a to obvykle ve stejné barvě, jako bude budoucí konečná povrchová úprava. Typ penetrace musí odpovídat typu konečné povrchové úpravy. Konečná povrchová úprava se obvykle provádí nejdříve 24 hodin po penetraci a obvykle se provádí strukturovaná, a to zatíraná nebo rýhovaná, s různou zrnitostí. V rámci strukturování omítky již nelze vyrovnávat nerovnosti podkladu. Snahy o vyrovnání podkladu v této fázi obvykle vedou k ještě horšímu výsledku. Kvalita struktury konečné povrchové úpravy závisí na kvalitě podkladu.
Prevence a pravidelná údržba
Pravidelná údržba fasády není složitá ani drahá, pokud se provádí správně a včas. Fasáda domu i spolu se zateplením není rozhodně levnou záležitostí a odvíjí se od ní spousta jiných nákladů. Prohlédněte fasádu alespoň jednou ročně, ideálně po zimě, a drobné závady řešte ihned. Pokud se vlhkost dostane hluboko do zdiva, nestačí pouhé přetření nátěrem. Je nutné zamezit jejímu vzlínání pomocí injektážních gelů nebo podřezání zdiva. Pomůže drenážní systém nebo úprava terénu tak, aby se dešťová voda odváděla od objektu. Stejně jako u střechy nebo oken, i fasáda potřebuje pravidelnou kontrolu.
Ochrana fasády proti vlhkosti a plísni začíná už při výstavbě, ale pokračuje pravidelnou údržbou. Při výběru firmy, která vám provede mytí a nátěr fasády domu, se nezapomeňte zaměřit na její zkušenosti a reference. Dlouhodobě neodstraněné řasy a plísně dlouhodobě oslabují a narušují svrchní vrstvu fasády. Běžné biocidy totiž přestávají fungovat právě zhruba po třech letech, ty lepší po pěti. V každém případě je potřeba výskyt plesnivých černých nebo řasnatých zelených ploch hlídat. I všechny další zúčastněné firmy musejí odvést svoji práci bezvadně, ať již to jsou klempíři, nebo ti, co instalují různé stínící prvky. Nic z toho, co prochází fasádou, totiž do ní nesmí propouštět vodu. Průběžně je potřeba také fasádu alespoň vizuálně kontrolovat, abyste včas odhalili viditelné defekty. Ať už to jsou praskliny, tmavé stékance pod prvky procházejícími fasádou, řasy, plísně - u ničeho z toho se nevyplatí otálet s řešením.
Profesionální pomoc a záruka
Pokud si nejste jisti, proč trhlina vznikla, bude nutná konzultace s odborníkem. Statik musí prověřit, zda se nejedná o závažný problém nosné konstrukce domu (sedání základů, průhyb nosníků, vibrace od přilehlé komunikace atp.). Takové praskliny nestačí pouze odstranit, je nutno nejprve vyřešit příčinu, tedy zajistit statiku budovy. Odstranění samotného projevu poruchy - tedy praskliny by nedávalo smysl. „Jakmile takové praskliny identifikujete, je potřeba jednat.“
„Zákonná odpovědnost za vady je obecně 24 měsíců od předání díla, v případě stavby do pěti let od jejího převzetí.“ Záruka za jakost je pak dobrovolným prohlášením prodávajícího či zhotovitele ohledně jakosti jím prodávaného zboží. V něm se zavazuje, že věc bude po určitou dobu způsobilá k použití pro obvyklý účel nebo že si zachová obvyklé vlastnosti. Pokud tedy objevíte závadu v průběhu zákonné odpovědnosti či smluvní záruční doby, kontaktujte firmu, která práce provedla a uplatněte reklamaci. Ta se může uplatnit i u jiné osoby, pokud je tak stanoveno (např. servis). Jestli se však závada objevila až po skončení záruční doby, musíte si její odstranění zajistit a uhradit sami. „Ovšem v případě, že můžete prokázat, že jde o vadu, jež vznikla již v průběhu záruční doby, ale nebylo možné ji odhalit, můžete závadu stále uplatnit.“ Při sporech o oprávněnost uplatněných vad je často významným faktorem posouzení soudního znalce. Správně udělaná a udržovaná fasáda by měla vydržet sloužit svému účelu 25 let.
tags: #propouští #fasáda #vodu #příčiny #a #řešení