Zlínsko, region spojený s historií Tomáše Bati a jeho obuvnického impéria, je proslulé svou unikátní funkcionalistickou architekturou. Dnes se však v kraji nachází i řada moderních staveb, které svědčí o dynamickém rozvoji a inovativním přístupu k projektování staveb.
Ikonické baťovské stavby a jejich architekti
Během návštěvy Zlína si nesmíte nechat ujít především návštěvu Baťova památníku, o kterém odborná veřejnost mluví výhradně v superlativech. Památník vznikl jako upomínka na tragickou smrt „šéfa“ baťovských závodů a celého Zlína Tomáše Baťu, který v roce 1932 zahynul při letecké nehodě v nedalekých Otrokovicích. Prosklená budova, která nezapře baťovský původ, ukrývá repliku osudného letadla Junkers. Návrh architekta Františka L. Gahury skrývá řadu odkazů a symbolů a patří mezi nejzajímavější místa, jaká dnes můžete ve Zlíně navštívit. Památník Tomáše Bati od František L. Gahury je mistrovským dílem.
Legendární Baťův mrakodrap nebo také „jednadvacítka“ je bývalá správní budova celých baťovských závodů ve Zlíně. Právě tady se odehrávalo všechno důležité, co se týkalo Zlína a Baťova obuvnického impéria. Najdete tu pojízdnou kancelář ve výtahu (a pozor, s klimatizací a umyvadlem), funkční páternoster, ředitelské patro i nádhernou vyhlídku na celý Zlín z 16. etáže. Budova je volně přístupná během otevírací doby, na webu 14|15 Baťova institutu si ale můžete objednat taky prohlídku s průvodcem.
Vystavět celý tovární areál chce pořádně hluboké zamyšlení. Baťovský systém se ale prokázal i ve stavbě továrních hal. Baťa nechal navrhnout železobetonový skelet s kruhovými sloupy o rozestupech 6,15m. Továrny jsou vystavěny z červených cihel a jsou seřazeny do přísného rastru, který dodnes umožňuje snadnou orientaci. Díky šachovnicovému systému značení budov je první budova v první řadě značena jako 11, v řadě za ní 21, dále pak 31 a tak dále. První budova v druhé řadě bude zcela jistě 12, ve třetí řadě 13 a tak pořád dokola. Nejlepší je svou procházku továrním areálem začít v budovách 14 a 15, kde sídlí 14|15 Baťův institut, Krajská galerie výtvarného umění i Muzeum jihovýchodní Moravy. Dozvíte se toho dost na to, abyste se v areálu vyznali.
Obchodní dům neboli Obchodňák byl vždycky chloubou města, která zde vyrostla mezi lety 1930-31 podle návrhu dvorního architekta Tomáše Bati Františka L. Gahury. Svého času to bylo největší nákupní centrum na celé Moravě, byl tu vůbec první eskalátor, na jaký jste mohli v Československu narazit, a šlo o reprezentativní prodejní dům firmy Baťa. Obchodní dům z přelomu 20. a 30. let minulého století díky nedávné renovaci opět září ve své původní podobě. Během prohlídky Obchodňáku nesmíte opomenout také originálně pojatý městský park s názvem Gahurův prospekt, který zaujme svými chodníky zahloubenými pod úroveň trávníku. Revitalizace Gahurova prospektu hned vedle Obchodního domu přinesla díky návrhu místního studia ellement atraktivně řešený veřejný prostor.
Čtěte také: České stavební předpisy
Současná architektura a regionální talent
Ze Zlína pochází také světoznámá architektka Eva Jiřičná, která pro město navrhlo dvě velké realizace. První z nich představuje Kongresové centrum dokončené roku 2012, které nepřehlédnete zejména díky svému plášti z luxferů, která chrání budovu před hlukem od silnice.
Jako svinutý list papíru vypadá kaple v malé vesničce Sazovice jen kousek od Zlína. O výstavbě vlastního kostela místní uvažovali už od roku 1935, k výstavbě svatostánku ale došlo až o 80 let později. Díky tomu však v Sazovicích stojí odvážná stavba, jejíž tvar vychází z klasického tvarosloví rotundy a je zasvěcen svatému Václavovi, patronovi obce. Za návrhem kostela stojí brněnský architekt Marek Jan Štěpán se svým studiem Ateliér Štěpán, který za svou kariéru navrhl již několik sakrálních objektů. Kostel sv. Václava v Sazovicích obletěl doslova celý svět.
Jen pár kilometrů od Zlína, v městečku Vizovice, pak najdete ukázku soudobé české architektury, o které ve své době mluvil doslova celý svět. Jedná se totiž původně o český pavilon z milánského EXPO 2015, který na této slavné akci získal bronzovou medaili za architekturu. Následný převoz stavby z Itálie na Moravu umožnil konstrukční systém z lehkých modulů vizovické společnosti KOMA Modular, která pavilon v současnosti využívá jako své hlavní sídlo (pokud se objednáte předem, můžete si ho spolu s průvodcem prohlédnout).
Na nevysokém návrší nad městečkem Fryšták, coby kamenem dohodil od Zlína, vyrostla před pár lety malá pozoruhodná kaple sv. Antonína Paduánského. Věž z červených cihel najdete v místní části zvané Skalka. Po těžbě pískovce tu zůstaly odhalené skalní útvary, kam chodí místní na procházky. Mimo jiné také proto, že tu je nádherný výhled na Fryštáckou brázdu a na Zlín.
Luhačovice: Lázeňská architektura a elegance
Básník dřeva, Dušan Samo Jurkovič, do Luhačovic promítl všechny své sny o urbanismu v duchu lidové secese. Malebné městečko Luhačovice Jurkovičovy stavby zdobí už více než sto let. Dodnes jsou nádhernou a nadčasovou ukázkou toho, jak osobitý styl slovenský architekt Dušan Samo Jurkovič měl. V areálu luhačovických lázní najdeme také několik významných příkladů architektury meziválečné moderny. Mezi nimi kraluje elegantně řešená kolonáda od brněnského architekta Oskara Pořísky, který tak scelil celou centrální část lázeňského areálu. Zajímavostí je také to, že jde o jednu z vůbec posledních realizací moderní architektury první poloviny 20. století - v době výstavby ve 40. letech. Střed lázeňského areálu dotváří elegantní kolonáda ze 40. let.
Čtěte také: Přečtěte si o historii 3e - Projektování Ekologických Staveb
Na svahu pod pramenem Aloisky vzniká série lázeňských penzionů, které díky svým fasádám daly ulici jméno Bílá čtvrť. Avion, Viola i Radun jsou dodnes úžasnými příklady funkcionalismu i prvorepublikové elegance. O luhačovických vilách existuje skvělá kniha Příběhy domů a vil, kterou napsala Ladislava Horňáková a Blanka Petráková. Seženete ji v infocentru nebo v Muzeu luhačovického Zálesí.
Projektování a architekti na Zlínsku
Projektanti a architekti hrají klíčovou roli při utváření krajiny a městského prostředí. Zatímco architekt se zaměřuje především na návrh stavby z hlediska estetiky, funkčnosti a prostoru, projektant zajišťuje technické zpracování projektu a soulad s normami a předpisy. Projektant je odborník, který zpracovává projektovou dokumentaci staveb. Jeho úkolem je navrhnout technické řešení stavby tak, aby odpovídalo požadavkům klienta, legislativě i stavebním normám. Spolupracuje s dalšími profesemi - statiky, elektroprojekcí, vytápěním apod.
Naše architektonické studio na Zlínsku
Jsme mladý architektonický pár, který se seznámil při studiích na Fakultě architektury v Brně. Momentálně máme působiště ve Zlínském kraji. Stavby řešíme jako celek. Od prvotního návrhu, přes dokumentaci pro stavební povolení, až po dozor při realizaci stavby. Rádi dotahujeme věci do konce, aby koncept návrhu zůstal zachován při celém procesu realizace. Řešíme detaily na stavbě a jednáme s profesanty a dalšími specialisty. To vše ve snaze udržet prvotní myšlenku návrhu. Někdy navrhujeme také i bytové domy, mateřské školy, jinou občanskou vybavenost a drobnou architekturu. Projekty zpracováváme vždy kompletně jako celek, tedy od návrhu po realizaci, aby se udržela myšlenka a kvalita provedení. Naší základnou je převážně Zlín a Zlínský kraj, ale často se dostaneme i za hranice kraje.
Ing. Matěj Machač je vedoucí projektant týmu stavebních inženýrů, projektantů a architektů se znalostí místních poměrů na Zlínsku. Tvoříme kvalitní architekturu, která je dobře hodnocena a projekty podle kterých se staví. Zajišťujeme veškeré služby od A do Z (od architektonických studií, přes projektovou dokumentaci až po autorský dozor na stavbě). Své odborné znalosti jsem získal studiem Stavebního inženýrství a Environmentálně vyspělých budov na VUT v Brně. Ve Zlíně profesně působím od roku 2021 a při své práci využívám znalost místních podmínek i zažité praxe stavebních úřadů, díky čemuž dokážu projekty spolehlivě provést celým povolovacím procesem. Specializuji se na individuálně navrhované novostavby pro soukromé investory a developery. Klienty provázím celým procesem od prvního návrhu po vydání stavebního povolení a legislativní část přebírám na sebe, včetně komunikace s úřady. Nezatěžuji je detaily, které nemají vliv na výsledek. Výsledkem je vyřízené stavební povolení a jasný podklad pro realizaci stavby. Pravidelně sleduji legislativní změny ve stavebnictví. Jsem členem České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě.
Ing. Klára a Filip z ateliéru Tož architekti stojí u zrodu většiny našich návrhů rodinných domů. Jejich studie dávají projektům jasný směr a pevnou koncepci, na které lze spolehlivě stavět. Vycházejí z principů funkcionalismu, pracují s čistými liniemi a autentickými materiály, díky čemuž mají jejich domy silný, ale klidný výraz a fungují v každodenním životě. Martin se zaměřuje na návrh interiérů a zahrad a navazuje na architekturu domu až do posledního detailu. Každý návrh rozpracovává od prvotní vize až po výrobní dokumentaci, takže se neztratí mezi projektem a realizací. Jirka v týmu zastává roli energetického specialisty a projektanta TZB. Jeho práce je sice často skrytá v konstrukcích, ale právě ona rozhoduje o tom, jak dům funguje v praxi. Neustále sleduje vývoj v oboru a aktivně se účastní odborného vzdělávání, aby do projektů přinášel aktuální a ověřená řešení.
Čtěte také: Projektování staveb s využitím geodezie
Ceny a proces projektování
Cena za práci projektanta se liší podle rozsahu projektu, složitosti stavby a lokality. Například za projekt rodinného domu se cena může pohybovat od 50 000 Kč do 150 000 Kč. U menších rekonstrukcí jde obvykle o částky mezi 10 000-40 000 Kč. Konečnou cenu ovlivňuje i to, zda projektant poskytuje kompletní služby včetně inženýringu nebo autorského dozoru. Zpracování projektové dokumentace trvá v průměru 4 až 8 týdnů, podle složitosti stavby a rozsahu požadovaných podkladů. U menších projektů, jako jsou garáže nebo přístavby, může být hotovo do 2-3 týdnů, u větších staveb se ale může lhůta protáhnout i na několik měsíců.
Doporučení pro zahájení projektu
Před první schůzkou s projektantem je vhodné mít jasno o svých představách a požadavcích na stavbu - například počet místností, funkce prostoru, orientace na pozemku nebo rozpočet. Připravte si katastrální mapu, výpis z katastru nemovitostí a případně geodetické zaměření pozemku. Pokud jde o rekonstrukci, mohou být užitečné i původní výkresy. V dnešní době projektanti nejčastěji pracují s CAD softwarem, jako je AutoCAD, Archicad nebo Revit, který umožňuje vytvářet přesné technické výkresy i 3D modely. U složitějších staveb se využívá i BIM technologie, která spojuje informace o návrhu, materiálech a časovém harmonogramu. Kromě softwaru je důležité i kvalitní měřicí vybavení v terénu - od klasických pásmých měřidel až po laserové dálkoměry nebo totální stanice. Kromě spolupráce s autorizovaným projektantem můžete využít například katalogové domy, které nabízejí hotové projektové dokumentace, často levnější a rychleji dostupné. V některých případech mohou menší úpravy navrhnout i stavební firmy nebo architekti. U jednoduchých staveb, jako jsou pergoly nebo garáže, někdy postačí situační nákres a popis stavby.
Současné trendy v projektování se výrazně posouvají směrem k udržitelnosti, digitalizaci a chytrým řešením. Stále častěji se uplatňuje BIM (informační modelování budov), který zefektivňuje návrh, výstavbu i provoz budovy. Zákazníci se zajímají o energeticky úsporná řešení, ekologické materiály, fotovoltaiku nebo rekuperaci. Roste také důraz na modulární výstavbu a flexibilní dispozice.
Tabulka: Přehled klíčových architektonických děl Zlínska a Luhačovic
| Stavba | Architekt/Ateliér | Lokalita | Rok dokončení/období | Styl/Poznámky |
|---|---|---|---|---|
| Baťův památník | František L. Gahura | Zlín | 1932 | Funkcionalismus, památník Tomáše Bati |
| Baťův mrakodrap ("jednadvacítka") | Neznámo | Zlín | Neznámo | Funkcionalismus, správní budova Baťových závodů |
| Obchodní dům | František L. Gahura | Zlín | 1930-1931 | Funkcionalismus, největší nákupní centrum Moravy |
| Gahurův prospekt | ellement (revitalizace) | Zlín | Nedávná revitalizace | Městský park, originální design |
| Kongresové centrum | Eva Jiřičná | Zlín | 2012 | Moderní architektura, plášť z luxferů |
| Kaple sv. Václava | Marek Jan Štěpán (Ateliér Štěpán) | Sazovice (u Zlína) | 2015 (80 let od myšlenky) | Odvážná moderní stavba, rotunda |
| Český pavilon EXPO 2015 | KOMA Modular (převoz a sídlo) | Vizovice | 2015 (EXPO) | Soudobá česká architektura, modulární systém |
| Kaple sv. Antonína Paduánského | Neznámo | Fryšták (Skalka) | Před pár lety | Malá pozoruhodná kaple, věž z červených cihel |
| Lázeňské stavby (např. Jurkovičův dům) | Dušan Samo Jurkovič | Luhačovice | Více než 100 let | Lidová secese, osobitý styl |
| Kolonáda v Luhačovicích | Oskar Poříska | Luhačovice | 40. léta 20. stol. | Meziválečná moderna, elegance |
| Bílá čtvrť (Avion, Viola, Radun) | Neznámo | Luhačovice | První republika | Funkcionalismus, prvorepubliková elegance |
tags: #projektovani #staveb #architekti #zlinsko