Územní plánování můžeme popsat jako souhrn opatření vztahujících se k možnostem a mezím nakládání s územím. Je to proces soustavného a komplexního řešení funkčního využití území. Územní plánování stanoví zásady organizace území, věcně a časově koordinuje činnost v území ovlivňující jeho rozvoj, zejména výstavbu za současného zachování či rozvíjení hodnot území. Z pohledu stavebního práva má povahu určitého předstupně před řízením o povolení záměru a samotnou jeho realizací.
Od 1. července 2024 je v oblasti územního plánování plně aplikovatelný stavební zákon č. 283/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Některé postupy se však i po tomto datu dokončují podle předchozího stavebního zákona č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Z hlediska systematiky zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále v textu uváděn jako stavební zákon), se územním plánováním zabývá především část třetí (§ 38-136a).
Cíle a úkoly územního plánování
Cílem územního plánování, tak jak jej deklaruje stavební zákon, je soustavně a komplexně řešit funkční využití území, stanovovat zásady jeho plošného a prostorového uspořádání a vytvářet předpoklady pro udržitelný rozvoj území spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. Udržitelný rozvoj je tak ve vztahu k území postaven na třech pilířích, jimiž jsou životní prostředí, hospodářský rozvoj a v neposlední řadě sociální a kulturní potřeby obyvatel území.
Územní plánování chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví, a přitom chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a ochranu a rozvoj zelené infrastruktury.
Úkolem územního plánování je ve veřejném zájmu zejména:
Čtěte také: jak vybrat software pro evidenci stavebních prací
- zjišťovat a posuzovat stav území, jeho přírodní, kulturní a civilizační hodnoty;
- stanovovat koncepci využití a rozvoje území, včetně dlouhodobé urbanistické koncepce sídel, rozvoje veřejné infrastruktury a ochrany volné krajiny a stanovení podmínek prostupnosti území;
- prověřovat a posuzovat potřebu změn v území, zejména pak pro umístění a uspořádání staveb a využitelnost navazujícího území, jejich přínosy, problémy a rizika s ohledem na ochranu veřejných zájmů a hospodárné využívání území;
- pro tyto změny navrhovat a stanovovat podmínky pro jejich provedení;
- stanovovat urbanistické, architektonické, estetické a funkční požadavky na využívání a prostorové uspořádání území a na jeho změny, zejména na míru využití území, umístění, uspořádání a řešení staveb a kvalitu veřejných prostranství;
- vytvářet předpoklady pro hospodárné využívání území, zejména důsledným využíváním zastavěného území sídel prostřednictvím cílené revitalizace znehodnocených nebo zanedbaných ploch;
- s ohledem na charakter území a kvalitu vystavěného prostředí vyhodnocovat a, je-li to účelné, vymezovat vhodné plochy pro výrobu, a to včetně ploch pro výrobu elektřiny, plynu a tepla se zohledněním cílů energetické koncepce a klimatických cílů státu;
- stanovovat podmínky pro obnovu a rozvoj sídelní struktury, pro kvalitní bydlení a pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu;
- vymezovat veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření;
- vytvářet a stanovovat podmínky pro snižování nebezpečí v území, zejména před účinky povodní, sucha, erozních jevů a extrémních teplot;
- uplatňovat požadavky na adaptaci sídel a uspořádání krajiny vyplývající ze změny klimatu;
- určovat nutné asanační a rekultivační zásahy do území;
- regulovat rozsah ploch pro využívání přírodních a nerostných zdrojů, vytvářet a stanovovat podmínky pro jejich využití.
Důležitým úkolem územního plánování je také vyhodnocení vlivů pořizované koncepce na udržitelný rozvoj území. Součástí posouzení vlivu na udržitelný rozvoj je i posouzení vlivů na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů, tzv. SEA. Součástí vyhodnocení vlivů na životní prostředí je i posouzení vlivů na předmět ochrany a celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti (lokality soustavby Natura 2000) podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
Nástroje územního plánování
Územní plánování obsahuje různé nástroje, které v různých úrovních vytváří předpoklady pro výstavbu. Cílem je nastavit podmínky pro udržitelný rozvoj území.
Politika územního rozvoje
Nástroj územního plánování, který slouží pro koordinaci územního rozvoje na celostátní úrovni a pro koordinaci územně plánovací činnosti krajů. Vláda rozhoduje o pořízení politiky územního rozvoje a následně ji schvaluje. Politikou architektury a stavební kultury České republiky schválila vláda ČR v lednu 2015, jejím gestorem a koordinátorem je Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Nový stavební zákon zcela upouští od politiky územního rozvoje. Místo toho zavedl nový typ územně plánovací dokumentace v podobě územního rozvojového plánu.
Územní rozvojový plán
Územní rozvojový plán nahrazuje původní nástroj, tzv. Politiku územního rozvoje. Jeho úkolem podle současného znění stavebního zákona č. 183/2006 Sb. je řešit v příslušné podrobnosti (obvykle schematicky) celé území České republiky i ve vazbě na přeshraniční a mezinárodní souvislosti. Oproti úpravě obsažené v současném stavebním zákoně se nově dává územnímu rozvojovému plánu zmocnění vymezit plochu nebo koridor územní rezervy a k podrobnějšímu prověření navrženého řešení může územní rozvojový plán ve vybraných územích nebo koridorech uložit pořízení územní studie.
Zásady územního rozvoje
Zastupitelstvo kraje rozhoduje o pořízení zásad územního rozvoje, schvaluje jejich zadání a schvaluje také návrh výběru nejvhodnější varianty v návrhu této územně plánovací dokumentace. Vydává zásady územního rozvoje a projednává a schvaluje zprávu o uplatňování zásad územního rozvoje. Praha je zároveň obcí i krajem, proto kromě „obecního“ územního plánu musí podle stavebního zákona mít i plán „krajský“.
Čtěte také: Přečtěte si o historii 3e - Projektování Ekologických Staveb
Územní plán
Územní plán je plánem rozvoje města nebo obce. A podle zákona ho v Česku musí mít každá obec. Územní plán je základním koncepčním nástrojem územního plánování a slouží k usměrňování rozvoje území obce a ochraně jeho hodnot, a tím i k naplňování cílů a úkolů územního plánování. Územní plán zohledňuje a upřesňuje cíle, úkoly a záměry územního plánování rámcově vymezené v politice územního rozvoje a zásadách územního rozvoje a stává se tak prostředkem jejich implementace a konkretizace. Územní plán však stanoví i vlastní priority obce týkající se rozvoje a uspořádání jejího území, vlastní záměry a hodnoty území obce.
Územní plán je právně závazný dokument vydávaný pro celé území určité obce. Pomocí ÚP dochází k určení zastavěného území, vymezení ploch a koridorů a stanovení podmínek pro využití těchto ploch a koridorů, kterými jsou například zastavitelné plochy nebo plochy určené pro veřejně prospěšné stavby a opatření. Pořizování územně plánovací dokumentace je projevem veřejného zájmu na základním cíli územního plánování, tedy udržitelném rozvoji území. Výstupy rozhodování v procesu územního plánování (tedy i schválený návrh územního plánu) tak představují konkrétní podobu veřejného zájmu na prostorovém a funkčním využití území obce, na podobě její infrastruktury, na jejím dalším rozvoji atd. Jsou výsledkem konsensu, na němž se usnesli jednotliví zastupitelé reprezentující různé skupinové i individuální zájmy obyvatel obce.
K pořízení dochází buď z vlastního podnětu zastupitelstva obce nebo na návrh. Zadání ÚP se zpracovává s využitím odborných podkladů. Ve lhůtě 30 dní od doručení KÚ uplatňuje stanovisko, ve kterém stanovuje, zda ÚP vyžaduje vyhodnocení vlivů na životní prostředí dle ustanovení § 10i zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. Veřejnosti pořizovatel doručí návrh zadání ÚP veřejnou vyhláškou, kdy do 15 dnů může každý k návrhu uplatnit své připomínky. Na základě schváleného návrhu zadání dochází již k samotnému zpracování návrhu ÚP.
V procesu tvorby ÚP se nejdříve uskuteční tzv. společné jednání o návrhu, kterého se účastní dotčené orgány, krajský úřad či sousední obce. Po této fázi již nastává veřejné projednání návrhu ÚP („veřejné projednání“). Oznámení o konání veřejného projednání doručuje pořizovatel opět veřejnou vyhláškou. Smyslem veřejného projednání je jednak seznámení veřejnosti s návrhem nad rámec jeho znění vystaveného k nahlédnutí a vyložení dokumentace projektantem, jednak shromáždění připomínek a námitek. Výsledky veřejného projednání jsou pořizovatelem ve spolupráci s určeným zastupitelem vyhodnoceny. Rozhodnutí o námitkách je dle správního řádu součástí odůvodnění samotného OOP.
Z formálního hlediska je ÚP vydáván ve formě opatření obecné povahy („OOP“) podle části šesté zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu („správní řád“). Proces vydávání ÚP i jeho náležitosti s přihlédnutím k jeho povaze (OOP) se řídí správním řádem. Z právní formy OOP vyplývají některé další požadavky na formální náležitosti územně plánovací dokumentace. OOP tak na základě ustanovení § 173 odst. 1 správního řádu musí obsahovat odůvodnění. V případě absence odůvodnění je OOP zatíženo procesní vadou a musí být pro nepřezkoumatelnost zrušeno.
Čtěte také: Práce projektanta ve Znojmě
Regulační plán
Pokud je potřeba nějaké území naplánovat velmi podrobně, pak je vhodným nástrojem regulační plán. Regulační plán je nejpodrobnější územně plánovací dokumentací. Jedná se o prováděcí (realizační) nástroj územního plánování, nikoliv o nástroj koncepční. Regulační plán vydaný obcí je ze všech územně plánovacích dokumentací nejpodrobnější. Regulační plán v řešené ploše na území obce stanoví podrobné podmínky pro vymezení a využití pozemků a pro umístění a prostorové uspořádání staveb na těchto pozemcích. Regulačním plánem oproti předchozí právní úpravě již nelze nahradit povolení záměru.
Územně analytické podklady
Územně analytické podklady jsou aktuálním popisem, na kterém lze sledovat postupný vývoj obce. Slouží jako zdroj při plánování rozvoje území, včetně přípravy územního plánu města a dalších dokumentací. Aktuální metodiky a stanoviska naleznete také na stránkách Ústavu územního rozvoje.
Územní studie
Územní studie může být uložena územním rozvojovým plánem ve vybraných územích nebo koridorech k podrobnějšímu prověření navrženého řešení. V Praze máme desítky lokalit, které jsou určeny k budoucí zástavbě.
Koncepční studie
Pokud chceme zlepšit a upravit nějaké veřejné prostranství ve městě, prvním krokem bývá vytvoření tzv. koncepční studie. Jejím cílem je zhodnotit současný stav, určit priority, navrhnout směr, kterým se mají úpravy ubírat a zkoordinovat plánované zásahy v lokalitě. Koncepční studie může ukázat, že mají být v ulici širší chodníky, nová stromořadí, méně bariér, nebo že mají být přidány cyklopruhy.
Doporučující manuály
Města si zpracovávají také manuály na úpravu a tvorbu různých prvků ve městě. Manuály jsou pak zpravidla závazné pro městské organizace a doporučující pro všechny ostatní.
Stavební předpisy
Stavební předpisy jsou celostátní vyhláškou a každý, kdo chce ve městě stavět, se jimi musí řídit. Praha má své stavební předpisy od roku 2016.
Architektonická soutěž
Když chceme, aby ve městě vznikla ikonická a zajímavá stavba, je vhodným nástrojem architektonická soutěž. Nový most, úprava náměstí nebo nová budova filharmonie si zaslouží ten nejlepší možný výsledek.
Řízení se soutěžním dialogem
Pokud chceme upravit složité území, kde navíc nemáme jasnou představu o tom, jaký má být výsledek, můžeme se vydat formou soutěžního dialogu. V takovém případě není jeden vítěz, ale například 5 soutěžících, se kterými diskutujeme o tom, co bychom vlastně měli chtít. Na konci diskuzí je pak vždy jeden vítězný návrh, podle kterého se postupuje.
Právní úprava územního plánování
Hlava I této části upravuje cíle a úkoly územního plánování, v hlavě II jsou stanovena obecná a společná ustanovení, hlava III upravuje nástroje územního plánování a poslední hlava IV se zabývá politikou architektury a stavební kultury. Organizace a výkon veřejné správy na úseku územního plánování pak upravuje část druhá hlava II. V současné době je jediným prováděcím právním předpisem stavebního zákona vztahujícím se plně k územnímu plánování vyhláška č. 157/2024 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a jednotném standardu.
Tato vyhláška upravuje náležitosti obsahu územně analytických podkladů, rozsah a formu územně analytických podkladů pro území kraje a jejich úplné aktualizace předkládaných k projednání radě kraje, formáty údajů o území a podmínky jejich poskytování, náležitosti obsahu a strukturu zadání zásad územního rozvoje, územního plánu a regulačního plánu a náležitosti obsahu zadání změny územně plánovací dokumentace. Současně vyhláška stanovuje obsah jednotného standardu územně plánovací dokumentace, vymezení zastavěného území a územních opatření a požadavky na strojově čitelný formát územní studie. Částečně je z pohledu územního plánování aplikovatelná také vyhláška č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu, a to zejména v části požadavků na vymezování pozemků.
Organizace a výkon veřejné správy
Působnost ve věcech územního plánování vykonávají vláda a orgány územního plánování, kterými jsou Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo obrany, úřady územního plánování a obecní úřad, který získal potvrzení o zajištění splnění kvalifikačních požadavků pro výkon územně plánovací činnosti. Působnost dále vykonávají také zastupitelstvo obce, zastupitelstvo kraje, rada obce a rada kraje.
Územně plánovací dokumentace, vymezení zastavěného území i územní opatření se vydávají formou opatření obecné povahy, která jsou přezkoumatelná jak postupem podle správního řádu (§ 174 SŘ) nadřízeným orgánem, tak postupem podle soudního řádu správního u správního soudu.
Vláda
Stavebním zákonem došlo zejména k rozšíření kompetencí vlády. Vláda:
- schvaluje politiku architektury a stavební kultury;
- rozhoduje o pořízení politiky územního rozvoje a následně ji schvaluje;
- projednává a schvaluje zprávu o plnění politiky územního rozvoje a politiky architektury a stavební kultury;
- vydává územní rozvojový plán;
- projednává a schvaluje zprávu o uplatňování územního rozvojového plánu;
- vydává v případě změn v území celostátního významu územní opatření o stavební uzávěře;
- vydává územní opatření o asanaci území, pokud svým významem, rozsahem nebo využitím území ovlivní více krajů nebo států.
Ministerstvo pro místní rozvoj
Ministerstvo pro místní rozvoj je nadřízeným správním orgánem krajských úřadů jako úřadů územního plánování a:
- vykonává kontrolu ve věcech územního plánování;
- pořizuje politiku architektury a stavební kultury, politiku územního rozvoje a územní rozvojový plán a k tomu potřebné územně plánovací podklady (popřípadě je pořizuje také pro plnění dalších svých úkolů);
- pořizuje územní opatření o stavební uzávěře (pro změny v území celostátního významu) a o asanaci území (pokud svým významem, rozsahem nebo využitím území ovlivní více krajů nebo států);
- vede národní geoportál územního plánování a vkládá do něj data;
- zajišťuje metodickou podporu uplatňování soudobých poznatků vědy a techniky a metodicky sjednocuje výkladovou a aplikační činnost krajských úřadů a obecních úřadů v oblasti územního plánování, urbanismu a architektury.
Ministerstvo obrany
Ministerstvo obrany vykonává působnost na úseku územního plánování pouze na území vojenských újezdů, pro která:
- pořizuje a vydává územní a regulační plán;
- pořizuje územně plánovací podklady - v podrobnosti a rozsahu nezbytném pro pořizování uvedených typů územně plánovací dokumentace, popřípadě pro svou další územně plánovací činnost;
- vkládá data do národního geoportálu územního plánování.
Krajský úřad
Krajský úřad je nadřízeným správním orgánem obecních úřadů obcí s rozšířenou působností jako úřadů územního plánování a obecních úřadů, které zajistily splnění kvalifikačních požadavků pro výkon územně plánovací činnosti, a jako úřad územního plánování:
- vykonává kontrolu ve věcech územního plánování;
- pořizuje zásady územního rozvoje a k tomu potřebné územně plánovací podklady (popřípadě je pořizuje také pro svou další územně plánovací činnost);
- pořizuje územní opatření o stavební uzávěře (pro změny v území nadmístního významu) a o asanaci území (pokud svým významem, rozsahem nebo využitím území ovlivní více obcí);
- vkládá data do národního geoportálu územního plánování;
- vydává potvrzení obecnímu úřadu o splnění kvalifikačních předpokladů pro výkon územně plánovací činnosti.
Nezastavěné území
Jaké záměry lze v nezastavěném území s ohledem na jeho charakter povolovat je uvedeno v ustanovení § 122 stavebního zákona. Jedná se o záměry pro:
- veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, přípojky a účelové komunikace;
- vodní hospodářství;
- vyhledávání, průzkum a těžbu nerostů a zvláštní zásahy do zemské kůry;
- snižování nebezpečí havárií, ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků;
- zemědělství a lesnictví;
- ochranu přírody a krajiny;
- zlepšení podmínek jeho využití pro rekreaci a cestovní ruch, např. cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra;
- zázemí lesních mateřských škol a výdejen lesních mateřských škol, jedná-li se o drobnou stavbu (parametry těchto staveb a zařízení jsou uvedeny v příloze č. 1 stavebního zákona - musí splňovat celkovou zastavěnou plochu všech staveb do 55 m2, s výjimkou hygienického zařízení, musí být bez podsklepení a můžou mít nejvýše jedno nadzemní podlaží).
U výše uvedených záměrů přitom doplňková funkce bydlení nebo pobytové rekreace není přípustná. Všechny předmětné záměry lze v nezastavěném území povolit pouze za podmínky, že je územně plánovací dokumentace výslovně nevylučuje.
Digitalizace stavební agendy
Nová úprava vychází ze současného stavebního zákona, konkrétně § 20a upravujícího jednotný standard územně plánovací dokumentace, a na to navazující § 159 odst. 2, který stanoví povinnost projektanta územně plánovací dokumentace zpracovat a předat pořizovateli vybrané části územně plánovací dokumentace v jednotném standardu. Tyto povinnosti byly do současné právní úpravy vloženy jeho novelou provedenou zákonem č. 47/2020 Sb. s účinností od 12. 2. 2020.
Paragraf 59 odst. 2 nového stavebního zákona vyžaduje, aby byly vybrané části územně plánovací dokumentace, její změny a úplné znění, vymezení zastavěného území, jeho změna a úplné znění a územní opatření zpracovány v jednotném standardu, a to konkrétně pro potřeby sjednocení výstupů z územně plánovací činnosti.
tags: #planovani #uzemi #a #projektovani #staveb