Geodetické práce jsou nepostradatelné pro stavební činnosti v pozemním, dopravním a vodním stavitelství, v průmyslu a v neposlední řadě i v podzemním stavitelství. Tyto práce jsou průběžně vyžadovány v rámci kompletního zabezpečení výstavby, počínaje vyhotovením podkladů pro projekty, přes měřické práce na stavbách až po vyhotovení dokumentace skutečného provedení stavby.
Geodetické podklady pro projekt stavby
Nejprve geodet provede zaměření pro projekt domu, což zahrnuje polohopisný a výškopisný plán. Polohopisné a výškopisné zaměření pozemku odhalí jeho přesnou polohu vůči sousedním parcelám, komunikacím a inženýrským sítím. Zobrazí terénní nerovnosti na pozemku a v jeho okolí. Pro projektanta je polohopisný a výškopisný plán důležitý především proto, aby při navrhování stavby mohl dodržet minimální vzdálenosti od hranice pozemku a sousedních staveb a další legislativní požadavky. Geodetickým podkladem pro projekt je polohopisný a výškopisný plán, který se vytváří na základě geodetického zaměření skutečného stavu v terénu (budovy, ploty, komunikace, inženýrské sítě, hranice pozemků atd.).
Mapové podklady
Geodetické podklady jsou nedílnou položkou vypracování projektové dokumentace pozemních komunikací. Projektová dokumentace staveb pozemních komunikací se zpracovává ve výškovém systému Bpv a v národním polohovém systému S‑JTSK. Geodetické podklady tvoří základní kámen pro zpracování účelových podkladů a geodetické dokumentace. Tyto podklady umožňují stavbu reálně začlenit do zájmového území. Tvoří organizovaný soubor geodetických bodů, které se podle určitých kritérií zařazují buď do základního bodového pole (ZPB), nebo do podrobného bodového pole (PBP). To, zda se jedná o bod základní či podrobný, je dáno např. způsobem stabilizace, metodou zaměření, rozsahem geodetických údajů, vzájemnou vzdáleností mezi body stejného řádu, směrodatnou odchylkou určení v poloze atd. S rozvojem technologie GPS byla vytvořena Česká síť permanentních stanic pro určování polohy - CZEPOS (Czech Positioning System). Síť je složena ze stanic GPS (Global Positioning System), jež jsou rovnoměrně rozmístěné po celém území České republiky. Stanice provádějí permanentní observace GPS. Tyto stanice mají známé souřadnice v závazných referenčních systémech. Databáze bodových polí jsou spravovány odborem geodetických základů Zeměměřického úřadu. Úřad poskytuje prostřednictvím internetu údaje z databází bodových polí. Tvoří mapy vhodného měřítka s danou přesností a s daným účelovým obsahem. Jedná se zejména o mapy středních (1 : 10 000 až 1 : 200 000) a velkých měřítek (1 : 1 000 až 1 : 5 000).
- Státní mapové dílo: Mapové dílo civilního i vojenského charakteru, jež je udržováno ve státním zájmu. Pokrývá celé zájmové území (stát) a skládá se z jednotlivých mapových listů. Všechny mapové listy mají jednotné měřítko a jsou zpracovány ve stejném kartografickém zobrazení. Jako podklad pro projekční činnost v oblasti pozemních komunikací se nejčastěji používá Základní mapa ČR v měřítkách 1 : 10 000, 1 : 25 000, 1 : 50 000, 1 : 100 000 a 1 : 200 000, Státní mapa 1 : 5 000 - odvozenou (SMO‑5), katastrální mapu a tématické státní mapová díla.
- Ortofotomapa: Kartografické dílo, jehož hlavní podklad tvoří ortogonalizovaný měřický snímek (LMS). Ortofotomapa má všechny náležitosti mapy (měřítko, souřadnicový systém, orientaci, rámové i mimorámové údaje).
- Základní báze geografických dat ZABAGE: Standardní prostorová osnova pro regionální územně orientované informační subsystémy. Vznikla digitalizací ZM 10. Data jsou poskytována v souřadnicových systémech S-JTSK, WGS84/UTM, případně v S-42/1983 a výškovém referenčním systému Bpv. K těmto mapám lze připojit metadata (popis prvků obsahu databáze a jejich kvantitativní a kvalitativní parametry).
- Tématické mapy: Jako podklad k tvorbě těchto map slouží především Základní mapa ČR středních měřítek a vojenská topografická mapa. Tyto mapy jsou vytvářeny v geografickém informačním systému - dvojrozměrné pomocí ArcInfo, ArcView, trojrozměrné pomocí 3D Analystu, GRID. Výslednou grafiku lze exportovat do rastrových formátů PNG, JPG, TIF či BMP.
Další podklady tvoří územní plán, Územní systémy ekologické stability (ÚSES) a údaje o chráněných územích a památkách.
Účelové mapy a DTM
V případech, kdy stávající podklady nevyhovují, či jsou neúplné, je třeba vytvořit podklady speciálně pro potřebu daného projektu. Jedná se prakticky o mapování ve velkém měřítku, což je nejběžnější geodetická úloha, která se skládá z několika dílčích měřických úkonů. Výsledkem je vyhotovení polohopisného a výškopisného plánu v zadaném měřítku, souřadnicovém a výškovém systému. K tomuto účelu lze použít různých měřických metod. Rozhodující pro volbu vhodné metody je požadovaná přesnost, měřítko výsledné mapy, velikost zájmového území a v neposlední řadě dostupné technické vybavení. Pro mapy středních a velkých měřítek se používají většinou klasická tachymetrická měření nebo metody GPS. Mapy menších měřítek se obvykle odvozují nebo je lze zaměřit jinými metodami, jako je letecká fotogrammetrie, metody dálkového průzkumu Země či laserové skenování povrchu. Například výsledkem laserového skenování je tzv. georeferencované mračno bodů, jehož zpracování se provádí pomocí filtračních technik. Toto zpracování je náročné jak časově, tak i technicky. Dosahovaná přesnost této metody závisí zejména na proměnlivosti terénu. V rovinatých územích lze dosáhnout přesnosti modelu terénu ±0,16 m. Pro potřeby liniových staveb jsou však dostačující klasická tachymetrická měření. Takto vytvořená účelová mapa DTM má zásadní vliv na směrové a výškové řešení projektu. Z tohoto důvodu musí být tyto podklady v souladu s technickými požadavky na geodetické zaměření (způsob stabilizace, přesnost měřické sítě, technické zpracování účelové mapy). Tyto požadavky formuluje objednatel (geodet projektanta, projektant nebo investor celé stavby). Podle stupně projektu se vyžadují rozdílné mapové podklady. Pro potřebu studie postačují data ze ZABAGED. DTM je vytvořen z vrstevnicového plánu. Pro vyšší stupně projektu, tzn. DÚR, je nutné podrobné zaměření zájmového objektu a zpracování účelové mapy v měřítku 1 : 500 až 1 : 2 000. Z těchto podkladů se následně vytvoří DTM.
Čtěte také: Jak vybrat zedníka v Příbrami
Inženýrské sítě
Stávající inženýrské sítě v zájmové oblasti mají vliv na trasování vlastní komunikace, případně na dílčí stavební objekty. Zjištění těchto informací a jejich přesný zákres do výkresu situace je velmi důležitý. Počet provozovatelů či správců inženýrských sítí, u kterých se výskyt zjišťuje, se pohybuje v průměru okolo 50. Ovšem závisí na tom, zda se zájmové území nachází extravilánu či intravilánu. Zpravidla se musí provést podrobné místní šetření, jelikož dotazováním se u příslušných stavebních úřadů obyčejně zjistíme jen obecně známé provozovatele sítí energetických, vodárenských, plynárenských, vodohospodářských a největších telekomunikačních. Takto získané údaje o vedení IS je nutné převést do účelové mapy se zobrazeným projektem. Správnost zákresu tras IS z podkladů od správce do výkresu situace je třeba nechat správcem zpětně potvrdit.
Vytyčení stavby
Jakmile budete mít hotový projekt a stavební povolení, přijede geodet vytyčit základy stavby a budoucí polohu zdiva. Podkladem pro vytyčení stavby je schválený projekt. Vytyčení se vždy provádí v polohovém a výškovém systému daném projektem. Geodetické vytyčení znamená znázornění důležitých bodů - například rohů plánovaného domu - fyzicky v místě stavby. Přesnou pozici domu na pozemku geodet vyznačí přímo v terénu pomocí kolíků, které umístí do země v místech budoucích rohů základů. Dále geodet vytyčí body znázorňující obvod základů a vnitřního zdiva - k tomu se používají tzv. stavební lavičky. Ty stavebníkům slouží v prvních fázích stavby k fixaci vytyčených směrů a výšek. Zpravidla se umísťují v dostatečné vzdálenosti od budovaného objektu, aby se při stavebních činnostech nepoškodily. Elegatnější cesta - která zajišťuje skutečnou jistotu, že bude objekt vypadat přesně tak, jak má - je vytyčení ve dvou fázích. V první fázi se vytyčí rohy základů za pomoci kolíků. Po vykopání a vylití základů se geodet přizve znovu, aby na hotové základy domu přesně vytyčil rohy budoucího zdiva pomocí hřebíčků. Teprve po geodetickém vytyčení stavby lze zahájit výkopové práce pro založení stavby a posléze určit přesnou polohu zdiva na základovou desku. Vytyčení budovy se provádí podle platného vytyčovacího výkresu, popř. ze situace obsažené v projektu stavby. Po vytyčení v terénu a stabilizování rohů budovy je možno provést zajištění vytyčených rohů na lavičky.
Metody vytyčení
Při polohovém vytyčení se dnes většinou používá polární metoda, kdy totální stanice na základě uložených souřadnic postupně generuje směr a vzdálenost ke každému bodu. V první fázi vytyčení se určí prostorová poloha objektu, což je poloha 2 významných bodů (např. rohů budovy). Poté se provede podrobné vytyčení všech rohů objektu s přesností potřebnou pro výstavbu (s relativní chybou +/- 0.01m). Vytyčené body jsou stabilizovány obvykle železnou značkou (roxor), prostorová poloha objektu se zajišťuje odsazenými body mimo stavbu. V blízkosti stavby je dále nutno stabilizovat minimálně 2 hlavní výškové body a určit jejich výšku v systému shodném s projektem (obvykle Bpv). Geodetická kontrolní měření a měření posunů a přetvoření objektů jsou součástí zeměměřické činnosti během stavby. Výběr metody měření pro tyto účely závisí na druhu a předpokládané velikosti pohybu či přetvoření, které chceme sledovat, konfiguraci terénu, dostupnosti sledovaného objektu a požadované přesnosti měření. Vytyčení je oproti zaměření časově i technicky náročnější. Před samotným vytyčením je třeba provést rozbor přesnosti před měřením, jehož výsledkem je vhodná metoda, pomůcky a počet měření. Během měření se provádí rozbor přesnosti při měření, tj. hodnocení naměřených veličin v terénu (hodnocení odlehlých měření při známé směrodatné odchylce). V neposlední řadě se provádí rozbor přesnosti po měření, kde se hodnotí dosažené výsledky a zjišťuje se, zda odpovídají projektované přesnosti.
Vytyčovací dokumentace
Po získání všech nutných podkladů se vyhotoví geodetická dokumentace. Dle platné legislativy se jedná o samostatnou přílohu projektové dokumentace, kdy schválený projekt slouží jako podklad pro její tvorbu. Tato dokumentace umožňuje geodetovi provést samotné vytýčení stavby v zájmovém území.
- Projekt vytyčovací sítě: Tuto síť tvoří pevné body, ze kterých vytyčujeme geometrické prvky sloužící pro výstavbu nebo přestavbu objektu v zájmovém území. Pro vytyčování výšek slouží výškové vytyčovací sítě. Hlavní výškové body mohou být stabilizované společně s body polohové vytyčovací sítě. Tvar a rozměry vytyčovací sítě jsou závislé na rozsahu a složitosti výstavby, konfiguraci terénu, metodě vytyčování a přesnosti vytyčení. Pro výstavbu pozemních komunikací jsou nejvýhodnější vytyčovací sítě trojúhelníkového nebo čtyřúhelníkového řetězce. Vytyčovací sítě dělíme na základní vytyčovací sítě (ZVS) a podrobné vytyčovací sítě (PVS). ZVS slouží k vytýčení prostorové polohy stavebního objektu, v případě objektu menšího rozsahu i pro vytýčení celého objektu.
- Koordinační vytyčovací výkres: Vypracovává se u rozlehlých staveb, které jsou složeny z několika stavebních objektů (SO) a provozních souborů (PS). Koordinační výkres je obvykle v malém měřítku z důvodu zachycení vzájemné návaznosti a souvislostí více nebo všech vytyčovaných objektů. V případě plošně menších projektů lze do koordinačního výkresu umístit jednotlivé vytyčovací prvky (obvykle souřadnice a číslo bodu), schéma rozmístění vytyčovacích bodů atd. Pak je koordinační výkres současně výkresem vytyčovacím.
- Vytyčovací výkres: Slouží jako hlavní podklad pro vytýčení objektů v terénu. Obsahuje vytyčovací výkresy prostorové polohy objektů a podrobné vytyčovací výkresy. Pomocí těchto výkresů vytyčujeme tvar, rozměr a polohu jeho konstrukčních částí.
- Projekt měření posunů a přetvoření: Využívá se zejména u stavebních objektů, u kterých byla využita progresivní metoda výstavby, nový materiál nebo nevhodné podloží objektu. K tomuto účelu se na sledovaném objektu vybuduje komplex stabilizovaných bodů (pozorovací stanice), na kterých se pomocí periodicky prováděných měření zjišťují potřebné pohyby. Tyto body dělíme na sledované, vztažné, připojovací a ověřovací. Tvar pozorovací stanice a rozmístění bodů by měly být voleny tak, aby bylo možno spolehlivě zachytit daný pohyb či přetvoření a jeho průběh. Základní složky pohybu bodu jsou pokles (svislá složka pohybu bodu) a podélný a příčný posun (vodorovné složky pohybu). Měření se provádí podle normy ČSN 73 0405 Měření posunů stavebních objektů.
Normy pro vytyčování
Při vytyčování je nutné dodržovat normy ČSN 73 0420-1 Přesnost vytyčování staveb - Část 1. Základní požadavky a ČSN 73 0420-2 Přesnost vytyčování staveb - Část 2. Vytyčovací odchylky. Norma stanoví hodnoty mezních vytyčovacích odchylek pro vytyčování liniových a plošných staveb a pro vytyčování prostorových staveb. Dále stanoví zásady pro užívání hodnot mezních vytyčovacích odchylek.
Čtěte také: Zedník České Budějovice
Polohové a výškové vytyčení
Nejprve se přistoupí k polohovému vytyčení u pozemních komunikací, tím rozumíme vytyčení hlavních bodů (HB) trasy, tzn. vyjádření tvaru, rozměru komunikace a podrobnému vytyčení - (řezy, paty svahu či koruny svahu a ostatní zařízení a konstrukce). Toto vytyčení se provádí ze ZVS. Polohové vytyčovací odchylky se určují ve dvou na sebe kolmých směrech. Při vytyčování by se měly používat směrné hodnoty vytyčovacích prací, které zahrnují vnější i vnitřní vlivy působící na objekt. Máme‑li vytyčen tvar a rozměr, provádí se výškové vytyčení stavby. Výškové vytyčovací sítě se budují ve výškovém systému Bpv. Přesnost výškových vytyčovacích sítí musí odpovídat hlavním výškovým bodům (HVB), které navazují na body ČSNS. Z těchto HVB bodů se pak provádí podrobné výškové vytyčení. Základní podklad pro výškové vytyčení je výškový polygon, který je definován staničením a výškami lomových bodů tohoto polygonu. Podrobné body nivelety tvoří výšky osových bodů v místě jednotlivých příčných řezů. Dané body se vytýčí podle staničení, pomocí kolíku se označí jejich poloha v ose pozemní komunikace. Jejich výška se pak určí nivelací. Podle těchto bodů se dále vytyčují podrobné body stavebních výkopových a násypových profilů a jejich výšky. Po vybudování zemního tělesa se přistoupí k vytyčení a budování jednotlivých vrstev konstrukce vozovky. Zvýšenou pozornost je třeba věnovat příčnému sklonu, minimální a maximální tloušťce a šířce krytu.
Geodetické práce po dokončení stavby
V průběhu a po dokončení stavby se provádí polohopisné a výškopisné zaměření její skutečné polohy, výšky a tvaru. U podzemních objektů a inženýrských sítí je nutno měření vykonat před záhozem výkopu. Při zaměřování se používá souřadnicový a výškový systém, daný projektem (zpravidla S-JTSK a Bpv).
Dokumentace skutečného provedení stavby
Po ukončení výstavby je nutné provést konečné zaměření a vyhotovení dokumentace skutečného provedení stavby. Geodetická dokumentace skutečného provedení stavby obsahuje technickou zprávu, grafické (mapa) a číselné (seznam souřadnic a výšek) vyjádření výsledků zaměření skutečné polohy, tvaru a výšky stavebního objektu. Zaměření a vyhotovení dokumentace inženýrských sítí je nutné provést dle ustanovení stavebního zákona pouze úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem - ÚOZI. Tato dokumentace musí v souladu se státními normami a vyhláškami ČÚZK vyhovat požadavkům objednatele a příslušného zástupce státní správy. Geodet vás navštíví ještě jednou, a to po dokončení stavby domu, aby zaměřil jeho skutečnou polohu po dokončení a vypracoval geometrický plán. Proces geodetického zaměření hotové stavby začíná úvodní konzultací. Na ní s geodety proberete konkrétní situaci a vaše požadavky. Posléze přichází na řadu zaměření stavby. Stejně jako v předchozích fázích, i tentokrát zeměměřiči dorazí na váš pozemek a provedou zaměření. Úloha geodeta v této fázi výstavby souvisí zejména se zhotovením geodetické části dokumentace skutečného provedení stavby, pořízením a doplněním geodetické části dokumentace stávajících stavebních objektů a geodetickým bezpečnostním měřením posunů a přetvoření, geodetickým kontrolním měřením, zejména liniových staveb nebo staveb stanovených zvláštními předpisy. Ve vyhlášce č. 31/1995 Sb., Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, kterou se provádí zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví, v § 13 - Výsledky zeměměřických činností ve výstavbě, odst. 5, písm. a), je popsáno, co má obsahovat geodetická část dokumentace skutečného provedení stavby.
Geometrický plán a katastr nemovitostí
Na takto získaném podkladě je pak možné přistoupit k vyhotovení geometrického plánu, který slouží ke vkladu do katastru nemovitostí. Popřípadě ho lze předložit pro zapracování do městského informačního systému jeho správci. Geometrický plán vám geodeti nejprve pošlou v podobě návrhu k nahlédnutí a odsouhlasení. Posléze se geometrický plán zasílá na katastrální úřad, který má 14 dní na jeho kontrolu a případné připomínky. Jak je zřejmé, geometrický plán je nezbytným podkladem pro zanesení stavby do katastru nemovitostí. Pojí se s ním proto ještě další administrativní kroky. Finální geometrický plán si totiž musíte nechat schválit na příslušném stavebním úřadě. Teprve pak můžete požádat o zápis do katastru nemovitostí - na tento úkon má katastrální úřad zákonem danou lhůtu 30 dní. Geometrický plán pro vyznačení věcného břemene slouží k zápisu práva, které omezuje vlastníka pozemku ve prospěch někoho jiného. Tímto plánem doplníme do aktuální katastrální mapy pozemek dosud evidovaný zjednodušeným způsobem (mapy PK, mapy EN, mapy GP).
Následující tabulka shrnuje klíčové fáze geodetických prací při výstavbě:
Čtěte také: Zednické práce Brno venkov: užitečné informace
| Fáze výstavby | Geodetická činnost | Výstup |
|---|---|---|
| Příprava a projektování | Zaměření pozemku (polohopisné a výškopisné) | Polohopisný a výškopisný plán, podklady pro projektanta |
| Před zahájením stavby | Vytyčení stavby v terénu (základy, zdivo) | Vytyčovací protokol, vyznačení bodů kolíky a lavičkami |
| Průběh výstavby | Kontrolní měření, měření posunů a přetvoření (u složitých staveb) | Zprávy o kontrolních měřeních, protokoly o posunech |
| Po dokončení stavby | Zaměření skutečného provedení stavby | Dokumentace skutečného provedení, geometrický plán |
| Administrativní kroky | Schválení geometrického plánu, zápis do katastru nemovitostí | Zápis stavby do katastru, případně věcná břemena |
Závěr
Práce inženýrské geodézie jsou nezbytné pro zajištění přesnosti a správnosti ve všech fázích stavebního procesu. Od prvotního zaměření pozemku a vyhotovení podkladů pro projekt, přes detailní vytyčení stavby v terénu, až po závěrečné zaměření skutečného provedení a zápis do katastru nemovitostí. Kvalitně a precizně provedené geodetické výstupy šetří čas i peníze a jsou klíčové pro bezproblémový průběh stavby a její následnou legalizaci. Důkladný výběr kvalifikovaného a spolehlivého geodeta je proto pro každého stavebníka zásadní.
tags: #geodeticke #prace #pri #priprave #a #projektovani