Stavba plotu je často nedílnou součástí realizace stavby samotné, mnohdy však probíhá samostatně a nezávisle na nové výstavbě či rekonstrukci. Není rozhodující typ stavby, který se oplocuje, pravidla jsou stejná jak pro pozemek, kde je umístěn rodinný dům, rekreační objekt či sklad.
Stávající právní úprava obsažená ve stavebním zákoně č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v § 79/2 v písmenu f) pro výstavbu oplocení do výšky 2 m, které nehraničí s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi nebo s veřejným prostranstvím (chodník) a které se zároveň nachází v zastavěném území či zastavěné ploše nevyžaduje rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas. V praxi to tedy znamená, že při splnění výše uvedených podmínek stavebník pro takovýto typ oplocení nebude potřebovat ničeho ze strany stavebního úřadu. Stejné to bude i v případě provádění stavebních úprav a udržovacích prací v případě renovace oplocení.
Typickým příkladem oplocení bez nutnosti povolení jsou stavby oplocení do výšky 2 metrů u řadových domů, kdy plot začíná až za domem a nedochází tak k jeho střetu s chodníkem či komunikací. Pokud u takového plotu soused zvolí zjevně nepřiměřený typ oplocení, zejména s ohledem na zastínění sousedního pozemku, není v pravomoci stavebního úřadu řešit nesouhlas souseda s typem oplocením, ale takto „ postižený „ soused se musí bránit prostřednictvím civilní žaloby v rámci ochrany před imisemi.
V případě, že stavba plotu nevyžaduje povolení, ale vyžaduje provedení zemních prací nebo terénních úprav (což oplocení zpravidla vyžaduje - např. hloubení jam a kotvení sloupů) je povinností stavebníka zjistit si informace o existenci staveb technické infrastruktury a zajistit jejich ochranu. (§79/4 stavebního zákona).
Problematické jsou situace mezi sousedy, kdy se plot umísťuje nad prováděné terénní úpravy (opěrné zdi), kdy faktická výška rozhrady může dosahovat více jak 2 metry, a přesto nebude vyžadovat povolení. Právní úprava v tomto kontextu chybí. Z aplikační činnosti stavebních úřadů vyplývá, že výška opěrné zdi a plotu se nesčítá, a zpravidla není počítána od souseda položeného níže, ale výška oplocení se počítá od úrovně terénu pozemku, který se oplocuje.
Čtěte také: Jak naplánovat plot
Komplikovanější situaci bude mít stavebník, který oplocuje pozemek, který hraničí s veřejným prostranstvím či veřejně přístupnou komunikací nebo volí výšku plotu vyšší než 2 metry. V takové případě již stavba oplocení vyžaduje vyřízení územního rozhodnutí nebo územního souhlasu. Pokud se jedná o novostavbu, je povolení takového plotu zpravidla zahrnuto už do žádosti týkající se stavby samotné. Pokud je řešeno samostatně předkládá stavebník stavebnímu úřadu jednoduchý technický nákres a další doklady, které si stavební úřad vyžádá v rámci žádosti o vydání územního rozhodnutí či územního souhlasu k umístění plotu.
Oplocení pozemku v nezastavěném území je regulováno § 18/5 stavebního zákona, kdy oplocení v nezastavěném území lze umísťovat pouze tehdy, pokud to územně plánovací dokumentace z důvodu veřejného zájmu nevylučuje.
Územně plánovací dokumentace má vyliv na charakter oplocení i v zastavěném území, neboť některé obce jejich prostřednictvím stanoví bližší požadavky na charakter výplně nebo i mohou oplocení pevné vyloučit a požadovat k oddělení pozemků přirozenou rozhradu ze zelených porostů. Speciálním nástrojem jsou Pražské stavební předpisy uplatňované na území hl. města Prahy, které jsou v regulaci oplocení podrobné - V § 30 odst.1-7 jsou požadavky na oplocení stanoveny tak , že v zástavbě, která ustupuje od hranice veřejného prostranství, může být oplocení na hranici s veřejným prostranstvím buď neprůhledné s výškou do 1,2 m, nebo průhledné s výškou do 2 m, případně s neprůhlednou částí s výškou do 1,2 m. Neprůhledné oplocení až do výšky 2 m lze provést, pokud to vyžaduje splnění požadavků stanovených jiným právním předpisem. V zástavbě, která neustupuje od hranice veřejného prostranství, lze oplocení na hranici s veřejným prostranstvím provést jako neprůhledné s výškou do 3,5 m. Výšku lze zvýšit, je-li vyšší oplocení v místě obvyklé či vyžaduje-li vyšší oplocení jiný právní předpis nebo zvláštní účel oplocované nemovitosti.
Rekodifikace stavebního práva, která probíhá v České republice, si klade za cíl ulehčit a zrychlit stavebníkovi proces vyřizování žádosti. Nebudeme tu hodnotit reálnou možnost dosažení stanoveného záměru, ale podíváme se, jaká pravidla dle Nového stavebního zákona, který byl přijat 13.7.2021 Poslaneckou sněmovnou a publikován ve Sbírce zákonů pod číslem 284/2021 budou od nabytí jeho účinnosti, tj. od 1. 7. Můžeme říci, že pravidla pro oplocování pozemků, jak byla pospána výše, se vesměs přenesla i do nového stavebního zákona.
Pro kvalifikaci oplocení v rámci dělení staveb v závislosti na povolení, které nově přináší stavební zákon, je opět důležitá jeho výška a charakter okolních pozemků. Samostatně je řešena problematika pozemků hraničí s veřejným prostranstvím a veřejně přístupnou komunikací. Oplocení, které bude do 2 m výšky, ale bude hraničící s veřejným prostranstvím či veřejně přístupnou pozemní komunikací je zařazeno mezi stavby jednoduché (příloha č.2 bod 1 písmeno e)) a tyto již procesu povolení ze strany stavebního úřadu budou podléhat. Stavebník, tak jako dnes, bude muset podat žádost o povolení a tuto doplnit o dokumentaci jednoduché stavby v rozsahu požadavků § 158. Tuto dokumentaci dle § 156/2 bude moci zpracovat i tzv. neautorizovaná osoba.
Čtěte také: Stavba betonového bazénu krok za krokem
Výstavba oplocení jako jednoduché stavby je pak zařazena i mezi stavby, které stavebník může realizovat tzv. svépomocí. Jak bude kvalifikován záměr stavebníka plotu vyššího než 2 metry není z nové právní úpravy úplně jasné. Stávající právní úprava oplocení, které nesplňovalo parametry § 79/2, tedy výšku do 2 metrů, regulovala přes § 103 odst.1 písmeno e) bod 13 s nutností takovéto oplocení umístit vydáním územního rozhodnutí či územního souhlasu. Nová právní úprava ploty nad 2 metry v rámci dělení staveb neřeší, a tedy zřejmě budou tato oplocení spadat pod stavby tzv. ostatní. I tyto však podléhají povolení. Otázkou budou pravidla pro zpracování dokumentace.
S ohledem na nevyjasněná pravidla můžeme jen doporučit při plánování oplocení s ohledem na novou právní úpravu držet výšku plotu do 2 m. Co se týče charakteru oplocení a možností jeho regulace skrz územní plánovací dokumentaci obcí, toto zůstává beze změny. Obec i nadále skrze územní plán a regulační plán bude moci regulovat požadavky oplocení, zejména jeho vizuální a výškovou podobu. Nadto se rozšiřuje okruh vybraných měst (územně samosprávných celků) mimo Prahy, které si budou moci stanovit prováděcím předpisem podrobné požadavky na umísťování staveb a technické požadavky odchylně od obecným požadavků, což je případ již dnes existujících Pražských staveních předpisů.
Jak Postupovat při Stavbě Plotu
Plánujete oplotit pozemek, ale nevíte, jestli potřebujete nějaké povolení? Je vůbec na stavbu plotu stavební povolení nutné? Jaká může být maximální výška plotu? A musíte mít souhlas od sousedů?
Přinášíme vám základní informace, které se hodí při plánování oplocení vědět:
- Jaké povolení potřebuji ke stavbě plotu
- V jakých případech je potřeba povolení nebo ohlášení stavby oplocení
- Je povinná péče o plot
- Jak je to se souhlasem souseda
- Plot a zákon
V rámci územního řízení bylo do konce roku 2017 pro stavbu plotu nutné obstarat územní souhlas. Rok 2018 však přinesl pro mnoho lidí dobré zprávy a podle novely stavebního zákona už drobné stavby nepodléhají složitým stavebním procesům. Což je určitě úlevou a úsporou času pro všechny. Stavba plotu obecně tedy nepotřebuje žádné stavební povolení, ohlášení stavebnímu úřadu, rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas.
Čtěte také: Náš průvodce rekonstrukcí střechy
To však neplatí, existuje-li jedna nebo více z níže uvedených výjimek:
- Plot bude vyšší než dva metry
- Oplocení hraničí s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi (včetně chodníku) nebo s veřejným prostranstvím
- Oplocení se nachází v nezastavěném území nebo v zastavitelné ploše
- Pozemek je v památkově chráněném území či v památkově chráněné zóně
- Kvůli stavbě je potřeba udělat terénní úpravy nebo provést zemní práce
- Pozemek je na území Prahy
Jednoduše řečeno, mějte na mysli, jak vysoký plot stavíte, kdo je vašim sousedem a zda se nechystáte stavět v památkovém či jinak chráněném území.
V takovém případě je nutné stavbu ohlásit na stavebním úřadě (pokud pozemek zasahuje do správního území více obcí, pak na krajském úřadě) a získat územní souhlas. K oznámení o stavbě plotu musíte doložit popsaný záměr stavby a konkrétní popis plotu s výkresy. Jako poslední je potřeba získat souhlas od dotčených veřejných orgánů (dopravní orgány apod. podle toho, o jakou situaci se jedná) či sousedů. Pokud tedy plánujete postavit plot vyšší jak dva metry na hranici se sousedem, je nutné na stavební úřad doložit také jeho souhlas.
Péče o plot povinná je. I když ke ke stavbě plotu za standardních podmínek povolení nepotřebujete, následná péče o něj je vyhláškou nařízena. Proto doporučujeme starat se o plot průběžně. Ideální je domluvit se se sousedem, aby vás v případě potřeby pustil na svůj pozemek a vy jste mohli případné nedostatky opravit z obou stran. Jako vlastník plotu je za něj zodpovědný. Pokud by spadl a někoho zranil, odpovědnost je na vás. Stejně jako pokud byste se o plot nestarali a sousedovi by tím vznikly nějaké problémy (například by na jeho pozemek utekl váš pes), má právo po vás požadovat rekonstrukci plotu.
Pokud splňujete podmínky pro postavení plotu bez souhlasu a povolení, není potřeba ani souhlas vašeho souseda. Vždy je však lepší se sousedem udržovat dobré vztahy a před samotným výběrem plotu k domu, zahradě či parcele získat alespoň ústní souhlas. Pomůže vám to předejít spoustě nepříjemností, které by mohly nastat.
Obecně zákon definuje plot jako rozhradu. Rozhradou může být kromě plotu taky zídka, potok či jiné rozdělení pozemků. Stavební zákon uvádí konkrétní procesy, kterými člověk musí projít, pokud se rozhodne něco stavět. Jedná se především o byrokratické úkony, které je nutné projít územním řízení, kde se posuzuje typ stavby a jeho umístění,i ve stavebním řízením týkajícím se již konkrétní stavby a jejího řešení.
V případě menších staveb, do kterého spadá i oplocení, však administrativní procesy nejsou tak zdlouhavé a mnohdy ani není potřeba nějaké povolení vyřizovat. Případy, ve kterých to nutné je, jsme uvedli výše.
Závěr
Plánujete-li stavbu plotu, je nezbytné se seznámit s aktuálními právními předpisy a místními regulacemi. Doporučuje se konzultace se stavebním úřadem a sousedy, aby se předešlo případným komplikacím a sporům. Dodržování všech pravidel zajistí, že váš plot bude nejen estetický, ale i v souladu se zákonem.
tags: #projekt #na #stavbu #plotu