Vlhkost je největším nepřítelem každého staršího domu - zvlášť pokud jde o kamenné stavby, které často postrádají jakoukoliv hydroizolaci. Jestli se vám na stěnách objevují mokré mapy, plísně nebo opadává omítka, je nejvyšší čas zakročit.
Příčiny vlhkosti ve starém domě
U starších staveb, především kamenných domů, se vlhkost objevuje nejčastěji ze dvou důvodů:
- Vzlínání vlhkosti z podloží - voda proniká do stěn a základů kapilárně, protože chybí vodorovná izolace. Voda se kapilárně nasává z podloží a postupně stoupá vzhůru do zdiva, protože dříve se domy stavěly bez vodorovné izolace. Když se přidá sůl obsažená v půdě, která vytahuje vodu ještě výš, vzniká začarovaný kruh - omítky se odlupují, sůl vytváří bílé výkvěty a zdivo nemá šanci vyschnout.
- Kondenzace vlhkosti ze vzduchu - teplý vlhký vzduch se sráží na chladných stěnách, hlavně ve sklepě a málo větraných místnostech.
Před zahájením jakékoli sanace je důležité určit hlavní příčinu. Jiný postup zvolíte u zemní vlhkosti, jiný při problémech s větráním nebo špatným odvodněním terénu. Bez správné diagnózy budete jen zbytečně utrácet za neúčinná řešení. Je třeba zjistit, zdali onen pískovec je jen „krytí“ základů, nebo je z toho celý základ. Pokud se jedná jen o „obklad“ z kvádrů, dají se izolovat zvlášť, ale to je jen na místní prohlídku a sondu. Taky je dobře pátrat proč je "na jednom místě je namáhán vlhkostí." A pokud je z toho celý základ? Vidím, že většina domů má izolace nad soklem. V domě orientačně z roku 1940 s pískovcovou podezdívkou a suterénem z půlky pod úrovní země a z části nad úrovní země máme problém, že zevnitř za pískovcem - kde je zeď z plných cihel jsou tyto cihly i omítka mokré. Mokré jsou od podlahy zhruba do úrovně země. Kolem celého domu. Dům jsme koupili a netuším, zda je tam nějaká obvodová izolace apod.
Nejčastější projevy vlhkosti ve zdivu
- Bílé solné výkvěty
- Mokrý sokl a opadávající omítka
- Plíseň v rozích nebo za nábytkem
- Zatuchlý zápach ve sklepě
- Studené, vlhké stěny i v obytných místnostech
Jak zastavit vzlínající vlhkost
Vzlínající vlhkost je nejčastější příčinou mokrých zdí ve starých domech. Izolace zdiva je velice častým jevem především u rekonstrukcí starších zděných budov. V následujícím článku se věnujeme několika základním možnostem řešení vlhkého zdiva.
Chemická injektáž zdiva
Chemická injektáž je dnes velmi rozšířený způsob, jak ve zdivu vytvořit novou vodorovnou izolaci bez nutnosti větších stavebních zásahů. Do spodní části zdi se navrtají otvory, do kterých se aplikuje hydrofobní látka - nejčastěji silikonový krém, mikroemulze nebo pryskyřice. Ta pronikne do pórů a kapilár a po vytvrzení vytvoří bariéru, která zabrání dalšímu vzlínání vody. Zdivo se navrtává do první vodorovné spáry nad podlahou v osových vzdálenostech cca 12 cm s tloušťkou vrtáku cca 12 mm. Do těchto děr se pak aplikuje již zmíněný speciální tmel, který se po několika dnech působení rozpustí do okolního materiálu a vytvoří tak požadovanou hydroizolaci. Pomocí chemické injektáže je možné buď vytvořit nepropustnou clonu přímo ve stěně, nebo provrtat celou zeď a natlačit chemickou suspenzi zevnitř na vnější stranu stěny.
Čtěte také: Materiály pro hydroizolaci zdiva
Výhody chemické injektáže:
- Minimální zásah do konstrukce, žádné bourání.
- Vhodné pro cihlové i smíšené a kamenné zdivo.
- Rychlá aplikace, kterou lze zvládnout i svépomocí (při dodržení správného postupu).
Na co si dát pozor:
- Je důležité dodržet správné rozteče a hloubku vrtů.
- U hrubého a nepravidelného zdiva může být složitější zajistit rovnoměrné proniknutí látky.
- Vysoká vlhkost nebo zasolení zdiva může ovlivnit účinnost.
Proto se často doporučuje nechat si stav zdiva odborně posoudit, případně injektáž svěřit firmě, která má s daným materiálem zkušenosti. Vrtání je možné provést i přímo do Kotovice, aby byla zachována linie vrtu ve stejné výšce. Vlhkost je největším nepřítelem každého staršího domu - zvlášť pokud jde o kamenné stavby, které často postrádají jakoukoliv hydroizolaci. Zdi jsou kameninové, dá se použít krémová injektáž na kameninové zdi.
Mechanické podřezání
Tato metoda spočívá v tom, že se zdivo vodorovně prořízne a do vzniklé spáry se vloží nová hydroizolační vrstva (např. nerezový plech nebo plastová fólie). Vznikne tak nepropustná linie, která fyzicky přeruší vzlínání vody. Velice častým řešením vlhkosti svislých konstrukcí je aplikace dodatečné hydroizolace podříznutím stěn. Toto řešení je velice spolehlivé a v případě, že se odvede kvalitní práce, je jedním z nejlepších řešení, jak optimalizovat vlhkostní poměry v přízemních partiích stavby. Zdivo se postupně podřezává a do vzniklé spáry se po zhruba metrových úsecích vkládá asfaltová hydroizolace nebo ocelové nerezové plechy. Vodorovná hydroizolace - podřezání popř. vybourání cihel či kamenů před hydroizolací se provádí v úrovni okolního venkovního terénu nebo maličko nad. Pískovec by šlo také "říznout" a po vsunutí např. IPY, plastového pásu nebo nerezových desek "přilepit" zpět k "domu" (pata pískovce musí sedět na hydroizolaci!).
Výhody mechanického podřezání:
- Při správném provedení poskytuje trvalou a velmi účinnou ochranu.
- Funguje bez závislosti na vlhkosti nebo typu zdiva.
Nevýhody:
- Technicky náročné a časově zdlouhavé.
- Vyžaduje specializované nářadí a zkušenosti, aby nedošlo k porušení statiky.
- Méně vhodné pro kamenné nebo velmi nerovnoměrné zdi.
U starých domů se smíšeným nebo kamenným zdivem je třeba podřezání vždy dobře zvážit. V takovém případě bývá bezpečnější oslovit odbornou firmu, která zhodnotí stav konstrukce a navrhne optimální způsob provedení.
Elektroosmóza
Elektrofyzikální metoda využívá slabý elektrický proud, který v kapilárách zdiva mění směr pohybu vody - místo aby stoupala vzhůru, je tlačena zpět do země. Do stěn se instalují elektrody propojené s řídicí jednotkou. Systém pracuje trvale a nevyžaduje zásadní stavební zásahy.
Výhody elektroosmózy:
- Šetrné řešení vhodné pro historické budovy a památkově chráněné objekty.
- Nezasahuje do zdiva mechanicky.
- Funguje dlouhodobě, pokud je systém udržovaný.
Nevýhody:
- Vyšší pořizovací cena zařízení.
- Účinnost se může lišit podle typu a zasolení zdiva.
- Potřebuje trvalé napájení a občasnou kontrolu.
Elektroosmózu lze použít samostatně, nebo jako doplněk k chemické injektáži v místech, kde mechanické zásahy nejsou vhodné.
Čtěte také: Postup vodorovné hydroizolace
Odvlhčení základů a spodní stavby
Zastavit vzlínání ve zdivu je jedna věc - ale bez ochrany základů a okolního terénu může být veškerá práce zbytečná. Základy starých domů bývají bez jakékoli izolace, a pokud se k nim voda z terénu dostane, vlhkost se bude tlačit znovu do stěn, soklu i podlah. V případě, že se izoluje pod zemí, například nad podlahou suterénu je třeba zaizolovat i stěny přiléhající k zemině, aby vlhkost neprocházela ze strany. Řešením by bylo i vytahat ten pískovec při podřezávání ven a buď ho tam zpět nedávat nebo dát zpět s tím, že za pískovcem bude mezírka na provětrávání nebo se tam vytvoří "zvednutá svislá" hydroizolace až po horní část pískovce, aby vlhkost nešla zpět do zdi odizolovaného domu (lepší řešení).
Obkopání základů a svislá hydroizolace
Tento krok spočívá ve vykopání úzkého výkopu kolem domu - vždy po částech, aby nedošlo k sesuvu půdy nebo porušení statiky. Poté se očistí zdivo až na kámen nebo cihlu, odstraní se staré zbytky omítky a povrch se penetruje. Pak přichází na řadu hydroizolace. Pro svislou hydroizolaci používáme všechny druhy materiálů uvedených dle normy DIN 18195. Materiály nesmí podléhat biologickému opotřebení a jejich životnost musí být shodná s předpokládanou životností stavby.
Možnosti hydroizolace:
- Tradiční variantou jsou asfaltové pásy (IPA) natavené hořákem. Na zeď se zvenčí navaří plastová fólie nebo asfaltová lepenka, slabým místem lepenky jsou spoje, slabým místem fóliových izolací pak prostupy vody nebo kanalizace.
- Modernější a jednodušší metodou je tekutá guma Kanada - asfaltová emulze, kterou můžete aplikovat jak štětcem, tak nástřikem a případně ji vyztužit geotextilií.
Proč sáhnout po tekuté gumě?
- Dokonale přilne i ke starému a nerovnému zdivu.
- Je pružná - zvládne drobné pohyby zdiva bez prasknutí.
- Dá se aplikovat i v těžko přístupných místech.
- Odolává vodě, UV záření i mrazu.
Důležité je izolaci vytáhnout nad úroveň podlahy interiéru, aby byla napojena na případnou vodorovnou injektáž. Tím se vytvoří kompletní vodotěsná vana. Svislou hydroizolaci můžeme najít okolo obvodových zdí z vnější strany pod povrchem země. Chrání spodní část nemovitosti od přítoku vody z boku - od průsaku z boku. Tímto se zabrání pronikání vlhkosti ze zeminy, která ke stěnám přiléhá z bočních stran. Při provádění dodatečných hydroizolací zdiva ve styku se zeminou se vždy upřednostňuje jejich provedení z vnější (venkovní) strany obvodového zdiva domu. Nově vytvořené svislé hydroizolace by měly být napojeny na funkční vodorovnou hydroizolaci spodní stavby domu, vytvořenou pomocí některé z přímých sanačních metod (podřezání zdiva, chemická injektáž, aktivní elektroosmóza). Svislá hydroizolace pak brání vlhkosti dostávat se do zdiva z boku od přilehlé zeminy a účinně chrání zdivo před působením zemní vlhkosti, dočasně tlakové vody a tlakové vody. Zvýšená pozornost je kladena na izolaci styků, spár a prostupů zdivem.
Nopová folie a drenážní systém
Po aplikaci izolace je potřeba ji chránit před mechanickým poškozením a zároveň zajistit, že voda bude od základů odváděna pryč. Jako ochrana hydroizolační vrstvy proti proražení a dalším vlivům od zeminy se používá nopová folie. Tato folie není vhodná jako samostatná hydroizolace, protože není v místě spojů vodotěsná. Neslouží ani jako větraná mezera, protože pod fólií vzduch neproudí. Nemá spodní nasávací otvor a vlhký vzduch uvnitř zůstává.
Postup:
- Přiložte k izolaci nopovou fólii - výstupky směřují ke zdi, čímž vzniká ventilační mezera.
- Ve spodní části výkopu položte drenážní trubku (perforovanou), obalenou geotextilií a zasypanou štěrkem.
- Trubka musí mít spád a vést do vsakovací jámy nebo kanalizace.
- Nopovou fólii nahoře ukončete lištou těsně nad úrovní terénu.
Mezi nopovku a zeď je možné osadit i větrací trubku (např. PVC hadici), která propojí výkop s venkovním vzduchem a zajistí lepší odvádění vlhkého vzduchu. Drenáže slouží k odvodu nahromaděných srážkových vod kolem obvodových zdí domu a používají se v případě působení vody v málo propustných zeminách. Na dně výkopu se vytvoří rýha směrem od zdiva do výkopu, která se vyplní betonovým klínem pro umístění drenážní trubice. Drenážní trubice je perforovaná (aby umožnila po celé své délce odvod vlhkosti) a musí se umístit v mírném spádu. Na koncích drenážních systémů je nutno zajistit bezpečný odtok vody buď do kanalizace, případně do zasakovací jímky, umístěné v dostatečné vzdálenosti od objektu. Drenážní trubici je vhodné zabalit do geotextilie spolu s vrstvou hrubého štěrku - vznikne tak drenážní těleso, které brání zanášení drenáže nečistotami. Zpětné zasypání výkopu a sedání zeminy jsou časté zdroje poškození hydroizolační vrstvy. Materiál užívaný k zasypání výkopu obvykle obsahuje hrubé složky. V průběhu zasypávání mohou být tyto hrubé složky natlačeny na hydroizolaci a mohou ji tak poškodit. Z tohoto důvodu je nutná instalace ochranné vrstvy. Jako ochranu hydroizolační vrstvy a zároveň drenáž pro podzemní vodu lze použít nopovou folii. Ochranné vrstvy ideálně kombinují 3 funkce: mechanická ochrana, drenáž a separace. Ochrana se skládá ze 3 vrstev. Mechanickou ochranu poskytuje první vrstva - nopová fólie. Jako druhá vrstva udržující drenážní funkci je použitá geotextilie připevněná k nopům. Třetí vrstva jsou XPS desky ze strany k hydroizolaci. Tato separační vrstva mezi nopy a hydroizolací brání poškození od zasypávání výkopu a sedání zeminy.
Čtěte také: Injektáž zdiva: Jak na to?
Svislá izolace pro přizdění zdiva ke stávající pískovcové zdi
Kvalitní hydroizolace je základ. Svislé plošné hydroizolace z vnější strany objektu (veškeré plošné hydroizolace aplikované na stavební díl, který je nebo bude v kontaktu s vodou - např. základy či svislé stěny sklepů) jsou nesmírně důležité. Někdy je třeba vytvořit "zvednutou svislou" hydroizolaci až po horní část pískovce, aby vlhkost nešla zpět do zdi odizolovaného domu.
Možnosti řešení přizdění k pískovcové zdi:
- Odizolování příkopem: Zdivo můžeme odizolovat příkopem, který vykopeme vně, ale jehož dno by mělo být tak vysoko, aby chránilo základy před promrzáním. Dno takového příkopu musí být vyspádováno jak podélně, tak i příčně. Doporučuje se samotné dno upravit tak, aby voda co nejsnáze odtékala. Můžeme ho vybetonovat či vytvořit cementovou slupku, která zajistí rychlý odtok vody od zdi Vašeho domu.
- Příkop s drenáží: Další způsob je obdobný. Vykope se příkop, stěna domu se očistí od degradovaného materiálu a znovu nahodí vápenocementovou omítkou nebo jinou k tomu speciálně určenou omítkou. Níže pod úrovní základové spáry se vykope rýha a do ní se umístí podélná průběžná drenáž. Drenáž obsypeme štěrkem.
- Opěrná zeď: Jestliže je příkop pro vaší konkrétní situaci rekonstrukce nevhodný, můžeme si pomoci opěrnou zdí. Nejprve postupujeme stejně jako v prvním případě. Vykopeme příkop, očistíme zdivo, naneseme omítku a vytvoříme drenáž. V přiměřené vzdálenosti vyzdíme opěrnou zídku. Jestliže použijeme vhodný ložný kámen, nemusíme zdivo vyzdívat na maltu, ale postačí nám vazká hlína.
- Zához z jílu: U dalšího podobného způsobu se opět vykope příkop, nahodí zeď, umístí svislá asfaltová hydroizolace a u zdi se provede zához z kvalitního jílu, který má skvělé hydroizolační vlastnosti. Šířka tohoto záhozu může být od 20 až po 40 cm.
- Svislá vzduchová dutina: V oblastech se stísněnějšími podmínkami lze vytvořit svislou vzduchovou dutinu šířky cca 100-300 cm za pomoci vyzděné předstěny před vnějším lícem obvodových stěn.
- Izolace zevnitř předstěnou: Tam, kde nám vnější situace nedovolí umístit předchozí řešení, můžeme problematické zdivo izolovat zevnitř pomocí vyzděné předstěny. U tohoto řešení vlhkou zeď neodvlčíme, ale zabráníme přímému průniku vlhkosti do interiéru. Nejprve důkladně otlučeme vlhkou a degradovanou omítku a očistíme železným kartáčem, aby tato omítka později neucpala dutinu a nezpůsobila tak průnik vlhkosti do nové předstěny. Pod plánovanou předstěnou vybetonujeme malý základ 25 až 30 cm široký a stejně tak hluboký - v případě výšky předstěny do 2,5 m. Tuto předstěnu vyzdíme tak, aby vznikla odvětrávaná dutina tloušťky 4-6 cm. Pokud vyzdíváme pouze stěnu do 10 cm šířky, je nutné na několika místech ukotvit pomocí cihel stěnu s nosným obvodovým zdivem. Tyto kotvicí body rozmístíme tak, aby jejich vzdálenost byla cca 1 m. Tyto body je nutné kvalitně odizolovat od vlhké obvodové stěny, aby nedocházelo k pozdějšímu vlhnutí vytvořené předstěny. K tomu nám poslouží asfaltová lepenka. Abychom docílili kvalitního odvětrání, musíme u paty zídky vytvořit větrací otvory pro nasávání vzduchu a v horní části vytvořit průduch vedoucí do exteriéru. Výše popsanou předstěnu může tvořit i jiný materiál, jako například různé desky na bázi dřeva s ochrannou povrchovou úpravou. Vše záleží na rozsahu vlhkosti stěn a na typu využívání daného prostoru. Tyto desky fungují stejně dobře jako vyzděné předstěny, avšak nejsou tak odolné a mají formu dočasného provizorního řešení.
Vlhkost je největším nepřítelem každého staršího domu - zvlášť pokud jde o kamenné stavby, které často postrádají jakoukoliv hydroizolaci. Opravili jsme stěnu, natáhli hydroizolaci a opět nalepili finální pohledovou vrstvu s přírodním pískovcem, který má zákazník okolo celého domu. Spáry jsou vyplněné speciální spárovou hmotou, která je extrémně odolná nízkým teplotám a vydrží velmi nepříznivé podmínky. Takto opravená a ošetřená stěna je naprosto vodonepropustná a vydrží velice dlouho.
Tabulka: Porovnání metod sanace vzlínající vlhkosti
| Metoda | Výhody | Nevýhody | Vhodnost pro pískovec |
|---|---|---|---|
| Chemická injektáž | Minimální zásah, rychlá aplikace, vhodné pro cihlové i smíšené zdivo. | Důležité dodržet rozteče a hloubku vrtů, účinnost může ovlivnit vysoká vlhkost/zasolení. | Vhodné, ale u hrubého zdiva složitější rovnoměrné proniknutí. |
| Mechanické podřezání | Trvalá a velmi účinná ochrana, nezávislá na vlhkosti/typu zdiva. | Technicky náročné, vyžaduje specializované nářadí a zkušenosti, riziko porušení statiky. | Méně vhodné pro kamenné nebo velmi nerovnoměrné zdi, je nutné zvážit odborné posouzení. |
| Elektroosmóza | Šetrné pro historické budovy, nezasahuje do zdiva mechanicky, dlouhodobá funkčnost. | Vyšší pořizovací cena, účinnost se může lišit, potřebuje trvalé napájení. | Vhodné, pokud nejsou mechanické zásahy vhodné. |
Odizolování podlahy a soklu
Zapomínat by se nemělo ani na podlahu. Ve starých domech často najdeme pouze udusanou hlínu, škváru nebo beton bez izolace. Vlhkost pak proniká zespodu a obejde nově izolované stěny.
Postup:
- Odstranit staré vrstvy až na zhutněné podloží.
- Položit podkladní beton nebo štěrkopísek.
- Nanést hydroizolační vrstvu z tekuté gumy.
- Na ni položit novou betonovou desku s izolací (tepelnou i proti vlhkosti).
Nezapomeňte na napojení: Spojte izolaci podlahy se svislou izolací stěn i vodorovnou injektáží - vytvoříte tak ucelený systém, který zabrání jakékoliv cestě vody. Vodorovná hydroizolace chrání nemovitosti zespodu a zabraňuje podzemní vodě dostat se do zdí postupným vzlínáním (ze základů nahoru). Stávající podlaha bude zachována, na ni přijdou asfal. pásy, napojení na stěny pomocí tekuté lepenky, EPS, beton potěr. Celková skladba podlahy se zvedne o 17cm.
Hydroizolace sklepa
Sklepní prostory jsou specifické - kombinují se zde problémy s vlhkostí vzlínající, tlakové vody a kondenzace.
Možnosti řešení:
- Venkovní izolace (obkopání + stěrková izolace + drenáž).
- Vnitřní tanking - cementové hydroizolační stěrky (když nelze sklep obkopat).
- Chemická injektáž stěn a podlahy.
- Řízené větrání a odvlhčovače vzduchu.
Vlhký sklep často potřebuje kombinaci více opatření - jedno nestačí. Dům je také částečně podsklepen a to pouze pod jednou rohovou místností. Dvě obvodové zdi sklepa jsou tak zároveň venkovními stěnami domu, zbylé dvě strany jsou uprostřed domu. Na základě předchozí konzultace s Vámi tak byla provedena injektáž sklepních stěn pouze těsně pod stropem sklepa a sklep byl ponechán „vlhký,“ neboť se v takovémto stavu nachází již několik desítek let a zdivo je pořád jako nové a zároveň si skep ponechá správné vlastnosti a místnosti nad ním je bezpečné odizolována od vlhkosti. Drenáž až úplně u spodní hranice základů sklepa bude fungovat, i když bude umístěna ve stejné hloubce, jako u zbytku domu což je zhruba 20 cm nad hranicí podlahy sklepa. Tato jímka slouží k pravidelnému odčerpání spodní vody, které do sklepa prosakuje podlahou (množství záleží na aktuální výšce hladiny spodní vody).
Kondenzace
Kondenzace je tichý zabiják zdravého vnitřního prostředí. Nejčastěji ji poznáte podle plísní v rozích, za skříněmi nebo na stropě.
Co pomáhá:
- Krátké a intenzivní větrání 2-3× denně.
- Vytápění i málo používaných místností.
- Vhodné zateplení (např. vnější minerální vata nebo vnitřní kapilárně aktivní desky).
- Odsávání vlhkosti (ventilátor v koupelně, digestoř v kuchyni).
- Řízené větrání nebo rekuperace.
Doplňková opatření a časté chyby
Sanační omítky
Po provedení hydroizolační vrstvy bude zdivo nad ní stále vlhké a voda se může vypařovat ještě několik let. Z tohoto důvodu je nutné ze zdiva odstranit původní zavlhčené a zasolené omítky a ze spár částečně i zdicí maltu. Ideální by bylo nahodit novou omítku až po úplném vyschnutí objektu, což by však znemožnilo jeho okamžité využívání. Sanační omítky mají odlišnou strukturu pórů v porovnání s běžnými omítkami. To umožňuje odvod vlhkosti ze zdiva formou difuze vodní páry a ke krystalizaci solí obsažených ve vodě dochází na rozhraní mezi zdivem a omítkou. Omítky slouží jako dodatečné sanační opatření k dosušení vlhké zdi, ale není možné je použít jako jediné a samostatné sanační opatření. Pomáhají zdivu dýchat a vizuálně zlepšují stav. Ale pozor - neřeší příčinu, používají se až po izolaci.
Protiplísňové nátěry
Užitečné na lokální likvidaci plísní. Nezapomeňte ale odstranit příčinu vlhkosti - jinak se plíseň vrátí.
Úprava terénu
Zemina nebo dlažba kolem domu musí mít sklon od objektu. Opravte okapy a svody, které odvádějí vodu přímo k základům - častý a podceňovaný problém.
tags: #prizdeni #zdiva #ke #stavajici #piskovcove #zdi