Obvodové zdivo je zpravidla součástí nosné konstrukce a jeho nejdůležitější funkcí je zabezpečit stabilitu stavby, ale také schopnost tepelně a zvukově izolovat. Obvodové zdivo přenáší zatížení celé konstrukce do základů a přes ně dále až do podkladové vrstvy zeminy, proto je nutné věnovat mu zvýšenou pozornost. Staví se na základových konstrukcích - nejčastěji na deskách.
Přenos svislého zatížení zabezpečuje gravitace, přenos vodorovného zatížení je možné zajistit ztužením pomocí betonových věnců nebo rámů. Další možností je spolupůsobení pevně kotvených stropních a stěnových desek. Obvodové zdivo obvykle dělí od základové konstrukce hydroizolace, která brání pronikání vlhkosti do stěn.
Tepelná a Zvuková Izolace Obvodového Zdiva
Obvodové zdivo má nejen tepelně a zvukově izolovat, ale i zabezpečit takový prostup vodních par, aby nedocházelo k nežádoucímu vlivu vlhkosti na povrch stěn. V současnosti existují pálené cihly a zdicí bloky i v provedení se zvýšenými tepelnými či izolačními vlastnostmi (např. Porotherm EKO+, Supertherm STI). Bloky s těmito vlastnostmi se začínají vyrábět i z pórobetonu (Ytong Lambda).
Důležité jsou tepelně akumulační vlastnosti obvodových stěn. Akumulace je schopnost materiálu teplo přijímat a při ochlazení vnějšího prostředí ho opět uvolnit. Například obvodová stěna se přes den ohřeje působením slunečního záření a večer a v noci uvolňuje naakumulované teplo do interiéru. Dobré je vzít na vědomí, že tepelně akumulační schopnost závisí na hmotnosti materiálu, a proto se budovy se stěnami z těžkých materiálů schopných akumulovat teplo ochlazují pomaleji, stejně pomalu se však i vytápějí. Dobré akumulační vlastnosti mají například keramické zdicí materiály.
U obvodových stěn nelze podceňovat ani schopnost zvukově izolovat - především, když dům stojí v blízkosti frekventované komunikace. Pokud samotné zdivo nemá dostatečnou schopnost zvukově izolovat, je možné tento problém řešit vrstvenými konstrukcemi se zabudovanou zvukovou izolací, například z minerální vlny.
Čtěte také: Jak na hydroizolaci nad terénem?
Zdicí Materiál
Při stavbě menších objektů, jako jsou rodinné domy nebo zděné chalupy, patří k nejoblíbenějším zděné obvodové stěny z pálených cihel nebo pórobetonových tvárnic. Zdivo se spojuje pomocí zdicích malt a lepidel. Nově se začaly broušené cihly spojovat zdicí pěnou Dryfix, tím odpadá fyzicky i časově náročná práce s mícháním malty nebo lepidla.
Dalším produktem, z něhož je možné vyzdít obvodové stěny, jsou tvarovky z lisovaného betonu s různými přísadami (například z dřevotřísky a podobně). Vyrábějí se v několika variantách, mohou být nezateplené, nebo je součástí tvarovky tepelná izolace (například polystyren). Takové tvarovky jsou duté s prostorem na betonovou výplň.
Z nabídky obvodového zdiva, které splňuje i požadavek zvýšených tepelně izolačních vlastností, můžeme jmenovat například produkty společností Wienerberger, Heluz, Ytong, Qpor nebo Betonové stavby - Group.
Cihla Porotherm 44 EKO+ je určena pro výstavbu nízkoenergetických domů bez nutnosti dalšího zateplení a poskytuje ve srovnání s běžným zdivem až o 40 % vyšší hodnotu tepelného odporu. Vynikajících tepelněizolačních vlastností zdiva bylo dosaženo jak pomocí dokonalé receptury, tak vylepšením tvaru spojení pero + drážka. Jeho součástí je nově i speciální hluboký vroubek, který vytvoří po spojení cihel vzduchovou dutinu, jež dále zvyšuje schopnost zdiva zabraňovat únikům tepla. Porotherm 44 EKO+ byl přijat do databáze výrobků, při jejichž použití mohou lidé žádat o dotaci z programu Zelená úsporám.
Cihelné bloky Heluz Family 50 pro broušené obvodové zdivo splňují podmínky pro nízkoenergetické nebo pasivní domy bez dalšího zateplení. Díky novému tvarovému řešení a optimálnímu vylehčení cihelného střepu vznikla cihla, která má tepelněizolační parametry o přibližně 23 % vyšší, než jsou u výrobkové řady cihel Thermo STI. Pro zdění z broušených cihel je možné zvolit jeden ze dvou druhů speciálních tenkovrstvých malt (lepidel pro tenkou spáru a celoplošnou tenkou spáru). Použití tenkovrstvé malty pro celoplošné spáry je z pohledu únosnosti zdiva nejlepší.
Čtěte také: Jak správně na tekutou hydroizolaci
Stěna z bílého pórobetonu Ytong Lambda dokáže bez dodatečného zateplení překročit normované požadavky a doporučení na obvodové stěny budov. Přesné rozměry a lepení na tenkovrstvou maltu zachovávají přesnost výstavby a vysokou produktivitu práce zdicího systému Ytong, což se příznivě odrazí v celkových nákladech každé stavby. Vysoká tepelně izolační schopnost a dostatečná únosnost umožňují snížení tloušťky obvodových stěn na minimum.
Pórobetonové tvárnice Porfix Plus se vyrábějí s perodrážkou a kapsou na uchopení, která je na bočních stranách tvárnice. Jsou vhodné na nosné i výplňové konstrukce. Materiál má velmi dobré tepelně izolační vlastnosti. Použijete-li tvárnici šířky 375 mm, zeď nevyžaduje dodatečnou izolaci.
Obvodové Zdivo s Izolací
Stěnové dílce Super IZO jsou liaporbetonové sendvičové tvárnice určené pro jednovrstvé obvodové nosné i výplňové zdivo. Základním materiálem pro výrobu dílců je mezerovitý liaporbeton, k němuž se ve vibrolisovacím zařízení přidává vložka z tvrzeného samozhášivého polystyrenu (styroporu). Spojením liaporbetonu s polystyrenovou izolací vznikl sendvičový blok, který je oproti klasickým zdicím materiálům lehčí a výrazně překračuje požadované hodnoty tepelného odporu pro běžnou výstavbu. Zdivo z těchto tvárnic je možné použít pro rodinné domy, vily i bytové domy.
Stavební systém Velox kombinuje příznivé vlastnosti dřeva a pevnost betonu. Jeho základem jsou přesně vyrobené dřevoštěpkové stěnové (bednicí) desky, ze kterých se na staveništi vztyčí pomocí distančních spon obvodové i vnitřní stěny jako tzv. ztracené bednění, které se vylije betonem. Na venkovní straně se používají dvouvrstvé desky WS EPS, které jsou tvořeny jednoduchou deskou tloušťky 35mm s nalepenou vrstvou bílého nebo šedého pěnového polystyrenu o tloušťce 50 až 200 mm.
Sanace Zdiva a Hydroizolace
Prováděné rekonstrukční práce na budovách vzhledem k dlouholeté funkčnosti by měly být vždy zaměřeny i na zajištění stavebních konstrukcí proti působení vlhkosti. Taktéž při nové výstavbě si založení stavby bez hydroizolace neumíme představit. Návrh sanace musí být zpracován odborně na základě výsledku provedených průzkumných prací. Přitom mají být zohledněny faktory technické, ale i hledisko ekonomické a požadavky památkové péče.
Čtěte také: Hydroizolace šikmé střechy - montáž
Pro injektáž zdiva se používají jedno nebo více složkové směsi, s komponenty upravujícími smáčivost nebo vytvrzení prostředku, případně s přídavkem fungicidu. Pro utěsnění kapilár se používají prostředky na bázi parafinu, epoxidových a polyuretanových pryskyřic. Poměrně malá rozteč vrtů umožňuje jejich menší průměr např. 20 mm. U tlakové injektáže se do zdiva aplikuje injektážní prostředek nízkotlakovu metodou (tlak < 10 bar) za použití speciálních čerpadel. Injektážní vrty se provádějí v osové vzdálenosti 100-125 mm o průměru 10-20 mm, dle použitého pakrového systému, který utěsňuje ústí vrtu pro tlakovou aplikaci.
U tohoto postupu se jedná o oddělení zdiva izolační deskou, kde se vlnité desky o šířce cca 300 mm z nerezové oceli zarážejí do maltových spár zdiva s překrytím nebo spojované zámkem. Možnost provádění je závislá na tloušťce a druhu zdiva, pevnosti a šířce průběžné ložné spáry. Prořezávání zdiva se provádí nasucho pomocí vidiařetězové pily nebo pomocí diamantové lanové pily, kotoučové pily s chlazením vodou. Vidiařetězovou pilou se zpravidla prořezává spára v cihelném zdivu. Diamantovou pilou lze prořezávat jakékoliv zdivo (cihelné, smíšené. Po řezání se do pročištěné řezné spáry vkládá izolace, tj. plastová izolační folie tl. 2 mm nebo izolační sklolaminátová deska.
V případě, že vytvoření svislé izolace obvodového zdiva z vnější strany je z technického a ekonomického hlediska obtížné, či nemožné (např. sousedící zástavba, inženýrské sítě, hluboké založení stavby, trvalé působení tlakové vody), vytvoří se izolační systém z vnitřní strany. Obvodové zdivo s vnitřní svislou izolací zůstává vlhké. Např. bobtnavé a s vodou reagující látky, např. styk svislé stěny a podlahy se zaoblí vhodnou maltovinou, např. na povrchové svislé izolace se musí provést ochranná vrstva např.
Provedení dodatečné vodorovné izolace ve zdivu je základní podmínkou pro účinnost celého hydroizolačního systému. Drenáže jsou součástí ochrany stavby podél vnějšího izolačního systému a vytvářejí se v případě působení vody (nebo možného výskytu ) v málo propustných nebo nepropustných zeminách. dostatečná hloubka uložení drenáže min. štěrkový obsyp drenáže fr. 8-32 mm musí být provedený do výšky nad úroveň podlah suterénu min. Svislá izolace zdiva nad terénem se provede do výšky min. 300 mm např. U zdiva s obsahem výkvětotvorných solí, v závislosti na stupni zasolení, se provede opatření dle směrnice WTA 2 - 9 - 04/D Sanační omítkové systémy.
Součástí sanačních prací by měla být i kontrola kanalizace (dešťové, splaškové), která často přispívá k zavlhčování podzákladí. V suterénních prostorách může docházet na zdivu ke kondenzaci vodních par obsažených ve vzduchu. Kontrolu sanačních prací je potřeba provádět v průběhu jejich realizace.
Oprava Rozpadajícího se Zdiva
Otázka, jak opravit rozpadající se zdivo porušené zatékáním vody z děravých střech, které už se nám podařilo opravit, je stále velmi aktuální. Na jeho líci se objevují mělčí i hlubší “díry”, sahající někdy až do poloviny tloušťky zdi. Podle toho lze jednoznačně usoudit na velmi sníženou nosnost zdiva a tedy zásadně porušenou statiku konstrukce části domu nebo i celé budovy. K tomu mohlo dojít například po zaplavení objektu při povodni, která možná odkryla tuto závadu v plném rozsahu.
Nejhorším řešením je demolice. I značné poškození je totiž možné opravit, i když velice pracně a nákladně. Nesmírně důležitý je v těchto případech stavební průzkum. Měli byste si k němu přizvat nějakého zkušeného stavaře z okolí, o němž víte, že už více lidem dobře poradil nebo pomohl (podnikavci, kteří říkají, že všechno bez problémů zmáknou a chtějí hned zálohu, nejsou ti praví). Je třeba znát stáří objektu, druh zdiva, způsob omítnutí, stav zemní vlhkosti a hydroizolace.
Dále je důležité vzít v úvahu polohu objektu, zda je v údolí, u potoka, v záplavové oblasti nebo na-opak na suché jižní stráni, zda je podsklepen či nikoli, v jakém stavu je základové - sklepní zdivo, podlahy, stropy atd. Pak přijde na řadu úvaha a rozhodnutí o postupech. Tady bych radil nespěchat. Po poradách v rodině, konzultacích se stavařem a třeba i s firmou začne vlastní příprava.
Při hlubších poruchách částí obvodového zdiva si nejprve musíme zevnitř i zvenčí podepřít krov - střechu i stropy. Tím se sníží zatížení zdiva. Pozor však, porušené zdivo se přitom může uvolnit natolik, že se začne rozpadat. Pokud budeme rozpadlé a vypadlé části znovu vyzdívat, použijeme pokud možno stejný materiál, jako byl původní. Nezapomeňte na novou izolaci proti zemní vlhkosti nebo silnější proti vodě. Rozhodneme-li se určité části jen přizdívat a nedozdívat v plné tloušťce, pak je třeba to staré zdivo po důkladném očištění až na zdravé cihly i maltu asanovat.
Při přizdívání používáme řidší maltu než při zdění a snažíme se ji klacíkem nebo jinou vhodnou pomůckou “zašťouchat” do spár až ke starému zdivu. Na škodu není ani penetrace starého zdiva, které by mělo být už dobře proschlé (alespoň 2 - 4 měsíce). Vyzdívá-li se část rozpadlého zdiva znovu (třeba i při výměně oken nebo dveří), je vhodné do koruny zdi pod pozednici vybetonovat alespoň část “věnce” s možností dalšího postupného pokračování při ztažení celého domu. Hotovou nově dozděnou část necháme dobře vyschnout - vypraskat.
Hydroizolace Staršího Domu
Při přípravě hydroizolace obvodového zdiva z plných cihel (RD z roku cca 1930) je třeba vzít v úvahu specifika starší stavby. Dům má pojistnou hydroizolaci z „lepenky“, která je již dožilá. Drtivá většina vyvrtaných děr má v sobě asi nevyplněnou spáru - jsou místa kde vrták projede jakoby vzduchovou kapsou - třeba 5-10cm. Stlačeným vzduchem se to dá profouknout. Minimálně ze dvou děr se sype škvára nebo nějaký zásyp. Jako řešení výše uvedeného mě napadá aplikovat stejný postup jako pro komůrkové zdivo - zkusit vyplnit montážní pěnou a pak převrtat.
Dům s vlhkostí vyloženě nezápasí, spíše ho trápí tlaková spodní voda v sklepě, nikde v domě (kromě sklepa) nejsou vidět mapy s vlhkostí na zdech/podlaze. V jedné místnosti (1NP) je vidět drobný průsak pod úrovní stávající dožívající hydroiolace. AquaStop cream se ty bude aplikovat do převážně suchého zdiva. Z venci se bude dům zateplovat, ale není v plánu jej obkovat až na úroveň sklepa, ale cca 0.5-1.0m tak aby se přerušil tepelný most + nopová folie.
Navrhovaná hydroizolace:
- Podlaha se zpenetruje + se nataví asfaltové pasy (cca 10cm pod finální podlahou).
- Po vnějším obvodu + nepodsklepené zdi se o jednu cihlu výše než je stávající dožívající hydroizolace se provede nová hydroizolace pomocí AquaStop Cream. Toto je v cca 0 až -5cm od čisté podlahy.
- Napojení pasu přes vrtání se provede pomocí Bitumen 2K - toto vše bude končit cca 5cm nad čistou podlahou.
tags: #hydroizolace #obvodoveho #zdiva #postupy