Šikmé střešní konstrukce se v posledních letech těší značnému zájmu jak projektantů, tak i investorů a uživatelů budov. Příčinu tohoto jevu je třeba spatřovat především ve snaze o efektivní využití podkroví, kde obvykle lze realizovat atypické, často mimořádně rozlehlé a exkluzivní uživatelské prostory. Návrh šikmého střešního pláště z hlediska stavební tepelné techniky představuje řešení komplexu navzájem provázaných a na sobě závislých problémů, což vyžaduje nejenom značné penzum odborných znalostí a zkušeností, ale i použití výpočtových metod k ověření funkčních vlastností střešního pláště a kvalifikovaný návrh jednotlivých konstrukčních detailů. Pro předcházení vadám a poruchám šikmých střešních konstrukcí je třeba znát základní funkční principy tohoto typu střešních plášťů a respektovat pravidla pro návrh jednotlivých částí šikmého střešního souvrství.
Tepelná ochrana a skladba střešního pláště
Poloha tepelně izolační vrstvy je z hlediska koncepce návrhu šikmého střešního pláště rozhodujícím faktorem. S ohledem na současné požadavky na tepelně izolační vlastnosti střešních konstrukcí tloušťka této vrstvy dosahuje hodnoty až 300 milimetrů, u energeticky pasivních domů to někdy jsou hodnoty ještě vyšší. Tepelně izolační vrstva nad krokvemi má zásadní výhodu v totální eliminaci tepelných mostů. Další její výhodou je možnost vytvoření této vrstvy z velkoplošných dílců (často i kompletizovaných), které jsou jednak s ohledem na použitý materiál vodotěsné, jsou navzájem spojovány zámkovým systémem a bezprostředně v jejich konstrukci je často řešeno i upevnění jednotlivých prvků střešní krytiny. Nevýhodou tohoto systému je poměrně velká tloušťka izolantu nad nosnou konstrukcí střechy, která výrazně ovlivňuje vzhledové vlastnosti nejen střechy, ale i celého objektu, což je z pohledu mnoha architektů zcela zásadní a těžko překonatelný problém.
Větraná vzduchová vrstva
Větraná vzduchová vrstva se navrhuje téměř u všech střešních krytin a slouží k bezpečnému odvedení vodní páry, difundující z interiéru do střešního pláště a případnému zamezení kondenzace vodní páry na spodním líci střešní krytiny. Minimální tloušťka vzduchové vrstvy je dána hodnotou 40 mm, při nižších sklonech a velké délce vzduchové vrstvy se její rozměr zvětšuje. Pro zajištění potřebného proudění vzduchu v této vrstvě, která funguje na principu komínového efektu, je třeba navrhnout systém otvorů pro přívod a odvod větracího vzduchu. Ideální řešení pro přívodní otvory je průběžná větrací štěrbina, situovaná u paty střešní konstrukce - odvětrání se řeší buď speciálními tvarovkami, umístěnými těsně pod vrcholem každého větracího pole nebo speciální úpravou, provedenou ve hřebenu střechy. Všechny takovéto otvory musí být zabezpečeny proti nepříznivým účinkům větrem hnaného deště (nejlépe žaluzií z nekorodujícího materiálu) a opatřeny síťkou (také nekorodující) proti vnikání hmyzu do dutiny střechy.
Doplňková hydroizolační vrstva
Doplňková hydroizolační vrstva ve skladbě šikmého střešního pláště má především funkci hydroizolační. Jistí pod ní ležící tepelně izolační vrstvu před srážkovou vodou, která může do střešního pláště proniknout v důsledku lokální ztráty vodotěsnosti střešní krytiny. Tuto funkci vrstva plní i v případech, kdy z jakýchkoliv důvodů dojde ke kondenzaci vodní páry na spodním líci střešní krytiny a vzniklý kondenzát odkapává do prostoru tepelné izolace. Za určitých podmínek lze vodotěsnosti této vrstvy využít i v období montáže střešního pláště, kdy slouží jako provizorní ochranná vrstva. V současné době jsou preferovány tak zvané kontaktní fólie, které se ukládají přímo na tepelněizolační vrstvu. Použití dříve hodně využívaných nekontaktních mikroperforovaných fólií, které vyžadují vytvoření odvětrávané vzduchové vrstvy mezi touto fólií a tepelněizolační vrstvou (čímž v podstatě vznikne tříplášťová provětrávaná střecha) se v současné době nedoporučuje, protože takováto skladba přináší problémy spojené s realizací a umožňuje průnik venkovního studeného vzduchu do tepelného izolantu. Navíc v důsledku provětrávání nepřispívá tento typ doplňkové hydroizolační vrstvy ke zvýšení vzduchotěsnosti střešního pláště a o dlouhodobé spolehlivosti takovéhoto střešního souvrství vznikaly často oprávněné pochybnosti.
Parotěsnicí vrstva
Parotěsnicí vrstva v šikmém střešním plášti se navrhuje na základě výsledků numerického tepelně technického hodnocení konstrukce. Materiálové řešení parozábrany nejčastěji vede při montáži zespodu na použití speciálních fóliových materiálů. U skladeb střech s tepelnou izolací umístěnou výhradně nad krokvemi, kde se provádí parotěsnicí vrstva shora, se používají i těžké materiály - asfaltové pásy apod. Z fyzikálního hlediska je ideální jejich poloha co nejblíže interiérové straně konstrukce. Tento požadavek je však v konfliktu s požadavkem na celistvost parotěsnicí vrstvy, která je nezbytná pro zachování jejích očekávaných funkčních vlastností. Je dlouhodobě známo a řadou experimentů potvrzeno, že pokud perforace, mechanická poškození a další imperfekce v celistvosti parotěsné vrstvy dosahují hodnoty jednoho procenta plochy této vrstvy, je parotěsná vrstva z funkčního hlediska zcela neúčinná a tudíž bezcenná. Z tohoto pohledu je třeba navrhovat polohu parozábrany tak, aby byl minimalizován počet prostupů všech závěsných a instalačních prvků a aby se omezil i vliv dalších prvků, degradujících tuto vrstvu. Proto se velmi často při skladbě s tepelnou izolací mezi krokvemi a pod krokvemi ustupuje od ideální polohy parozábrany na zadní straně vnitřní plášťové desky a parozábrana se situuje mírně do vrstvy tepelné izolace, takže za vnitřní plášťovou deskou vzniká prostor o tloušťce cca 50 milimetrů, použitelný pro rozvod instalací včetně zcela bezkolizního vyústění těchto instalací na vnitřní povrch střešního pláště. Pro spolehlivou funkci parozábrany je třeba nejenom omezit možnosti její degradace jinými konstrukčními prvky, ale zajistit i její těsnost především ve vzájemných stycích jednotlivých izolačních pásů, tak i v návaznosti na okolní konstrukce (příčné stěny, stropní konstrukce, okenní rámy a podobně), kde je aktuální nebezpečí pronikání vlhkého vzduchu do prostoru za parozábranu, a tím i jednoznačná šance pro funkční kolaps této velmi důležité vrstvy. Pro napojení parozábrany na navazující konstrukce se používají samolepicí pásky odpovídajícího typu a kvality, pro napojení jednotlivých pásů parozábrany již řada výrobců používá samolepicí vrstvy, které jsou integrální součástí parozábrany. Funkci parozábrany lze v řadě případů jednoduše a spolehlivě prověřit provedením blower-door testu, který se obvykle realizuje dvakrát, a to po montáži parotěsné vrstvy a následně i po dokončení všech stavebních prací. O reálném nebezpečí nedokonalé funkce parotěsné vrstvy v souvislosti s vlivem lidského faktoru jak při návrhu tak i při pokládce této vrstvy svědčí i fakt, že řada specialistů při výpočtovém hodnocení konstrukcí s parotěsnou vrstvou cíleně uvažuje s degradací této vrstvy snížením jejího faktoru difuzního odporu - často se jedná o snížení v úrovni jednoho, extrémně i dvou řádů.
Čtěte také: Řešení ventilace pro šikmé střechy
Difúzně otevřené konstrukce
Tento typ obvodových konstrukcí nabývá v současné době stále většího významu. Jedná se o skladby, v nichž se používá speciálních materiálů s příznivými hodnotami faktoru difúzního odporu a poměrně vysokou akumulační schopností. Difúzně otevřené konstrukce nepoužívají parozábranu a kondenzace vodní páry v takovýchto konstrukcích je buď zcela vyloučena nebo velmi výrazně omezena.
Instalace vzduchotechnických prvků
Montáž vzduchotechniky není ve většině případů náročná. Pokud máte po ruce správné komponenty, dostatek montážního a spojovacího materiálu a trošku šikovnosti, je instalace vzduchotechnického potrubí, ventilátorů nebo filtrací poměrně jednoduchá. Správně zvolený spojovací materiál výrazně ovlivňuje životnost, bezpečnost a funkčnost celého systému. Pomáhá zajistit pevné uchycení potrubí, stabilní vedení vzduchu a minimalizaci vibrací či hluku. I ta nejkvalitnější a nejlépe položená střešní krytina nemůže nikdy zcela eliminovat riziko pronikání vlhkosti, která by mohla poškodit nejen tepelnou izolaci, ale i konstrukci krovu. Z tohoto důvodu je klíčové správně navrhnout a realizovat větrání střešního pláště.
Spojovací materiál pro vzduchotechniku
- Samořezné šrouby: Jedny z nejběžnějších prvků pro spojování plechového vzduchotechnického potrubí. Samořezné šrouby vytvářejí závit přímo do materiálu, proto není potřeba předvrtávat.
- Klasické šrouby, matice a podložky: Pro stabilní spojení prvků a uchycení držáků se používají klasické šrouby, matice a podložky různých velikostí.
- Závitové tyče: Jsou výborným pomocníkem při zavěšování potrubí, digestoří, vzduchotechnických jednotek nebo vedení.
- Kovové pásky, hadicové spony a objímky: Slouží k upevnění potrubí a flexibilních hadic.
- Hmoždinky: Pro uchycení do zdiva nebo betonu jsou nezbytné kvalitní hmoždinky.
Upevnění zařízení na šikmých střechách
Téměř na každé ploché střeše se nachází nějaké zařízení nebo potrubí, které je potřeba upevnit. Tradiční metodou bylo využít pomocnou ocelovou konstrukci, která vystupuje z nosné části konstrukce střechy skrz střešní plášť. Toto řešení má svá rizika a omezení, zejména zvyšuje riziko zatékání do budovy s každým dalším prostupem a je časově náročné. Další možností je příprava betonových patek na střeše, opět spojených s nosnou konstrukcí. I toto řešení je velmi náročné během výstavby a s ohledem na pevně dané polohy prvků na střeše.
Proto je v dnešní době trendem využití systémových prvků, které lze na místě jednoduše namontovat a propojit tak, aby bylo možné upevnit jednak lehká potrubí, ale i větší zařízení jako např. vzduchotechnické jednotky a nebo jednotky chlazení. Jedná se o střešní držáky, které se přímo pokládají na střešní plášť (mají integrovanou gumovou podložku) vzájemným propojením tvoří podpěrnou konstrukci, bez nutnosti kotvení skrz střešní plášť.
Systém Hilti pro upevnění na střechách
V Hilti se snažíme nabízet řešení i s ohledem na životnost materiálu. Materiál samotného střešního držáku je slitina hliníku, která je dlouhodobě stabilní a zároveň odolává korozi. Dále je již pak použit běžný MQ systém s nosníky, spojkami a příchytkami. Vzhledem k venkovnímu prostředí zde doporučujeme relevantní povrchovou úpravu, tj. buď žárový pozink nebo zinek - hořčík, což je také jedním z nových trendů. Velkou výhodou střešní patky je kloubový mechanismus, který umožňuje nastavení sklonu spádu střechy a poté fixaci. S tímto řešením je návrh i montáž velmi flexibilní. Roznášecí plocha HILTI střešního držáku je optimalizovaná pro nejčastější střešní izolace. Vhodnou volbou geometrie rozestupů podpěr je právě možnost eliminovat boční síly od externích vlivů. Konstrukci posuzujeme na několik mezních stavů.
Čtěte také: Zásady pro přívod vzduchu do podhledů
Reakce od montážních firem jsou vesměs velmi pozitivní. Samotná montáž je velmi jednoduchá, nenáročná na manipulaci a velmi flexibilní - je zde možnost přesně nastavit výšku a polohu konstrukce dle aktuálních požadavků polohy potrubí a zařízení. Také není třeba koordinace s prostupy střešním pláštěm. Pokud bychom porovnali tradiční řešení s ocelovou konstrukcí a systémové řešení Hilti, je zde několik rozdílů. Náklady na samotnou ocelovou konstrukci bývají o něco nižší než materiál systémových výrobků již s povrchovou úpravou. Ale pokud zohledníme dodání materiálu (včetně krátkých termínů), manipulaci, montáž, prostupy střešním pláštěm, flexibilitu, tak již na většině projektech jsou celkové náklady na systémové řešení nižší než tradiční ocelová konstrukce. I zpráva pro investora o tom, že nepotřebuje další prostupy střešním pláštěm, je velmi pozitivní.
Střešní ventilátory a klimatizační jednotky
Střešní ventilátory VILPE
V kategorii střešních ventilátorů si můžete pohodlně prohlížet a vybírat energeticky úsporné ventilátory na střechu určené k odvodu spotřebovaného vzduchu v systémech nuceného větrání nebo k odvodu radonu. Finské střešní odtahové ventilátory Vilpe jsou výsledkem spojení dlouholetého vývoje a nejnovějších technologií. Každý ventilátor na střechu z řady Eco Flow je vytvořený speciálně tak, aby při svém provozu šetřil energii. Díky tomu jsou tyto střešní ventilátory maximálně úsporné a investice do nich se vám vrátí již za pouhé 3 roky provozu. V designu tohoto moderního střešního ventilátoru se snoubí maximální účinnost a moderní vzhled. Instalace všech našich střešních ventilátorů je velmi snadná a zvládnete ji i svépomocí. V balení najdete kromě střešního ventilátoru také šrouby a podrobný návod k montáži.
Instalace venkovní jednotky splitové klimatizace na šikmou střechu
Montáž venkovní jednotky splitové klimatizace na šikmou střechu je specifické a často náročné řešení, které se volí v případech, kdy není možné umístit jednotku na fasádu, do zahrady nebo na rovnou střechu (např. kvůli nedostatku místa, estetickým požadavkům nebo omezením). Tato instalace vyžaduje nejen hluboké technické znalosti, ale především zvýšený důraz na bezpečnost práce ve výškách a ochranu střešního pláště.
Klíčové aspekty instalace
- Předběžné posouzení a příprava:
- Bezpečnost práce ve výškách: Práce na šikmé střeše představuje vysoké riziko pádu. Je nutné zajistit bezpečnostní vybavení (postroje, lana, záchytné sítě), stabilní lešení nebo plošinu a dodržovat veškeré bezpečnostní předpisy.
- Nosnost střechy: Klimatizační jednotky jsou těžké. Je nezbytné ověřit nosnost střešní konstrukce v místě plánovaného umístění.
- Sklon střechy a typ krytiny: Sklon střechy ovlivňuje výběr a kotvení nosné konstrukce.
- Přístup a logistika: Jak se jednotka dostane na šikmou střechu? U těžších jednotek bude téměř vždy nutné použít jeřáb nebo jiné zvedací zařízení.
- Proudění vzduchu: Jednotka potřebuje dostatek volného prostoru pro proudění vzduchu (nasávání a výfuk).
- Vliv slunce a sněhu: Zvažte vliv přímého slunečního záření (může snižovat efektivitu) a hromadění sněhu (může blokovat výměník).
- Montáž nosné konstrukce:
- Speciální střešní konzole/rámy: Používají se robustní, speciálně navržené střešní konzole nebo rámy, které se montují přímo k nosným prvkům krovu (krokve, latě).
- Kotvení do krovu: Kotvení se provádí skrz střešní krytinu a latě přímo do krokví pomocí dlouhých a pevných šroubů nebo závitových tyčí. Každý průnik střešním pláštěm musí být absolutně vodotěsně utěsněn.
- Vodotěsnost: Toto je kritický bod.
- Antivibrační podložky: Mezi nosnou konstrukci a venkovní jednotku se vždy instalují kvalitní gumové antivibrační podložky (silentbloky).
- Propojení jednotky:
- Měděné potrubí: K jednotce se připojí měděné trubky pro chladivo. Všechny spoje (pájené nebo pertlované) musí být dokonale těsné a dotažené na předepsaný momentový klíč.
- Izolace potrubí: Veškeré chladivové potrubí na střeše musí být důkladně izolováno UV odolnou izolací, aby se minimalizovaly tepelné ztráty/zisky a zabránilo se kondenzaci nebo zamrzání izolace.
- Odvod kondenzátu (tepelné čerpadlo): Pokud klimatizace pracuje i jako tepelné čerpadlo v zimě, bude venkovní jednotka produkovat kondenzát během odmrazování. Tato voda nesmí volně stékat po střeše a poškozovat krytinu nebo vytvářet nebezpečné námrazy.
- Elektrické připojení: Venkovní jednotka vyžaduje samostatné elektrické napájení s odpovídajícím jištěním a proudovým chráničem. Propojí se také komunikační kabel mezi venkovní a vnitřní jednotkou.
- Spuštění a testování:
- Vakuování (dekomprese vývěvou): Po úspěšné tlakové zkoušce se systém důkladně vakuuje pomocí vývěvy až do dosažení hlubokého a stabilního vakua.
Montáž venkovní jednotky klimatizace na šikmou střechu je jednou z nejsložitějších instalací. Vyžaduje komplexní přístup, který zahrnuje detailní projektování, znalost stavebních konstrukcí, perfektní řemeslné zpracování v oblasti hydroizolace střechy a samozřejmě hluboké znalosti chladicí techniky. Zvýšená pozornost věnovaná bezpečnosti práce ve výškách a ochraně střešního pláště je naprosto nezbytná. Než se do takové instalace pustíte, ujistěte se, že ji svěříte do rukou výhradně kvalifikovaným, certifikovaným a pojištěným odborníkům, kteří mají prokazatelné zkušenosti s montáží na šikmých střechách.
Čtěte také: výhody externího spalování v krbových vložkách
tags: #privod #vzduchotechniky #sikma #strecha #instalace