Podlahové vytápění je stále oblíbenější a objevuje se ve více domácnostech. Jelikož právě dlažba má nejmenší hodnotu tepelného odporu, je ideální její použití ve spojení s kondenzačním kotlem či alternativními zdroji energie. Aby bylo podlahové vytápění efektivní, je potřeba použít kvalitní beton.
Výhody podlahového vytápění
Podstatou systémů podlahového vytápění je rovnoměrné rozdělení teploty po celé ploše vytápěné místnosti. Podlahové vytápění se hodí do všech typů místností a prostor bez ohledu na způsob jejich využívání a je vhodné i pro aplikaci alternativních zdrojů energie. Než se podíváme na beton pro podlahové vytápění, v krátkosti si shrneme největší výhody podlahového vytápění, a proč byste o něm měli uvažovat.
- Estetická stránka a prostorové řešení: Díky tomu, že je topení v podlaze, nemusíte řešit umístění radiátorů nebo trubek v místnosti.
- Snadná údržba: Nebudete muset ani náročně topení čistit, stačí, když udržíte čistou podlahu.
- Velká vytápěcí plocha: Tento systém těží mimo jiné z velké vytápěcí plochy, což u běžného radiátoru nemůžete docílit.
- Sálavé teplo: Výhodou je, že se toto sálavé teplo šíří nejprve do předmětů a na lidi, až následně se ohřívá přímo vzduch v místnosti.
- Bezúdržbovost a optimální vlhkost: Výhodou je i bezúdržbovost topení a zajištění optimální vlhkosti v bytě nebo v domě.
- Vysoký podíl sálání: Vysoký podíl sálání umožňuje dosažení pocitu optimálního komfortu v místnosti, i když je teplota přibližně o 2 °C nižší než u jiných způsobů vytápění.
- Teplo od podlahy: Nejvyšší teplota v místnosti je v úrovni podlahy, uživatel má takzvaně nohy v teple a nepociťuje chlad.
- Snížení provozních nákladů: Snížením teploty vzduchu o 2 °C při zachování tepelné pohody klesnou provozní náklady až o 15 %.
- Univerzálnost podlahových krytin: Podlahové vytápění dovoluje použití všech podlahových krytin, jejichž tepelný odpor nepřesahuje hodnotu 0,15 m2 . K/W.
Druhy betonu a potěrů pro podlahové vytápění
V tomto článku se zaměříme právě na beton, který byste měli využít pro podlahové vytápění. Jednou z možností je použít litý beton jako potěr. Tato směs betonu má v sobě poměrně hodně velký poměr vody. Je důležité zajistit dobré vysychání směsi, aby se nemohly vytvořit deformace podlahy. Velkou výhodou tohoto potěru je i skutečnost, že se dokáže sám srovnat do roviny. Můžete se spolehnout na to, že se s touto směsí pracuje velmi rychle. V případě, že je nutný sklon podlahy, není tato směs ideální.
Další možností pro podlahové vytápění je litý anhydritový potěr. Tento druh potěru je hodně podobný předchozí variantě a stejně jako on je samonivelační, umí se vyrovnat prakticky sám. Na rozdíl od litého betonu nevznikají v rozích místností žádné deformace. Výhodou je jeho nižší cena a také schopnost déle hřát.
V případě, že se ptáte, jaký beton na podlahové topení, může být jedním z řešení použití betonu ze zavlhlé směsi. Tato směs se musí strojově zahladit. Sice se nemůžete spolehnout na příliš vysokou pevnost, ale pro využití v rodinných domech s přehledem stačí. Ruku v ruce s tím jde i dobrá cena. U této směsi je velkou výhodou, že můžete velmi snadno realizovat spád, pokud je to potřeba. Betonová směs nemůže nikam zatéct, tím pádem je mnohem jednodušší příprava povrchu.
Čtěte také: Beton a voděodolnost
Anhydrid
Anhydrid je litý potěr, který stojí na bází síranu vápenatého. Obrovským benefitem tohoto potěru je jednoduché zpracování. Vedle toho se prakticky nesmršťuje. Na druhou stranu se musí ale déle zpracovávat. Přínosem je pak prakticky nezávislost na klimatických podmínkách. Při vysychání toho potěru nevznikají deformace a podlaha je tak kvalitnější. Díky tomu, že má anhydrid menší roztažnost, není potřeba tvořit dilatační spáry. Ani tak nebude vrstva nijak praskat. A nemusí se jednat o žádnou velkou vrstvu, lze položit potěr už od 30 mm tloušťky. Výhodou je tím pádem i menší spotřeba materiálu, díky tomu, že nemusíte pokládat tak vysokou vrstvu jako je tomu u cementového potěru.
Cementový potěr
Vedle anhydridu můžete použít cementový potěr. Mezi jeho vlastnosti patří tekutost a také to, že se nemusí používat žádné výztužné sítě. Velmi lehce se pokládá a jeho pokládka je i velmi přesná. Cementový potěr se hodí pro všechny místnosti, které jsou vlhčí nebo v nich dochází k pomalému vysušování. Velký rozdíl cementového potěru oproti anhydridu je v jeho tvrdnutí. Tvrdnutí u cementového potěru vzniká chemickou reakcí s vodou, tedy hydratací. U anhydridu je to vysychání neboli krystalizace. Cementový potěr se dá položit už od tloušťky 45 mm. U cementového potěru je potřeba použít nivelační vrstvu. Cementový potěr se smršťuje a kvůli tomu by mohly vzniknout praskliny. Je tedy nutné použít dilatační spáry.
Výška betonu nad trubkami
Důležitým parametrem pokládky betonové vrstvy na podlahové topení je jeho výška. U betonové vrstvy se doporučuje výška betonu od 4,5 cm nad trubkou. V případě, že položíte anhydridový potěr je klasická výška již od 3,5 cm.
Zatížení podlahy
Velmi častou chybou bývá brzké zatížení podlahy. Povrch můžete zatížit po 28 dnech od doby, kdy jste směs vylili. Každopádně už po 3 dnech je podlaha pochozí, ale i tak pozor na velké zatížení.
Vysoušení betonu
Důležité je vysoušet beton přirozenou cestou, tedy větráním. V žádném případě nepoužívejte žádné vysoušeče nebo odvlhčovače. Beton potřebuje na kompletní vyschnutí svůj čas.
Čtěte také: Beton a vodotěsnost
Přísady do betonu
Plastifikátor - přísada do potěru - podstatně zlepšuje tekutost potěru. Tím je zajišťován optimální kontakt mezi trubkou a potěrem. Další předností přísady je skutečnost, že snižuje obsah vzduchu v potěru, a tím se zlepšuje jeho tepelná vodivost. Pomocí plastifikátoru se zvyšuje pevnost cementového potěru, přičemž podstatně vyšší jsou zejména počáteční hodnoty pevnosti. Plastifikační prostředek zlepšuje tekutost potěru a zvyšuje pevnost v tlaku a pevnost v tahu při ohybu. Sníženým obsahem vzduchových pórů se zlepšuje tepelná vodivost potěru.
Plastifikátor K376 je přísada do betonových směsí, která umožňuje jejich lepší zpracování i pokládku. Používá se především při vytváření roznášecí vrstvy podlahového vytápění. Hlavní vlastností je snížení množství záměsové vody a to až o 25%, což omezuje nebezpečí vyplavování cementu, snižuje výskyt smršťovacích trhlin. Obsahuje malé množství chloridů a alkálií. Neobsahuje složky s nepříznivými účinky na ocel, barevné kovy nebo plasty. Při použití plastifikátoru má směs nivelační vlastnosti a není nutné beton vibrovat. Prodlužuje zpracovatelnost a zvyšuje soudržnost. Zvyšuje počáteční i konečnou pevnost betonu. Nezvyšuje množství vzduchu v betonu. K376 je vhodný pro všechny typy betonu, monolitického, předpjatého, pohledového, průmyslové podlahy, vytápěné podlahy atd. Směs může být čerpána i ve velmi tekuté konzistenci.
Další důležité aspekty
- Tepelná izolace: Při instalaci podlahového vytápění je nezbytný dostatečný prostor pro tepelnou izolaci. Výška je různá s ohledem na zvolený typ vytápění a současně i typ použité krytiny.
- Dilatační spáry: Vyhřívané podlahové konstrukce od určitých rozměrů vyžadují dilatační spáry. Pro klasické betonové podlahy platí: maximálně 40 m2, boční délka menší než 8 m, poměr stran maximálně 1 : 2,5. U litých potěrů jsou doporučené rozměry větší a řeší se podle konkrétních podmínek.
- Regulace teploty: Pro přesné předávání tepla z podlahového vytápění do místnosti je bezpodmínečně nutná regulace teploty otopné vody v závislosti na teplotě venkovního vzduchu - tzv. ekvitermní regulace. Maximální teplota otopné vody pro podlahové vytápění se musí volit v souladu s návrhem podlahového vytápění.
- Kombinace s radiátory: Při kombinaci podlahového vytápění a radiátorového vytápění je třeba zajistit směšování a regulaci topného okruhu pro podlahové vytápění.
Systémové desky
Fólie proti pronikání vlhkosti do tepelné izolace má výstupky, které mají funkci úchytek pro trubky. Na horních stranách výstupků se nacházejí výčnělky proti zpětnému vytažení, které zaručují pevné držení trubky. Svrchní fólie ze dvou stran systémovou desku přesahuje a slouží tak k ideálnímu vytvoření tvarových zámků a dokonalému utěsnění celého systému hlavně při použití litých potěrů.
Horní hrana výstupků přidržujících trubky leží nad horním povrchem trubky. Tím je trubka při chůzi po nainstalovaném systému chráněna a není vystavena namáhání jako provozní plocha. U systému přímého zalévání je pro bezpečnost potrubí nejdůležitější, aby potěr trubku úplně obalil. Uchycení trubek v systémové desce je konstruováno tak, aby bylo ze všech stran zaručeno úplné zalití trubky potěrem.
Polybutenové trubky
Ideálním materiálem pro podlahové vytápění jsou polybutenové trubky, které mají ve srovnání s ostatními používanými materiály nejdelší životnost a nejlepší instalační vlastnosti, které se výrazně nemění ani s klesající teplotou. Trubky odpovídají normě DIN 4726/27 a procházejí nezávislou kontrolou. Registrované trubky jsou označeny potiskem Přezkoušeno podle DIN a rovněž je registračním číslem potvrzena shoda s normou.
Čtěte také: Složení nemrznoucích přísad
V souladu s normou DIN 4726 může mezní hodnota prostupu kyslíku trubkami s kyslíkovou bariérou činit maximálně 0,1 g/m3. Takto je dosaženo maximální provozní bezpečnosti a zcela vyloučeno nebezpečí koroze.
tags: #přísada #do #betonu #pro #podlahové #topení