Sádrokartonové příčky představují moderní, rychlé a flexibilní řešení pro členění interiérů. Při správném provedení mohou nabídnout vynikající akustické a protipožární vlastnosti. Jejich zdánlivá univerzálnost však často vede k chybám, které mohou mít za následek přeslechy, praskliny nebo nedostatečnou únosnost. Cílem této komplexní příručky je prozkoumat nejčastější příčiny problémů s sádrokartonovými příčkami a nabídnout efektivní řešení.
Výhody sádrokartonových příček
Sádrokartonové příčky jednoduše rozdělí byt, dům nebo kancelář. Jsou ideální pro rychlou změnu dispozic, například pro vytvoření dvou pokojů místo jednoho nebo oddělení obývacího pokoje od kuchyně. Do dutiny příčky lze snadno vést elektroinstalace a další rozvody. Výstavba ze sádrokartonu je "čistší" než klasické zdění, protože nevyžaduje dlouhé tuhnutí malty a zrání omítky. Příčka zvládne vlhko v koupelně, může sloužit k odhlučnění nebo být protipožární. Sádrokartonové příčky s minerální izolací výborně zvukově izolují.
Zděné cihlové příčky patří ve stavebnictví mezi klasiku, ale stále častěji je nahrazují sádrokartonové příčky s vloženou minerální izolací. Důvodem jsou zejména rozdílné zvukověizolační vlastnosti, cena a náročnost instalace. Sádrokarton je na trhu už více než sto let a jako stavební materiál se neustále vylepšuje. Dnes splňuje stejné normy jako cihla nebo pórobeton. Používá se i ve velkých projektech, jako je výstavba mrakodrapů, bytových domů i administrativních budov, protože je spolehlivý, lehký, dobře se s ním pracuje, je cenově dostupný, snadno se přepravuje a zpracovává a zabírá málo místa.
Sádrokarton navíc umožňuje snadno vést kabely a potrubí v dutinách příček a dále jej upravovat, což opět zjednodušuje výstavbu a pozdější stavební úpravy. Oprava nebo dodatečná instalace rozvodů elektroinstalace či dokonce přemístění příček je mnohem jednodušší než v případě těch zděných. Sádrokarton lze snadno opravit a chybějící či poškozenou vatu doplnit.
„Sádrokartonové příčky v kombinaci s minerální izolací se navíc snadno přepravují a instalují bez takzvaných mokrých procesů, tedy bez aplikace malty. To podstatně zjednodušuje a zlevňuje výstavbu. Sádrokartonovou příčku si navíc doma můžeme nainstalovat svépomocí,“ dodává architektka Marcela Kubů.
Sádrokartonové příčky a úspora místa
„Výsledky měření v profesionální zkušebně prokázaly, že lehké stěny mají lepší akustické vlastnosti než běžně používané akustické stěny z těžkých tvárnic, a to i po zohlednění oslabení s prostupy pro běžnou elektroinstalaci. Navíc SDK stěny jsou užší a šetří místo," vysvětluje Marcela Kubů z Asociace výrobců minerálních izolací. Pár centimetrů tloušťky navíc se může zdát málo, ale v ploše bytu, rodinného domu nebo několika pater obytného domu se v důsledku jedná až o desítky metrů čtverečních!
„Sádrokartonové příčky zajistí potřebný komfort bydlení a zároveň zvýší užitnou plochu. Tím se zvyšuje hodnota novostaveb až o stovky tisíc korun a zároveň se významně snižují náklady na výstavbu, protože cena a instalace sádrokartonových příček je levnější,“ vysvětluje architektka Marcela Kubů. V případě developerů jsou úspory ještě větší. Například při použití sádrokartonových (SDK) příček ve čtyřpodlažním domu o 16 bytech se zvětší obytná plocha až o 27 metrů čtverečních, přepočteno na peníze při ceně 120 000 korun za metr čtvereční jde o zhodnocení stavby o více než 3,24 milionu korun.
Tloušťka sádrokartonové příčky se nejčastěji pohybuje mezi 75 a 125 mm, v závislosti na použité konstrukci, počtu vrstev opláštění nebo vložené izolaci.
Příčiny přeslechů a problémů se sádrokartonovými příčkami
Sádrokartonová příčka je sice jednoduchá a rychlá na realizaci, ale její vlastnosti se od zděné konstrukce liší. Častou chybou je očekávání, že sádrokartonová příčka se bude chovat stejně jako zděná. To ale neodpovídá realitě. SDK konstrukce pracuje jinak, reaguje na pohyby stavby a vyžaduje precizní provedení detailů. Pokud se tyto rozdíly ignorují, vznikají praskliny, přenos hluku nebo problémy s kotvením.
Z praxe vyplývá, že nejvíce problémů vzniká tehdy, když se SDK příčka použije „automaticky“ bez posouzení kontextu. V některých případech je sádrokarton ideálním řešením, jindy se stává zdrojem nespokojenosti. Správné rozhodnutí spočívá v realistickém zhodnocení požadavků a limitů konkrétní situace. SDK příčky nejsou ani lepší, ani horší než jiné konstrukce. Jsou prostě jiné. Kdo jejich vlastnosti chápe a respektuje, získá funkční a čisté řešení. Kdo je používá bez rozmyslu, často řeší následné opravy a kompromisy.
Chyby v montáži a jejich dopad
- Nepodlepení obvodových profilů: Prvním krokem při montáži příčky je vyměření a následná montáž obvodových vodorovných UW profilů a svislých CW profilů. Tyto obvodové profily jsou přímo v kontaktu s nosnou konstrukcí. Aby nedocházelo k přenosu hluku, je potřeba profily podlepit pěnovým napojovacím těsněním. Často se zapomíná na napojovací těsnění vespod profilů, které omezuje přenos hluku. Absence pěnového napojovacího těsnění na obvodových profilech, prostupy a příliš velké spáry mohou způsobit znatelné zhoršení akustických vlastností.
- Nesprávné spojení profilů: Stojiny (CW profily) se ve většině případů nespojují s obvodovými UW profily. Při spojení těchto dvou profilů k sobě zamezíme možnosti pohybu a dilataci konstrukce. Výjimkou je prostor kolem otvoru v sádrokartonové příčce, toto místo je potřeba zajistit, a proto se např. kolem dveří UW profil s CW profilem spojuje.
- Chyby při vkládání minerální izolace: Izolace by měla být vždy vložena celoplošně bez mezer a s případným vyvázáním podle typu izolace. Problémy vznikají i při špatném vložení minerální izolace. Izolace musí vždycky vyplnit dutinu příčky celoplošně a bez mezer.
- Nevhodné opláštění: Používání zbytků desek na opláštění příčky je možné, ale je nutné dodržet minimální šířku přířezu, aby nedošlo k narušení celistvosti konstrukce. Desky opláštění by neměly být montovány "na doraz" k obvodové konstrukci. Správně by měla vzniknout mezera po obvodu celé konstrukce 5-10 mm, kterou je možné po montáži dotmelit.
- Nedostatečná pozornost detailům: Při montáži sádrokartonové příčky rozhodují detaily. Návaznost nenosné, relativně tenké zdi (příčky) na konstrukci střechy (na krovy) je problematická a v praxi často špatně řešená. Tenkou nenosnou stěnu nelze do krovu jednoduše rozepřít. Je nutné vytvořit tzv. dilatační napojení příčky na krov. Materiálově nesourodé konstrukce mají rozdílnou roztažnost, která se mění podle úrovně vlhkosti, teploty, zatížení.
- Opakované praskliny: Při špatném provedení stavebního detailu se mohou stále dokola opakovat praskliny nebo i vážnější poruchy konstrukce. Opravami se totiž odstraňuje jen důsledek.
Řešení přeslechů a zajištění kvalitních sádrokartonových příček
Akustická izolace
Jednou z hlavních funkcí mezibytových příček i příček uvnitř bytu je jejich schopnost poskytovat soukromí. Kromě fyzického oddělení od dalších částí stavby to znamená i bránit průniku zvuku z vedlejších místností. Lidé se mylně domnívají, že cihlová příčka zvukově izoluje lépe než sádrokartonová. Důvodem je představa, že co je těžší a hutnější, musí lépe bránit průniku zvuku, respektive hluku. To je ale velký omyl, zvukové vlny pronikají tvrdými a hutnými materiály snadno. Do cesty je jim třeba postavit naopak měkký a pružný materiál, který vlny absorbuje, podobně jako tlumiče na kolech v autě.
Tuto absorpční, tedy zvuk pohlcující vrstvu, v sobě obsahují současné sádrokartonové (SDK) příčky. Tvoří ji vrstva z minerální vaty, která je nehořlavá, výborně tepelně izoluje a navíc efektivně brání průniku zvuku. V praxi se pro výstavbu mezibytových sádrokartonových příček (SDK) nejčastěji používá zdvojený hliníkový profil, který je opláštěn sádrokartonem, do nějž jsou vloženy dvě vrstvy minerální izolace o celkové tloušťce 12 cm. Příčky uvnitř bytu se běžně zhotovují z jednoduchého profilu (zdvojení není potřeba). Opláštěné jsou z každé strany jednou deskou. Minerální izolace obvykle vyplňuje prostor příčky z 60 %. To znamená, že do příčky tlusté 10 cm se vkládá 6 cm minerální vaty.
Za schopností minerální vaty pohlcovat hluk stojí stavební fyzika. Sendvičová kombinace sádrokartonu a minerální vaty účinně brání akustickým vlnám v dalším šíření: když na stěnu vlna dopadne, minerální vata ji díky své struktuře lépe pohltí než například pálená cihla.
„Tuhé materiály, jako zmiňovaná cihla, se po dopadu zvukové vlny rozvibrují a podobně jako přenoska gramofonu přenesou hluk do vedlejší místnosti. Proto když například v panelovém domě někdo vrtá do panelu, nelze snadno určit zdroj zvuku, vrtající může být i o několik pater vzdálen. Proto je třeba postavit do cesty zvukovým vlnám pohlcující materiál, například minerální vatu,“ vysvětluje architektka Marcela Kubů z Asociace výrobců minerální izolace.
Při výběru izolace pro příčky z hlediska akustiky je důležité se zaměřit na zvukovou pohltivost a odpor proti proudění vzduchu. Zvuková pohltivost se měří koeficientem, který ukazuje, kolik zvuku izolace absorbuje. Minerální izolace má nejvyšší třídu pohltivosti A, což znamená vysokou schopnost pohlcování zvuku. Důležitý je také odpor proti proudění vzduchu (AFr), kde hodnoty 5 a vyšší znamenají, že materiál účinně brání průchodu vzduchu a slouží jako dobře fungující tlumič. „Při výběru doporučujeme zvolit hodnotu A, určitě se to s ohledem na dlouhou užitnou hodnotu vyplatí,“ radí architektka Marcela Kubů.
Sádrokartonové příčky mohou mít velmi dobré akustické vlastnosti, ale pouze při správné skladbě a provedení. Pro lepší odhlučnění se do konstrukce akustických příček vkládá minerální izolace. Dále je důležité profily podlepit napojovacím těsněním, aby nedocházelo ke vzniku akustických mostů. K odhlučnění stropní konstrukce v panelovém domě se doporučuje do dutiny podhledu vložit minerální izolaci o objemové hmotnosti 15-40 kg/m3. Na opláštění se doporučuje používat Modré akustické sádrokartonové desky, které mají upravené sádrové jádro pro lepší akustický účinek.
Pokud máte hlučného souseda, slyšíte televizi nebo konverzaci, týká se Vás problematika vzduchové neprůzvučnosti. Tento problém, který vyžaduje odhlučnění stěn a stropu, je stále aktuálnější. Nedostatečné nebo chybějící izolace stropních konstrukcí totiž dávají možnost přenosu nechtěného hluku. Málokdo si uvědomuje, že nežádoucí hluk nás pronásleduje i v místnostech samotných a je možné jej více či méně sofistikovanými řešeními úspěšně eliminovat.
To, co významně ovlivňuje hladinu zvuku v místnosti, je prostorová akustika. Prostorová akustika hodnotí šíření zvuku v uzavřených prostorech. U podhledů je ve většině případů limitující výška svěšení, nicméně je nutné zmínit, že vzduchová neprůzvučnost je vlastností celé konstrukce.
Požární odolnost
Požární odolnost sádrokartonových příček Rigips se pohybuje v rozmezí EI 15 až EI 180. Písmeno E označuje dobu, po kterou zůstává konstrukce celistvá a neprohoří. Velký vliv má typ použitých desek a počet vrstev opláštění, tloušťka izolace a celkové provedení konstrukce. Požární odolnost sádrokartonových příček vyplněných minerální vatou je od 30 až do 120 minut. Použití protipožárních desek může zajistit požární odolnost až EI 120. Při návrhu příčky rozhoduje vždy celá skladba konstrukce na profilech, spojovacím materiálu a použité minerální izolaci.
Sádrokarton sám o sobě má určitou míru požární odolnosti, ale v kombinaci s minerální izolací, která je nehořlavá, se odolnost výrazně zvyšuje. Příčky ze sádrokartonu (SDK) mohou mít v závislosti na konstrukci různou požární odolnost: od 30 až do 120 minut. Jednoduché příčky s opláštěným ze sádrokartonových desek a ocelových profilů mají odolnost 30 až 45 minut.
Požárně odolné konstrukce Rigips musí být ve smyslu vyhlášky MV č.246/2001 Sb. montovány odborně způsobilou firmou, jejíž způsobilost byla potvrzena certifikátem značky Rigips s platností na 3 roky. Pokud tedy nemá koncový zákazník platný potřebný certifikát, montáž nesmí provádět (hrozí komplikace při kolaudaci, kde je certifikát kontrolován).
Každý objekt je z hlediska požární bezpečnosti posuzován individuálně a neexistuje jednoduchá pomůcka pro určení požární odolnosti. Dokument posouzení se jmenuje Požárně bezpečnostní řešení stavby (zkratka PBŘ), které zpracovává běžně požární specialista.
Samotnou SDK desku není možné klasifikovat z hlediska požární odolnosti (lze deklarovat pouze třídu reakce na oheň), jelikož se jedná o vlastnost, kterou je možné posuzovat pouze v rámci celé konstrukce (deska + podkonstrukce + případně izolace). Všechny odzkoušené konstrukce, které jsou v současné době platné, jsou uvedeny v Katalogu požárně odolných konstrukcí Rigips. V tomto katalogu jsou dále základní informace k této problematice.
Nosnost a kotvení
Ano, sádrokartonová příčka unese i těžké předměty. K tomu je však nutné zvolit vhodné desky a kotevní prvky. Nosnost SDK příčky závisí na typu desek, skladbě konstrukce a použitém kotvení. Například vrut do dřeva unese u vysokopevnostního sádrokartonu Habito® H až 34 kg. S kotvou Molly zvládne až 155 kg na jeden kotevní bod. Konstrukce samotná unese na jeden metr délky 118 kg. Únosnost desky Habito® H na jeden kotevní bod je 108 kg.
Další značnou výhodou desek Habito® H je, že jsou desky zároveň impregnované a protipožární. Při rekonstrukci např. bytového jádra je tedy možné mít na příčku z jedné strany zavěšenou kuchyňskou linku a zároveň může být druhá strana příčky v koupelně.
Pokud máte skříňky s hloubkou 400 mm, je odstup těžiště "e" 200 mm. V případě opláštění deskou 12,5 mm a roztečí svislých profilů R-CW 625 mm je maximální dovolené zatížení jednoho metru 55 kg. Běžné skříňky mají hmotnost zhruba 20 kg, to znamená, že skříňky můžeme naplnit dalšími 25 kg.
Podkonstrukci tvoří svislé tenkostěnné ocelové profily R-CW a vodorovné R-UW. Nejlepší volbou opláštění pro rekonstrukci bytového jádra je vysokopevnostní deska Habito® H, která je protipožární, akusticky účinná a má impregnované jádro proti vlhkosti.
Příprava otvoru pro zárubně
Příprava otvoru pro dřevěné obložkové zárubně je klíčová. Zárubně se montují po opláštění a vytmelení příčky. Svislé spáry mezi sádrokartonovými deskami se umístí vždy nad dveřním otvorem ve vzdálenosti alespoň 150 mm od bočního ostění zárubně. Není přípustné, aby spára vybíhala přímo z horního rohu zárubně. Svislé spáry sousedních sádrokartonových desek jsou připevněny ke dvěma zkráceným R-CW profilům, umístěným v nadpraží zárubně. Případné horizontální spáry musí být rovněž vzdáleny min. 150 mm od ostění. Opláštění příčky je nutno zasunout do profilu zárubně min. 10 mm.
Provedení příčky v ostění dveřního otvoru: Použijí se běžné příčkové profily (R-CW a R-UW) o tloušťce plechu 0,6 mm. Podlahový profil R-UW je v místě dveřního otvoru přerušen. Profily R-CW přiléhající k zárubni se spojí s podlahovým i stropním R-UW profilem pomocí dvojic prostřihů, nýtů nebo samořezných šroubů typu 421 LB. Tyto svislé profily se po celé délce vyztuží profilem R-UW, který je nasunutý z vnější strany (tzv. skříňový nosník). Do nadpraží zárubně se umístí dvě zkrácené stojiny R-CW pro vynesení spár opláštění v nadpraží zárubně. Profily R-CW a překlad zárubně (profil R-UW) se spojí s vloženou zárubní pomocí šroubů do plechu min. Ø 3,9 mm. Po připevnění zárubně k profilům R-CW se pomocí nasunutých profilů R-UW vytvoří tzv. kapsa.
Pokud je v příčce použita minerální izolace, je z důvodu zachování neprůzvučnosti nutné vyplnit minerální izolací rovněž dutinu mezi zárubní a profily. Pro upevnění zárubně se provede konstrukce z výztužných profilů UA (tloušťka plechu 2 mm) připojených pomocí suvných nebo šroubovacích úhelníků. k podlaze a ke stropu jsou připojeny jen pozičním kotvením (plastové natloukací hmoždinky Ø 8 mm, které jsou příslušenstvím suvných úhelníků). K ukotvení profilů UA ke stropu a podlaze se použijí úhelníky šroubované. Tyto úhelníky musí být ke stropu a podlaze připevněny nosným kotvením (kovová hmoždinka Ø 8 mm; 2 ks/1 patka). V místech kotvení je nutno přerušit stropní profil R-UW, úhelníky se na podlaze i stropě montují přímo do nosné konstrukce.
Tmelení a povrchové úpravy
Posledním krokem montáže příčky je tmelení, které se provádí ve třech krocích. Sádrokartonové desky Habito® H se tmelí standardně jako jiné desky. Plochy, které budou viditelné a nebudou opatřeny obkladem, je možné tmelit bez broušení v kvalitě Q3 pomocí tmelu Rifino Top. Po této úpravě se před malbou nemusí penetrovat, ale rovnou přistoupit k malbě. Tmel Rifino Top ušetří čas, neboť po jeho aplikaci není potřeba sádrokarton brousit.
Mezery po obvodu celé konstrukce 5-10 mm lze po montáži dotmelit. Nejosvědčenější variantou je zatmelení spoje pomocí pásek Habito Flex nebo AquaBead Flex PRO. Páska Habito Flex je papírová páska, která se vkládá do tmelu. Na plochu ošetřovaného místa se nanese větší vrstva tmelu, pro rovnoměrnou vrstvu se stáhne zubatým hladítkem a vloží se páska Habito Flex. Oproti tomu páska AquaBead Flex PRO pracuje na principu poštovní známky. Na jedné její straně je už z výroby nanesená vrstva lepidla, která se vodou aktivuje a páska se do koutu přilepí.
Druhou variantou řešení je standardní aplikace tmelu do vzniklé spáry (5-10 mm), následné vložení skelné bandáže a přetmelení sádrovým tmelem společně s akrylovým. Posledním způsobem je klasické použití akrylového tmelu.
Montáž sádrokartonové příčky krok za krokem
1. Vyměření a montáž profilů
Na podlaze vyměříme polohu příčky. Následně „brnkací šňůrou“ nebo např. pomocí profilu vyznačíme obrysovou čáru. Nezapomeneme na případné dveřní otvory. Potom s pomocí vodováhy a pravítka vyznačíme obrysové linie příčky na stěnách a stropech. Na podlahu i na strop připevníme vodicí R-UW profily. R-UW profily připevníme plastovými natloukacími hmoždinkami (v případě betonové podlahy), popř. jinými vhodnými připevňovacími prostředky dle druhu podkladu. Vzájemná rozteč připevnění je max. 800 mm. V rozích příčky je max. 200 mm.
Mezi vodorovné profily R-UW se osazují svislé profily R-CW (nebo ve stanovených případech profily UA). Délka profilů R-CW se volí tak, aby při opření R-CW profilu o spodní R-UW profil bylo zasunutí horního konce R-CW profilu do horního profilu min. 20 mm. Toto opatření má význam s ohledem na dilatační nezávislost příčky. Rozteč sloupků se volí podle šířky sádrokartonových desek opláštění, maximálně však 625 mm. Výjimku tvoří příčky s opláštěním sádrokartonovými deskami tloušťky 20 a 25 mm orientovanými na ležato. Profily R-CW se osazují jednotně otevřením ve směru montáže. Jednotlivé R-CW profily zůstávají v R-UW profilech volně nasunuty (standardně se R-UW a R-CW profily vzájemně nespojují).
V případě nutnosti vést dutinou příčky instalace v určité výškové úrovni je možné provádět v stojinách profilů R-CW, popř. UA. Šířka vytvářeného otvoru musí být min. 30 mm. Výška otvoru (ve směru délky profilu) je max. 100 mm.
Pokud je nutné profily napojit (např. u vyšších příček), je možné vytvořit příložku několika způsoby:
- Příložky z profilu R-UW délky min. 1 000 mm nasunuté otevřenou stranou na stojiny nastavovaných R-CW profilů. Délka příložky se rovnoměrně rozdělí na obě strany styku.
- Příložky z profilu R-CW délky min. 1 000 mm nasunuté otevřenou stranou vstřícně do nastavovaných R-CW profilů. Délka příložky se rovnoměrně rozdělí na obě strany styku.
- Profilu R-CW zasunutého vstřícně do nastavovaného profilu s přesahem nejméně 500 mm.
- Napojení profilů UA se provádí pomocí příložky z profilu UA délky min. 1 000 mm. Délka příložky se rovnoměrně rozdělí na obě strany styku a přišroubuje na spojované části UA profilů stojinami k sobě pomocí 4 kusů šroubů M8 s matkou a podložkou nebo pomocí 8 kusů samovrtných šroubů LB 4,2 x 13 mm. Napojení na sousedících stojinách nesmí být ve stejné výši. Je nutno je vzájemně výškově vystřídat minimálně o 2 metry.
2. Opláštění příčky a vložení izolace
Provedeme opláštění první strany příčky sádrokartonovými deskami Rigips. Začínáme obkládání první strany příčky deskou plné šíře. Sádrokartonové desky osazujeme na stojato (podélnou hranou ve směru svislých profilů). Desky připevňujeme pouze ke svislým R-CW profilům samořeznými šrouby typu UMN délky 25 mm. Vzdálenost šroubů je max 250 mm. K opláštění používáme pokud možno celé sádrokartonové desky. Využití menších dílů desek je přípustné za podmínky, že výška dílu je min. 400 mm a nejsou použity 2 a více menších dílů v těsném sousedství nad sebou. Při opláštění je nutné zajistit, aby byly příčné (vodorovné) spáry sousedních desek vzájemně vystřídány alespoň o 400 mm a nedocházelo tak k vytváření křížových spár. U podlahy je vhodné ponechat cca 10 mm širokou spáru, která se posléze vyplní spárovacím tmelem.
Po opláštění první strany uložíme případná instalační vedení - k vedení elektroinstalací slouží otvory v R-CW profilech. Izolace z minerálních vláken se do dutiny příčky vloží po opláštění první strany příčky a po uložení požadované elektroinstalace (resp. instalace zdravotní techniky apod.). Minerální izolaci lze volit buď v rolích (např. skelná izolace Isover Piano), nebo v deskách (např. čedičová izolace Isover Orset). Meziprostor se izoluje v celé ploše bez mezer. Pokud izolační materiál nevyplní alespoň cca 3/4 šířky profilu nebo nevykazuje v dutině dostatečnou tvarovou stálost a stabilitu, je nutné jej proti sesunutí zabezpečit. Fixace se provádí 1x při horním okraji v každém poli příčky, každý fixační bod může držet max. 1,2 m2 izolace.
Opláštění příčky dokončíme připevněním desek z druhé strany. Pro zvýšení užitných vlastností příček lze provést jejich dvojité opláštění. Zvýší se rovněž únosnost příčky při zavěšování břemen. Při vícenásobném opláštění příčky v prostorách s vyšší vzdušnou vlhkostí se použijí ve všech vrstvách opláštění impregnované sádrokartonové desky. Při vícenásobném opláštění se podkladní plášť vždy vytmelí v jednom kroku libovolným sádrovým spárovacím tmelem Rigips bez výztužné pásky. Následné opláštění se provádí až po ztvrdnutí tmelu na podkladním opláštění. Pro dosažení potřebného vystřídání svislých spár se druhá vrstva začíná sádrokartonovou deskou poloviční šířky. Vodorovné spáry první a druhé vrstvy opláštění se přesadí min. o 10 mm. Hlavy šroubů se tmelí pouze na finálním povrchu opláštění.
Oprava prasklin a poškození sádrokartonové příčky
Pokud se Vám povedlo prorazit sádrokarton, postupujte následovně:
- Vezmeme kus sádrokartonové desky Rigips stejné tloušťky, jako je deska, kterou je třeba opravit. Rozměrově bude o něco větší, než je poškozené místo.
- Vyřízneme nebo vypilujeme desku podle vyznačeného obvodu nového kusu a šetrně vyjmeme poškozené místo.
- Do dutiny vložíme a přišroubujeme k sádrokartonové desce dvojici CD profilů, event. dřevěných latí.
- Nakonec opravené místo finálně přetmelíme a po vyschnutí tmelu přebrousíme.
Tabulka porovnání akustických vlastností sádrokartonových a zděných příček
| Typ příčky | Tloušťka (cm) | Zvuková neprůzvučnost (dB) | Poznámka |
|---|---|---|---|
| Zděná cihlová příčka | 10 | 35 - 40 | Tvrdý a hutný materiál, snadný průnik zvuku |
| Sádrokartonová příčka (jednoduchý profil, 1x opláštění, 6 cm minerální izolace) | 10 | 40 - 45 | Kombinace hutného sádrokartonu a měkké minerální izolace |
| Sádrokartonová mezibytová příčka (zdvojený hliníkový profil, 2x opláštění, 12 cm minerální izolace) | 18 - 20 | 50 - 55 | Vynikající akustické vlastnosti, úspora místa oproti zděné konstrukci |
tags: #preslechy #nad #sdk #prickou #příčiny #a