Správně provedená hydroizolace je základem pro správně fungující a staticky vyhovující dům bez vlhkých zdí a plísní. Pro tyto účely se využívají asfaltové pásy, které v dnešní době často chrání nejen proti vodě, ale i proti radonu (dle míry radonového rizika).
Typy asfaltových hydroizolačních pásů
Asfaltové pásy patří k vývojově nejstarším izolačním hmotám. Moderní asfaltové materiály se ve svých mechanicko-fyzikálních vlastnostech výrazně odlišují od méně kvalitních starších pásů a lepenek. Mezi klady asfaltových pásů patří skutečnost, že je lze celoplošně natavovat k podkladu.
Podle typu krycí hmoty rozlišujeme pásy z asfaltů oxidovaných a asfaltů modifikovaných. Důležité je, aby asfaltová krycí vrstva na hotovém výrobku byla elastická a zároveň při běžné teplotě tvarově stabilní, což zajišťují plniva. Obsah plniv v pásu nejde bohužel na první pohled zjistit, a EN tuto vlastnost vůbec neřeší. ČSN 73 0605-1 nově pro ČR uvádí doporučená množství základní asfaltové hmoty pro pásy podle místa použití.
Pásy z oxidovaného asfaltu
Asfaltové pásy z oxidovaného asfaltu představují známé "klasické asfaltové pásy" s velmi špatnou mechanickou odolností. Jejich tažnost (bez výztužné vložky) dosahuje pouhých 2 až 5 %. Pohyby v konstrukci, vyvolané sedáním, smršťováním a teplotními změnami, způsobující namáhání pásu v místě spáry, vedou k jeho postupnému trhání. Časem nebo vlivem nižších teplot křehnou, stávají se neohebnými a lámou se. Tepelná stálost je omezena cca +70 °C a ohebnost teplotou 0 °C. V praxi se proto doporučuje tyto pásy zpracovávat jen při teplotách vyšších jak +5 °C, jinak dochází při rozvinování pásů k praskání krycí vrstvy. Norma navíc oxidovaný asfalt povoluje pouze pro podkladní pásy nebo mezivrstvy pro vícevrstvé systémy.
Pásy z modifikovaného asfaltu
Modifikace asfaltu přináší zlepšení zpracovatelských a užitných vlastností. Významná je zlepšená odolnost proti extrémním teplotám, ohebnost, stékavost a především trvanlivost. Asfaltové pásy z modifikovaného asfaltu mají proto proti předchozím zvětšené rozmezí použitelnosti. Snižují křehkost asfaltu při teplotách pod 0 °C a na druhé straně omezují stékavost při vyšších teplotách. Používají se dva druhy modifikovaných asfaltů:
Čtěte také: Moderní přístupy k beskydským střechám
- Plastický typ (APP - ataktický polypropylén): Pásy tohoto typu vynikají dlouhou životností, odolností vůči vysokým teplotám (až do cca 140 °C), vůči UV záření a proti stárnutí. Ohebnost za chladu vyhovuje až do cca -20 °C. Průtažnost hmoty bez vložky dosahuje cca 50 %. Po protažení se pás nevrací do původního tvaru. Pásy tohoto typu se navrhují tam, kde rozhoduje trvanlivost a kde izolační povlak není vystaven nadměrnému mechanickému zatížení. Pásy s plastickou modifikací bývají levnější než s elastickou modifikací, jejich vlastnosti při nízkých teplotách jsou však horší.
- Elastický typ (modifikace pomocí styrenbutadienstyrenu - SBS): Tento typ pásů je elastický i při teplotách hluboko pod nulou. Až do cca -35 °C se pásy netrhají a nelámou. Vynikají vysokou flexibilitou a tažností. Po protažení se vracejí do původního tvaru. Tepelná stálost při 100 °C je horší než u APP pásů a rovněž odolnost vůči UV záření je nižší. Výsledné vlastnosti SBS pásů závisí na množství modifikační přísady a použité technologii. U kvalitních pásů by se měl obsah elastické modifikace pohybovat mezi 7 a 15 %. Vyšší obsah modifikační přísady dává asfaltu i samozacelující schopnosti např. při místním proražení. Významná je vyšší životnost než u pásů APP (20 až 30 let). V středoevropských podmínkách jsou nejrozšířenější. Používají se na izolace přenášející střední až vysoká napětí.
Nosná vložka asfaltových pásů
Vlastnosti asfaltových izolačních pásů podstatně závisí na druhu a materiálu nosné vložky a na typu asfaltové krycí hmoty. Nosná vložka ovlivňuje mechanické vlastnosti pásu, především pevnost v tahu a tažnost. Pásy s nenasákavými vložkami z minerálních, skleněných nebo syntetických vláken v podobě rohoží či tkanin jsou měkčí, ohebnější, lépe přilnou k podkladu a nelámou se. Obecně platí, že vložky z tkanin jsou pevnější a odolnější na proražení než vložky z rohoží. Výrobky s vložkami z tkanin mají pevnost v tahu až 20 kN/m, pevnost pásů s vložkami z rohoží se pohybuje mezi 6 kN/m (skleněné rohože) po 16 kN/m (polyesterové rohože). Kromě menší pevnosti bývá nevýhodou některých skleněných rohoží i omezená tažnost (do 4 %), což může činit potíže při tvarování pásů v místech detailů. Tento nedostatek odstraňují houževnaté a průtažné rohože z polyesteru, které poskytují pásům dobrou tvarovatelnost. Vzhledem k vyšší ceně se polyesterové vložky používají zpravidla jen v kombinaci s modifikovanými asfalty.
Příprava podkladu pro pokládku asfaltových pásů
Před samotnou aplikací asfaltových pásů je zapotřebí připravit podklad. Tento krok je klíčový pro správné přilnutí pásů a zabránění vzniku netěsností.
- Očištění povrchu: Prvním krokem je zbavení povrchu všech ostrých hran, trčících kamínků či dalších ostrých předmětů, kvůli kterým by mohlo dojít k protržení asfaltového pásu. Dále je nutné očistit základovou desku od nečistot, prachu i mastnoty. Povrch musí být suchý a pevný.
- Vyrovnání podkladu: Nerovnosti je nutné vyrovnat pomocí stěrky nebo jiného vhodného materiálu. Přílišné nerovnosti mohou způsobit špatné přilnutí pásu.
- Penetrace: Poté je možné na suchý a čistý povrch nanést penetraci, která sjednotí podklad, a především zajistí lepší přilnavost asfaltového pásu k základové desce. K aplikaci hydroizolace je zapotřebí pouze plynový hořák s propan-butanovou lahví a nejlépe dva pracovníci. Teplota konstrukce a ovzduší by při případné penetraci neměla být nižší než 8 °C.
Při pokládce/penetraci nesmí na nosný podklad pršet nebo sněžit. Také nesmí být povrch pokrytý jinovatkou, námrazou a vlhkostí.
Pokládka asfaltových pásů
Pokládka asfaltových pásů se liší podle zvoleného typu asfaltového pásu, druhu nosné konstrukce a prostředí, ve kterém práce provádíme (vč. povětrnostních podmínek). Obecná pravidla při pokládce asfaltových pásů zahrnují:
- Teplota nosné konstrukce, materiálu a prostředí by neměla být:
- nižší než 5 °C při pokládce oxidovaných asfaltových pásů,
- nižší než 0 °C u pokládky modifikovaných asfaltových pásů,
- vyšší než 30 °C u všech typů pásů, s ohledem na riziko poškození materiálu manipulací a pohybem osob po již realizovaných plochách.
- Pásy se musí pokládat s využitím přesahů. Jednotlivé vrstvy musí být posunuty tak, aby nikdy nebyly podélné a příčné přesahy nad sebou.
Pokládka na střechu
Asfaltová střešní krytina je nejčastěji pokládána ve dvou vrstvách - nejprve podkladní asfaltový pás a na něj vrchní finální pás. Podkladní pásy pokládejte rovnoběžně s okapovou hranou nebo kolmo na ni. Od sklonu střech 5° a výše je nutné pokládat pouze kolmo. Vždy od spodního okraje střechy s překrytím v přesazích min. 10 cm. U nižších sklonů střech je zapotřebí vyšší přesah pásů, vždy dle pokynů výrobce. Pro spolehlivé natavení doporučujeme používat ocelovou navíjecí trubku.
Čtěte také: Jak na hydroizolaci nad terénem?
Při natavování asfaltového pásu je vhodné provádět asfaltové návalky, které slouží jako vizuální kontrola správného provedení natavení asfaltového pásu. Správně provedený návalek je pravidelný a jeho šířka je do 10 mm. Návalek do 10 mm lze na střeše ponechat, nebo jej lze z estetických důvodů ihned zasypat břidličným posypem. Asfaltové návalky šířky nad 10 mm je doporučeno zasypat břidličným posypem.
Pásy se kladou vždy od nejníže položeného místa k vyššímu tak, aby byly spoje asfaltových pásů ve směru toku vody.
| Sklon | Požadavky na hydroizolační vrstvu |
|---|---|
| ≥ 1° (1,75 %) | asfaltové pásy se kladou rovnoběžně s okapem |
| ≥ 5° (8,75 %) | asfaltové pásy se kladou kolmo na okap, příčný přesah dokotvit (4 kotvy/bm) |
| ≥ 12° (21,26 %) | asfaltové pásy se kladou kolmo na okap, pásy krátit na délku maximálně 2,5 m, příčné spoje dokotvit (4 kotvy/bm) |
Pokládka při hydroizolaci spodní stavby
Izolovat můžete celou plochu najednou, nebo nejdříve části pod nosnými zdmi (aby se ostatní části nepoškodily při provádění dalších staveních prací), na které navážete později. V takovém případě je vhodné položené pruhy izolace proti vodě zakrýt materiálem charBIT A330 H, který přesahuje na bocích hydroizolací cca o 5 až 10 cm. Přesah pro napojení hydroizolace z plochy je ochráněn proti stavebnímu znečištění (malta, prach apod.) a poškození. Před pokračováním izolatérských prací se charBIT A330 H odtrhne a odhalí ideálně čistý povrch asfaltového pásu pro dokončení izolace.
Svislé plochy klademe maximálně v délkách 250 cm, aby nedošlo k prověšení pásů. Podkladní pásy doporučujeme kotvit v příčném spoji dle kotevních plánů. Hydroizolace spodní stavby musí být vyvedena minimálně 300 mm nad úroveň přilehlého terénu.
Způsoby pokládky asfaltových pásů
Plnoplošné natavení asfaltových pásů
„Pokládka“ izolace se provádí postupným odvíjením a svařováním asfaltových pásů. Plamenem přiměřeně rozehřejeme pás tak, aby rozteklý asfalt dokonale přilnul k podkladu. Správně roztavený asfalt vyteče několik milimetrů přes okraj pásu po obou bocích. Prohřátí vrchní vrstvy asfaltového pásu musí být provedeno tak, aby byl asfalt správně roztaven, ale zároveň nebyla přehřátá nosná vložka pásu. Při plnoplošném natavování asfaltových pásů to znamená použití hořáků o výkonu 75 kW při vzdálenosti minimálně 450 mm od role pásu.
Čtěte také: Jak správně na tekutou hydroizolaci
Pásy můžete pokládat dvěma způsoby:
- Pokládka v jenom kroku: Celá plocha pásu vč. podélných přesahů je natavená najednou.
- Pokládka ve dvou krocích: Nejprve natavíte pás v ploše kromě přesahů. Poté samostatně natavíte oblasti podélných přesahů.
Pro spolehlivé dosažení plnoplošného natavení se role natavuje najednou, kontinuálně bez přerušení, v celé její šířce a v jednom nepřerušovaném pracovním postupu po její celé šířce. Tlak na natavovaný pás se nejlépe vytvoří přišlápnutím na roli, do které se vloží tuhá kovová navíjecí trubka o průměru cca 7 cm. Variantně lze připustit použití tzv. rozbalovače rolí, s tím, že plnoplošné natavení, vzhledem k menšímu tlaku na roli, bude průběžně kontrolováno. V případě pochybností o plnoplošném natavení nutno přejít na metodu s přišlápnutím na roli.
Bodové natavení asfaltových pásů
Alternativou plnoplošnému natavování je natavování bodové. Navaření probíhá po stranách pásu a ve vybraných místech, alespoň v pěti bodech, přibližně o ploše talíře na 1 m2 položeného pásu.
Pokládka samolepicích asfaltových pásů
Před pokládkou samolepicích asfaltových pásů musí být konstrukce ze silikátových, savých a plechových materiálů (vyjma materiálu na bázi EPS) ošetřena vhodným penetračním nátěrem pod asfaltové pásy, aby se vytvořil hladký, lesklý povrch. U svislých ploch je dosažení lesklého povrchu penetračním nátěrem nezbytné pro trvalou stabilitu pásů. Samotné lepení provádějte při současném odvíjení role (rozkulování) a snímání ochranné silikonové folie na spodní straně pásu. Jinak se k folii na přesahu pás nenávratně přilepí, neboť silikonem je ošetřena pouze spodní strana pásu. Poté sejměte ochrannou silikonovou folii na podélných přesazích a spoje řádně pojistěte přítlačným válečkem pro asfaltové pásy. Realizace dalších vrstev by neměla být provedena s prodlevou delší než jeden měsíc.
Přesahy asfaltových pásů
Důležité je zajistit, aby se pásy nikde neodlupovaly od podkladu. Přesahy mezi jednotlivými pásy by měly být na delší straně minimálně 10 cm a na kratší straně alespoň 15 cm. Správná pokládka asfaltových pásů vyžaduje dodržení alespoň minimálních přesahů takto:
- příčné přesahy min. 12 cm,
- podélné přesahy min. 8 cm.
Pásy se natavují s vystřídanými spoji (T spoje). Nemělo by docházet ke styku 4 spojů v jednom místě (X spoj). V místě T spojů se provádí seříznutí rohu 2. pásu v přesahu.
Při delším uchovávání pásů je nutné dodržet vertikální skladovací polohu. Penetraci včetně asfaltových pásů není vhodné v první fázi aplikovat na celou základovou desku, neboť při následných pracích by mohlo dojít k poškození. Vhodnějším řešením je nanesení penetrace a navaření asfaltových pásů pouze pod nosné zdivo s přesahem alespoň 15 cm.
Detailní řešení kritických míst
Kritická místa, jako jsou komíny, atiky, prostupy nebo okapy, vyžadují zvláštní pozornost. Zde se nejčastěji tvoří netěsnosti. U prostupů je dobré si pás kousek za prostupem uříznout, směrem k prostupu naříznout a pečlivě izolovat okolo.
- Komíny a prostupy: Použijte speciální tvarovky nebo pásy s vyšší pružností. Spoje utěsněte pomocí asfaltového tmelu.
- Atiky a nároží: Pásy ohýbejte přes hranu a přitlačte pomocí válečku. Dbejte na dostatečné překrytí a těsnost.
- Okapové hrany: Použijte oplechování a zakončete pásy tak, aby voda stékala mimo konstrukci.
Případná těžko dostupná místa či místa s nemožností použití hořáku lze řešit tekutou hydroizolační stěrkou či samolepicím pásem. Pro natavování asfaltových pásů je potřeba pro detaily používat hořák s menším zvonkem a příslušné nářadí, váleček, izolatérskou špachtli.
Na svislé konstrukce se pásy vytahují podle propozic výrobců přes tzv. kluzné klíny nebo v případě výrobků Siplast bez nich, ale s vyztužením přířezů asfaltových pásů. Systém vodotěsné izolace se v případě potřeby na svislých konstrukcích dokotví mechanicky přes kotvící lišty. Vytažení vodotěsné izolace na svislou konstrukci musí být minimálně 150 mm nad plánovaný vrchní líc střešního pláště. Klempířské prvky typu okapních a závětrných lišt se musí uzavřít do „kapes“ s přesahem min.
Kotvení asfaltových pásů
Kotvení dvouvrstvých asfaltových hydroizolací se provádí přikotvením podkladového pásu, na který se následně natavuje vrchní pás. V případě mechanického kotvení na střechách musí být použity zásadně kotvy do střešních systémů. Rozmístění a počet kotev by měl být v souladu s kotevním plánem, vydaným dodavatelem kotev. Vždy je třeba použít pouze vhodný typ kotev. V případě izolací spodní stavby je u svislých ploch vyšších než 60 cm třeba pásy zajistit proti sjíždění mechanickou fixací.
Normy a značení asfaltových pásů
Asfaltové hydroizolační pásy jsou vyráběny a na trh dodávány podle harmonizovaných evropských norem platných ve všech členských státech EU. Přínosem je, že asfaltové pásy kdekoli na evropském trhu si nesou informace o svých technických parametrech, zjištěné stejnými postupy. Nevýhoda je, že harmonizované normy jen zřídka ukládají splnění nějakých konkrétních technických kritérií, a když už, tak ta jsou velmi mírná a tím pádem splnitelná pro většinu dostupných výrobků. Pro asfaltové pásy u nás platí norma ČSN 73 0605-1 Hydroizolace staveb - Povlakové hydroizolace - Požadavky na použití asfaltových pásů. Tato norma se vztahuje na prefabrikované asfaltové pásy pro hydroizolaci střech, spodní stavby a na asfaltové parozábrany pro použití v ČR. Navazuje na skupinu evropských výrobkových a zkušebních norem pro asfaltové pásy a definuje materiály pro výrobu, značení a především konkrétní technické parametry pásů podle místa jejich použití ve stavbě. Asfaltové pásy jsou certifikovány podle evropských harmonizovaných norem:
- ČSN EN 13707 Hydroizolační pásy a fólie - Vyztužené asfaltové pásy pro hydroizolaci střech - Definice a charakteristiky: 2014;
- ČSN EN 13969 Hydroizolační pásy a fólie - Asfaltové pásy do izolace proti vlhkosti a asfaltové pásy do izolace proti tlakové vodě - Definice a charakteristiky): 2005;
- ČSN EN 13970 Hydroizolační pásy a fólie - Asfaltové parozábrany - Definice a charakteristiky: 2005;
- ČSN EN 13859-1 Hydroizolační pásy a fólie - Definice a charakteristiky pásů a fólií podkladních a pro pojistné hydroizolace - Část 1: Pásy a fólie podkladní a pro pojistné hydroizolace pro skládané krytiny;
- ČSN EN 13859-2 Hydroizolační pásy a fólie - Definice a charakteristiky pásů a fólií podkladních a pro pojistné hydroizolace - Část 2: Pásy a fólie podkladní a pro pojistné hydroizolace pro stěny: 2014.
Značení asfaltových pásů
V České republice jsou používány především dva základní typy značení: dle ČSN P 73 0606 Hydroizolace staveb - Povlakové hydroizolace - Základní ustanovení: 2000, část 3.4, nebo podle dokumentu DIN (evropské značení, které není závazné).
TP SVAP Technická pravidla SVAP 01 Asfaltové pásy pro použití v ČR Svazu výrobců asfaltových pásů v ČR uvádějí pro označení asfaltových pásů následující značky (jsou použity mezinárodní značky, používané pro příslušný výrobek a materiál v Evropské unii. Označení vychází z německé normy DIN). V ČR platí na podkladě dobrovolného přistoupení k jejich zavedení pro členy Svazu výrobců asfaltových pásů a pro přizvané nebo dobrovolně přistoupené dovozce ze zahraničí.
Pásy se podle SVAP 01 označují:
- obchodním názvem, vč. označení výrobce;
- značkou nosné vložky;
- typem asfaltového pásu;
- číslem označujícím tloušťku asfaltového pásu;
- zkratkou pro označení povrchové úpravy;
- minimální plochou asfaltového pásu;
- datumem výroby, popř. směnou.
Značky pro typy nosných vložek:
- P: nosná vložka z polyesterového rouna nebo kombinace nosné vložky s převažujícím podílem polyesterového rouna;
- G: nosná vložka ze skelné tkaniny nebo kombinace nosné vložky s převažujícím podílem skelné tkaniny;
- V: nosná vložka ze skelné rohože;
- AL: hliníková fólie.
Značky pro typy krycí hmoty:
- APP: asfaltová krycí hmota modifikovaná plastomery;
- SBS: asfaltová krycí hmota modifikovaná elastomery;
- OX: asfaltová krycí hmota z oxidovaného asfaltu.
U pásů typu S by měla být krycí vrstva asfaltu na vložce větší než 1mm (pásy typu R - s krycí vrstvou do 1 mm a pásy typu A - bez krycí vrstvy asfaltu) jsou k natavení nevhodné).
Důležité zásady a doporučení
Realizace a umístění hydroizolačního souvrství musí v každém místě chráněných konstrukcí zabránit kontaktu s tlakovou podzemní vodou a ve všech přestupech jejímu průniku do chráněných prostorů. Největší namáhání hydroizolační fólie nastává ve fázi jejího zabudování - tehdy hrozí největší riziko poškození během stavebních prací. Proto od samého počátku velmi záleží na správně navrženém pořadí vrstev podlahy tak, aby se hrozící rizika minimalizovala. Dobrý projekt by měl vždy pamatovat na ochranu před mechanickým poškozením, ať už v důsledku manipulace s armaturou nebo pohybu pracovníků, vykonávajících stavební práce. Hydroizolace se musí zkoordinovat se stavbou tak, aby byla rozčleněná na co nejmenší množství etap a aby se průběžně s izolací jednotlivých úseků řešila i příslušná ukončení. Svislá izolační fólie může být při zasypávání dodatečně chráněná před mechanickým poškozením profilovanou fólií, která má při zvýšeném radonovém riziku zároveň funkci ventilační vrstvy.
Pro maximální životnost hydroizolace doporučujeme:
- Používat kvalitní asfaltové pásy s modifikovaným asfaltem (SBS nebo APP).
- Dodržovat technologický postup montáže.
- Provádět pravidelnou údržbu a kontrolu.
- Vyvarovat se mechanickému poškození střechy (např. při montáži solárních panelů).
tags: #přesahy #hydroizolace #doporučení