Tento příspěvek přináší základní pohled na problematiku větrání obytných budov z hlediska požární bezpečnosti staveb. Ne každý projektant či dodavatel vzduchotechniky bytových a rodinných domů je si vědom důležitosti tohoto aspektu a dodržuje ho v požadované úrovni. Z hlediska požární bezpečnosti staveb se navrhují větrací systémy i konkrétní zařízení tak, aby se jimi nemohl šířit požár a jeho zplodiny.
Legislativní rámec a normy
V České republice je k dispozici poměrně rozsáhlý kodex národních návrhových norem požární bezpečnosti. Kromě národních norem je nutno pracovat s evropskými normami, eurokódy, zkušebními, klasifikačními a harmonizovanými normami, které rovněž obsahují celou řadu informací a požadavků, bez kterých se projektant vzduchotechniky neobejde.
Klíčové národní normy a předpisy:
- Vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění vyhlášky č. 268/2011 Sb.
- Vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci).
- Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.
- ČSN 73 0872:1996 Požární bezpečnost staveb - Ochrana staveb proti šíření požáru vzduchotechnickým zařízením. Tato norma platí pro projektování vzduchotechnického zařízení v nových i stávajících objektech z hlediska požární bezpečnosti, včetně projektování stavebních konstrukcí (např. šachet, kanálů, strojoven) vymezujících prostor pro vzduchotechnické zařízení.
- ČSN 73 0802 ed. 2: Požární bezpečnost staveb - Nevýrobní objekty.
- ČSN 73 0804 ed. 2: Požární bezpečnost staveb - Výrobní objekty.
- ČSN 73 0834: Požární bezpečnost staveb - Změny staveb.
- ČSN 73 0833:2010 (budovy pro bydlení a ubytování) - stanoví další upřesňující požadavky, především pro bytové domy s požární výškou h ≥ 30 m.
Pojem „reakce na oheň“
Původní česká technická norma, která uváděla stupně hořlavosti stavebních hmot (A - nehořlavé, B - nesnadno hořlavé, C1 - těžce hořlavé, C2 - středně hořlavé, C3 - lehce hořlavé), byla zrušena. Toto třídění bylo nahrazeno klasifikací podle třídy reakce na oheň, což je soubor vlastností stavebního výrobku vyhodnocený celou řadou dílčích zkušebních testů podle nových evropských norem (ČSN EN). Nové klasifikační třídy reakce na oheň pro stavební výrobky jsou A1, A2, B, C, D, E, F. Pro každou třídu je určeno několik zkušebních metod, standardů a kritérií, které musí být splněny.
| Původní stupeň hořlavosti | Nová třída reakce na oheň |
|---|---|
| A (nehořlavé) | A1, A2 |
| B (nesnadno hořlavé) | B |
| C1 (těžce hořlavé) | C |
| C2 (středně hořlavé) | D |
| C3 (lehce hořlavé) | E, F |
Převodní tabulka byla vždy nutno chápat tak, že platí pouze ve směru zprava doleva (nikoli naopak), protože pojetí obou klasifikací je natolik rozdílné, že jejich mechanické srovnání není možné. Po uplynutí přechodného období, které skončilo v roce 2007, byla tato převodní tabulka z normy [12] definitivně odstraněna.
Požadavky na vzduchotechnická zařízení z hlediska požární bezpečnosti
Při návrhu větracích systémů obytných budov se vychází z požadavků uvedených v právních předpisech a technických normách. U každého typu stavby musí projektant vzduchotechniky vycházet z projektu požárně bezpečnostního řešení (PBŘ), který zpracovává autorizovaný projektant požární bezpečnosti staveb. Tento projektant také určí základní požadavky, které musí být splněny.
Čtěte také: Parametry požární odolnosti
Strojovny vzduchotechniky
Pokud je strojovna vzduchotechniky samostatným požárním úsekem (PÚ), osazují se požární klapky na hranici PÚ této strojovny. Ve strojovně vzduchotechniky nesmí být nucené větrací zařízení pro chráněné únikové cesty (CHÚC).
Větrací potrubí
- Nechráněné vzduchotechnické potrubí z nehořlavých hmot musí být vždy použito v CHÚC a ČCHÚC (částečně chráněných únikových cestách), nebo pokud potrubí slouží k odvodu vzduchu teplejšího než 85 °C, nebo pokud se v potrubí mohou usazovat hořlavé látky technologického původu.
- Potrubí z hořlavých hmot je přípustné podle ČSN 73 0872 v požárních úsecích bez požárního rizika. V těchto případech se vzduchovod započítává do stálého požárního zatížení příslušného požárního úseku. Proto je nutná vzájemná konzultace s projektantem požárně bezpečnostního řešení.
- Chráněné potrubí (požárně odolné potrubí): Musí být z nehořlavých nebo nesnadno hořlavých hmot, tedy třídy reakce na oheň A1 nebo A2. Pro chráněná potrubí je nutná zkouška v peci podle ČSN EN 1366-1 a klasifikace podle ČSN EN 13501-3. Příklad klasifikace požárně odolného potrubí: EI 45 (ve ho i←o) S. To znamená celistvost (E), izolační schopnost (I) a kouřotěsnost (S) po dobu požární odolnosti 45 minut ve vertikální (ve) i horizontální (ho) poloze při směru působení tepla z vnějšku dovnitř (i←o). Na chráněná potrubí je třeba nahlížet jako na komplexní výrobkový systém, jehož požární vlastnosti byly prokazatelně odzkoušeny v peci u autorizované zkušebny, a na který jsou také vystaveny příslušné doklady (protokoly o zkouškách, protokoly o klasifikaci). Jsou to tedy „vzduchotechnické chráněné potrubní systémy“ včetně spojů, kompenzátorů, závěsů a prostupů. Chráněné potrubí proto nelze realizovat na stavbě tak, že se vzduchovody obalí minerální izolací a prohlásí se za chráněné. Musí se přesně dodržet všechny technické parametry a postupy, které byly výrobcem systému odzkoušeny a následně promítnuty do jeho katalogových podkladů.
Není-li doložena zkouška potrubí a jeho klasifikace, nutno jej brát jako potrubí s třídou reakce na oheň F (ta nemá žádné požadavky na chování při požáru) s velmi omezeným využitím, nebo takové VZT potrubí vůbec nenavrhovat!
Prostupy vzduchotechnického potrubí požárně dělicími konstrukcemi
V místě prostupu musí být VZT potrubí vždy z nehořlavých hmot (tj. třídy reakce na oheň A1 nebo A2). Pokud je prostupující potrubí osazeno izolací, pak izolace musí být z nesnadno hořlavých hmot (tj. třídy reakce na oheň A1 nebo A2). Podle ČSN 73 0810 musí být konstrukce v prostupu dotažena k vnějšímu povrchu potrubí ve stejné skladbě a se stejnou požární odolností, jakou má požárně dělicí konstrukce. Těsnění prostupů je systémová konstrukce testovaná ve zkušební peci a následně klasifikována. Těsnění prostupů chráněného VZT potrubí se zkouší v rámci zkoušky chráněného potrubí (požárně odolného potrubí).
Potrubí do shromažďovacích prostorů (jejichž velikost je 2 SP a vyšší), zdravotnických zařízení (skupina LZ 2, tj. lůžková zdravotnická zařízení skupiny 2) nebo v objektech s více než 20 nadzemními podlažími musí být utěsněno manžetami, má-li průřez větší než 6 000 mm2, což se vztahuje i na ta nejmenší potrubí VZT (100×100 mm, d = 100 mm).
Požární klapky
Požární klapka je vyhrazené požárně bezpečnostní zařízení (vyhl. č. 246/2001 Sb., § 4, odst. 3), které zabraňuje šíření požáru (ohně a kouře) z jednoho požárního úseku do druhého vzduchotechnickým potrubním systémem. Jedná se o samostatný díl vzduchotechnického potrubí osazený v místě prostupu požárně dělicí konstrukcí. Klapky musí vykazovat stejnou vlastnost požární odolnosti jako potrubí, v kterém jsou osazeny. Doba požární odolnosti se určuje podle vyššího stupně požární bezpečnosti přilehlých požárních úseků. Příklad klasifikace: EI 90 (ve ho i←o) S. Klasifikace je shodná s klasifikací požárně odolného potrubí a znamená celistvost, izolační schopnost a kouřotěsnost po dobu požární odolnosti 90 minut ve vertikální i horizontální poloze při směru působení tepla z vnějšku dovnitř. Požární klapky musí být samočinně uzavíratelné, spouštěcím mechanismem je zpravidla tepelná tavná pojistka nastavená na 70 až 75 °C (teplotní aktivace) nebo impuls od EPS (detekce požáru v přilehlých požárních úsecích). Klapky musí mít přístupné revizní otvory a musí být osazeny tak, aby se snadno obsluhovaly a kontrolovaly. Interval revizí stanovuje výrobce (nejméně 1× ročně).
Čtěte také: Vše o požární odolnosti OSB desek
Distribuční prvky
V místnostech uvnitř budovy nesmí být distribuční prvky z hmot stupně hořlavosti C3 (tj. lehce hořlavé). Podle převodní tabulky by neměly mít třídu reakce na oheň E, F. Kovové distribuční prvky zpravidla splňují tento požadavek (dají se bez dalších průkazů zařadit do třídy reakce na oheň A1). Plastové, dřevěné, textilní (dekorativní) vyústky by měly mít prokázanou třídu reakce na oheň, včetně úrovně skapávání hořících částí a vývinu kouře.
Malé větrací otvory
Jde o různé otvory, větrací mřížky, žaluzie apod. Tyto otvory, bez ohledu na velikost průtočné plochy, musí být rovněž zabezpečeny proti šíření požáru nebo jeho zplodin požárním uzávěrem. Pro malé větrací otvory (do 90 000 mm2, tj. např. 300×300 mm) mohou mít požární uzávěry těchto otvorů třídu požární odolnosti E 15 (do stěn, které mají požární odolnost nejvýše REI 30 nebo EI 30) nebo E 30 (do stěn, které mají REI 45 či EI 45 nebo EW 60). Uzavření musí být samočinné a to do 120 sekund od vzniku požáru.
Větrání v obytných budovách
Větrací zařízení v obytných budovách musí být navržena tak, aby respektovala rozdělení objektů do požárních úseků. V bytových domech musí každý byt tvořit samostatný požární úsek.
Objekty skupiny OB1
Jde o objekty s nejvýše třemi obytnými buňkami, s jedním podzemním a s nejvýše třemi užitnými nadzemními podlažími a nejvýše s celkovou půdorysnou plochou všech podlaží objektu do 600 m2. Pokud má rodinný dům parametry přesahující tato kritéria, musí se již posuzovat ve skupině OB2, tj. jako bytový dům.
Větrání chráněných únikových cest (CHÚC)
Větrání chráněných únikových cest v bytových domech se navrhuje podle technické normy ČSN 73 0802:2009 (nevýrobní objekty). Pro výškové bytové budovy s požární výškou h ≥ 30 m se chráněné únikové cesty typu B (bez požárních předsíní) a chráněné únikové cesty typu C (včetně předsíní) musí větrat přetlakově na hodnotu 50 Pa při uzavřených dveřích CHÚC (nebo 25 Pa při součinnosti sprinklerů v bytech). Přetlak nesmí přesáhnout 100 Pa. Při otevřených východových dveřích z CHÚC a jedněch dveří v horní polovině CHÚC nesmí přetlak klesnout pod 10 Pa. Tyto výškové bytové budovy h > 30 m musí být rovněž vybaveny nejméně jedním evakuačním výtahem.
Čtěte také: OSB desky a požární bezpečnost
Podzemní hromadné garáže
V bytových domech, ve kterých jsou navrženy podzemní hromadné garáže, musí se k zabránění průniku kouře do výtahových šachet a únikových schodišť zajistit přetlakové větrání těchto prostor (a to s přetlakem alespoň 25 Pa při zavřených dveřích), nebo musí být zřízeny alespoň předsíně.
Rekonstrukce staveb
Pokud se bude řešit vzduchotechnické zařízení v rámci rekonstrukce stavby, musí být, kromě jiného, respektována nová technická norma ČSN 73 0834, která platí pro projektování požární bezpečnosti změn dokončených staveb. Změny skupiny staveb I jsou takové, u nichž obecně nedochází ke zvýšení požárních rizik, ke zhoršení podmínek evakuace osob nebo zásahu požárních jednotek. Do těchto změn tedy mohou být zahrnuty i práce prováděné na rekonstrukci větracích systémů či jejich prvků v obytných budovách. Nově instalované vzduchotechnické zařízení musí být provedeno podle normy ČSN 73 0872.
tags: #požární #bezpečnost #staveb #vzduchotechnika #předpisy