Cílem požární bezpečnosti staveb je zabránit ztrátám na životech, zdraví a majetku. Požadavky na požární bezpečnost staveb jsou stanoveny normami řady ČSN 73 08xx. Zajištění požární bezpečnosti stavby se děje jednak pasivní požární ochranou, tj. vhodným situačním umístěním, dispozičním řešením a správně navrženými stavebními konstrukcemi, jednak tzv. aktivními prostředky požární ochrany, jimiž se rozumí technická požárně bezpečnostní zařízení.
Požární úseky a jejich význam
Základním krokem požárně bezpečnostního řešení stavby je rozdělení většiny budov na menší celky - požární úseky. Objekt je členěn do požárních úseků pro zamezení šíření požáru uvnitř budovy. Požární úseky jsou ohraničeny a tedy od sebe vzájemně odděleny tzv. požárně dělicími konstrukcemi, což jsou požární stěny nosné i nenosné, požární stropy a obvodové stěny. Požární riziko představuje míru rozsahu případného požáru v posuzované budově nebo její části.
Příklady požárních úseků:
- Chodba bytového domu
- Samostatný byt
- Garáž v bytovém domě
- Každé patro
- Kotelna
Rodinný dům s garáží může při dodržení předepsaných podmínek tvořit jediný požární úsek. Pokud by se garáž stala provozovnou, například autodílnou s parametry převyšující stanovené hodnoty, bylo by nutné potom provozovnu řešit jako samostatný požární úsek. V rodinném domě se prvky aktivní požární ochrany nevyskytují a v případě vzniku požáru hraje tedy stěžejní funkci pasivní požární ochrana. Je zde však nutné instalovat bezpečnostní prvky, které mohou zabránit škodám na majetku či na životech lidí i zvířat.
Požární uzávěry otvorů
Požární uzávěry otvorů uzavírají otvory (dveře, vrata, poklopy, revizní dvířka instalačních šachet) v požárně dělicích konstrukcí. Požární uzávěry jsou stavební prvky, které zabraňují šíření požáru a kouře otvory v požárně dělicích konstrukcích. Ve většině případů jsou to dveře, které jsou osazovány do požárních stěn a požárních stropů tak, aby byla i v místě těchto otvorů zachována požárně dělicí funkce dané konstrukce.
Do obvodových stěn osazujeme požární uzávěry tehdy, když je třeba zabránit přenosu či dosahu požáru prostřednictvím venkovní strany budovy.
Čtěte také: Parametry požární odolnosti
Požadavky na požární uzávěry:
- Požadovaná funkce požárního uzávěru (např. bránit šíření plamene a kouře).
- Požadovaná doba jejich požární odolnosti v minutách.
- Materiálové řešení požárních dveří.
Klasifikace požární odolnosti:
Klasifikační stupnice požární odolnosti požárních uzávěrů je 15, 30, 45, 60 a 90 minut. Jedná se o požadovanou požární odolnost, což je doba v minutách, po kterou si požární uzávěr zachovává svou funkci. Požadovaná požární odolnost je závislá na vyšším požárním riziku dveřmi propojených požárních úseků.
Typy požárních uzávěrů podle funkce:
- E (Integrity): celistvost - brání průniku plamenů a horkých plynů.
- I (Insulation): izolace - brání průniku tepla (omezení nárůstu teploty na neohřívané straně).
- W (Radiation): radiace - omezuje šíření tepla sáláním.
- S (Smoke leakage): kouřotěsnost - omezuje šíření kouře (Sa - běžná, Sm - zvýšená).
- C (Self closing): samozavírací zařízení dveří - zajišťuje automatické uzavření.
Běžné označení požárních uzávěrů je např. EI 30, EW 90, Sa 30. Pokud na dveřích najdeme písmenko C, tak to značí, že dveře musejí být opatřeny samozavíračem. Požární uzávěry EI osazené v konstrukcích stěn či stropů druhu DP1 mohou vykazovat kritérium izolace I2. U požárních uzávěrů EW, popř. EW-C lze použít pouze tam, kde není požární riziko.
V případě požáru musí být požární uzávěry vždy uzavřeny; to zpravidla vyžaduje užití samozavíračů, ať již lokálně či dálkově ovládaných (např. z ústředny EPS), nebo jiných zařízení odpovídajících daným provozním podmínkám. Samozavíračem musí být vybaveny až na výjimky všechny požární uzávěry.
Samozavírání (C) a jeho trvanlivost
Problematice cyklického samozavírání se věnuje norma EN 16034: Dveře, vrata a otevíravá okna - Norma výrobku, funkční vlastnosti - Charakteristiky požární odolnosti a / nebo kouřotěsnosti. Konkrétně jde o vlastnost výrobku „Trvanlivost samozavírání proti degradaci“. Tato vlastnost je zajištěna zkouškou cyklováním, kdy je definováno celkem 6 tříd s označením 0 až 5.
Kategorie použití a počet zkušebních cyklů:
| Kategorie použití | Cykly |
|---|---|
| C5 | ≥ 200 000 |
| C4 | ≥ 100 000 |
| C3 | ≥ 50 000 |
| C2 | ≥ 10 000 |
| C1 | ≥ 500 |
| C0 | 1 až 499 |
Četnost použití a také přibližný počet cyklů by měl navrhnout projektant v projektu PBŘ a to označením požárního uzávěru. Požární uzávěry, které jsou převážně otevřené, nesmí být vybaveny či doplněny zařízeními, které by blokovaly jejich samočinné uzavření (např. řetízky, klíny, posuvníky, nerovnosti podlah-rohožky). Z hlediska PO je nepřípustné, aby byly požární dveře v otevřené poloze blokovány klínem nebo zarážkou!
Čtěte také: Vše o požární odolnosti OSB desek
Panikové kování
V prostorech pro větší počet lidí nebo osoby se sníženou pohyblivostí je požadováno panikové kování - umožňuje rychlé a snadné otevření dveří při panice. Může mít formu příčné hrazdy, lišty nebo kliky. K zajištění bezpečné evakuace musí být proto jakékoliv dveře nacházející se na cestách, kterými unikají osoby z požárních úseků a z objektu, otevíratelné bez užití jakýchkoliv nástrojů.
Označení a údržba požárních uzávěrů
Všechny potřebné informace o tom, jaké vlastnosti požární dveře mají, najdeme na štítku, který bývá zpravidla umístěn na obvodu dveří. Je důležité zajistit, aby byly uzávěry v dobrém stavu a byly schopny plnit svou funkci v případě požáru. Požární uzávěry jsou jedním z druhů požárně bezpečnostního zařízení, a tedy z důvodu zajištění PO je nutné na nich 1x za 12 měsíců provádět kontroly provozuschopnosti.
Požárně dělicí konstrukce
Požárně dělicí a nosná stavební konstrukce u stavby se 3 a více nadzemními podlažími musí být navržena s požární odolností nejméně 30 minut, nestanoví-li české technické normy požární odolnost vyšší. V případě požárně dělicí a nosné stavební konstrukce posledního nadzemního podlaží a požárního úseku bez požárního rizika se požadavek na požární odolnost stanoví podle českých technických norem.
Reakce na oheň a konstrukční systémy:
Třídu reakce na oheň a doplňkovou klasifikaci výrobků udávají výrobci v technických listech na základě malorozměrových zkoušek provedených v akreditované laboratoři. Ta vydává tzv. Protokol o klasifikaci.
Typy konstrukčních systémů podle reakce na oheň:
- DP1 (nehořlavé): Skládají se pouze z nehořlavých výrobků třídy reakce na oheň A1 nebo A2.
- DP2 (částečně hořlavé): Mohou sestávat z nosných částí třídy reakce na oheň B až D nebo i třídy reakce na oheň B až E, pokud na nich stabilita konstrukce nezávisí (např. izolace). Podmínkou je, že se tyto hořlavé výrobky musí nacházet uvnitř konstrukce, tedy že povrchové vrstvy konstrukčních částí jsou tvořeny nehořlavými výrobky třídy reakce na oheň A1 nebo A2.
- DP3 (hořlavé): Mohou v požadované době požáru intenzitu zvyšovat a nejsou na ně vztažena žádná materiálová omezení.
Požární odolnost zděných konstrukcí je ve většině případech dostačující. U ocelových konstrukcí dochází vlivem vysokých teplot k zásadnímu poklesu meze kluzu, pevnosti a modulu pružnosti a ke zvyšování teplotní roztažnosti oceli - velké deformace. Ocelové konstrukce musí být vždy chráněny proti účinkům vysokých teplot za požáru, při splnění normových podmínek lze využít nátěry a nástřiky, obecně lze konstrukci obložit deskovými materiály. U dřevěných konstrukcí je požární odolnost řízena především rozměry prvků, ale závisí také na obsahu pryskyřice ve dřevě, vlhkosti apod.
Čtěte také: OSB desky a požární bezpečnost
Únikové a zásahové cesty
Řešení únikových a zásahových cest je nedílnou součástí pro umožnění zasahujícím jednotkám požární ochrany účinný protipožární zásah. Vhodný návrh únikových cest je nedílnou součástí požárně bezpečnostního řešení stavby. Při vzniku požáru je zapotřebí zajistit ochranu osob, jelikož jsou uživatelé objektu ohrožovány nejen samotným požárem, ale i zplodinami hoření.
Minimální šířka jednopruhové komunikace pro zásahové cesty jsou 3 metry a v případě rodinného domu musí končit nejvýše 50 metrů od objektu.
V případě hořlavého konstrukčního systému s požární výškou objektu v rozmezí 9 < h ≤ 12 metrů musí být v objektu navržena chráněná úniková cesta (CHÚC).
Únikové cesty určené pro evakuaci osob musí být navrženy tak, aby svým typem, počtem, polohou, kapacitou, dobou použitelnosti, technickým vybavením, konstrukčním a materiálovým provedením a ochranou proti kouři, teplu a zplodinám odpovídaly požadavkům této vyhlášky a českých technických norem.
Aktivní požární ochrana
Aktivní požární ochrana je systém aktivních prvků doplňující pasivní ochranu budovy, a které se navrhují pouze u staveb většího rozsahu s vyšší koncentrací osob. Tyto doplňující prvky detekují a samočinně nebo řízeně reagují, likvidují, případně snižují účinek vznikajícího požáru. Aktivní požární ochrana hraje zásadní roli zejména v prvotní fázi požáru: při jeho vzniku a následném rozhořívání.
Příklady aktivních prvků požární ochrany:
- Zařízení pro odvětrávání a odvod kouře: Bezpečnostní zařízení, které má za úkol odvod kouře, tepla a spalin hoření z budovy v případě požáru.
- Samočinné stabilní hasicí zařízení: Pevně zabudovaná ve stavebních konstrukcích stavby, která v případě požáru začnou samočinně hasit vzniklý požár.
- Přenosné hasicí přístroje: Určeny pro prvotní zásah proti ohni uživateli domu. Např. každý rodinný dům musí být vybaven alespoň jedním přenosným hasicím přístrojem s hasicí schopností nejméně 34A.
Legislativní rámec
Požadavky požární ochrany na stavby jsou zakotveny v zákoně o požární ochraně (zákon č. 133/1985 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a jeho prováděcích předpisech. V návaznosti na zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 186/2006 Sb., nabyla 1. července 2008 účinnosti vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb a nyní platí i její změna - vyhláška č. 268/2011 Sb.
Vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění vyhlášky č. 268/2011 Sb., stanoví technické podmínky požární ochrany pro navrhování, provádění a užívání staveb.
Další související předpisy a normy:
- Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).
- Vyhláška č. 246/2001 Sb., o požární prevenci.
- ČSN 73 0802 a ČSN 73 0804 (kmenové normy pro určení požárního rizika).
- ČSN EN 1634-1 (pro zkoušení požární odolnosti dveří, vrat a otevíravých oken).
- ČSN EN 16034 (pro vlastnosti samozavírání).
tags: #pozarni #bezpecnost #staveb #samozaviraci #uzavery