Požární bezpečnost staveb je obor, který se zabývá předcházením rizik vzniku a důsledků požáru v budovách. Jeho cílem je vytvoření podmínek pro účinnou ochranu života a zdraví občanů a majetku před požáry. Požárně bezpečnostní řešení staveb (zkráceně PBŘS) má přesah do působnosti orgánu státní správy na úseku požární ochrany, který podle ustanovení § 31 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, vykonává státní požární dozor mimo jiné posouzením stavební nebo územně plánovací dokumentace.
Legislativní rámec a oprávnění ke zpracování PBŘS
Požárně bezpečnostní řešení stavby (PBŘ) je dokument, který je nedílnou součástí projektové dokumentace stavby. Primárním úkolem tohoto dokumentu je vytvoření podmínek pro bezpečnou evakuaci osob a vytvoření podmínek pro bezpečný zásah jednotek požární ochrany. Požadavky na obsah požárně bezpečnostního řešení jsou zakotveny v § 41 vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci). Obecně lze říci, že se rozsah požárně bezpečnostního řešení odvíjí od uvažovaného stupně řízení a charakteru posuzované stavby. PBŘ musí být opatřeno autorizačním razítkem odpovědného projektanta.
S ohledem na platné a účinné znění § 40 odst. 3 a 4 zákona o požární ochraně od 1. 1. 2024 a účinných přechodných ustanovení podle části 2 změnového zákona (zákon č. 284/2021 Sb.) „běží znovu“ lhůty uvedené v přechodném ustanovení zákona č. Z výše uvedeného vyplývá, že požárně bezpečnostní řešení pro stavbu kategorie I a II je až do 31. 12. 2025 oprávněn zpracovávat autorizovaný inženýr nebo autorizovaný technik v oboru požární bezpečnost staveb a na základě § 18 písm. odst. 2 (překrývání) autorizačního zákona č. 360/1992 Sb. i autorizovaný inženýr v rozsahu jiného oboru.
To znamená, že autorizovaný inženýr, kterému byla udělena autorizace v oboru pozemní stavby je oprávněn vypracovávat celou dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí a celou projektovou dokumentaci staveb, tzn. včetně dílčích částí dokumentace, tedy včetně požárně bezpečnostního řešení. Obdobným příkladem je i oprávnění autorizovaného inženýra pro obor dopravní stavby vypracovávat celou dokumentaci a projektovou dokumentaci včetně požárně bezpečnostního řešení vztahujícího se např. Pro stavbu kategorie III a užití odlišného postupu podle § 99 zákona o požární ochraně je požárně bezpečnostní řešení oprávněn zpracovávat do 31. 12.
PBŘ může zpracovávat osoba, která je oprávněna v rozsahu svého oboru, popřípadě specializace, pro kterou jí byla udělena autorizace, vykonávat vybrané a další odborné činnosti dle zákona č. Ministerstvo vnitra - Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR (MV GŘ HZS ČR) zveřejnilo důležité informace o nabytí účinnosti právních předpisů v oblasti požární ochrany. Platí od začátku roku 2026 a dotýkají se i požárně bezpečnostního řešení staveb. Součástí je i právní výklad, který pomáhá ke sjednocení správní praxe a k poskytnutí vodítka pro posuzování požárně bezpečnostního řešení s ohledem na datum jeho zpracování, podání žádosti a účinnost jednotlivých právních předpisů.
Čtěte také: Parametry požární odolnosti
Vzdělávání v oblasti požární bezpečnosti staveb
Absolvent čtyřletého bakalářského studia specializace Požární bezpečnost staveb získá potřebné dovednosti z oboru projektování a výstavby a požární bezpečnosti staveb v takovém rozsahu, aby mohl působit jako odborně způsobilá osoba nebo technik požární ochrany podle § 11 zákona č. 133/1985 Sb. o požární ochraně, ve znění novely 225 z 1. 1. 2018. Cílem výuky je výchova odborníků v oblasti požární bezpečnosti staveb pro uplatnění ve stavební praxi a státní správě i jako základ odborných znalostí pro navazující magisterské studium. Důraz je kladen na propojení poznatků z jednotlivých oblastí navrhování i realizace staveb se znalostmi z teorie a praxe požární ochrany.
Předměty studia specializace zahrnují problematiku pozemních staveb - základy stavební fyziky a materiálového inženýrství, navrhování nosných i kompletačních konstrukcí, systémy technických zařízení budov a technologii staveb a dále speciálně zaměřené předměty požární bezpečnosti - termodynamiku, požární prevenci a represi a požární ochranu budov a dopravních staveb. V předmětech zaměřených na požární bezpečnost jsou studenti vedeni k teoretickým poznatkům o hoření, rozvoji a hašení požáru a k řešení pasivní a aktivní požární bezpečnosti a zdravotní nezávadnosti. Studenti si v odborných předmětech osvojí současné metody navrhování s využitím informačních technologií a výpočetní techniky s aktuálním softwarovým vybavením. Důraz je vždy kladen na pochopení principů a komplexní přístup ke splnění požadavků při kooperaci požárního specialisty, architekta a statika.
Učební cíle studia Požární bezpečnosti staveb
- Právní předpisy a požadavky požární ochrany; hlavní zásady požární bezpečnosti staveb.
- Požadavky z hlediska požární bezpečnosti kladené na stavby nevýrobní a výrobní, včetně specifických požadavků na stavby bytové, zdravotnické, zemědělské, skladovací, určené pro shromažďování osob a pro změny staveb.
- Schopnost sestavení požárně bezpečnostního řešení stavby - postup návrhu a posouzení nevýrobních a výrobních objektů zahrnující: metodiku stanovení požárního a ekonomického rizika; určení požadavků na stavební konstrukce; způsoby zlepšování vlastností konstrukcí a hmot; řešení únikových cest; určení požárně nebezpečného prostoru; zařízení pro protipožární zásah.
- Student zvládne cíl předmětu a to získání znalosti a orientaci v oblasti protipožárních požadavků na stavební konstrukce, řešení únikových cest a určení zařízení pro protipožární zásah.
Osnova přednášek a cvičení
Přednáška
- Zákonné a normativní zakotvení požární bezpečnosti staveb, kodex norem požární bezpečnosti.
- Základní pojmy a názvosloví. Teorie požáru, chování nejdůležitějších materiálů v ohni.
- Požadavky na zajištění požární bezpečnosti, požárně bezpečnostní řešení stavby. Technická zpráva požární ochrany.
- Požární zatížení stálé a nahodilé, požární riziko.
- Požární úseky a jejich rozměry, prostory bez požárního rizika, požární riziko.
- Stupeň požární bezpečnosti, požárně dělící konstrukce.
- Požární pásy. Požárně ochranné materiály.
- Požární odolnost stavebních materiálů a konstrukcí. Prokazování požární odolnosti stavebních hmot a konstrukcí.
- Únikové cesty - druhy a jejich použití, dimenzování, vybavení a provedení. Obsazení objektu osobami.
- Odstupy - vymezení požárně nebezpečného prostoru objektu a určení odstupové vzdálenosti.
- Zajištění protipožárního zásahu, zásobování požární vodou, technická a technologická zařízení.
- Požární bezpečnost staveb budov pro bydlení a ubytování.
- Odborná přednáška realizační firmy.
Cvičení
- Postup návrhu a posouzení PBS.
- Výkresy požární bezpečnosti staveb.
- Zásady pro rozdělení objektu na požární úseky.
- Výpočet požárního rizika.
- Určení stupně požární bezpečnosti.
- Určení požadavků na požární odolnost stavebních konstrukcí.
- Stanovení skutečné požární odolnosti stavebních konstrukcí.
- Navrhování a dimenzování únikových cest.
- Stanovení odstupových vzdáleností.
- Zásobování objektu požární vodou.
- Požadavky na technická zařízení.
- Návrh požárně-bezpečnostních zařízení, závěrečná korekce projektu.
Základní pilíře požární bezpečnosti: Pasivní a aktivní ochrana
Požární bezpečnost budov je obecně postavena na dvou základních pilířích, kterými jsou pasivní a aktivní požární ochrana.
Pasivní požární ochrana
Pasivní požární ochrana představuje konstrukční a dispoziční řešení stavby z požárního hlediska, tj. schopnost budovy jako celku vzdorovat účinkům požáru. Jedná se zejména o členění objektu do požárních úseků, použití vyhovujících výrobků, hmot a stavebních konstrukcí z hlediska jejich hořlavosti a požární odolnosti, řešení únikových cest pro osoby či evakuačních cest pro zvířata, vybavení zásahových cest pro jednotky požární ochrany, zhodnocení požárně nebezpečného prostoru apod.
Klíčové prvky pasivní požární ochrany:
- Požární úseky: Objekt je členěn do požárních úseků pro zamezení šíření požáru uvnitř budovy. Požární úseky ohraničují tzv. požárně dělící konstrukce. Rodinný dům s garáží může při dodržení předepsaných podmínek tvořit jediný požární. Pokud by se stala garáž provozovnou, například autodílnou s parametry převyšující stanovené hodnoty, bylo by nutné potom provozovnu řešit jako samostatný požární úsek. Požární riziko představuje míru rozsahu případného požáru v posuzované budově nebo její části. Pro určité požární úseky je stupeň požární odolnosti dán přímo. Stupeň požární bezpečnosti v PÚ(I. - VII.
- Požární odolnost stavebních konstrukcí: Třídu reakce na oheň a doplňkovou klasifikaci výrobků udávají výrobci v technických listech na základě malorozměrových zkoušek provedených v akreditované laboratoři. Ta vydává tzv. Požární odolnost zděných konstrukcí je ve většině případech dostačující. Požární odolnost zdiva je především ovlivněna tloušťkou stěny a typem použitých zdicích prvků (množstvím děrování). Velmi citlivé na vysoké teploty při požáru jsou konstrukce ocelové. U ocelových konstrukcí dochází vlivem vysokých teplot k zásadnímu poklesu meze kluzu, pevnosti a modulu pružnosti a ke zvyšování teplotní roztažnosti oceli - velké deformace. Ocelové konstrukce musí být vždy chráněny proti účinkům vysokých teplot za požáru, při splnění normových podmínek lze využít nátěry a nástřiky, obecně lze konstrukci obložit deskovými materiály, např. U dřevěných konstrukcí je požární odolnost řízena především rozměry prvků, ale závisí také na obsahu pryskyřice ve dřevě, vlhkosti apod.
- Ochranné materiály a technologie:
- Obetonování - Mokrá technologie, kterou je dosažena protipožární ochrana o velké objemové hmotnosti.
- Obezdění - Tradiční technologie, kterou jsou obezděny svislé konstrukční prvky. K obezdění jsou výhodnější tepelněizolační tvarovky.
- Protipožární nástřiky - Omítky speciálního složení, které se ve většině případech používají na ocelové a železobetonové konstrukce.
- Obklady deskovými materiály - U požární ochrany v podobě požárních ochranných desek hraje roli nejen výběr druhu desky, ale také systém upevnění k chráněné konstrukci.
- Únikové a zásahové cesty: Vhodný návrh únikových cest je nedílnou součástí požárně bezpečnostního řešení stavby. Při vzniku požáru je zapotřebí zajistit ochranu osob, jelikož jsou uživatelé objektu ohrožovány nejen samotným požárem, ale i zplodinami hoření. V případě hořlavého konstrukčního systému s požární výškou objektu v rozmezí 9 < h ≤ 12 metrů musí být v objektu navržena chráněná úniková cesta (CHÚC). Požární výška objektu "h" je definována jako výška od čisté podlahy 1.NP k čisté podlaze posledního užitného NP. Řešení únikových a zásahových cest je nedílnou součástí pro umožnění zasahujícím jednotkám požární ochrany účinný protipožární zásah. Minimální šířka jednopruhové komunikace jsou 3 metry a v případě RD musí končit nejvýše 50 metrů od objektu.
- Požárně nebezpečný prostor: Řešení nebezpečného prostoru a odstupových vzdáleností mezi objekty je důležité pro zabránění přenesení požáru z hořící budovy na jiné části téže budovy nebo na sousední stavby. Požárně nebezpečný prostor nemá zasahovat na sousední pozemek, může zasahovat do veřejných prostranství, komunikací apod.
- Požární uzávěry otvorů: Požární uzávěry otvorů uzavírají otvory (dveře, vrata, poklopy, revizní dvířka instalačních šachet) v požárně dělicích konstrukcích.
Rozdělení podle druhu konstrukční části je používáno pouze v ČR a na Slovensku pro konstrukce nosné a požárně dělící, a to z důvodu následné klasifikace konstrukčního systému budov (výškové omezení stavby) a přímého požadavku na konstrukční prvek.
Čtěte také: Vše o požární odolnosti OSB desek
Aktivní požární ochrana
Aktivní požární ochrana představuje schopnost požárně bezpečnostních zařízení jako celku v budově detekovat účinky požáru, v logických návaznostech ovládat ostatní požárně bezpečnostní zařízení a likvidovat (případně snižovat) účinek vznikajícího požáru, tj. v jeho počáteční fázi. Aktivní požární ochrana hraje zásadní roli zejména v prvotní fázi požáru: při jeho vzniku a následném rozhořívání. Aktivní požární ochrana je systém aktivních prvků doplňující pasivní ochranu budovy, a které se navrhují pouze u staveb většího rozsahu s vyšší koncentrací osob. Tyto doplňující prvky detekují a samočinně nebo řízeně reagují, likvidují, případně snižují účinek vznikajícího požáru.
Příklady aktivní požární ochrany:
- Elektrická požární signalizace (EPS): Zařízení pro včasnou detekci požáru.
- Stabilní hasicí zařízení (SHZ): Samočinné stabilní hasicí zařízení jsou pevně zabudovaná ve stavebních konstrukcí stavby a která v případě požáru začnou samočinně hasit vzniklý požár. Sprinklerové systémy v administrativních budovách s tradičními i netradičními sprinklery se řadí do skupiny aktivní požární ochrany, jež velmi vysoce zvyšuje úroveň požární bezpečnosti staveb.
- Zařízení pro odvody kouře a tepla (ZOKT): Zařízení pro odvětrávání a odvod kouře je bezpečnostní zařízení, které má za úkol odvod kouře, tepla a spalin hoření z budovy v případě požáru.
- Požární větrání únikových cest.
- Zařízení pro autonomní detekci a signalizaci požáru.
V rodinném domě se prvky aktivní požární ochrany obvykle nevyskytují a v případě vzniku požáru hraje tedy stěžejní funkci pasivní požární ochrana. Je zde však nutné instalovat bezpečnostní prvky, které mohou zabránit škodám na majetku či na životech lidí i zvířat. Hasicí přístroj musí být při vzniku požáru volně přístupný ke svému užití pro rychlý zásah proti ohni uživateli objektu. Pro prvotní zásah proti ohni uživateli domu jsou určeny přenosné hasicí přístroje. Jejich konečný počet v požárním úseku je určen výpočtem. Např. každý rodinný dům musí být vybaven alespoň jedním přenosným hasicím přístrojem s hasicí schopností nejméně 34A.
Aktuální témata a výzvy v požární bezpečnosti
Fotovoltaické elektrárny a požární bezpečnost
Češi investovali v posledních letech miliardy korun do domácích fotovoltaických elektráren, jejich pravidelnou údržbu ale často zanedbávají. Více než 42 % majitelů fotovoltaik přiznává, že jejich elektrárna dosud nikdy neprošla odbornou kontrolou, přestože tři čtvrtiny lidí považují pravidelný servis za důležitý. V případě zanedbání servisu přitom majitelům hrozí znatelný pokles výkonu, snížení životnosti a v krajním případě i nebezpečí požáru. Co se děje s fotovoltaickou elektrárnou při zásahu bleskem a zatížení přepětím? Na jaké detaily je třeba se zaměřit při montáži fotovoltaické elektrárny z hlediska požární bezpečnosti. Podrobné analýzy a názorné ukázky z praxe ve své přednášce prezentuje Ing. Pavel Hrzina, Ph.D., z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.
Kontaktní zateplovací systémy (ETICS) a požární požadavky
Kontaktní zateplovací systémy (ETICS) jsou v České republice požárně posuzovány zejména podle ČSN 73 0810:2016. Česká agentura pro standardizaci zadala rozborový úkol RÚ ETICS (UCEEB ČVUT v Praze a partneři) s cílem identifikovat nedostatky požárních požadavků. Řešení úkolu kombinovalo analýzu českých i zahraničních předpisů, rešerši dostupných experimentálních poznatků, hodnocení praktických aplikací ETICS a soubor velkorozměrových požárních zkoušek provedených podle pracovní verze připravované evropské metodiky. Výsledky podporují návrhy na úpravu požadavků na požární pruhy a pravidla pro zdvojené zateplení.
Dřevostavby a vyšší budovy
Dřevostavby mohou mít nově až sedm pater. Byty jsou v Česku málo, povolení trvají roky a ceny rychle rostou. Odborníci nabízejí tři cesty, jak výstavbu urychlit a zároveň pohlídat kvalitu i rozpočet: standardizovat obecní projekty, více stavět z prefabrikátů „v hale“ a využít nová pravidla pro vyšší dřevostavby a hybridy až do 22,5 metru.
Čtěte také: OSB desky a požární bezpečnost
Energetická náročnost budov a požární bezpečnost
Znížení energetické náročnosti při prevádzke budov je v súčasnosti významný aspekt zabezpečenia jednak cieľov Zelenej dohody, súčasne i dekarbonizácie životného prostredia. Z tejto filozofie vychádzajú aj požiadavky svetovej/európskej normy ISO EN 50 001, ktorá nadväzuje na legislatívny rámec definovaný v Smerniciach EÚ o energetickej efektívnosti, resp. energetickej náročnosti budov. Hlavnými nástrojmi sú energetické audity budov, prostredníctvom ktorých je možné získať transparentnejšie databázy údajov o spotrebe energie (teplo, elektrina, ...), ale aj určitý systémový pohľad na špecifikáciu energeticky úsporných opatrení.
Role Hasičského záchranného sboru ČR
Hasičský záchranný sbor České republiky (HZS ČR) vydal obsáhlou zprávu o své činnosti a konstatoval, že za uplynulý rok došlo ve všech krajích k poklesu počtu událostí. Souběžně s vydáním bilance obnovil HZS ČR dohodu se ČKAIT, jejímž cílem je posílit odbornou spolupráci při záchranných a likvidačních pracích, zejména při posuzování staveb zasažených mimořádnými událostmi. ČKAIT zároveň varoval před přijetím 13. novely stavebního zákona, která stanoví, že HZS nebude k projektové dokumentaci vydávat závazné stanovisko, ale pouze vyjádření.
tags: #požární #bezpečnost #staveb #informace