Nejzásadnější pravidla požární bezpečnosti a odstupové vzdálenosti staveb, která musíte znát!

Mnoho majitelů rodinných domů potřebuje vybudovat na pozemku doplňkovou stavbu, například pergolu pro posezení, přístřešek pro osobní automobil, zahradní domek nebo přístřešek pro uskladnění dřeva. I v případě těchto drobných staveb je nutné dodržet požadavky požární bezpečnosti staveb a stavebního zákona. Jedná se zejména o dodržení odstupových vzdáleností. Pro umístění stavby na pozemku je nutné dodržet řadu podmínek, které stanoví příslušné předpisy (zákony, vyhlášky a související normy). Patří mezi ně i požadavky na odstupové vzdálenosti.

Právní a normativní rámec požární bezpečnosti staveb

Vzájemné odstupy staveb ve smyslu ustanovení § 25 odst. 1 vyhlášky č. 501/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, i ustanovení § 144 stavebního zákona č. 283/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů, musí splňovat i požadavky požární ochrany na základě zákona č. 133/1985 Sb., ve znění předpisů pozdějších, o požární ochraně, vyhlášky č. 23/2008 Sb. a ČSN uvedených v její příloze č. 1. Stavba musí být ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) a § 11 vyhlášky č. 23/2008 Sb. umístěna a navržena tak, aby podle druhu splňovala technické podmínky požární ochrany na odstupové vzdálenosti a požárně nebezpečný prostor stanovené v ČSN (příloha č. 1 vyhlášky č. 23/2008 Sb.).

Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem technické podmínky požární ochrany pro navrhování, výstavbu nebo užívání staveb, a to za účelem omezení rozvoje a šíření ohně a kouře ve stavbě, omezení šíření požáru na sousední stavby, evakuace osob a zvířat v případě ohrožení stavby požárem nebo při požáru a umožnění účinného a bezpečného zásahu jednotek požární ochrany.

Vybrané relevantní předpisy

Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění vyhlášky č. 268/2011 Sb.
Vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci), ve znění pozdějších předpisů.
ČSN 73 0802 Požární bezpečnost staveb - Nevýrobní objekty.
ČSN 73 0804 Požární bezpečnost staveb - Výrobní objekty.
ČSN 73 0833 Požární bezpečnost staveb - Budovy pro bydlení a ubytování.

Požární bezpečnost staveb a stavební řízení

Požární bezpečnost stavby se posuzuje v rámci územního řízení (územní rozhodnutí), stavebního řízení (stavební povolení) a při kolaudaci dokončené stavby. Vyjádření hasičského záchranného sboru (HZS) je v každém z těchto řízení jedním z podkladů pro rozhodování stavebního úřadu. Podkladem pro vyjádření HZS je příslušná dokumentace, jejíž součástí je technická zpráva, popř. výkresová dokumentace požární bezpečnosti staveb, zpracovaná specialistou pro tento obor. Technická zpráva bez výkresů obvykle stačí v jednoduchých případech, jako je rodinný dům, jednotlivá či řadová garáž apod.

Územní a stavební rozhodnutí včetně společného potažmo závazné stanovisko požárně bezpečnostního řešení musí vždy - bez ohledu na včasnou námitku vlastníka sousední stavby jako účastníka řízení - obsahovat i určité skutkové zjištění o splnění požadavků požární ochrany na umístění a navržení stavby (záměru) s ohledem na odstupové vzdálenosti a požárně nebezpečný prostor.

Čtěte také: Parametry požární odolnosti

Projektant a autorizovaný inspektor

Projektant jako osoba oprávněná k projektové činnosti odpovídá za správnost, celistvost a úplnost zpracování územně plánovací dokumentace, studie a dokumentace pro vydání územního rozhodnutí, zejména za respektování požadavků z hlediska ochrany veřejných zájmů a za jejich koordinaci. Není-li projektant způsobilý některou část projektové dokumentace zpracovat sám, je povinen k jejímu zpracování přizvat osobu s oprávněním pro příslušný obor nebo specializaci (např. autorizovaného technika nebo autorizovaného inženýra v oboru požární bezpečnost staveb), která odpovídá za jí zpracovaný návrh.

Novinkou veřejného stavebního práva je zavedení institutu autorizovaného inspektora. Služeb inspektora stavebník využívá pro urychlení povolovacího řízení tím, že mu provede kontrolu dokumentace, případně pro vydání osvědčení k užívání stavby.

Požárně bezpečnostní řešení stavby

Plánujete-li stavbu rodinného domu, je třeba zajistit jeho požární bezpečnost. To má na starosti požární specialista - odborník v oboru, který zpracovává Projekt požární bezpečnosti. Na Vás jako stavebníkovi pak je, abyste se tímto projektem bezezbytku řídili. Projekt požární bezpečnosti kontroluje a upravuje stávající stav projektové dokumentace tak, aby vyhovoval všem požárně bezpečnostním pravidlům.

Obsah projektu požární bezpečnosti

V návrhu je zohledněno konstrukční řešení stavby. Jednotlivé použité konstrukce jsou popsány a rozděleny do jednotlivých kategorií podle požárního rizika. V projektu jsou vyřešeny požární úseky a detailně popsány a zanalyzovány únikové cesty. Dále zde najdeme minimální vzdálenosti domu od kraje parcely. Rozsáhlá kapitola se věnuje popisu jednotlivých dílů celého vytápěcího systému budovy ve vztahu k ochraně proti požáru. Je navrženo zařízení na protipožární zásah, což v případě rodinného domu bývá hlásič požární bezpečnosti a hasicí přístroj. Také je v dokumentaci zmapován eventuální příjezd hasičů tak, aby byl zajištěn přístup k objektu.

Požární úseky a požární riziko

Rozdělení vnitřního prostoru objektu na menší části - požární úseky - má bránit rozšíření požáru z jedné části na druhou. Objekt ovšem může tvořit i jeden požární úsek. Požární úseky jsou navzájem odděleny požárně dělicími konstrukcemi, tj. požárními stěnami a stropy, a požárními dveřmi. Na obvodu objektů jsou požární úseky ohraničeny zpravidla obvodovým a střešním pláštěm.

Čtěte také: Vše o požární odolnosti OSB desek

Základním údajem pro stanovení požadavků na stavební konstrukce a odstupové vzdálenosti je požární riziko, které vyjadřuje předpokládanou intenzitu požáru v posuzovaném požárním úseku. Charakterizuje ho vývoj teplot a celkové trvání nehašeného požáru, prakticky se zpravidla udává dobou trvání požáru nebo výpočtovým požárním zatížením. Na požární riziko mají podstatný vliv množství a výhřevnost hořlavých látek v požárním úseku, rychlost odhořívání hořlavých látek, geometrické parametry prostoru a požárně bezpečnostní opatření.

Požární odolnost stavebních konstrukcí

Požární odolnost je obecně schopnost konstrukce plnit svoji funkci po určitou dobu trvání požáru s vývojem teplot podle normové křivky. Používaná stupnice hodnot požární odolnosti je 15, 30, 45, 60, 90, 120 a 180 minut. Požární odolnost stavebních konstrukcí lze zvýšit ochrannou vrstvou (obkladem, omítkou, nástřikem), zpěňovacím nátěrem (zejména na nosné prvky dřevěné nebo ocelové) nebo skrápěním vodou.

Následující tabulka ukazuje příklady požární odolnosti běžných stavebních konstrukcí:

Konstrukce	Požární odolnost (minuty)
Oboustranně omítnutá stěna z plných cihel tl. 150 mm	180
Staticky neurčitá železobetonová stropní deska tl. 180 mm	180
Běžné stropní konstrukce (desky, panely, apod.)	45-90
Železobetonové stropní trámy a průvlaky bez speciálních úprav	cca 120
Železobetonový sloup čtvercového průřezu o straně 400 mm	120
Nechráněné ocelové prvky	nejvýše 15
Dřevěné trámy běžných průřezů	30
Dřevěné sloupy a vzpěry	15 nebo méně

Únikové cesty

Základním úkolem požární bezpečnosti staveb je zajistit, aby se v případě požáru dostaly všechny ohrožené osoby včas do bezpečí. K tomu slouží únikové cesty. Únikovou cestou je obecně každý trvale volný prostor, který umožňuje únik lidí z ohroženého objektu na volné prostranství. Dělíme je do několika kategorií:

Nechráněná úniková cesta: jakýkoli trvale volný prostor, umožňující evakuaci na volné prostranství nebo do chráněné únikové cesty.
Chráněná úniková cesta: vede zásadně samostatným požárním úsekem bez požárního zatížení a musí být důkladně odvětraná.

Šířka únikových cest závisí na typu cesty, u nechráněných cest na rychlosti odhořívání v požárním úseku a také na počtu cest (jedna nebo více), ve všech případech ovšem na počtu osob, které mají být evakuovány. Důležitým detailem je směr otvírání dveří v únikových cestách. Ty se musí otvírat zásadně ve směru úniku.

Čtěte také: OSB desky a požární bezpečnost

Odstupové vzdálenosti a požárně nebezpečný prostor

Odstupová vzdálenost mezi objekty v jistém smyslu nahrazuje požárně dělicí konstrukci. Prostor kolem posuzovaného objektu (požárního úseku), vymezený odstupovou vzdáleností se označuje jako požárně nebezpečný prostor. V něm nesmí být umístěny požárně otevřené plochy protějšího objektu (požárního úseku), ale ani např. otevřené sklady hořlavých hmot apod. Požárně nebezpečný prostor obecně nemá zasahovat přes hranici stavebního pozemku, kromě veřejného prostranství. Požárně nebezpečný prostor také nesmí zasahovat do jiných staveb a požárních úseků, pokud tyto nevykazují požární odolnost a další vlastnosti požadované normami pro požární bezpečnost staveb.

Stanovení odstupové vzdálenosti

Z pohledu požární bezpečnosti staveb je potřeba zabránit přenosu vzniklého požáru vně posuzovanou budovu a na sousední stavby. Přenos požáru se děje pomocí tzv. požárně otevřených ploch (okna, dveře, střešní plášť, obvodové stěny, …). Odstupová vzdálenost od posuzovaného objektu (požárního úseku) se měří jako kolmá vzdálenost od požárně otevřené plochy (roviny) tohoto objektu (požárního úseku) k hranici požárně nebezpečného prostoru, kde končí nebezpečí přenesení požáru sáláním tepla nebo padajícími částmi hořícího objektu (ČSN 73 0802). Odstupové vzdálenosti jsou obvykle stanoveny specialistou v projektové dokumentaci.

Při určení odstupové vzdálenosti od vlivu sálání se předpokládá, že uvnitř objektu (požárního úseku) již panuje fáze plně rozvinutého požáru, který se může rozšířit přes požárně otevřené plochy obvodového pláště mimo budovu (požární úsek). Rozhodujícími faktory pro určení odstupové vzdálenosti od vlivu sálání jsou velikosti požárně otevřených ploch a hustota tepelného toku v posuzovaném požárním úseku. U nevýrobních objektů je požární riziko požárního úseku stanoveno výpočtovým požárním zatížením pv [kg.m^-2].

Požárně otevřené a částečně požárně otevřené plochy

Zcela požárně otevřená plocha: Taková část obvodové stěny, která nemá zjištěnu požární odolnost, nebo je její požární odolnost hodnocena celistvostí nižší než 15 minut. Patří sem také otvory v obvodové stěně bez výplně nebo s výplní, která nesnižuje hustotu tepelného toku. Reprezentanty jsou klasická okna a dveře, nebo konstrukce druhu DP3.
Částečně požárně otevřená plocha: Nastává u obvodových stěn druhu DP1 a DP2 vykazujících požadovanou požární odolnost, které mají vnější povrchovou úpravu z hořlavých stavebních výrobků třídy reakce na oheň B až D.

Střešní plášť se obecně považuje za požárně otevřenou plochu, existují však výjimky.

Odstupy pro rodinné domy a doplňkové stavby

Stavební zákon definuje, jaké stavby nevyžadují rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas. Ve vazbě na pozemky rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci se jedná o skleník do 40 m² zastavěné plochy a do 5 m výšky bez podsklepení, stavbu do 25 m² zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepenou nejvýše do hloubky 3 m, dále bazén do 40 m² zastavěné plochy a jeho související technické zařízení.

Přístřešky a garáže pro osobní automobily (motocykly) mohou být podle vyhlášky o technických podmínkách požární ochrany staveb součástí požárního úseku rodinného domu, jen pokud celková půdorysná plocha celého domu nepřesáhne 600 m². Je-li plocha větší, musí garáž nebo přístřešek tvořit samostatný požární úsek. Má-li stěnové konstrukce ve větším rozsahu než 50 % obvodu, jedná se o garáž, a konstrukce musí vykazovat požární odolnost. Je-li přístřešek pro osobní automobil postaven z nehořlavých materiálů (výrobky třídy reakce na oheň A1 nebo A2), z hlediska požární bezpečnosti stavby se dále neposuzuje a požárně nebezpečný prostor se nestanovuje.

U pergol, dřevníků, dílen apod. je situace složitější a je nutné vždy, pokud se jedná o přístavbu k rodinnému domu, vyhodnocení osobou oprávněnou ke zpracování požárně bezpečnostního řešení. Přístavba musí splnit stejné požadavky jako rodinný dům, tzn. minimální požární odolnost konstrukce 15 minut.

Pokud se investor rozhodne postavit na svém pozemku dílnu, která bude mít pouze lehkou kovovou konstrukci a stěny např. z trapézového plechu (tzn. stavba bude bez požární odolnosti), bude taková stavba vytvářet požárně nebezpečný prostor o vzdálenosti cca 5 m a více v každém směru. Proto je nutné vhodně volit jeho umístění, resp. zvolit stavební materiály s odpovídající doložitelnou požární odolností tak, aby případný požár neohrozil sousední stavby.

Odstupy staveb dle vyhlášky č. 501/2006 Sb.

Vzájemné odstupy staveb musí splňovat požadavky urbanistické, architektonické, životního prostředí, hygienické, veterinární, ochrany povrchových a podzemních vod, státní památkové péče, požární ochrany, bezpečnosti, civilní ochrany, prevence závažných havárií, požadavky na denní osvětlení a oslunění a na zachování kvality prostředí.

Je-li mezi rodinnými domy volný prostor, vzdálenost mezi nimi nesmí být menší než 7 m a jejich vzdálenost od společných hranic pozemků nesmí být menší než 2 m.
Jsou-li v některé z protilehlých stěn sousedících staveb pro bydlení okna obytných místností, musí být odstup staveb roven alespoň výšce vyšší z protilehlých stěn, s výjimkou vzájemných odstupů staveb rodinných domů.
S ohledem na charakter zástavby je možno umístit až na hranici pozemku rodinný dům, garáž a další stavby a zařízení související s užíváním rodinného domu.

Pražské stavební předpisy (PSP)

Na území hlavního města Prahy jsou pravidla (nejen) pro odstupové vzdálenosti staveb upravena odlišně od vyhlášky, a to nařízením, kterým se stanovují obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby v hlavním městě Praze (tzv. Pražské stavební předpisy - PSP).

Stavba musí být umístěna tak, aby měla dostatečný odstup od oken obytných místností stávajících okolních budov.
Nestanoví-li územní nebo regulační plán jinak, musí být odstup stavby od hranice sousedního pozemku minimálně 3 m.
Minimální odstup od hranice pozemku může překročit střecha maximálně o 0,5 m, dodatečné zateplení budovy maximálně o 0,3 m a podzemní část stavby až k hranici pozemku.
Je-li stavba umístěna na hranici pozemku, nesmí být ve stěně umisťované stavby orientované k sousednímu pozemku žádné stavební otvory a musí být zabráněno stékání vody a pádu sněhu na sousední pozemek.

Zajištění protipožárního zásahu

K úspěšnému zásahu je potřeba umožnit příjezd zásahových vozidel k objektu a ke zdroji vody pro hašení. Požárně technická opatření mohou urychlit zjištění požáru a tím i příjezd zásahové jednotky, popř. přispět k samotnému hašení nebo usnadnit zásah hasičů např. odvedením kouře mimo objekt.

Přístup pro zásahové jednotky a zásobování vodou

Pro příjezd zásahových vozidel stačí i jednopruhová komunikace široká 3 m, která vede k nástupní ploše nebo do vzdálenosti nejvýše 20 m od vstupů do objektu, kterými se předpokládá vedení zásahu. Pokud je součástí příjezdové cesty průjezd, musí být alespoň 3,5 m široký a 4,1 m vysoký. Kromě přístupu k obvodu objektu je zpravidla třeba zajistit i přístup na jeho střechu, a to buď vnitřkem nebo požárními žebříky na obvodu.

Profesionální hasiči odebírají vodu z vnějších hydrantů na vodovodní síti. U rodinných domů stačí hydrant na potrubí DN 80 mm, vzdálený až 200 m od domu. Nejjednodušší amatérský zásah umožňují přenosné hasicí přístroje, rozmístěné po objektu pokud možno rovnoměrně a také viditelně. Jako univerzální se nejlépe osvědčují přístroje práškové.

Požárně technická zařízení

K urychlení, usnadnění a zčásti i nahrazení protipožárního zásahu slouží tzv. požárně technická opatření, která vesměs fungují samočinně (automaticky) v reakci na kouř nebo zvýšení vnitřní teploty nad stanovenou hranici nebo o určený rozdíl teplot. Jde především o elektrickou požární signalizaci, samočinné hasicí zařízení a zařízení pro odvod kouře a tepla.

Specifické požadavky na různé typy staveb (dle vyhlášky č. 23/2008 Sb.)

Vyhláška č. 23/2008 Sb. detailně stanovuje technické podmínky požární ochrany pro navrhování, provádění a užívání různých typů staveb. Níže jsou uvedeny některé z klíčových požadavků pro vybrané druhy staveb.

Rodinné domy a stavby pro rodinnou rekreaci

Při navrhování rodinného domu a stavby pro rodinnou rekreaci se postupuje podle české technické normy.
Rodinný dům musí být vybaven zařízením autonomní detekce a signalizace. U rodinného domu s více byty musí být tímto zařízením vybaven každý byt.
Zařízení autonomní detekce a signalizace musí být umístěno v části vedoucí k východu z bytu, a jedná-li se o byt s podlahovou plochou větší než 150 m², mezonetový nebo vícepodlažní byt, musí být v jiné vhodné části bytu umístěno další zařízení autonomní detekce a signalizace.

Garáže

Při navrhování stavby garáže se postupuje podle české technické normy.
Garáž, která slouží i pro parkování vozidel s pohonem na plynná paliva, musí být vybavena detektory úniku plynu a účinným větráním.
Jednotlivá místa určená v garáži pro stání motorových vozidel sloužících pro přepravu hořlavých kapalin a hořlavých plynů musí být oddělena požárně dělicí konstrukcí s požární odolností nejméně 30 minut.

Ostatní vybrané stavby

Bytové domy: Každý byt musí být vybaven zařízením autonomní detekce a signalizace, umístěným v části bytu vedoucí směrem do únikové cesty.
Ubytovací zařízení: Úniková cesta musí být vybavena nouzovým osvětlením. Schodiště ve stavbách pro ubytování s třemi a více nadzemními podlažími nebo s třemi a více podzemními podlažími musí být označeno u vstupu do každého podlaží.
Zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče: Schodiště ve stavbě s třemi a více nadzemními podlažími nebo se dvěma a více podzemními podlažími musí být označeno u vstupu do každého podlaží.
Stavby se shromažďovacím prostorem: Na povrchovou stavební úpravu stěny, stropu a podhledu vnitřního shromažďovacího prostoru musí být použity stavební výrobky třídy reakce na oheň nejméně B-s1-d0. Nosná konstrukce střechy nad shromažďovacím prostorem a nosná konstrukce zajišťující stabilitu stavby musí být navržena s požární odolností odpovídající dvojnásobné hodnotě předpokládané doby evakuace osob, nejméně však 15 minut.
Zemědělské stavby: V konstrukci podhledu, stropu nebo střešní konstrukci prostoru stáje musí být navrženy výrobky třídy reakce na oheň nejméně D-s2-d0.
Stavby pro výrobu nebo skladování: Na stavbě skladu pyrotechnických výrobků musí být u vstupu a na jiných vhodných místech umístěno bezpečnostní značení "Zákaz kouření v okruhu 15 m", "Zákaz vstupu s otevřeným plamenem" a "Zákaz skladování hořlavých a hoření podporujících látek".

tags: #požární #bezpečnost #odstup #staveb #průvodce

Požární bezpečnost a odstupové vzdálenosti staveb: Komplexní průvodce