Požární bezpečnost staveb je klíčová pro ochranu životů, zdraví a majetku. V České republice se jí věnuje celá řada právních a technických předpisů, které musí být dodržovány při projektování, provádění i užívání staveb. Zvláštní pozornost je věnována shromažďovacím prostorům, kde se vyskytuje vysoký počet osob.
Definice a klasifikace shromažďovacích prostorů
Shromažďovací prostor je určený pro shromáždění osob, ve kterém počet a hustota osob překračují mezní normové hodnoty. Za shromažďovací prostory se nepovažují samotné únikové cesty a prostory, kde jsou osoby dočasně soustředěny při probíhající evakuaci osob, jakož i veřejná prostranství (ulice, náměstí, parky apod.).
Počty osob se stanovují podle ČSN 73 0818 Požární bezpečnost staveb - Obsazení objektů osobami. Mezní hodnota nejnižšího počtu osob, od které se příslušný prostor klasifikuje jako shromažďovací, se označuje jako SP.
Shromažďovací prostory se dělí na:
- Vnitřní shromažďovací prostor je prostor (místnost, hala, atd.) vymezený po obvodě a shora stavebními konstrukcemi.
- Venkovní shromažďovací prostor je prostor neuzavřený po obvodě nebo shora, avšak vytvořený nebo vymezený stavebními konstrukcemi (tribunou, ohradní stěnou, oplocením, přenosnými zábranami apod.), popř. okolním terénem nebo přírodním prostředím (např. svah, vodní plocha); za venkovní shromažďovací prostor se považuje také shromažďovací prostor v uzavřeném nebo polouzavřeném volném prostranství (dvoře apod.), ohraničený na nejméně 50 % délky svého obvodu trvalou nebo dočasnou stavbou; rovněž prostory, které jsou běžně z horní části otevřené a jen v případě deště apod.
Vícepodlažní SP v podzemních podlažích se při zařazování do kategorie VP posuzují podle nejníže umístěné podlahy, na které se vyskytuje více než 15 % z celkového počtu osob ve SP.
Čtěte také: Parametry požární odolnosti
Pro ilustraci klasifikace vnitřních shromažďovacích prostorů podle výškových pásem lze uvést následující kategorii:
| Kategorie | Popis |
|---|---|
| VP1 | Prostory v 1. podzemním a v nadzemních podlažích do výšky 9m. |
| VP2 | Prostory ve 2. podzemním podlaží a v nadzemních podlažích výšky nad 9m do 30m. |
| VP3 | Prostory ve 3. podzemním podlaží a vyšší. |
Právní a technické předpisy
Zajištění požární bezpečnosti staveb je komplexní záležitostí, která se opírá o řadu právních předpisů a českých technických norem (ČSN). Mezi klíčové předpisy patří:
Zákony
- Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon): Tento zákon je základním kamenem stavebního práva v ČR a nabyl účinnosti 1. 1. 2007. Stanovuje obecné požadavky na výstavbu a procesy územního a stavebního řízení.
- Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů: Tento zákon je klíčový pro oblast požární ochrany a stanovuje základní povinnosti v této oblasti. V návaznosti na něj nabyla 1. července 2008 účinnosti vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb.
- Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů: Tento zákon upravuje oblast technických norem, jejich tvorbu a vydávání.
Vyhlášky
- Vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění vyhlášky č. 268/2011 Sb.: Tato vyhláška stanoví technické podmínky požární ochrany pro navrhování, provádění a užívání staveb a je prováděcím předpisem k zákonu o požární ochraně.
- Vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci), ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb.: Tato vyhláška upravuje podmínky požární bezpečnosti a výkon státního požárního dozoru.
- Vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb: Tato vyhláška specifikuje požadavky na dokumentaci staveb, včetně požárně bezpečnostního řešení.
- Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby: Tato vyhláška stanoví obecné technické požadavky na stavby.
České technické normy (ČSN)
Od 1. 1. 2000 jsou všechny české technické normy (ČSN) platné, avšak obecně nezávazné, pokud na ně výslovně neodkazuje právní předpis.
- ČSN 73 0802: Kmenová norma pro nevýrobní objekty.
- ČSN 73 0804: Kmenová norma pro výrobní objekty.
- ČSN 73 0810: Zajišťuje potřebnou vazbu mezi evropskými normami a ostatními normami požárního kodexu.
- ČSN 73 0818 Požární bezpečnost staveb - Obsazení objektů osobami: Stanoví počty osob v objektech.
- ČSN 73 0821 ed. 2 Požární bezpečnost staveb - Shromažďovací prostory: Tato norma stanoví specifické požadavky požární bezpečnosti na shromažďovací prostory, popř. na objekty, v nichž jsou tyto prostory umístěny, v návaznosti na ČSN 73 0802. Pro tyto prostory a objekty platí všechna ustanovení ČSN 73 0802, pokud nejsou v této normě nahrazena odchylnými ustanoveními. Norma platí pro projektování požární bezpečnosti nových shromažďovacích prostorů, pro projektování stavebních změn stávajících shromažďovacích prostorů a pro projektování změn staveb, jimiž se upravují prostory jiného účelu na shromažďovací prostory. Norma neplatí pro podzemní prostory metra a pro úkryty ke kolektivní ochraně obyvatelstva, pokud kromě své hlavní provozní funkce nejsou současně navrženy pro využití ke shromažďovacím účelům.
- ČSN 73 0834: Tato norma platí pro projektování změn staveb souběžně s ČSN 73 0821 ed. 2.
Požadavky na požární bezpečnost shromažďovacích prostorů
Při navrhování stavby se shromažďovacím prostorem se postupuje podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 části 1 bodu 13 vyhlášky č. 23/2008 Sb.
Základní požadavky na stavby
Základní požadavky na stavby a stavební výrobky vyjadřující obecný zájem jsou v ČR zapracovány do stavebního zákona (§ 156 odst. 1). Každá stavba v České republice musí být provedena v souladu s veřejným zájmem, zejména s územně plánovací dokumentací, cíli a záměry územního plánování, obecnými technickými požadavky na výstavbu, technickými požadavky na stavby a zájmy chráněnými zvláštními předpisy.
Čtěte také: Vše o požární odolnosti OSB desek
Klíčové požadavky na požární bezpečnost staveb zahrnují:
- Zaručit po určitou dobu únosnost a stabilitu nosných a celistvost a izolaci požárně dělicích konstrukcí.
- Zajistit bezpečný únik osob, popř. evakuaci zvířat a majetku. Tomuto požadavku je třeba přizpůsobit dispoziční řešení především vhodným návrhem komunikací v budově.
- Zamezit šíření požáru uvnitř budovy. Opatření spočívají v dělení budovy na menší celky - požární úseky, popř. v jejich vybavování aktivními zařízeními požární ochrany.
- Zabránit přenesení požáru z hořící budovy na sousední (protilehlou nebo přilehlou) budovu vkládáním dostatečných odstupů. Zohlednění požadavku se odráží v urbanistickém řešení.
- Umožnit zasahujícím jednotkám požární ochrany účinný protipožární zásah.
Požárně bezpečnostní řešení stavby (PBŘ)
Splnění těchto základních priorit prokazuje projekt, tzv. požárně bezpečnostní řešení (PBŘ) stavby, které je nedílnou součástí všech stupňů projektové dokumentace stavby. Nesprávně, avšak často, se tento typ dokumentace označuje jako požární zpráva. PBŘ stavby je (dle Vyhlášky 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb) komplexní dokument, který obsahuje textovou a výkresovou část. I v ostatních typech projektové dokumentace (pro vydání rozhodnutí o změně využití území, pro vydání rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území, pro skutečné provedení stavby, event. pro vydání kolaudačního souhlasu) je nutné tuto problematiku řádně specifikovat.
HZS ČR vykonává státní požární dozor pouze pro zákonem stanovený typ stavební dokumentace (Zákon 133/1985 Sb., o požární ochraně, § 31 a § 31a). Textová část PBŘ stavby musí obsahovat:
- popis objektu - popis urbanistický, dispoziční a konstrukční;
- specifikace základních požárně technických údajů stavby (např. stanovení požárního rizika).
Výkresová část PBŘ doplňuje část textovou o zákres důležitých požárních souvislostí do půdorysů podlaží a situace, event. do řezu objektem. Do půdorysů jednotlivých podlaží se výrazně zakreslují (obvykle tučně či tučně červeně) důležité souvislosti jako hranice a popis požárních úseků, požadavky na požární odolnost konstrukcí, požárně bezpečnostních zařízení, vyznačení směru úniku apod. Situace pak slouží především k zákresu výsledného požárně nebezpečného prostoru budovy a rovněž k posouzení širších souvislostí.
Specifické požadavky na shromažďovací prostory
- Na povrchovou stavební úpravu stěny, stropu a podhledu vnitřního shromažďovacího prostoru musí být použity stavební výrobky třídy reakce na oheň nejméně B-s1-d0, které splňují požadavek na šíření plamene podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 části 11 bodu 2. V konstrukci střechy, stropu a podhledu lze použít za podmínek uvedených v odstavci 1 pouze stavební výrobky, které při požáru neodkapávají ani neodpadávají, podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 části 11 bodu 1.
- Ve stavbě s vnitřním shromažďovacím prostorem musí být v prostorech určených pro shromažďování osob prokázáno zkouškou provedenou podle českých technických norem uvedených v příloze č. 1 části 1 bodu 4 a části 15.
- Ze stavby s vnitřním shromažďovacím prostorem musí být vždy navržena nejméně jedna úniková cesta, která svým provedením odpovídá možnosti evakuace osob podle zvláštního právního předpisu.
- Schodiště ve stavbě s vnitřním shromažďovacím prostorem musí být označeno u vstupu do každého podlaží.
- Nosná konstrukce střechy nad shromažďovacím prostorem a nosná konstrukce zajišťující stabilitu stavby musí být navržena s požární odolností odpovídající dvojnásobné hodnotě předpokládané doby evakuace osob, nejméně však 15 minut.
Únikové cesty a evakuace
Únikové cesty určené pro evakuaci osob musí být navrženy tak, aby svým typem, počtem, polohou, kapacitou, dobou použitelnosti, technickým vybavením, konstrukčním a materiálovým provedením a ochranou proti kouři, teplu a zplodinám odpovídaly požadavkům této vyhlášky a českých technických norem uvedených v příloze č. 1 části 1. Otevíratelnost a průchodnost dveří, které se nacházejí na únikové cestě, musí odpovídat českým technickým normám uvedeným v příloze č. 1 části 1. Úniková cesta musí být vybavena bezpečnostními značkami, tabulkami a texty s bezpečnostním sdělením (dále jen „bezpečnostní značení“) za účelem a v rozsahu nezbytném pro usnadnění evakuace osob. K zajištění plynulé evakuace osob musí být stavba vybavena technickým zařízením k řízení evakuace osob podle českých technických norem uvedených v příloze č. 1 části 1 bodu 6.
Čtěte také: OSB desky a požární bezpečnost
Požární odolnost a reakce na oheň
- Požární odolnost stavební konstrukce a požárního uzávěru požárního úseku musí být s přihlédnutím k druhu konstrukce a stavby navržena postupem podle českých technických norem uvedených v příloze č. 1 části 1.
- Požárně dělicí a nosná stavební konstrukce u stavby se 3 a více nadzemními podlažími musí být navržena s požární odolností nejméně 30 minut, nestanoví-li české technické normy uvedené v odstavci 1 požární odolnost vyšší.
- Reakce stavební konstrukce včetně stavebního výrobku určeného k zabudování do stavby na oheň (dále jen „reakce na oheň“) musí být klasifikována do tříd A až F včetně přiřazených indexů podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 části 10.
Požárně bezpečnostní zařízení
Stavba se vybaví požárně bezpečnostním zařízením v souladu s českými technickými normami uvedenými v příloze č. 1. Jedná se o zařízení elektrické požární signalizace, samočinné hasicí zařízení a zařízení pro odvod kouře a tepla. Tato zařízení tvoří tzv. aktivní požární ochranu, která doplňuje pasivní požární ochranu (situační umístění, dispoziční řešení a stavební konstrukce).
Státní požární dozor a role autorizovaných inspektorů
Hasičský záchranný sbor České republiky (HZS ČR) každoročně zpracovává a zveřejňuje tzv. statistické ročenky. Požární prevence je v ČR z celosvětového hlediska na velmi vysoké úrovni. Cílem jednotlivých činností je především zajištění odpovídající míry požární bezpečnosti občanů. Např. při posuzování stavební dokumentace, zejména pak dílčí části požárně bezpečnostní řešení, se jedná o dohled nad správným vyprojektováním stavby tak, aby splňovala stanovená legislativní kritéria na požární bezpečnost.
Novinkou veřejného stavebního práva je zavedení institutu autorizovaného inspektora (zabývá se jím § 143-151 stavebního zákona). Institut autorizovaných inspektorů je zařazen na základě poznatků členských zemí EU. Označení inspektor vyjadřuje jeho funkci - kontrolovat přípravu podkladů ke stavebnímu povolení. Autorizovaný inspektor v žádném případě nenahrazuje kompetence správního orgánu, nemá vůbec žádné rozhodovací pravomoci a nemůže současně vykonávat tuto funkci u stavby, pro niž zpracoval projektovou dokumentaci. Služeb inspektora stavebník využívá pro urychlení povolovacího řízení tím, že mu provede kontrolu dokumentace, případně pro vydání osvědčení k užívání stavby.
Vybrané činnosti ve výstavbě, jejichž výsledek ovlivňuje ochranu veřejných zájmů ve výstavbě, mohou vykonávat pouze fyzické osoby, které získaly oprávnění k výkonu těchto činností podle zvláštního předpisu - zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů.
Projektant jako osoba oprávněná k projektové činnosti odpovídá za správnost, celistvost a úplnost zpracování územně plánovací dokumentace, studie a dokumentace pro vydání územního rozhodnutí, zejména za respektování požadavků z hlediska ochrany veřejných zájmů a za jejich koordinaci. Není-li projektant způsobilý některou část projektové dokumentace zpracovat sám, je povinen k jejímu zpracování přizvat osobu s oprávněním pro příslušný obor nebo specializaci, (např. autorizovaného technika nebo autorizovaného inženýra v oboru požární bezpečnost staveb), která odpovídá za jí zpracovaný návrh.
Dle nového § 99 zákona o požární ochraně je autorizovaný inženýr nebo technik s udělenou autorizací v oboru požární bezpečnost staveb při realizaci technických podmínek požární ochrany stavby oprávněn použít postup odlišný od postupu noremního. Odlišným (inženýrským) postupem však musí dosáhnout alespoň stejného výsledku, kterého by dosáhl při postupu podle prováděcího právního předpisu (vyhláška č. 23/2008 Sb., ve znění pozdějších předpisů).
Změny staveb a užívání
Dokončenou stavbu, popřípadě část stavby schopnou samostatného užívání, uvedenou v § 103 odst. 1 písm. e) bodech 4 až 8, nebo stavbu, u které postačí ohlášení stavebnímu úřadu podle § 104 odst. 1 písm. a) až k) stavebního zákona, lze užívat pouze na základě kolaudačního souhlasu, nebo kolaudačního rozhodnutí.
Pokud změna stavby spočívá v nepodstatných odchylkách od ověřené dokumentace nebo ověřené projektové dokumentace, kdy se nemění půdorysný ani výškový rozsah stavby, nezasahuje se do nosných konstrukcí stavby, nemění se vzhled stavby ani způsob užívání stavby, změna nevyžaduje posouzení vlivů na životní prostředí, její provedení nemůže negativně ovlivnit požární bezpečnost stavby a nejde o změnu stavby, která je kulturní památkou, může stavební úřad stavebníkovi na základě žádosti obsahující popis navrhovaných nepodstatných odchylek sdělit, že změnu projedná při vydání kolaudačního souhlasu nebo kolaudačního rozhodnutí. Může tak učinit, jen pokud se změna nedotýká práv ostatních účastníků stavebního řízení, podmínek územního rozhodnutí, veřejných zájmů chráněných zvláštními právními předpisy nebo v případě, kdy příslušný dotčený orgán písemně se změnou souhlasí.
Vlastník stavby je povinen uchovávat po celou dobu trvání stavby ověřenou dokumentaci odpovídající jejímu skutečnému provedení podle vydaných povolení. V případech, kdy dokumentace stavby nebyla vůbec pořízena, nedochovala se nebo není v náležitém stavu, je vlastník stavby povinen pořídit dokumentaci skutečného provedení stavby.
tags: #požární #bezpečnost #staveb #shromažďovací #prostory #předpisy