Zajištění požární bezpečnosti staveb je v České republice klíčové a podléhá přísným právním a technickým předpisům. Tyto požadavky jsou průběžně aktualizovány s cílem maximalizovat ochranu životů, zdraví osob, zvířat a majetku. Každá stavba v České republice musí být provedena v souladu s veřejným zájmem, zejména s územně plánovací dokumentací, cíli a záměry územního plánování, obecnými technickými požadavky na výstavbu, technickými požadavky na stavby a zájmy chráněnými zvláštními předpisy.
Legislativní rámec požární bezpečnosti staveb
V posledních letech došlo k několika změnám právních předpisů, které ovlivňují řešení a zajišťování požární bezpečnosti staveb. Jedná se hlavně o rozsáhlou novelizaci zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.
Základní právní předpisy:
- Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).
- Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.
- Zákon č. 186/2006 Sb., o změně některých zákonů souvisejících s přijetím stavebního zákona a zákona o vyvlastnění (tzv. změnový zákon).
Související vyhlášky:
- Vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění vyhlášky č. 268/2011 Sb. Tato vyhláška stanoví technické podmínky požární ochrany pro navrhování, provádění a užívání staveb.
- Vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci), ve znění vyhlášky č. 268/2011 Sb.
- Vyhláška č. 460/2021 Sb., o kategorizaci staveb z hlediska požární bezpečnosti a ochrany obyvatelstva, která nabyla účinnosti 11. prosince 2021 a stanovuje kritéria a charakteristiku kategorie stavby z hlediska požární bezpečnosti a ochrany obyvatelstva pro zařazení stavby do této kategorie.
- Další vyhlášky související se stavebním zákonem, jako např. vyhláška č. 498/2006 Sb., o autorizovaných inspektorech, vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, vyhláška č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby a vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb.
České technické normy (ČSN)
Požadavky požární ochrany na stavby jsou stanoveny národními normami řady ČSN 73 08.. Projektové normy se uzpůsobují kritériím a klasifikaci výsledků zkoušek podle ČSN EN. Kmenové normy jsou ČSN 73 0802 a ČSN 73 0804.
Při navrhování stavby musí být vymezeny požární úseky a určena pravděpodobná intenzita případného požáru v těchto požárních úsecích nebo jejich částech (dále jen „požární riziko“).
Požárně bezpečnostní řešení (PBŘ)
Pro stavbu v kategorii I, II a III se zpracovává požárně bezpečnostní řešení. PBŘS je nedílnou součástí projektové dokumentace stavby a vždy obsahuje textovou část a výkresovou část. Cílem je zaručit po určitou dobu únosnost a stabilitu nosných a celistvost a izolaci požárně dělicích konstrukcí; zajistit bezpečný únik osob, popř. evakuaci zvířat a majetku; zamezit šíření požáru uvnitř budovy a zabránit přenesení požáru z hořící budovy na sousední (protilehlou nebo přilehlou) budovu vkládáním dostatečných odstupů. Dále umožnit zasahujícím jednotkám požární ochrany účinný protipožární zásah.
Čtěte také: Jak vybrat pracovní desku pro indukční varnou desku
Osoba, která je autorizovaná pro obor požární bezpečnost staveb, je oprávněna po dobu 5 let od nabytí účinnosti zákona č. 460/2021 Sb. zpracovávat požárně bezpečnostní řešení. Osoba, která je oprávněna ke zpracování požárně bezpečnostního řešení podle dosavadní právní úpravy, je oprávněna po dobu 2 let od nabytí účinnosti zákona č. 460/2021 Sb. zpracovávat požárně bezpečnostní řešení.
Kategorizace staveb z hlediska požární bezpečnosti
K problematice kategorizace staveb již byla vydána vyhláška č. 460/2021 Sb., o kategorizaci staveb z hlediska požární bezpečnosti a ochrany obyvatelstva, která stanovuje kritéria a charakteristiku kategorie stavby z hlediska požární bezpečnosti a ochrany obyvatelstva pro zařazení stavby do této kategorie. Kategorie jsou 4 a mají označení 0 - 3.
Pro ilustraci uvádíme příklady zařazení do kategorií:
| Kategorie | Příklady staveb |
|---|---|
| 0 | Vodní dílo, stožár, anténa, zeď, oplocení, samostatně stojící skleník, parkoviště s výjimkou budovy, mycí rampa, vodovodní, kanalizační a energetická přípojka a přípojka elektronických komunikací. |
| I | Zařazena je např. stavba, která splňuje požadavky na jednoduchou stavbu podle stavebního zákona a zároveň není zařazena do kategorie 0. |
Konkrétní výčet kategorií je uveden v § 6 - § 9 vyhlášky č. 460/2021 Sb.
U staveb kategorie 0 a I se státní požární dozor vykonává v rozsahu podle zákona č. 133/1985 Sb., § 31 odst. 1 písm. e).
Čtěte také: Akustické normy pro budovy
Pilíře požární bezpečnosti staveb: Pasivní a aktivní ochrana
Požární bezpečnost budov obecně je postavena na dvou základních pilířích, kterými jsou pasivní a aktivní požární ochrana.
Pasivní požární ochrana
Pasivní požární ochrana představuje konstrukční a dispoziční řešení stavby z požárního hlediska, tj. schopnost budovy jako celku vzdorovat účinkům požáru. Jedná se zejména o:
- Členění objektu do požárních úseků: Opatření spočívají v dělení budovy na menší celky - požární úseky. Požární úseky ohraničují tzv. požárně dělicí konstrukce. Rodinný dům s garáží může při dodržení předepsaných podmínek tvořit jediný požární úsek. Pokud by se stala garáž provozovnou, například autodílnou s parametry převyšující stanovené hodnoty, bylo by nutné potom provozovnu řešit jako samostatný požární úsek.
- Použití vyhovujících výrobků, hmot a stavebních konstrukcí: Z hlediska jejich hořlavosti a požární odolnosti.
- Požární odolnost stavebních konstrukcí: Musí být s přihlédnutím k druhu konstrukce a stavby navržena postupem podle českých technických norem. Požárně dělicí a nosná stavební konstrukce u stavby se 3 a více nadzemními podlažími musí být navržena s požární odolností nejméně 30 minut, nestanoví-li české technické normy požární odolnost vyšší. Požární odolnost zděných konstrukcí je ve většině případech dostačující a je ovlivněna tloušťkou stěny a typem použitých zdicích prvků. Ocelové konstrukce musí být vždy chráněny proti účinkům vysokých teplot za požáru, např. nátěry, nástřiky, obklady deskovými materiály nebo obetonováním. U dřevěných konstrukcí je požární odolnost řízena především rozměry prvků, ale závisí také na obsahu pryskyřice ve dřevě, vlhkosti apod.
- Reakce na oheň stavebních konstrukcí a výrobků: Musí být klasifikována do tříd A až F včetně přiřazených indexů podle české technické normy. Třídu reakce na oheň a doplňkovou klasifikaci výrobků udávají výrobci v technických listech na základě malorozměrových zkoušek.
- Střešní plášť: Musí být klasifikován podle české technické normy. Střešní plášť, který se nachází v požárně nebezpečném prostoru, musí být navržen s klasifikací BROOF (t3).
- Komíny a kouřovody: Konstrukce komínu, kouřovodu nebo jejich část musí být navržena ze stavebních výrobků třídy reakce na oheň nejméně A2. Vzdálenost stavební konstrukce z výrobků třídy reakce na oheň B až F od vnějšího povrchu pláště komína a kouřovodu musí být stanovena zkouškou.
- Řešení únikových cest pro osoby či evakuačních cest pro zvířata: Únikové cesty určené pro evakuaci osob musí být navrženy tak, aby svým typem, počtem, polohou, kapacitou, dobou použitelnosti, technickým vybavením, konstrukčním a materiálovým provedením a ochranou proti kouři, teplu a zplodinám odpovídaly požadavkům vyhlášky a českých technických norem. Otevíratelnost a průchodnost dveří, které se nacházejí na únikové cestě, musí odpovídat českým technickým normám. V případě hořlavého konstrukčního systému s požární výškou objektu v rozmezí 9 < h ≤ 12 metrů musí být v objektu navržena chráněná úniková cesta (CHÚC).
- Vybavení zásahových cest pro jednotky požární ochrany: Řešení únikových a zásahových cest je nedílnou součástí pro umožnění zasahujícím jednotkám požární ochrany účinný protipožární zásah. Minimální šířka jednopruhové komunikace jsou 3 metry a v případě RD musí končit nejvýše 50 metrů od objektu.
- Zhodnocení požárně nebezpečného prostoru a odstupových vzdáleností: U požárních úseků stavby musí být vymezen požárně nebezpečný prostor a stanovena odstupová vzdálenost podle českých technických norem. Požárně nebezpečný prostor nemá zasahovat na sousední pozemek, může zasahovat do veřejných prostranství, komunikací apod.
Aktivní požární ochrana
Aktivní požární ochrana představuje schopnost požárně bezpečnostních zařízení jako celku v budově detekovat účinky požáru, v logických návaznostech ovládat ostatní požárně bezpečnostní zařízení a likvidovat (případně snižovat) účinek vznikajícího požáru, tj. v jeho počáteční fázi. Aktivní požární ochrana je systém aktivních prvků doplňující pasivní ochranu budovy, a které se navrhují pouze u staveb většího rozsahu s vyšší koncentrací osob. Tyto doplňující prvky detekují a samočinně nebo řízeně reagují, likvidují, případně snižují účinek vznikajícího požáru. Stavba se vybaví požárně bezpečnostním zařízením v souladu s českými technickými normami.
- Elektrická požární signalizace (EPS): Elektrické zařízení, jehož chod je při požáru nezbytný k ochraně osob, zvířat nebo majetku, musí být navrženo tak, aby byla při požáru zajištěna dodávka elektrické energie za podmínek stanovených českými technickými normami.
- Samočinné stabilní hasicí zařízení (SHZ): Stabilní hasicí zařízení se řadí do skupiny aktivní požární ochrany, jež velmi vysoce zvyšuje úroveň požární bezpečnosti staveb. Jsou pevně zabudovaná ve stavebních konstrukcích stavby a v případě požáru začnou samočinně hasit vzniklý požár. V současné době je nejpoužívanějším hasivem voda.
- Zařízení pro odvody kouře a tepla (ZOKT): Je bezpečnostní zařízení, které má za úkol odvod kouře, tepla a spalin hoření z budovy v případě požáru.
- Požární větrání únikových cest.
- Zařízení pro autonomní detekci a signalizaci požáru: Stavba uvedená v § 15 až 18 a 28 vyhlášky o požární ochraně musí být vybavena zařízením autonomní detekce a signalizace. Například rodinný dům musí být vybaven zařízením autonomní detekce a signalizace. U rodinného domu s více byty musí být tímto zařízením vybaven každý byt.
- Přenosné hasicí přístroje: Pro prvotní zásah proti ohni uživateli domu jsou určeny přenosné hasicí přístroje. Jejich konečný počet v požárním úseku je určen výpočtem. Např. každý rodinný dům musí být vybaven alespoň jedním přenosným hasicím přístrojem s hasicí schopností nejméně 34A.
Specifické požadavky na vybrané typy staveb
Rodinné domy a stavby pro rodinnou rekreaci
- Při navrhování se postupuje podle české technické normy.
- Rodinný dům musí být vybaven zařízením autonomní detekce a signalizace. U rodinného domu s více byty musí být tímto zařízením vybaven každý byt. Zařízení autonomní detekce a signalizace musí být umístěno v části vedoucí k východu z bytu, a jedná-li se o byt s podlahovou plochou větší než 150 m2, mezonetový nebo vícepodlažní byt, musí být v jiné vhodné části bytu umístěno další zařízení.
- V rodinném domě se prvky aktivní požární ochrany nevyskytují a v případě vzniku požáru hraje stěžejní funkci pasivní požární ochrana. Je zde však nutné instalovat bezpečnostní prvky, které mohou zabránit škodám na majetku či na životech lidí i zvířat.
Bytové domy
- Při navrhování se postupuje podle české technické normy.
- V bytovém domě musí být každý byt vybaven zařízením autonomní detekce a signalizace. Toto zařízení musí být umístěno v části bytu vedoucí směrem do únikové cesty.
Ubytovací zařízení
- Při navrhování se postupuje podle české technické normy.
- Úniková cesta stavby ubytovacího zařízení musí být vybavena nouzovým osvětlením.
- Schodiště ve stavbách pro ubytování s třemi a více nadzemními podlažími nebo s třemi a více podzemními podlažími musí být označeno u vstupu do každého podlaží.
- Stavba ubytovacího zařízení, u které nevzniká požadavek na vybavení elektrickou požární signalizací, musí být vybavena zařízením autonomní detekce a signalizace.
- Ve stavbě ubytovacího zařízení s projektovanou kapacitou nad 100 ubytovaných osob musí být v prostoru určeném pro ubytování osob prokázáno zkouškou.
Zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče
- Při navrhování se postupuje podle české technické normy.
- Schodiště ve stavbě zdravotnického zařízení a zařízení sociální péče s třemi a více nadzemními podlažími nebo se dvěma a více podzemními podlažími musí být označeno u vstupu do každého podlaží.
- Stavba sociální péče, na kterou se nevztahuje požadavek na zajištění elektrickou požární signalizací, musí být vybavena zařízením autonomní detekce a signalizace.
- Ve stavbě zdravotnického zařízení a zařízení sociální péče s projektovanou kapacitou nad 50 osob musí být v lůžkových částech prokázáno zkouškou.
Stavby se shromažďovacím prostorem
- Při navrhování se postupuje podle české technické normy.
- Na povrchovou stavební úpravu stěny, stropu a podhledu vnitřního shromažďovacího prostoru musí být použity stavební výrobky třídy reakce na oheň nejméně B-s1-d0, které splňují požadavek na šíření plamene.
- Ze stavby s vnitřním shromažďovacím prostorem musí být vždy navržena nejméně jedna úniková cesta, která svým provedením odpovídá možnosti evakuace osob.
- Nosná konstrukce střechy nad shromažďovacím prostorem a nosná konstrukce zajišťující stabilitu stavby musí být navržena s požární odolností odpovídající dvojnásobné hodnotě předpokládané doby evakuace osob, nejméně však 15 minut.
Garáže
- Při navrhování se postupuje podle české technické normy.
- Garáž, která slouží i pro parkování vozidel s pohonem na plynná paliva, musí být vybavena detektory úniku plynu a účinným větráním.
- Jednotlivá místa určená v garáži pro stání motorových vozidel sloužících pro přepravu hořlavých kapalin a hořlavých plynů musí být oddělena požárně dělicí konstrukcí s požární odolností nejméně 30 minut.
Čerpací stanice pohonných hmot, servisy a opravny
- Při navrhování se postupuje podle českých technických norem.
- Stavební konstrukce čerpací stanice, plnicího a stáčecího stanoviště, letištní tankovací stanice a tankovací stanice pro vnitrozemská plavidla musí být navržena z konstrukcí druhu DP1.
Školy a školská zařízení
- Při navrhování se postupuje podle české technické normy.
- Prostor, v němž je poskytována služba péče o dítě v dětské skupině, musí tvořit samostatný požární úsek, nebo být od jiného prostoru objektu oddělen požárně dělicí konstrukcí s požární odolností alespoň 30 minut.
Zemědělské stavby
- Při navrhování se postupuje podle české technické normy.
- Sklad navržený pro uskladňování více než 7 m3 kapalných přípravků na hubení škůdců a ochranu rostlin, hnojiv a obdobných látek, které jsou hořlavými kapalinami, musí splňovat podmínky stanovené pro sklad hořlavých kapalin.
Stavby pro výrobu nebo skladování
- Při navrhování se postupuje podle české technické normy.
- Na stavbě skladu pyrotechnických výrobků musí být u vstupu a na jiných vhodných místech umístěno bezpečnostní značení „Zákaz kouření v okruhu 15 m“, „Zákaz vstupu s otevřeným plamenem“ a „Zákaz skladování hořlavých a hoření podporujících látek“.
Památkově chráněné stavby
- Při změně stavby památkově chráněné se postupuje podle české technické normy.
Zařízení staveniště
- Při navrhování stavby zařízení staveniště se postupuje v souladu s českou technickou normou.
- Stavba ubytovacího zařízení staveniště musí být vybavena zařízením autonomní detekce a signalizace.
Čtěte také: Požadavky na izolaci dle ČSN 73 0540
tags: #pozadavky #na #pozarni #bezpecnost #staveb