Ochrana proti hluku patří mezi základní požadavky na vlastnosti staveb podle vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby. Ta se odkazuje na závazné normy, které se v posledních dvou letech zpřísnily. Důležitým prostředkem zajištění této ochrany jsou vhodně navržené dělicí stavební konstrukce. Tento článek pojednává o navrhování a posuzování vnitřních stěn, stropů a obvodových plášťů budov z hlediska zvukové izolace. Věnuje se vzduchové neprůzvučnosti i kročejovému zvuku a klade důraz na použití postupů dle technických norem.
Historie a současný stav normy ČSN 73 0532
Od února 2010 platilo nové znění požadavkové stavebněakustické normy ČSN 73 0532:2010 Akustika - Ochrana proti hluku v budovách a posuzování akustických vlastností stavebních výrobků - Požadavky, které nahradilo do té doby platné znění ČSN 73 0532:2000 včetně změny ČSN 73 0532:2000 - Změna Z1:2005. V polovině prosince 2020 byla publikována revize ČSN 73 0532:2020 Akustika - Ochrana proti hluku v budovách a posuzování akustických vlastností stavebních konstrukcí a výrobků - Požadavky. Touto normou se nahradila ČSN 73 0532 z února 2010, která byla zrušena dne 1. 1. 2021.
Nové revidované znění, stejně jako původní znění ČSN 73 0532:2000 - Změna Z1:2005, stanovuje požadavky na zvukovou izolaci mezi místnostmi v budovách, na zvukovou izolaci obvodových plášťů budov a na neprůzvučnost oken a dveří. Požadavky jsou stanoveny s ohledem na funkci místností a na hlučnost sousedních prostor. Akustické požadavky jsou stanoveny hodnotami ukazatelů užitné hodnoty stavby, vyjádřené tzv. stavební hodnotou veličiny (například stavební neprůzvučností příčky nebo stropu mezi místnostmi).
Plnění těchto ukazatelů je nezbytným technickým předpokladem pro dodržení hygienických limitů hluku stanovených směrnicemi ES a nařízením vlády České republiky. Koncepce normy vychází z důsledného ověřování stanovených požadavků měřením. Výpočet se připouští pouze ve fázi návrhu a v projektové přípravě. Požadavky na dělicí a obvodové konstrukce jsou důsledně stanoveny ve stavebních hodnotách, tj. včetně vedlejších cest. Stavební požadavky se vztahují přímo k dělicím konstrukcím (stropy, stěny), a ne jako dosud obecně mezi místnostmi (vertikálně, horizontálně).
Změny v normě ČSN 73 0532:2020
Při porovnání aktuální verze 2020 s přechozí 2010 lze nalézt deset významných změn. Předchozí verze normy uváděla veškeré požadavky na zvukovou izolaci mezi místnostmi v budovách v tabulce č. 1. Nově se tabulka č. 1 rozdělila na tabulky č. 1 až 6, které požadavky logicky člení na:
Čtěte také: Jak vybrat pracovní desku pro indukční varnou desku
- domy s byty (tab. 1)
- hotely a ubytovny (tab. 2)
- nemocnice a zdravotnická zařízení (tab. 3)
- školy a vzdělávací instituce (tab. 4)
- administrativní a víceúčelové budovy, úřady a firmy (tab. 5)
Mírně se zvýšily požadavky na mezibytové stěny a stropy. U kombinovaných (složených) stěn s dveřmi byly odděleny zvlášť požadavky na plnou část stěny a na dveře. Z původní normy bylo odstraněno dvojí možné hodnocení podle R’w a DnT,w, popřípadě L’nw a L’nT,w u stěn a stropů, které spolu nesousedí v celé ploše dělicí konstrukce. V případě celoplošně nebo částečně sousedících (posunutých) místností se vždy použije jednoznačné hodnocení podle veličin R’w a L’nw.
Pokud společná dělicí plocha u částečně sousedících místností bude menší než 10 m2, potom se u vzduchové neprůzvučnosti stanoví dělicí plocha jako maximum z hodnot (S; V/7,5), kde V je objem přijímací místnosti (ČSN EN ISO 140-4). Tím se do určité míry omezuje vliv extrémně malých společných dělicích konstrukcí vzhledem k objemu přijímacího prostoru. Požadavky na obvodové pláště byly upraveny v souladu s hlukovými limity stanovenými v NV 148/2006 Sb. Způsob předběžného stanovení požadavků na okna v hodnotách Rw byl použit z původní normy.
Třídy zvukové izolace oken (0 až 6) byly převzaty beze změn. Mají ale pouze deklarativní účel. Při posuzování splnění požadavků měřením nebudou do hodnocení započítávány nejistoty měření. Porovnává se vždy soulad zkouškou určené jednočíselné hodnoty s hodnotou požadavku stanovenou v této normě. Nejistotu stavebních měření nelze zatím objektivně stanovit. V normě byly dále změněny a doplněny některé přílohy, které mají sloužit k lepší orientaci a práci s normou.
Základní (minimální) požadavky norma stanovuje s ohledem na funkci chráněné místnosti a obvyklý hluk v sousedním prostoru. V případech, kdy základní normové požadavky nepostačují požadovaným potřebám, uvádí norma doporučené zvýšené požadavky a další opatření pro zlepšení protihlukové ochrany bytů. Změny v základních požadavcích zhruba vycházejí z německé normy DIN 4109, ale pořád ještě nedosahují její úrovně, zejména v oblasti kročejové neprůzvučnosti.
Třídy zvýšené zvukové izolace bytu (TZZI I a TZZI II) byly zrušeny, neboť se v praxi neuplatňovaly. Byty, které splňují pouze základní stanovené požadavky na zvukovou izolaci dělicích konstrukcí a obvodového pláště jsou sice z hlediska ochrany zdraví a akustické pohody plnohodnotné, nejsou ale zahrnuty do uvedené kategorizace a neoznačují se proto žádnou třídou. V současné době jde o naprostou většinu stavěných bytů a rodinných domů v České republice.
Čtěte také: Požadavky na izolaci dle ČSN 73 0540
Hodnocení zvukové izolace mezi místnostmi
Předmětem stavební akustiky v praxi je akustický návrh a posuzování stavebních prvků (stěn, stropů, oken, dveří apod.) z hlediska vzduchové a kročejové neprůzvučnosti. Běžným cílem této odborné činnosti je dodržení základních požadavků na zvukovou izolaci dle platných norem. V prvním případě jsou stavební konstrukce vybuzeny zvukem dopadajícím ze vzduchu, ve druhém od nárazů chodidel na povrch podlahy.
Vzduchová neprůzvučnost
Vzduchová neprůzvučnost mezi místnostmi se posuzuje pomocí veličiny R´w vážená stavební neprůzvučnost, případně pomocí veličiny DnT,w vážený normovaný rozdíl hladin pro místnosti, které spolu přímo nesousedí. Na rozdíl od vážené laboratorní neprůzvučnosti (Rw), která se používá pro posuzování výplní otvorů (např. dveří a oken), se R´w používá pro hodnocení stavebních konstrukcí jako celku, včetně vlivu vedlejších cest šíření zvuku. Vážené hodnoty vzduchové neprůzvučnosti mezi místnostmi nesmí být nižší než požadavky uvedené v ČSN 73 0532.
Kročejová neprůzvučnost
Kročejová neprůzvučnost mezi místnostmi se posuzuje pomocí veličiny vážená stavební normovaná hladina akustického tlaku kročejového zvuku L´n,w, případně L´nT,w, pokud zkoušená stropní konstrukce s podlahou není součástí společného stropu. Termín „kročejová neprůzvučnost“ je tedy nepřesný, neboť vyšší hodnota L´n,w neznamená lepší zvukovou izolaci, ale naopak. Zjednodušeně lze říci, že cílem je dosáhnout co nejnižší hladiny kročejového zvuku (hluku). Nášlapná vrstva tvořená volně položenou podlahovinou (kobercem apod.) se nesmí používat při prokazování splnění požadavků na kročejovou neprůzvučnost. Podlahovinu lze zahrnout do hodnocení pouze v těch případech, kdy je nedílnou součástí stavby.
Posuzování na stavbě
Finální posouzení (dokončené) stavby je vždy založené na výsledcích akustických zkoušek in-situ. Jedině tímto způsobem lze do výsledných hodnot zahrnout vliv skutečného provedení. Měření se provádí v souladu s ČSN EN ISO 16283 (všechny části) a hodnocení (stanovení jednočíselných hodnot zvukové izolace) podle ČSN EN ISO 717, část 1 a 2.
Dispoziční řešení a akustika
Hlučné místnosti příslušenství bytu, zejména WC, koupelny a kuchyně, by zásadně neměly být situovány vedle chráněných místností (např. ložnic) jiných bytů. Hlučné místnosti s technickým zařízením domu by rovněž neměly být situovány v sousedství obytných místností. Zařízení TZB musí splňovat požadavky na nejvyšší povolené emisní hodnoty akustického tlaku a vibrací, pokud jsou stanoveny v technických normách nebo předpisech.
Čtěte také: Průvodce výběrem zvukově izolačních příček Knauf
Místnosti s provozním hlukem s dominantním obsahem nízkých kmitočtů nebo s tónovými složkami (např. hlučné strojovny, diskotéky apod.) se zásadně nedoporučuje situovat do blízkostí bytových jednotek. Zejména přenos nízkých kmitočtů nelze v běžných obytných budovách účinně omezit. V odůvodněných případech je nezbytné provést posouzení pomocí akustické studie.
V prokázaných případech, kdy zařízení nebude zdrojem hluku a vibrací, lze požadavky snížit o 5 dB. Kromě splnění stanovených požadavků na vzduchovou a kročejovou neprůzvučnost mohou být nutná další opatření, kdy je nutné stroje a zařízení uložit, zavěsit či upravit tak, aby nedocházelo k šíření a přenosu zvuku konstrukcí (vibracemi) a instalacemi (rozvody médií, šachtami aj.) a k překročení hygienických limitů hluku ve vnitřních chráněných prostorech.
U místností sociálního a zdravotního vybavení, společných instalačních šachet, rozvodu VZT, světlíků, chodeb, schodišť, výtahů, technických místností apod. může docházet ke zhoršení zvukové izolace vlivem vedlejších cest šíření zvuku. Musí být proto učiněna taková technická opatření, která zabezpečí, že zvuková izolace vůči místnostem příslušenství bytu se nezhorší více než o 5 dB oproti požadavkům, které stanovuje tabulka 1 vůči obytným místnostem. To platí také například pro spojovací dveře mezi samostatnými ubytovacími jednotkami.
Zvuková izolace dveří a oken
Požadavky na neprůzvučnost dveří vyplývají z určené normy ČSN 73 0532. Pro vybrané druhy prostorů občanských a bytových staveb norma stanoví pro dveře spojující sousední prostory zvukově izolační požadavky vyjádřené váženou neprůzvučností Rw. Základním způsobem stanovení zvukově izolačních vlastností je stanovení neprůzvučnosti laboratorním měřením postupem podle ČSN EN ISO 140-3. Měří se celý komplet, tj. dveře se zárubní.
Pro dosažení lepších zvukově izolačních hodnot je třeba vymezit minimální spáru, která se dotěsní velmi poddajným těsnicím profilem po celém obvodu. Velmi důležitý je vzájemný soulad rozměrů těsnění a vymezení odpovídající spáry. V případě požadavku na dosažení vysoké neprůzvučnosti se doporučuje těsnění ve dvou stupních. Při bezprahovém řešení se pouze u nejnižších zvukově izolačních požadavků vystačí se zatlumenou spárou minimální možné šířky nebo kartáčovým těsněním. Lepších hodnot se dosáhne použitím kvalitní padací prahové lišty. Chceme-li dosáhnout maximální neprůzvučnosti, je třeba použít dobře dotěsněný práh.
U stěn s prosklenými částmi, přes které je nutný vizuální kontakt lze požadavek snížit o 5 dB a u celoplošných zasklení až o 10 dB. Požadavky platí rovněž mezi uvedenými pracovnami a přilehlými chodbami. Požadavky na váženou neprůzvučnost oken Rw umístěných v obvodovém plášti se stanoví podle tabulky 3. Určí se z požadavku R’w pro celý obvodový plášť dle tabulky 2 a z poměru ploch oken k celkové ploše obvodového pláště v místnosti.
Zpřísnění požadavků v ČSN 73 0532:2020 pro různé typy budov
V ČSN 73 0532 z prosince 2020 došlo k několika významným změnám, které se týkají zvukové izolace mezi místnostmi v budovách s byty. Jednou z nich je zpřísnění požadavků na kročejovou neprůzvučnost o 2 dB až 5 dB, které sice nemusí mít vliv na akustický návrh podlah, ale zvyšuje tlak na kvalitu jejich provádění.
Bytové domy a rodinné domy
- Požadavky na příčky uvnitř bytu se nyní vztahují na všechny obytné místnosti (mimo příslušenství) a platí i pro rodinné domy.
- V případě stropů uvnitř jednoho bytu (typicky mezonetové byty) se zpřísnil požadavek na kročejovou neprůzvučnost o 5 dB, a sice z ≤ 63 dB na ≤ 58 dB.
- Na druhou stranu se snížil požadavek na zvukovou izolaci v případě stěn mezi obytnými místnostmi bytu z ≥ 42 dB na ≥ 40 dB.
- U bytových domů a rodinných domů s více než jedním bytem došlo ke zvýšení požadavků na zvukovou izolaci stropů mezi byty. Požadavek na minimální váženou stavební neprůzvučnost R´w se zpřísnil z 53 dB na 54 dB a současně požadavek na maximální váženou normovanou hladinu akustického tlaku kročejového zvuku se zpřísnil z 55 dB na 53 dB.
- Nově byl definován požadavek s vazbou na terasy a lodžie nad obytnou místností druhých bytů. V tomto případě se vyžaduje vážená stavební neprůzvučnost R´w ≥ 52 dB a vážená normovaná hladina akustického tlaku kročejového zvuku ≤ 55 dB.
- Provozovny se zvláště vysokým hlukem LA,max > 95 dB (např. diskotéky, herny apod.) se zásadně nemají umísťovat do obytných budov.
Hotely a ubytovny
- Zpřísnění požadavků se týká stropů oddělujících jednotky od druhých jednotek (ve většině případů oddělení pokojů hostů) a společné prostory od jednotek. Požadavek na váženou stavební neprůzvučnost stropů R´w se zvýšil v obou případech o 1 dB z 52 dB na 53 dB.
- Požadavek na váženou normovanou hladinu akustického tlaku kročejového zvuku L´n,w se u těchto stropů zvýšil o 2 dB z ≤ 55 dB na ≤ 53 dB.
Nemocnice a zdravotnická zařízení
- V tomto případě došlo k jediné změně. Požadavek na váženou normovanou hladinu akustického tlaku kročejového zvuku L´n,w se zvýšil o 2 dB z ≤ 53 dB na ≤ 51 dB.
Školy a vzdělávací instituce
- Požadavek na váženou stavební neprůzvučnost stropů R´w se při přenosu z hlučných prostor do chráněných prostor zvýšil o 1 dB z 52 dB na 53 dB.
- Současně došlo ke zpřísnění požadavku na váženou normovanou hladinu akustického tlaku kročejového zvuku L´n,w o 2 dB z ≤ 55 dB na ≤ 53 dB.
Administrativní a víceúčelové budovy
- Významně se zvýšily požadavky na stropy, konkrétně požadavek na váženou stavební neprůzvučnost stropů R´w vzrostl o 5 dB z původního ≥ 47 dB na nový ≥ 52 dB, stejně tak se zpřísnil požadavek na váženou normovanou hladinu akustického tlaku kročejového zvuku o 5 dB z ≤ 63 dB na ≤ 58 dB.
- Pro kanceláře a pracovny se zvýšenými nároky a pracovny vedoucích pracovníků se zvýšila vážená stavební neprůzvučnost stěn R´w o 3 dB z ≥ 42 dB na ≥ 45 dB.
- Současně došlo ke snížení požadavků na váženou neprůzvučnost vstupních dveří Rw pro kanceláře a pracovny se zvýšenými nároky nebo pracovny vedoucích pracovníků o 5 dB z ≥ 32 dB na ≥ 27 dB a pro kanceláře a pracovny pro důvěrná jednání nebo jiné činnosti vyžadující vysokou ochranu před hlukem o 2 dB z ≥ 37 dB na ≥ 35 dB.
tags: #pozadavky #na #zvukovou #izolaci #mezi #mistnosti