Vlhkost podlahy je klíčovým parametrem, který ovlivní životnost a kvalitu pokládané podlahové krytiny. Obecně platí, že se podlahová krytina nesmí pokládat na vlhký podklad, jelikož by následně vlhkost ovlivnila právě samotnou krytinu. Správná vlhkost podkladu před pokládkou podlahových krytin je jednou z nejdůležitějších podmínek pro úspěšné položení nové podlahy ve vašem bytě či domě. Voda je nedílnou součástí mnoha stavebních materiálů a pro trvanlivost podlahových krytin představuje velké riziko. To si mnoho lidí bohužel neuvědomuje a nepřikládá této fázi přípravy dostatek pozornosti. Proto znovu opakujeme, že vlhkost podkladu nesmíte podcenit. Vlhkost se hodně podceňuje, ale dokáže hodně potrápit a způsobit nemalé škody.
Norma a povolené hodnoty vlhkosti
Vlhkost v podkladových vrstvách, kde se budou pokládat podlahy, je daná NORMOU ČSN 74 4505 podlahy a společná ustanovení. Každý správný podlahář by měl normu znát a měl by jí mít k dispozici. Nejvyšší dovolená vlhkost v betonu nebo potěru pod nášlapnou vrstvou, to znamená ta vrstva, na kterou budeme pokládat podlahy, nebo na kterou budeme dále provádět podlahářské práce, se udává v hmotnostních %. Jsou to standardní hodnoty, které nám ukládá norma a měli bychom se jich držet. Může se stát, že dodavatel nášlapné vrstvy bude požadovat jiné hodnoty. Přesnou hodnotu vlhkosti podkladu uvádí ČSN (česká státní norma) zvlášť pro každý typ podlahových krytin. Každý typ podlahové krytiny má přesně předepsanou hodnotu vlhkosti podkladu, na kterou může být položena.
Povolené hodnoty vlhkosti podle ČSN
Důležité je také dodržení obsahu vlhkosti podkladu. Roli hraje také, jestli máte v podlaze umístěné podlahové vytápění.
- Pro cementový potěr bez podlahového topení musí být hodnota vlhkosti pod 2 % CM.
- Pro anhydritový potěr bez podlahového topení musí být hodnota vlhkosti maximálně 0,5 % CM.
- Pro cementový potěr s podlahovým topením musí být dle ČSN obsah vlhkosti do 1,5 % CM.
- Pro anhydritový potěr s podlahovým topením musí být dle ČSN obsah vlhkosti do 0,3 % CM.
Důsledky nedodržení správné vlhkosti
Následkem zvýšené vlhkosti podkladu může být trvalé poškození nové podlahové krytiny. Zvýšená vlhkost podkladu může mít za následek nedostatečné spojení podkladu s další podlahovou vrstvou. To se časem projeví například bublinami, vyboulením dřevěných vlysů, deformací dřevěných krytin, nadzdvihnutím podlahových lamel, tzv. korýtkováním a podobně. Pokud nedodržíte správné hodnoty, musíte počítat s tím, že se mohou objevit nemalé problémy s podlahovou krytinou. V některých případech může být podlahová krytina až k úplnému odstranění a výměně.
Proto je jednou z hlavních povinností kvalitního podlaháře vlhkost poctivě změřit a přizpůsobit jí čas pokládky nové podlahové krytiny. Jedině tak se můžete vyhnout výše uvedeným nepříjemnostem, které často vedou k vytrhání podlah a investici do nových.
Čtěte také: Výška plotu a zákon
Kdy měřit vlhkost podkladu
Vlhkost podkladu se nedá měřit okamžitě po jeho vytvoření. Přistoupit k měření vlhkosti podkladu můžeme po úplném vytvrdnutí potěru a alespoň po 3 týdnech od jeho aplikace, aby to mělo nějaký smysl a podklad nebyl úplně mokrý. Musíte počítat s tím, že je nutné počkat minimálně 28 dní u samonivelační stěrky. Pokud se jedná o jiné případy, může to být až 56 dní. Pro dosažení pevnosti v cementových potěrech je minimálně 28 dní, respektive přibližně v horizontu 56 dní nastane konečné dotvarování cementové desky. Situace je odlišná u anhydritových potěrů, ale obecně lze říct, že povrch by měl zrát alespoň 28 dní. Závisí to mimo jiné i na tom, zda se jedná o cementový nebo anhydritový potěr. Měření vlhkosti podkladu vyžaduje dostatečný odstup od uložení potěru. Zvát si podlaháře k měření vlhkosti dva týdny po uložení potěru je tedy zbytečné. V případě, že byste měření i tak udělali, vyšly by vám vysoké hodnoty vlhkosti a na takto vlhký podklad se podlahová krytina nedá pokládat. Rozhodně se nevyplatí zkracovat nutné technologické přestávky.
Před pokládkou finální krytiny je nutné anhydritové podlahy vysušit na minimální předepsané hodnoty, které platí pro všechny druhy a typy anhydritových podlah.
Způsoby urychlení vysychání podkladu
Ve chvíli, kdy zjistíte, že je podklad příliš vlhký, je potřeba ho odvlhčit, než budete pokládat finální vrstvu podlahové krytiny. K tomu, abyste podlahu odvlhčili, máte několik způsobů, které můžete využít.
- Průvan: Průvan je nejrychlejší vysoušeč podkladů. Jedná se o nejrychlejší metodu. Na podlaze nesmí nic být, musí být zcela holá, aby mohl vzduch volně cirkulovat.
- Podlahové topení: Tento způsob funguje především u anhydritových povrchů, u kterých lze topení zapnout už desátý den po zhotovení podkladu, a tím výrazně zkrátit čas vysychání. Při vysoušení podlahy tímto způsobem je nutné topit nízkou konstantní teplotou. Teplota topení může být maximálně o dva stupně vyšší, než je teplota okolí. Nelze zaměňovat topení pro urychlení vysoušení za topnou zkoušku.
- Průmyslové vysoušeče: Ty nasávají vlhko z celého prostoru. Při této metodě se naopak okna i dveře utěsňují, neboť vysoušeč musí nasávat vlhko z celého prostoru. Podle velikosti místnosti musíte zvolit vhodný výkon vysoušeče.
- Sanační metody: Tato šetrná metoda pro vysoušení větších ploch funguje tak, že se vytvoří několik otvorů, do kterých se vhání vzduch. V dalších otvorech je odsávání. Sanační metodou bude podlaha vysušena do jednoho až tří týdnů. Velkou roli hraje míra vlhkosti podlahy i velikost plochy, metodu ovlivňuje i počasí.
Metody měření zbytkové vlhkosti
Vlhkost podlahy můžete změřit několika způsoby. Je několik metod, jak se provádí měření zbytkové vlhkosti v podlaze, od laického přes poloprofesionální až po profesionální způsoby. Měření vlhkosti podlahy se navíc dělí na destruktivní a nedestruktivní. U destruktivního se odebírá vzorek podkladu pro rozbor.
Orientační měření vlhkosti (Fóliová metoda)
První orientační a laickou metodou měření vlhkosti podlahy je použití fólie. Jedná se o jednoduchou, rychlou a levnou metodu popsanou v americkém předpisu ASTM D 4263, ale berte na vědomí, že jde jen a pouze o orientační měření. Nezískáte žádné konkrétní hodnoty, ale orientačně budete vědět, že podlaha vlhká je. Může se tak stát, že ač se vám bude zdát podklad připravený, nebude tomu tak.
Čtěte také: Norma pro vlhkost betonu
Postup měření fóliovou metodou:
Při tomto testu vlhkosti si vymezíte výsek podkladu o rozměrech 45 cm x 45 cm, překryjete ho čistou plastovou fólií a tu po všech čtyřech stranách přilepíte k podkladu. V ideálním případě ji přilepte po celém obvodu parotěsnou hliníkovou lepicí páskou.
Interpretace výsledků:
Výsledek testu vlhkosti se dozvíte po 16 hodinách. Pokud po tomto časovém intervalu najdete na spodní straně fólie nepatrný kondenzát nebo pokud povrch betonu ztmavl, není podklad připraven k pokládce podlahové krytiny.
Omezení metody:
Výsledek fóliové metody může ovlivnit hned několik faktorů. Například v chladnějších podmínkách si beton může vlhkost podržet a kondenzát tak nebude patrný. Výše uvedená americká norma varuje před působením přímého slunečního záření nebo nadměrného tepla po dobu testování. Teplota povrchu a okolního prostředí by se měla pohybovat v rozmezí, které uvádí výrobce pro finální pokládání podlahy.
Profesionální měření vlhkosti (CM metoda - karbidová)
Zbytková vlhkost podkladu se profesionálně měří speciálními ručními CM (Carbide Methode) přístroji, kterými disponují podlahářské firmy. Tato destruktivní metoda je populární v Německu, kde je dokonce ukotvena i v normě. Pomocí ní se dá zjistit vlhkost v rozmezí od 0 % do 6 %. Jedná se o plně profesionální metodu, kdy se odebírá vzorek z podlahy pro jeho analýzu. Výhodou je, že můžete zjistit hodnotu vlhkosti podlahy s přesností na desetiny procenta.
Postup měření CM metodou:
Funguje tak, že vysekáte kontrolní vzorek z podlahy v celé tloušťce. Tento vzorek se pak rozdrtí, zváží a vloží do tlakové nádoby. Abyste věděli, kolik je potřeba odebrat vzorku pro CM měření vlhkosti, musíte určit alespoň orientačně, jak vlhký povrch je. Pomůže vám tabulka pro stanovení váhy vzorku.
Čtěte také: Zásady pokládky na beton
V nádobě se vzorkem budou také tři ocelové kuličky a ampulka uhličitanu vápenatého. Nádoba se následně uzavře uzávěrem s manometrem a silně se s ní zatřese. Ampulka se rozbije ocelovými kuličkami. Po jejím rozbití je nutné složky v nádobě promíchat pomocí krouživých pohybů. Množství acetylenu se měří tlakoměrem, který je součástí zkušební nádoby. Tím, že v nádobě touto reakcí vznikne acetylénový plyn, vytvoří se přetlak.
Po uplynutí doby předepsané výrobcem (obvykle 15 - 20 min.) na manometru odečteme tlak v barech. Hodnotu přetlaku pak můžete odečíst na stupnici manometru. Hodnota na měřiči je v barech, ale pomocí převodní tabulky se převádí na obsah vody v procentech CM, tato hodnota se ještě jednou převede, a to na hmotnostní vlhkost, rovněž v procentech.
U anhydritových podkladů hodnota zjištěná CM přístrojem přímo odpovídá relativní vlhkosti vzorku v hmotnostních %. V případě cementových mazanin z hodnoty CM zjistíme vlhkost v hmotnostních %.
Tabulka pro stanovení váhy vzorku pro CM měření
| Předpokládaný obsah vody (%) | Váha vzorku (g) |
|---|---|
| do 0,7 | 100 |
| 0,8 - 2,0 | 50 |
| 2,0 - 5,0 | 20 |
| 5,0 - 10,0 | 10 |
| 10,0 - 20,0 | 5 |
Příklad převodové tabulky pro CM měření vlhkosti podlahy
| Manometrický tlak (bar) | Obsah vody v % pro 5 g | Obsah vody v % pro 10 g | Obsah vody v % pro 20 g | Obsah vody v % pro 50 g | Obsah vody v % pro 100 g |
|---|---|---|---|---|---|
| 0,2 | 2,91 | 1,45 | 0,68 | 0,29 | 0,14 |
| 0,3 | 4,43 | 2,21 | 1,15 | 0,44 | 0,21 |
| 0,4 | 5,95 | 2,98 | 1,53 | 0,58 | 0,28 |
| 0,5 | 7,48 | 3,74 | 1,91 | 0,74 | 0,35 |
| 0,6 | 9,01 | 4,5 | 2,29 | 0,88 | 0,42 |
| 0,7 | 10,53 | 5,27 | 2,67 | 1,03 | 0,49 |
| 0,8 | 12,06 | 6,03 | 3,05 | 1,18 | 0,57 |
| 0,9 | 13,59 | 6,79 | 3,43 | 1,32 | 0,64 |
| 1,0 | 15,19 | 7,63 | 3,82 | 1,47 | 0,71 |
| 1,1 | 16,72 | 8,4 | 4,21 | 1,62 | 0,78 |
| 1,2 | 18,24 | 9,16 | 4,58 | 1,76 | 0,85 |
Elektronické měřiče vlhkosti
Vedle obou zmíněných metod existuje i třetí způsob, jak rychle změřit vlhkost betonové podlahy, a to dokonce bez nutnosti ji jakkoliv narušit. Elektronické příložné vlhkoměry dokážou změřit vlhkost až do hloubky 20 - 30 mm. Výhodou přístroje je, že dokáže zjistit vlhkost v betonu nebo anhydritu, a nejen na povrchu. Po přiložení na beton získáte na displeji okamžitou hodnotu. Méně přesné je měření pomocí elektronických měřicích přístrojů vlhkosti stavebních materiálů. Bohužel tato metoda není v normě, ale pro orientační změření vlhkosti vám bude stačit.
Laboratorní metoda (sušení vzorku)
Vlhkost materiálů (obsah volné vody) se stanovuje vysušením odebraného vzorku podlahy. Odběr vzorku se provádí ručním vyseknutím. Vysoušení musí probíhat v laboratoři, kam je vzorek potřeba co nejdříve po odběru přemístit. Vzorek musí být po odebrání zabalen do hermeticky uzavřeného sáčku nebo do parotěsné nádoby. Vzorek je třeba odebrat v celém profilu hloubky konstrukce, nejlépe až k izolaci. Nestačí měřit vlhkost jen z povrchu vrstvy, ale v celé vrstvě potěru. Výhodou této metody je její přesnost. Nevýhodou je však to, že je zdlouhavá, proto podlaháři častěji využívají metodu karbidovou.
tags: #povolena #vlhkost #podlah #pod #dlazbu