Vyberte stránku

Před samotnou instalací posuvné samonosné brány je nezbytné věnovat maximální pozornost stavební připravenosti, která zásadním způsobem ovlivňuje nejen samotnou montáž, ale především dlouhodobou funkčnost, životnost a bezproblémový provoz brány. Kvalitně provedené základy a správně připravené podloží jsou základním předpokladem pro to, aby brána fungovala spolehlivě i po mnoha letech.

Proč je základ pod posuvnou bránu kritickým prvkem?

Základ pod posuvnou bránu není pomocným prvkem - je to konstrukční základ celého systému, na kterém závisí plynulost chodu, životnost automatického pohonu i bezpečnost užívání. V montážní praxi většina problémů s posuvnými branami nevzniká kvůli vadám samotné brány, ale kvůli nesprávně provedenému základu: příliš mělkému, nevyztuženému nebo špatně vyrovnanému. Posuvná brána pracuje v konzolovém systému. To znamená, že celé křídlo - včetně protiváhy - je neseno dvěma pojezdovými vozíky, které přenášejí zatížení bodově do základu.

U standardních vjezdových bran se hmotnost křídla obvykle pohybuje mezi 300 a 600 kg, u velkých plných bran může přesahovat 700-800 kg. K tomu se přidávají dynamická zatížení vznikající při rozjezdu a brzdění křídla a také zatížení větrem. Plné brány fungují jako plachta - při silném větru vytvářejí značné krouticí momenty. Základ musí tyto síly přenést bez jakéhokoli pohybu. I sednutí o 2-3 mm v oblasti vozíků může způsobit zadírání brány nebo nerovnoměrný chod automatiky.

Typy základů pod posuvnou bránu

Liniový základ - jediné doporučené řešení

Liniový základ, provedený po celé délce protiváhy brány, je standardním a doporučeným řešením. Právě na něm jsou montovány pojezdové vozíky a pohon. Pouze tento typ základu zajišťuje rovnoměrné přenášení sil a dostatečnou tuhost celého systému. V montážní praxi je to jediné řešení, které zaručuje dlouhodobý a bezproblémový provoz brány.

Bodový základ - podmíněné řešení

Bodový základ se používá výjimečně, pouze při velmi dobrých půdních podmínkách a u lehkých bran. Vyžaduje provedení spojovacího nosníku a mimořádně přesné vyrovnání. Tolerance chyb je zde minimální, proto se toto řešení v moderních realizacích používá jen zřídka.

Čtěte také: Srovnání posuvných plastových oken

Betonové prefabrikáty

Prefabrikáty zkracují dobu realizace, ale omezují možnost přizpůsobení základu konkrétní bráně, pohonu a půdním podmínkám. Z tohoto důvodu jsou považovány spíše za okrajové řešení.

Rozměry betonového základu - ne „od oka“, ale technicky

Rozměry betonového základu se odvíjí od šířky průjezdu, do kterého samonosnou posuvnou bránu instalujete. Optimální rozměry základu k ukotvení samonosné posuvné brány jsou dány vícero faktory, které mezi sebou spolupůsobí. Každá sada pro výrobu pojezdu posuvné nesené brány může mít jiný postup měření v závislosti na výrobci.

Délka základu

Délka základu musí zohledňovat délku protiváhy, která obvykle činí 40-50 % světlé šířky vjezdu. Minimální délka základu je polovina světlosti vjezdu plus 10-20 cm rezervy. Příliš krátký základ způsobuje koncentraci sil a rychlejší praskání betonu.

  • Příklad: Brána se světlostí 4,0 m → základ min. 2,2-2,3 m.
  • Orientačně platí, že délka základu = šířka průjezdu x 0,45.
  • Obecně platí, že celková délka brány je delší minimálně o 1/3 šířky průjezdu.
  • Orientační výpočet celkové délky samonosné brány: Šířku průjezdu vynásobíte koeficientem 1,4 a přičtete 0,2 m (nutné pro vedení brány).
  • Příklad: šířka průjezdu je 4 m. Výpočet: 4 m x 1,4 + 0,2 m = 5,8 m (celková délka brány je 5,8 m).
  • Pokud je šířka průjezdu 4 metry, celková délka brány bude minimálně 5,4 m a prostor pro používání brány činí 9,4 metrů!

Šířka základu

Minimální šířka základu by měla být 40 cm, u těžkých a plných bran se doporučuje 50 cm. Zajišťuje to dostatečný prostor pro vozíky, pohon a bezpečné krytí výztuže.

Hloubka základu

Základ musí sahat pod hloubku promrzání:

Čtěte také: Kompletní průvodce záclonovými lištami

  • minimálně 80 cm v teplejších oblastech,
  • až 120 cm v chladnějších regionech.

Základ provedený mělčeji téměř vždy popraská po prvních zimních sezónách.

Tabulka orientačních rozměrů betonového základu

Tyto hodnoty jsou orientační a závisí také na celkové délce křídla brány.

Šířka průjezdu (m) Délka základu (m) Šířka základu (mm) Hloubka základu (mm)
Do 8 Viz výše 500 1000

Vyztužení základu - schéma, které skutečně funguje

Základ pod posuvnou bránu musí být vyztužen. Beton bez výztuže není schopen přenášet dynamická zatížení.

Doporučené vyztužení:

  • podélné pruty Ø10-12 mm (min. 4 ks),
  • třmínky Ø6-8 mm po 20-25 cm,
  • betonové krytí výztuže min. 5 cm,
  • distanční prvky pro správné uložení výztuže.

Nejčastější chyby:

Čtěte také: Údržba skleněné střechy Škoda

  • výztuž položená přímo na zemině,
  • chybějící třmínky,
  • příliš tenké pruty,
  • nedodržení krycí vrstvy betonu.

Doporučená třída betonu: C20/25 nebo vyšší (např. B20, C16/20, B25 nebo B30).

Půdní podmínky - jak přizpůsobit základ podloží?

Ignorování půdních podmínek téměř vždy vede k sedání základu.

  • Na jílovitých půdách je nutné:
    • větší zahloubení základu,
    • robustní vyztužení,
    • vyhnout se betonování v zavodněném podloží.
  • Na písčitých půdách je klíčové:
    • vrstvené hutnění podloží,
    • stabilní podsyp.
  • Při vysoké hladině podzemní vody je nutné:
    • provést drenáž,
    • použít odvodňovací vrstvu,
    • zvážit zvýšení úrovně základu při zachování hloubky promrzání.

Postup betonáže a elektrická připravenost

Před betonáží

  1. Výkop: Když už znáte potřebné rozměry, můžete začít s výkopem. Základ je potřeba vykopat co nejvíce k plotu, aby mezera mezi plotem a bránou nebyla veliká.
  2. Elektroinstalace: Po vykopání otvoru přichází na řadu rozvedení veškeré elektrické připravenosti pro automatizaci brány. Tento krok doporučujeme udělat i v případě, že teď chcete bránu ovládat jen ručně - je možné, že časem změníte názor a pořídíte si elektrický pohon pro posuvnou bránu. I když plánujete manuálně ovládanou bránu, je vhodné předchystat si chráničky. Slouží pro přivedení standardního napájení 230V ze zdroje do místa usazení pohonu brány. Fotobuňky, které jsou umístěné naproti sobě v prostoru vjezdu, propojujeme kabely s řídící jednotkou na pohonu. Do pohonu je vždy potřeba přivést elektřinu. SYKFY 3x2x0,5 - kabel pro připojení příslušenství k pohonům (fotobuňky, klíčové spínače, maják, atd.) určený jen do interiéru. Všechny kabely doporučujeme umístit do chrániček.
  3. Příprava před betonáží: Než začnete betonovat, přichyťte chráničky s kabeláží na vhodné místo. Můžete je přivázat k roxoru nebo železné tyči a tu zapíchnout na spodek betonového základu cca 250 mm od kraje (tedy na prostředek) a 500 mm od hrany betonového základu. Pro zpevnění betonového základu doporučujeme použití kari sítí nebo jiné ocelové výztuže. Při betonování nezapomeňte umístit do správného místa betonového základu chráničku s přívodními kabely!

Betonování a zrání

  1. Betonování: Tím máte vše připraveno a můžete se pustit do betonování. Doporučujeme zvolit betonovou směs s označením C16/20, někdy také B20. K samotnému betonování je vhodné použít zavlhčený beton B20. Horní část betonového základu ohraničte bedněním z prken, abyste ho mohli co nejlépe zarovnat. Horní část betonového základu ohraničte bedněním z prken, abyste ho mohli co nejlépe zarovnat.
  2. Vyzrání betonu: Betonový základ nechte před montáží alespoň dva až tři týdny vyzrát. Doporučujeme pouze vybetonovat základ a do něj připravit chráničku pro elektrické kabely. Teprve po vyzrání betonu doporučujeme zavrtat kotvící závitové tyče.

Montáž vozíků a konstrukce brány

Montáž vozíků

Na montáž nosných vozíků k betonovému základu pak použijte chemickou kotvu Fischer, závitové tyče M16 a ocelové samojistné matice M16. Na matice můžete po finálním utažení nasadit plastové krytky, ať je výsledek ještě estetičtější.

Konstrukce brány

Konstrukci brány tvoří rám z uzavřených ocelových profilů. Konstrukci zhotovíte z profilů 40x40, 60x40, 80x40, záleží na velikosti a hmotnosti brány. Celkovou nosnost konstrukce brány ovlivní materiál, ze kterého je rám svařen. Se zvětšujícími se dimenzemi použitých jeklových profilů roste i tuhost rámu, a tedy i únosnost výplně brány.

Nejčastěji používaným materiálem na bránu, kterou vyrábějí zákazníci svépomocí, je standardní profilová ocel. Použitá profilová ocel ovlivňuje tuhost i nosnost brány. Nejčastěji používaný je jekl o rozměru 60x40x2 mm. Výjimkou je spodní vyztužující profil (profil přivařovaný vodorovně nad C-profilem). Rozměr tohoto profilu výrazně ovlivňuje celkovou nosnost brány. Jako vyztužující profil se nejčastěji používá profil 80x40x2 mm. Pokud plánujete bránu povrchově chránit žárovým zinkováním, můžete použít materiál o tloušťce stěny 3mm.

Vedení brány

Volba vedení brány závisí na dispoziční situaci. Záleží, jestli máte v okolí brány stávající oplocení, na které lze z boku upevnit vedení, nebo plánujete pro vedení brány vybudovat zvlášť sloupek. Druhým faktorem který ovlivňuje volbu mezi vrchním a bočním vedením je, zda chcete výplní brány přesahovat nejvyšší profil konstrukce.

  • Boční vedení: Boční vedení můžete uchytit na stávající oplocení nebo na zvlášť vybudovaný vyrovnávací sloupek. Výhodou bočních vedení je, že můžete výplní brány (např. dřevěné plotovky) přesahovat rám brány.
  • Vrchní vedení: Vrchní vedení brání tomu, abyste přesahovali výplní brány nejvyšší profil. Pro větší brány můžete použít více kusů vrchního vedení.

Pohon brány a automatika

Příprava pro pohon

Pohon posuvné brány musí být osazen dokonale vodorovně. Přípustná tolerance je maximálně ±1 mm na délce základny pohonu. Větší odchylky vedou k nerovnoměrnému chodu ozubeného hřebenu a k urychlenému opotřebení převodovky. Pohon by měl být umístěn: v ose ozubeného hřebenu, na základu, který je nedílnou součástí liniového základu, s předem připravenými kabelovými průchodkami (ochranné chráničky).

Montáž pohonu „na dlažbě“ nebo na samostatném blokku je zásadní chybou. Doporučené je umístnění motoru min. 9 cm nad betonovou desku pro zajištění správné funkčnosti v zimních měsících. Běžné posuvné brány s pohonem se otevírají pomocí dálkového ovladače, klíčového spínače nebo tlačítka. Každý pohon (motor) je vybaven nouzovou funkcí, kdy v případě výpadku elektrické energie je možné bránu po odblokování aretace motoru ručně otevřít. Mezi praktické tak patří doplnění motoru o záložní baterii, která min. na 0,5 hodiny dokáže pohon brány udržet plně v chodu. Ovladače se dají sloučit s pohonem téměř každé značky, takže není problém s ovládáním jiných vrat nebo brány. U složitějších systémů můžeme otevírat posuvné brány magnetickou kartou, číselnou klávesnicí nebo mobilním telefonem.

Klíčové je u elektrického pohonu předem vědět, jaká bude přibližná četnost otevírání a zavírání, dále finální celková váha křídla a podle toho dimenzovat výkon, složení motoru a ozubeného vedení (které může být vyrobeno nejenom z tvrdokovu, ale také z plastového kompozitu).

Volba pohonu

U posuvných pohonů je nejdůležitější hmotnost brány. V naší nabídce naleznete pohony do 400, 600 a 1000 kg. V naší nabídce naleznete pouze pohony značky NICE. Pohony NICE prodáváme, doporučujeme a sami používáme.

Nejčastější chyby, které vedou k poruše brány

Nejvíce problémů způsobuje:

  • příliš mělký základ,
  • chybějící výztuž,
  • nedostatečná délka pro protiváhu,
  • montáž pohonu mimo liniový základ,
  • chybějící dilatace u vjezdové plochy.

Každá z těchto chyb vede k nákladným opravám.

tags: #posuvna #brana #z #betonových #ploch #informace

Oblíbené příspěvky: