Rozhodli jste se, že svému domu dáte nový osobitý kabátek, který jej nejen zkrášlí, ale také mu dodá vynikající zvukovou a tepelnou izolaci? Dřevěná fasáda je skvělá volba po mnoha stránkách. Teď už zbývá ji jen správně namontovat.
1. Příprava a výběr materiálu
Předpokládáme, že už máte dřevo na fasádu vybráno. Vždy si kupujte pouze materiál, který má vysoký stupeň kvality, a ujistěte se, že znáte stupeň kvality a charakteristiky zakoupeného materiálu. Než začnete obložení montovat, ujistěte se, že vyhovuje vašim požadavkům. Nemontujte žádný výrobek, který je poškozen nebo vizuálně nevyhovující. Každá drobnost může hrát při montáži dřevěné fasády roli, a pokud něco odbydete, může se vám to v budoucnu vymstít zatékáním, rezivěním a dalšími problémy.
Aklimatizace dřeva
Dřevo je živý materiál a mnohdy má svou hlavu. I když jsou fasádní obklady určené pro venkovní použití, jedná se o přírodní materiál reagující na prostředí. Dřevo může nabobtnat nebo se seschnout tím, že pohlcuje vlhkost nebo vysychá tak dlouho, až se jeho obsah vlhkosti dostane do rovnováhy s okolním vzduchem. Nezapomeňte, že by se před montáží měly obkladové palubky aklimatizovat, aby jejich rozměry i tvar zůstaly stejné. Umožníte-li dřevu dosáhnout rovnováhy dříve, než ho namontujete, omezí se další práce dřeva na minimum.
Způsob aklimatizace závisí na typu sušení dřeva:
- Obložení sušené v sušárně (12-18% vlhkosti): Tyto výrobky jsou nejlépe připraveny k okamžitému použití. Pokud obložení během dopravy na stavbu nenavlhlo, může se okamžitě montovat, s výjimkou horkého a suchého prostředí, kde se obvykle vyžaduje jeho uskladnění v dobře větraném prostředí po dobu 3 až 5 dnů.
- Obložení sušené na vzduchu nebo v sušárně (cca 19% vlhkosti): Tyto výrobky je třeba nechat aklimatizovat na podmínky okolního prostředí tak, že jednotlivé díly obložení narovnáte svisle na proklady umístěné v pravidelných vzdálenostech v suchém skladovacím prostředí po dobu 7-10 dnů.
- Obložení z nevyzrálého nebo mokrého dřeva: To vyžaduje delší čas pro aklimatizaci. Jednotlivé díly oddělte svisle umístěnými proklady takovým způsobem, aby byly vždy dva díly vedle sebe a po dobu nejméně 30 dnů je uložte do dobře větraného suchého prostředí, ve vlhkých podmínkách i déle. Při koupi nevyzrálého obložení doporučujeme profily jako například rýhovaný, fasetovaný nebo lištový, u nichž se počítá s jejich seschnutím.
Dokud není dřevo namontováno, potřebuje ochranu před působením přímého slunečního záření, nasáknutím vodou, nečistotami a dalšími vlivy. Obložení uskladněte ve vodorovné poloze nad zemí za použití prokladů a ochrany před vlhkostí, aby nedocházelo k absorpci vlhkosti od spodu. Přikryjte ho krytem nepropouštějícím vodu, který zdvihnete uprostřed tak, aby se na krytu nevytvářely kaluže vody. Neutěsňujte zcela, neboť je třeba, aby mohl vzduch dobře cirkulovat. Ideální je obložení před použitím uskladnit v uzavřené budově, například v garáži.
Čtěte také: Montáž chemické kotvy krok za krokem
Ochranné nátěry a úprava
Před samotnou instalací si ještě důkladně zkontrolujte obkladové palubky a jejich kvalitu. Pokud nebudete pracovat s již impregnovanými palubkami, nezapomeňte klasické fasádní obklady opatřit ochranným nátěrem, aby odolaly vlhkosti a UV záření. Ochranný povrchový nátěr naneste nejen z vrchní strany (minimálně dvě vrstvy), ale alespoň jednou také z rubové strany. Ošetřit proti dřevokaznému hmyzu, houbám a plísním je nezbytné také dřevěné hranoly, které použijete na nosný rošt.
Povrchovou úpravu vždy provádějte před montáží. Před montáží se doporučuje nanést svrchní nátěr na všechny povrchy (včetně koncových částí). Druh nátěru se určí v závislosti na požadovaném vzhledu. Všechny řezy musí být ošetřeny nátěrem, bez ohledu na to, v jakém ročním období se montáž provádí. Vlákna na konci všech dřevěných výrobků absorbují kapaliny 250x rychleji než ostatní dřevěné strany. Stoprocentní akrylovolatexové základní nátěry jsou přípustné, jsou-li podle svého výrobce schopny poskytnout příslušné ošetření. Tam, kde teploty klesají pod 10 °C, ať už během aplikace nebo během tuhnutí, použijte k ošetření koncových vláken obnažených v důsledku řezů provedených při montáži alkydový olejový základní nátěr na dřevo. Uříznuté díly ošetřené na koncích alkydovým olejovým základním nátěrem mohou být namontovány před zaschnutím, aniž by se tím narušila účinnost ochrany. Pokud nátěr neobsahuje přípravky proti plísním, houbám a dřevokaznému hmyzu, doporučujeme napustit palubky takovýmto přípravkem před nanášením vlastního nátěru. Na plochy okrajových řezů vždy nanášejte základní nátěrovou barvu nebo mořidlo. Naneste svrchní nátěr co nejdříve!
2. Konstrukce roštu a odvětrání
Díky správné konstrukci získáte jistotu, že váš dům bude dobře odvětráván a že dřevěná fasáda bude dobře držet na svém místě. Hranoly by také měly být dostatečně vysušené a perfektně rovné. Rošt musí být vytvořen tak, aby za fasádou mohl proudit vzduch směrem nahoru, odkud může bez problému unikat ven. Rozteč roštu by tedy měla být přiměřená tloušťce fasádního profilu. Dbejte na to, aby byla spodní konstrukce rovná. Přihlédnout je třeba také k tomu, zda je profil obkladových palubek s perem a drážkou nebo bez nich.
Konstruktivní (stavební) ochrana dřeva zabrání tomu, že dřevo zůstane trvale mokré. Tak zajistíte účinně a bez chemie to, že ve vaší dřevěné fasádě nevznikne žádný prostor pro škůdce. Příležitostné, krátkodobé zatížení vlhkostí (déšť) není žádný problém, dokud druh konstrukce zajistí to, že voda nepronikne do dřeva a po každém zvlhčení zase rychle uschne. Protože dřevo řezané napříč vláknem pohlcuje vlhkost podstatně rychleji než podélné dřevo, musí být strany čel u fasádních profilů chráněny před pronikající vlhkostí. Nahoru směřující strany čel chraňte dostatečně velkými střešními přesahy, zakrytím z plechu nebo podélným dřevem. U konců čel směřujících dolů usnadníte rychlé odtékání vody zaříznutím pod 15°- 20° (okapnice), kde může voda odkapávat.
Aby se zabránilo trvalému zvlhčování dřevěné fasády například zkondenzovanou vodou a zaručilo se rychlé uschnutí také u vnitřních stran prken, musí být dřevěné fasády zásadně odvětrány zezadu. Pomocí kontra laťování, které je vodorovně namontováno na svislé základní laťování, vzniká za fasádními profily dutina, kterou cirkuluje suchý proud vzduchu. Dbejte na neomezenou možnost přívodu a odvodu vzduchu.
Čtěte také: Suchý beton – návod
Zdi vyžadují laťování pro montáž vodorovného i svislého obložení. Stavební izolační panely vyžadují laťování pro montáž vodorovného i svislého obložení. Laťování musí být dostatečně tlusté, aby umožnilo proniknutí hřebíku do dřeva do hloubky 3,2 cm.
3. Správa vlhkosti a izolace proti dešti
Výstupy vlhkostí z praček, sušiček, sprch, kuchyní a dalších zdrojů, které obsahují vysokou vlhkost, v kombinaci s dnešními stavbami s nízkou energetickou náročností, mohou mít za následek nahromadění vodních výparů uvnitř stavby. Tyto výpary prostupují konstrukcí budovy z teplého interiéru do chladného exteriéru a dojde-li k jejich kondenzaci, mohou způsobit poškození stavby, obkladů i povrchové úpravy. Izolační vrstva proti výparům namontovaná na teplé straně stěny zabraňuje pohybu výparů, avšak není dokonalá. Zbytkovým výparům musí být umožněno uniknout ven.
Fólie namontovaná na vnější straně obložení pomáhá zabránit dešti a sněhu v pronikání zdmi, avšak umožňuje unikání výparů. Doporučuje se stavba zdí s izolací proti dešti, obzvláště při montáži k tuhé pěnové desce. Správná stavba zdí zahrnuje i použití stavební fólie (jako je například fólie DuPont Tyvek Drainwrap) nebo stavebního papíru, který propouští plyn a izolační vrstvy proti výparům.
Základní uspořádání izolace proti dešti, která se skládá ze dvou vrstev nebo přepážek oddělených vzduchovou vrstvou, má několik variant, jež poskytují různé úrovně účinnosti ochrany proti dešti. Je třeba rozlišovat mezi odvodňovacími dutinovými stěnami, jednoduchými nebo otevřenými ochrannými vrstvami proti dešti a izolací proti tlakové vodě. Pojmem „izolace proti dešti“ se obvykle myslí vnější opláštění, za nímž je dutina, která se odvodňuje a větrá směrem ven (plocha vnitřní stěny zahrnuje i vzduchovou vrstvu), a sada utěsnění jednotlivých úseků omezujících velikost dutiny. Vnější izolační vrstva odklání kinetickou sílu deště, zatímco vnitřní přepážka zůstává chráněná. Větraná dutina používá gravitaci a oplechování k odvedení vody, která pronikne vnější stěnou, od citlivých povrchů a spojů. Izolaci proti dešti lze použít ve vlhkých a náročných klimatických podmínkách k vytvoření vzduchové vrstvy mezi obložením a krycím materiálem.
Oplechování a tmelení
Před montáží obložení se ujistěte, že došlo k montáži oplechování, které zabraňuje pronikání vlhkosti do zdiva a prostoru střechy. Oplechování je důležitá součást zabezpečení zdiva proti pronikání vlhkosti. Oplechování odvádí proudy vody směrem od budovy do stanovených drenážních kanálů. Vodorovné oplechování pokládejte tak, aby přesahovalo v místech všech zásahů do zdí a na všech místech změny materiálu nebo změny směru jeho pokládání. Oplechování by mělo být vždy zahnuto směrem dolů a mělo by zajišťovat odtok vody ode zdi. Obložení nebo obruby by měly končit asi půl centimetru nad okrajem oplechování. V místech, kde se setkává oplechování s obrubou nebo jinými materiály, nepokládejte žádné těsnění. Účelem oplechování oken a zárubní dveří je zachytávat vodu v prostoru za obložením a odvádět ji směrem ven.
Čtěte také: Postup leštění betonu
K utěsnění mezer okolo oken, dveří, rohů a dalších venkovních spojů vystavených působení vody použijte vysoce účinný těsnicí materiál na bázi pryskyřičného latexu, pryskyřice, pryskyřičného silikonu, polyuretanu, polysulfidu nebo termopolymerové gumy. Čistý silikon a čisté těsnicí materiály nejsou pro dřevěné fasádní obložení vhodné a nedoporučují se. Tento způsob utěsnění nepředstavuje trvalé řešení a vyžaduje pravidelnou údržbu. Jestliže nebudete utěsnění kontrolovat a udržovat, může dojít k jeho poškození. V důsledku toho začne zachytávat vodu a vytvářet tak značné problémy s vlhkostí. Nepoužívejte tedy tuto formu řešení jako jedinou překážku působící proti vlhkosti. Neaplikujte těsnicí materiál v místech, kde by mohl zabránit odvádění vlhkosti.
Spodní a horní zakončení fasády doporučujeme opatřit mřížkou (plastovou nebo hliníkovou), tím zabráníte vniknutí hlodavců, ptáků a hmyzu za palubky.
4. Montáž obložení a upevnění
Jako každý materiál určený na obklady i dřevěné fasádní obklady slouží nejlépe, jsou-li správným způsobem namontovány na vhodné kostře. Dřevěné obložení musí být bezpečně připevněno vruty nebo hřebíky k příslušným dílům kostry, k laťování v omítce nebo k podkladu mezi díly kostry.
Spojovací materiály
Pro upevňování jsou nejlepší volbou nerezové spojovací materiály, obzvláště v případě, kdy budete obložení natírat průhledným nebo poloprůhledným mořidlem. Ostatní druhy upevnění včetně elektrolyticky pokovených a mechanicky pozinkovaných se nedoporučují, neboť mohou zkorodovat a rozpadnout se, a také nepříznivě reagovat s přírodními konzervačními látkami přítomnými ve dřevě, což by mohlo mít za následek skvrny a šmouhy. Pro obklady ze sibiřského modřínu se doporučuje použití vrutů; připevňování pomocí hřebíků není u sibiřského modřínu vhodné.
Obložení je třeba připevnit ke každému sloupku nebo podkladu pomocí hřebíků nebo vrutů umístěných maximálně 60 cm od středu. Umístění spojovacího materiálu závisí na druhu a šíři obložení. Zásadou je upevnit obložení bezpečně bez znemožnění pohybu způsobeného změnou obsahu vlhkosti ve vzduchu. Velikost vrutů či hřebíků, které je třeba použít, závisí na druhu a tloušťce obložení. Spojovací hřebíky nebo vruty musí procházet 3 cm do podkladního hranolu. Na koncích palubek si předvrtejte otvory pro šroub, případně je kotvěte minimálně 5 cm od konce, zabráníte tím praskání profilů. Palubky nikdy nestahujte, při vyšší vlhkosti by mohlo dojít k vyboulení fasády.
Způsoby kotvení
Existují různé způsoby kotvení palubek:
- Skrytý způsob (hřebíčky do pera): Kotvení palubek do pera pozinkovanými kolářskými hřebíčky nebo nastřelovacími hřebíčky o délce min. 45 mm a více. Obložení z cedru a ThermoWoodu o šířce až 15 centimetrů můžete přibíjet skrytě tak, že hlavičky hřebíků nebo vrutů nebudou vidět, avšak obložení musíte připevnit vždy k nosnému sloupku. Hřebík musí procházet každou patou drážky.
- Skrytý způsob (nerezové příchytky): Nerezové příchytky se připevní na profil zezadu dvěma vruty a spárou mezi profily se ukotví na rošt.
- Viditelný způsob: Palubky lze dle jejich šíře ukotvit jedním nebo dvěma vruty z nekorodující (nejlépe pevnostní) oceli. Širší obložení lze připevňovat pomocí dvou hřebíků na jeden díl. V případě širších prken obložení budou viditelné.
Směr pokládání obložení
- Vodorovné pokládání: Obložení z palubek s perem a drážkou lze montovat vodorovně. Při vodorovném pokládání obložení začněte ve spodní části plochy a postupujte směrem vzhůru, přičemž okraje s drážkami směřují dolů. Běžné sloupkové stěny obvykle nevyžadují pro montáž vodorovného obložení žádnou zvláštní přípravu.
- Svislé pokládání: Obložení z palubek s perem a drážkou lze montovat svisle. V případě svislého pokládání obložení začněte v jednom rohu takovým způsobem, aby okraj s drážkou směroval k přilehlé zdi. Pomocí vodováhy zajistěte přesné položení prvního prkna. Je možné, že okraj s drážkou prvního prkna bude pro zajištění dokonalého spojení potřebovat upravit. Obložení se připevňuje k vodorovným latím, které se nachází mezi sloupky nebo k latím pod omítkou.
5. Zpracování rohů a spojů
Pro obkládání vnějších rohů se používají dvě metody. Jejich výběr závisí hlavně na požadovaném vzhledu, ale také na zkušenostech a dovednostech stavebníka.
- Rohy s pokosem: Ty nabízejí profesionální úpravu a používají se nejčastěji pro vodorovně pokládané obložení. Rohy s pokosem vyžadují kvalitní tesařské dovednosti. Všechny díly musí do sebe těsně zapadat po celé hloubce pokosu.
- Rohová prkna: Jsou oblíbenou a snadnější alternativou rohů s pokosem. Tloušťka rohového prkna bude záviset na tloušťce obložení; nejběžnější tloušťky se pohybují v rozsahu 1,9 až 3,1 cm. Rohová prkna se pokládají na opláštění tak, že obložení je těsně přisazeno k úzkému okraji prken. Rohová prkna a konce obložení se přibíjejí hřebíky k rohovým sloupkům, které zajišťují dřevo jako spoj bez požadavků na údržbu. Navrhování střech s převislými okapy, které chrání rohy před povětrnostními vlivy, také napomáhá tvorbě bezproblémových spojů.
Pro vnitřní rohy platí následující postupy:
- Dokončení latí: Jestliže připevňujete obložení ve vnitřních rozích pomocí latě, seřízněte okraje pod úhlem 45 stupňů a vytvořte tak spoj s přesahem. Toto je důležité obzvláště v případě, že obložení pokládáte svisle. Pokud vám zkušenosti či jiné okolnosti neumožňují použít techniku pokosené hrany, je možné obložení ve vnitřních rozích dokončit pomocí latě 5x5 cm. Může být připevněno i k přilehlým zdem a to pomocí latě, která zakrývá spoj.
Další typy spojů nebo zakončení fasády zahrnují:
- Překrývaný: Všechny rohy se zalištují buď masivní rohovou lištou, nebo dvěma k sobě kolmo slepenými prkénky, tvořícími masivní rohovou lištu.
- Přiznaný: Palubky nebo fasádní profily se zaříznou k sobě pod úhlem 45 stupňů, ale nedorazí se k sobě, nechá se mezi nimi rovnoměrná mezera cca 3-5 mm, aby po dešti čelní konce rychle uschly.
- Segmentový: Používá se nejčastěji při tzv. segmentové fasádě, kdy se palubky nebo profily nenastavují, ale jsou rozděleny svisle vyčnívajícími hranolky, mezi které se zařezávají.
6. Nejčastěji používané dřeviny pro fasády
Volba správné dřeviny je klíčová pro vzhled a životnost vaší fasády. Níže uvádíme přehled některých oblíbených druhů:
| Dřevina | Charakteristika a výhody | Životnost bez nátěru (cca) | Specifika pro montáž/údržbu |
|---|---|---|---|
| Smrk | V Evropě nejvíce používaná dřevina. | 50 let | Vždy se povrchově upravuje (dříve volskou krví, dnes moderní ekologické lazury). |
| Borovice | Nepatrně tvrdší než smrk, hodně smolnatá dřevina. | 60 let | S některými nátěrovými hmotami se nesnáší, lze aplikovat až po celkovém odmaštění dřeva. Na prudkém slunci roní pryskyřici (hlavně ze suků), což poškozuje nátěr a vytváří žlutavé fleky. |
| Sibiřský Modřín | Medově žlutohnědá barva, vysoká odolnost a životnost, příznivá cena. Hustota cca 750 kg/m3, tvrdost 3,0 Brinnela. Vhodný i na podlahy do exteriéru i interiéru. | Nad 100 let | Doporučuje se použití vrutů, připevňování hřebíky není vhodné. |
| Thermo dřeviny | Běžné dřeviny (smrk, borovice, jasan, buk) tepelně upravené pro zlepšení stálosti a životnosti. | Vysoká (není potřeba povrchově upravovat) | Není potřeba povrchově upravovat. Hodí se i do vlhčího a nestálého prostředí (terasy, bazény, jezírka). |
| Exotické dřeviny | Vysoká odolnost a jedinečný vzhled. Patří sem Massaranduba, Ipe, Cedr, Teak, Bangkirai a mnoho dalších. | Velmi vysoká (dle druhu) | Specifické vlastnosti a údržba dle druhu dřeviny. Často velmi trvanlivé i bez nátěru. |
Ověřené postupy a kvalitní materiál zajistí krásný vzhled vaší nové dřevěné fasády a její dlouhou životnost. S tím souvisí i nutnost dodržení projektu při realizaci a také použití vhodných (a pro tyto účely schválených) materiálů - izolací, hmoždinek, šroubů apod. Dřevěná fasáda je vystavena množství různých vnějších vlivů.
tags: #postup #práce #dřevěná #fasáda #návod