Kvalitní tepelná izolace je nedílnou součástí jakékoliv stavby. Slouží nejen k minimalizování úniku tepla z objektu jako takového, ale i k izolaci konkrétních stavebních částí, např. rozvodů vody. Tepelná izolace se používá při oddělení dvou souvisejících prostorů o různých teplotách tak, aby se teplota venkovního a vnitřního prostředí navzájem neovlivňovala. Například zimní stadion může být po použití tepelné izolace v provozu i v letním období, nebo naopak plavecký stadion v období zimním.
I bydlení v přízemí, ať už v bytě nebo ve starém domě, může obyvatelům způsobit potíže se studenými podlahami. Na mnoha místech jsou sklepy nevytápěné a strop odděluje studené místnosti od vytápěných teplých místností. V takovém případě je nutné použití tepelné izolace stropu, nebo podlah. S kvalitní tepelnou izolací můžete ušetřit spoustu peněz za vytápění, nebo klimatizaci budov.
Tepelná izolace má za cíl minimalizovat přenos tepla mezi dvěma prostorovými oblastmi nebo materiály. Účelem tepelné izolace je udržet požadovanou teplotu uvnitř objektu a tím snížit potřebu vytápění, nebo chlazení. Tepelná izolace sehrává klíčovou roli při zvyšování energetické účinnosti budov a průmyslových zařízení. Správně provedená kvalitní tepelná izolace bez tepelných mostů Vám výrazně sníží energetickou spotřebu budovy a zlepší pohodlí.
Typy tepelné izolace
Na trhu narazíte na nespočet izolačních materiálů, které se liší svými vlastnostmi i způsobem použití. Tepelnou izolaci lze rozlišovat podle její funkce, použitých materiálů a struktury. Od doby, kdy byla skelná vata jedinou dostupnou možností, došlo k významnému pokroku. K dispozici je široká škála tepelně izolačních materiálů. Každý z nich má své odlišné specifické vlastnosti a způsoby aplikace.
Základním hlediskem pro rozdělování tepelných izolací je vstupní materiál. Zásadně ovlivňuje výslednou hodnotu součinitele prostupu tepla a další parametry (paropropustnost, voděodolnost aj.). Obvykle izolace rozdělujeme na minerální, syntetické a přírodní.
Čtěte také: Vše o měrné tepelné kapacitě betonu
Minerální tepelná izolace
Minerální tepelná izolace není organická, a tak příliš nepodléhá napadáním hub, plísní a parazitů. Vyniká nehořlavostí a zpravidla i dobrou propustností par. Obvykle je také hydrofobní. Patří mezi nejpoužívanější izolační materiály vůbec. Vyrábí se z minerálních vláken v podobě skelné vlny nebo čedičové vaty. Oba typy mají velmi podobné vlastnosti, rozdíl spočívá zejména ve výrobní technologii. Skelné vaty se produkují z recyklovaného borosilikátového skla, ty čedičové pak z čediče a dalších hornin (žuly, vápence, dolomitu).
- Pěnové sklo: Moderní typ tepelné izolace, u kterého oceníte vysokou odolnost v tlaku. Na pěnové sklo narazíte v podobě drtě nebo izolačních desek. Mají porézní strukturu, a tak dokážou dobře pohlcovat vlhkost a současně ji odpařovat.
- Minerální desky: Pěnové minerální desky mají podobné vlastnosti jako desky vápenosilikátové. Vstupními surovinami pro výrobu jsou vápno, písek, voda a zpěňovadlo. Materiály jsou velmi odolné proti napadení plísněmi. Desky jsou křehké a při neopatrné manipulaci se mohou lámat.
Syntetická tepelná izolace
Tepelná izolace ze syntetických materiálů je vyhledávaná pro skvělé tepelněizolační vlastnosti a cenovou dostupnost. Nejvyužívanějším druhem syntetického izolačního materiálu je bezpochyby polystyren. Podle technologie výroby jej rozdělujeme na pěnový (EPS) a extrudovaný (XPS). Vynikají skvělými hodnotami součinitele tepelné vodivosti, musí však být chráněny před UV zářením, které způsobuje degradaci materiálu.
- PUR a PIR pěny: Mají jemnou strukturu pórů. Tyto pěny jsou vhodné pro technologii stříkané izolace, dostupné jsou však i v podobě desek. Patří mezi moderní izolační materiály, které vynikají nízkou hmotností, snadnou montáží a dobrými tepelněizolačními vlastnostmi. Deska z fenolické pěny o síle 100 mm má podobné parametry jako deska z polystyrenu o síle 180 mm. Je tak vhodnou alternativou pro zateplení do míst s omezeným výplňovým prostorem.
- Isover EPS Sokl 3000: Speciální typ EPS desek napěňovaných do forem pro náročné tepelné izolace konstrukcí v přímém styku s vlhkostí. Na rozdíl od klasického pěnového polystyrenu se neřeže do bloků, ale vyrábí se litím do forem. To deskám propůjčuje mimořádné vlastnosti. Desky pěnového polystyrenu s minimální nasákavostí, vysokou pevností v tlaku, mrazuvzdorné.
Přírodní tepelná izolace
Izolaci pro zateplení podlahy, půdy a dalších stavebních konstrukcí vyřešíte také použitím izolace z přírodních materiálů. Poměrně obsáhlou skupinu tvoří tepelné izolace na bázi dřeva a papíru, které však často obsahují i další přísady minerálního či syntetického charakteru. Spadají sem především dřevovláknité a dřevocementové izolace.
- Izolace na bázi dřeva a papíru: Vzhledem k velké objemové hmotnosti mají dobrou schopnost tepelné akumulace. Používají se zejména jako vnější izolace, případně izolace ze strany interiéru, a důležitou roli hrají při zateplování dřevostaveb. Jsou také alternativou k sádrokartonu pro zhotovení vnitřních příček. Dřevocementové desky se pak používají jako izolant do sendvičových příček. Izolanty na bázi papíru a celulózy se nejčastěji využívají pro technologii foukané izolace. Protože je vstupním materiálem recyklovaný papír, je výroba ekologická.
- Izolace z ovčí vlny: Izolační materiály čistě přírodního původu jsou hypoalergenní a šetrné k životnímu prostředí. Přesto musí obsahovat speciální látky, které materiály ochrání před škůdci, plísněmi či houbami a minimalizují hořlavost. Používá se jako výplň a při adekvátní technologické úpravě se hodí i pro izolaci střešních plášťů či plovoucích podlah. Nevýhodou je vyšší cena a zvýšené riziko požáru.
Struktura a forma izolantů
Konkrétní typ výrobku tepelné izolace volte podle způsobu zpracování a umístění. Nejčastěji narazíte na izolanty ve formě desek, rohoží nebo volného násypu. S deskami se vám bude dobře manipulovat a oceníte i jejich větší pevnost v tlaku. Rohože jsou pak kompaktnější, a tak vám umožní snazší izolaci prostorů nepravidelného tvaru. Volně sypané izolanty pak můžete použít při zateplení spodních vrstev podlah.
Tepelná izolace základů, suterénu a soklu
Základy, suterén a sokl patří k místům, kudy může unikat nemalá část tepla. Navíc jde o velmi namáhané a exponované části stavby. Tepelná izolace základové desky je nezbytná pro zamezení tepelných ztrát. Izolace se v tomto případě instaluje i pod úroveň nezámrzné hloubky. Musí odolávat nejen vlhkosti, ale také tlaku zeminy.
Čtěte také: Význam tepelné vodivosti betonu ve stavebnictví
Sokl je místem, kde se obvodové stěny napojují na terén. Působí na něj srážková voda, mráz, sníh, ale také mechanické vlivy - např. pohyb osob, automobilová doprava apod. Zateplení je potřeba zejména ze dvou důvodů: aby nedocházelo k promrzání základů a tvorbě koutových plísní. Izolace se na sokl lepí až do úrovně nezámrzné hloubky (cca 80 cm pod zemí). Pokud využíváte sklepní prostory celoročně, třeba jako garáž nebo posilovnu, vyplatí se vám izolace suterénu. V opačném případě přijde vhod samotná izolace soklu. Nároky na zateplení soklu a spodní části domu se liší od nadzemní izolace. Spodní část domu je místo, kde na izolaci působí velký tlak konstrukce i okolní zeminy společně s vodou. Nutnou vlastností takové izolace je proto ještě vyšší mechanická odolnost a nenasákavost.
Hlavní výhody izolace základů, suterénu a soklu:
- Zamezuje promrznutí základů a části terénu pod domem.
- Snižuje tepelné ztráty.
- Zabraňuje kondenzaci vlhkosti i jejímu transportu mezi základy a zdivo.
- Prodlouží životnost zdiva a spodních částí stavby.
- Umožní plynulou návaznost podzemního a nadzemního izolačního systému.
Pro zateplení stropu ve sklepě je ideální PUR pěna HARD, která díky nízké tepelné propustnosti a vysokému difuznímu odporu efektivně izoluje a zadržuje vodní páry. Izolace stropu sklepa pomocí stříkané PUR pěny vytváří bezespárovou izolační vrstvu, která zabraňuje úniku tepla a průniku vlhkosti do podlahové konstrukce.
Tepelné mosty
Uvnitř tepelně izolačního pláště budovy (střecha, podlaha, nebo obvodová stěna) může být malé místo, kterým uniká velké množství tepla. Tuto oblast nazýváme tepelným mostem.
Stříkaná PUR izolace
Ačkoliv je „pur pěna“ na veřejnosti obecně vnímána jako „montážní pěna“, jedná se ve skutečnosti o velmi široký pojem. Pur (polyuretanových) pěn je pestrá škála a setkáváme se s nimi prakticky každý den na každém kroku (automobil, nábytek, boty, lednice, matrace atd.).
Čtěte také: Jak správně izolovat betonovou podlahu?
Poměrně rozšířenou aplikací je izolace podkroví a stropů tzv. měkkou pur pěnou. Měkká pur pěna PUR IZOLACE SOFT je ve skutečnosti tvrdá pěna, která je speciálně konstruována do podoby velmi lehké pěny s hustotou kolem 10 kg/m3. Toho je docíleno chemickým složením jedné ze složek, která při reakci otevře buněčnou strukturu a „napěňovací“ plyn vyjde ven. Napěňování této pěny je na bázi vody, kdy část vody se změní na CO2 a část na páru. Ta se ve fázi otvírání buněk dostane z pěny ven.
Pěna tak ze skupenství tekutého se změní do skupenství pevného za několik sekund a svoji hustotu sníží z tekutého do pevného 100 x (tekutina 1,2 kg/dm3, pěna 10 g/dm3), tedy velmi lehká pěna s otevřenou buněčnou strukturou, která má tepelně izolační parametry o málo lepší než pěnový polystyren (EPS).
Díky obrovské expanzi pěna dokonale vyplňuje všechny dutiny a spáry. Protože je zpracována nástřikem „na místě“, na izolovaném povrchu dokonale kotví - prakticky se zareaguje. Nemůže dojít k sesedání nebo uvolnění. Vrstva je bezespárá, nedochází k tzv. tepelným mostům.
Instalace běžné tepelné izolace obvykle trvá několik dní. S naší stříkanou izolační pěnou je to však jinak. Extrémně vysoká rychlost aplikace pěny (až 150 m2 tepelně izolační pur pěny za den) zaručuje, že tento typ tepelné izolace značně snižuje náklady i čas a celkově ulehčuje stavbu. Díky absolutně nezávislé technologii není nutné žádné zvláštní zařízení staveniště (stačí napojení na elektřinu). Při rekonstrukcích objektů je velkou výhodou, že odpadá transport velkého množství tepelné izolace, nedochází ke znečištění např. chodeb.
Zateplení konstrukcí z vnitřní strany je nejčastěji poptávaná aplikace stříkané PUR izolace. Tato metoda tepelné izolace interiéru nabízí efektivní řešení pro zlepšení energetické účinnosti vašeho domova bez nutnosti zásahu do fasády budovy. Tím, že se aplikace provádí z interiéru, není ovlivněna nepříznivými povětrnostními podmínkami a lze zateplení stěny z interiéru realizovat celoročně bez ohledu na roční období.
Stříkaná PUR izolace je ideálním řešením pro zateplení vazníkové střechy, protože vytváří bezespárovou vrstvu, která efektivně zabraňuje únikům tepla. Aplikace probíhá na parotěsnou fólii shora, což zajišťuje optimální tepelnou pohodu. Pro odvětrávané konstrukce se doporučuje paropropustná izolace SOFT na vodní bázi, která je ekologická a odolná proti plísním.
PUR izolace pro pultovou střechu se nanáší na difuzní fólii mezi a pod trámy, čímž vzniká bezespárová izolační vrstva. Důležité je zachovat odvětrávací mezeru, aby vzduch mohl volně proudit. Před aplikací se obvykle montují závěsy na CD profily nebo se trámy nadstavují latěmi. U starších střech je nutné doplnit difuzní fólii s odvětráním.
Zateplení dřevostavby pomocí PUR pěny se provádí nástřikem do předem připraveného roštu, čímž vzniká bezespárová izolace dřevostavby, která dokonale vyplní všechny spáry a detaily. Pro správnou funkci je důležité použít paropropustný oplášťovací materiál, protože OSB desky mají vysoký difuzní odpor. Před aplikací je nutné utěsnit spáry proti zaprášení.
Akustická izolace
Zvuk se dá charakterizovat jako mechanické vlnění, které vnímáme sluchem a hluk jako nevítaný, obtěžující nebo rušivý zvuk, který ve větší míře může mít nežádoucí vliv na zdraví člověka. Šíření zvuku v budovách nebo v jejich okolí se nazývá stavební akustika.
Odhlučnění budov
Pokud mluvíme o šíření zvuku vzduchem, tak nejběžněji používanou zábranou je protihluková clona z průhledných materiálů. Používá se zejména u dálnic či větších silnic na odhlučnění aut. Vzhledem k průhlednému materiálu, ze kterého jsou clony vyrobeny, hrozí prudké nárazy přilétajícího ptactva. Proto se na clony vylepují siluety dravých ptáků.
Jestliže se jedná o zvuk šířený v místnosti, odhlučnění bývá jednodušší, a to zejména postavením nábytku, koberců nebo obložením stěn a stropů pohltivými obklady. Ty mohou být z pórovitých materiálů, kdy se používá hlavně desek nebo rohoží z organických či minerálních vláken. Zakrývají se tkaninou, sítí či děrovanými deskami s procentem děrované plochy min. 25%.
Jako další způsob obkladu stěn se využívá kmitající membrány z koženky, umělohmotné folie či tenké desky. Membrána se připevní na kovový či dřevěný rošt a vytvoří se mezi obkládanou stěnou a touto membránou vzduchová mezera. Pokud je zapotřebí větší pohlcení hluku, může se do vzduchové mezery vložit dutinová izolace, která musí splňovat podmínky pohlcování hluku a nesmí bránit konstrukci membrány v rezonanci. Izolace by měla splňovat i tzv. vzduchovou a kročejovou neprůzvučnost. Jedná se o izolace, zabudované v podlahách či stropech.
Otevřené buňky PUR izolace SOFT jsou nositelé vynikajícího útlumu. Tato vlastnost byla samozřejmě ověřena měřením v technickém a zkušebním ústavu. Hodnota αw = 0,75 (H) je definována jako vysoce zvukově pohlcující materiál. V případě izolací podkroví jsou tyto dvě funkce - tepelná a zvuková izolace - obrovskou výhodou. Jsou izolovány nejenom běžné zvuky z okolí, ale i napři silný déšť nebo krupobití.
Zajímavým příkladem použití této izolační pěny PUR IZOLACE SOFT je řešení zvukově izolační stěny v areálu Barrandovských ateliérů. V jednom ze studií se natáčí pořad Snídaně. Studio sousedí s vnitřní komunikací v areálu a bylo nutné odstínit zvuky vozidel. Z tohoto důvodu byla navržena izolační stěna, která byla vyplněna 23 cm PUR IZOLACE SOFT. Výsledek je vynikající.
Výběr správné akustické izolace závisí na druhu zvuku, který se v okolí budovy má vyskytovat a na hlukové náročnosti objektu. Vždy je lepší s tímto počítat už při projektování stavby z důvodů velké finanční náročnosti při dodatečném odhlučňování.
Vzduchová a kročejová neprůzvučnost
Vzduchovou neprůzvučností rozumíme schopnost konstrukce snížit šíření hluku vzduchem. Zlepšení zvukového útlumu se dá dosáhnout zvýšením hmotnosti stropu, nejčastěji těžkou plovoucí podlahou.
Kročejová neprůzvučnost se dá definovat jako schopnost konstrukce tlumit zvuk šířící se její hmotou. Zlepšení kročejového útlumu dosáhneme oddělením nášlapné vrstvy podlahy od podkladové vrstvy, mezi něž vložíme zvukovou izolaci. Vhodné je použít zvukovou izolaci z minerální vaty a plsti nebo kamenné vlny (čedičové). Tento materiál se řadí právě do skupiny tepelných izolací se zvukově izolačními vlastnostmi. Jelikož mají vlny vysokou nasákavost, nesmí se aplikovat do míst se zvýšenou či trvalou vlhkostí.
Schéma izolace kročejového hluku - strop:
- Malba
- Zavěšený podhled GKF
- CD profily
- Stropní nosník
- Záklop strop. nosné konstrukce OSB-3 4PD
- Izolace proti kročejovému hluku
- OSB-3 4PD
Akustické panely
Pro více profesionální aplikace se akustická pěna někdy nelepí kontaktně na zdivo, ale zajití se mezera za panely. Velký smysl to má již od 10 cm. Díky tomu zajistíte pohlcování také nižších frekvencí. S akustickými panely se to nemusí přehánět. Jinak bude místnost přetlumená. Obecně se doporučuje tak 40% rovnoměrné obložení. Otevřená struktura s patřičnou hustotou zajišťuje, že dochází k pohlcení části zvuku a nikoliv pouze k jeho odrazu (což dělají holé stěny). Panely se také jednoduše řežou a celkově je s nimi jednoduchá práce, kterou zvládnete sami nebo ve dvou aniž byste museli platit za instalaci. Všechny typy panelů máme také v samozhášivé formě. Odolnost vůči hoření oceníte v prostorech náročných na protipožární ochranu.
- Jehlanové panely (hroty): Známé jehlany 7cm (nebo také hroty) jsou dlouhodobě nejoblíbenějším artiklem z řad akustických pěn. Svoji oblíbenost získaly hlavně pro svou účinnost ve středních a vysokých frekvencích. V místnosti také vypadají velmi pěkně a vytváří příjemný dojem. Na přání můžeme také dodat v barevném provedení.
- Sinus panely: Sinus je stálicí pokud potřebujete zlepšit akustiku místnosti, ale nemáte na to extra rozpočet. Je oblíbený nejen začínajícími kapelami, ale také Youtubery a také všude tam, kde je potřeba snížit dozvuk za přijatelných cenových podmínek. Volte sinus a zapomeňte na plata od vajíček (ty zvuk totiž jen odrážejí a nepohlcují). Vhodně jej můžete kombinovat s dalšími profilovanými pěnami (jehlany, basová past).
- Hladké panely: Vzhledově není tak cool jako například jehlany, ale je to nejúčinnější pěnový panel, co můžete dostat. Je to díky plnému tvaru v celé tloušťce bez prořezů. S hladkým panelem síly 9 cm můžete efektivně eliminovat frekvence již od 300 Hz, a to se bavíme o kontaktním lepení na stěnu.
- Panel Complet: Vychází z našich zkušeností a sami jsme ho navrhli. Jedná se o kombinaci V-profilu, klasických jehlanů 7cm společně s plochým panelem uprostřed. Takto jsme zajistili účinné pohlcení středních a vysokých frekvencí. Kromě účinnosti vypadá complet opravdu designově a ještě lepší je v barevném provedení.
- Melaminové panely: Melamin se stal velmi oblíbeným hlavně v prostorech náročných na protipožární ochranu. Ať už to jsou školy, mateřské školky, bazény, call centra či kanceláře. Kromě toho je jeho bílá barevnost stálá a zůstává bílou a nijak nežloutne. Je vhodné aplikovat jej na strop. Výhodou je také to, že není potřeba "zaplnit" celý prostor, ale pro výsledný efekt postačuje nalepit např. 30 % stropu.
- Panely z polyesterové plsti: Jsou vyrobené ze 75 % z recyklátu, zejména z pet lahví. Materiál je pečlivě vytříděn, vyčištěn, převeden do mikrovláken a následně slisován tak, že vznikne bytelný samonosný panel o síle do 10mm, který má vynikající akustické vlastnosti. Ve chvíli, kdy tyto tenké plstěné panely nalepíte kontaktně na zdivo, je to spíše než akustický prvek, designová záležitost. Ovšem pozor - pokud plstěné obklady dáte na rošt a vznikne mezi panely a zdivem aspoň 5-10 cm, můžeme se již klidně bavit o akustickém prvku jež je hoden umístění do studia, kinosálu, či poslechové místnosti. Z těchto PET panelů mohou vznikat skvostné výrobky, nejen ploché dlaždice či panely, ale také originální skládací 3D objekty jako je akustický lustr, samonosný prostorový pohlcovač, co vypadá jako strom, unikátní stropní instalace a podobně.
- Lisované akustické desky: Pokud je tím co řešíte primárně odhlučnění a co největší možná izolace zvuku, pak věnujte pozornost lisovaným akustickým deskám. Když se jedná o hluk je potřeba gramáž a tyto akustické desky ji mají 180kg/m3. Svou hustotou a silou dokáží akustickou vlnu zarazit a ponechat ji v sobě rozplynout. Sekundární funkcí je jejich tepelná izolace, kterou často ocení majitelé bytů či jiných nemovitostí. Kromě snížení hluku, sníží také výdaje za teplo. Dodáváme je v různých barevnostech, jelikož vznikají z polyuretanové drtě, která je často barevně odlišná.
- Eko desky: Oblíbené pro svou tenkost. Pouhý 1 cm umí udělat 25 dB útlumu. Desky jsou mechanicky vysoce odolné, přitom pružné a dobře se s nimi pracuje. Lze je použít jako sólo vrstvu nalepením přímo na zdivo, pokud se například šetří v menším pokoji místem a každý cm je vzácný. Ovšem nejlépe fungují v kombinaci s lisovanou deskou, kde eko desky se dají jako vrchní pohledová vrstva.
Historie a normy tepelných izolací
Že je potřeba stavby v našich zeměpisných šířkách tepelně izolovat bylo známé již dříve. V učebnicích Pozemního stavitelství tento požadavek najdeme již v polovině minulého století. V té době byla za základ vzata cihelná stěna tl. 45 cm a tepelně izolační vlastnosti se vyjadřovaly ekvivalentní tloušťkou zdiva označovanou "e". Zdivo cihelné tl. 45 cm bylo vzato jako standard, který vycházel ze Stavebního řádu uzákoněného 10. 4. 1886 v němž se pravilo, že nosná zeď má tloušťku 45 cm, ledaže by byla kamenná, pak je minimální tloušťka 60 cm. Tento zákon byl několikrát novelizován, např. zákonem z 15.4.1919 o stavebních úlevách, kde byly povoleny nosné zdi o menších tloušťkách.
Norma ČSN 73 0540 z 12.12.1964 již uváděla požadavky na tepelné izolace, ty však vycházely z v té době obvyklého názoru, že cihelná zeď má být o tloušťce 45 cm, což odpovídá tepelnému odporu RN = 0,55 (m2.K)/W. Dle normy byla republika rozdělena na 3 teplotní pásma.
V roce 1977 byla ČSN 73 0540:1964 nahrazena souborem 3 nových norem, a to na normu obsahující názvosloví, požadavky a kritéria (ČSN 73 0540), normu uvádějící vlastnosti materiálů (ČSN 73 0542) a normu s výpočtovými metodami (ČSN 73 0549). Zároveň bylo vládním usnesením 182/1978 potvrzeno energetické kritérium 9,3 MWh/rok na normový byt o 200 m3 obestavěného objemu (tj. 46,5 kWh/m3 a nebo 130,2 kWh/m2 při konstrukční výšce 2,8 m). Tato norma požadovala vyšší tepelné odpory konstrukcí a snížila kritérium celkové potřeby tepla na 7,3 MWh/200m3 za rok.
Následovalo nové vydání normy ČSN 73 0540, část 1 až 4 z května 1994. Vyhláška 291/2001 Sb. se opět vrací k měrné potřebě tepla, tentokráte na 1m3 a požaduje hodnoty v závislosti na geometrické charakteristice objektu v rozmezí od 25,8 do 46,7 kWh/m3 za rok. Tento požadavek přebrala norma 73 0540-2 z roku 2002. Za povšimnutí stojí, že se jedná o stejnou hodnotu požadavku jako v normě z roku 1992, tedy 10 let staré.
Od roku 1992 se požadavek na potřebu tepla na vytápění na 1m3 za rok zpřísňuje velmi pomalu, stejně tak pomalu se zvyšují i požadavky na tepelně izolační vlastnosti stěn a střech, s výjimkou oken, kde se v roce 2002 výrazně zvýšil požadavek na maximální hodnotu součinitele prostupu tepla U. Dochází však ke zpřesňování požadavků a dochází i ke sledování dalších hodnot, které se dříve nesledovaly, např. povrchová teplota.
Orientační přehled požadavků na obytné budovy z pohledu tepelných ztrát
V níže uvedené tabulce orientačního přehledu požadavků na obytné budovy z pohledu tepelných ztrát v rámci zjednodušení předpisy parafrázujeme, což sice ubírá na jejich přesnosti, naopak nám to umožňuje tento přehled vůbec vytvořit. Pokud by někdo potřeboval přesné znění, je nutné se podívat do příslušných norem a vycházet nikoliv z tohoto článku, ale z příslušných předpisů. V rámci zjednodušení také neuvádíme všechny požadavky v citovaných normách obsažené, ale pouze některé a pouze z pohledu tepelných ztrát. Nelze říkat, že z pohledu tepelných izolací, neboť v tabulce jsou opominuty požadavky na tepelnou stabilitu místností, a to jak v letním, tak i v zimním období, dále na tepelnou jímavost podlahy apod.
| Rok | Norma/Předpis | Požadavek na potřebu tepla na vytápění (orientační) | Požadavky na tepelně izolační vlastnosti (orientační) |
|---|---|---|---|
| 1964 | ČSN 73 0540:1964 | Odpovídá cihelné zdi tl. 45 cm (RN = 0,55 (m2.K)/W) | Dělení republiky na 3 teplotní pásma |
| 1977 | ČSN 73 0540, ČSN 73 0542, ČSN 73 0549 | Energetické kritérium 9,3 MWh/rok na 200 m3 obestavěného objemu (46,5 kWh/m3) | Vyšší tepelné odpory konstrukcí |
| 1978 | Vládní usnesení 182/1978 | Snížení kritéria na 7,3 MWh/200m3 za rok | - |
| 1992 | ČSN 73 0540 (nové vydání) | 7,3 MWh/200m3, rok (tj. pro bytové domy) | - |
| 1994 | ČSN 73 0540, část 1 až 4 | - | - |
| 2001 | Vyhláška 291/2001 Sb. | 25,8 až 46,7 kWh/m3 za rok (dle geometrické charakteristiky) | - |
| 2002 | ČSN 73 0540-2 | Převzala hodnoty z vyhlášky 291/2001 Sb. | Výrazné zvýšení požadavku na max. U u oken |
tags: #tepelna #izolace #na #stul #informace