Hurdis nebo-li hurdisky, ploché tenkostěnné cihelné prvky používané při realizaci stropů, patří ve stavebnictví k nejznámějším pojmům. Koncem minulého století jeden z nejčastěji používaných stropních systémů má i nyní stavebníkovi co nabídnout. Především jde o systém vysoce variabilní, který vyniká jednoduchostí, přesností a velkou únosností. Při dodržení správného montážního postupu je zcela bezpečný.
Keramické stropy si získaly největší oblibu na konci minulého století právě pro svoji jednoduchost, přesnost a mimořádnou únosnost. Keramické duté tvarovky Hurdis určené pro montáž stropu mají nízkou hmotnost, což také umožňuje ruční montáž bez stavební mechanizace, a navíc dobré tepelně a zvukově izolační vlastnosti. Jsou proto vhodné pro individuální výstavbu rodinných domů a bytových jednotek.
V případě pozdějších úprav a přestaveb domu jsou velmi variabilní, například není problém udělat otvor pro jiné, nové schodiště. Stropy PROFIDECK je možné ukládat na nosné stěny z jakéhokoliv zdiva s vhodnou únosností, tedy jak páleného.
Charakteristika a použití hurdiskových stropů PROFIDECK
Moderní keramické vložky Hurdis z Cihelny Hodonín, jednoho z výrobních závodů společnosti KM BETA, se vyrábějí stále ve víceméně typizovaných rozměrech, kdy šířka prvku činí 250 mm a výška 80 mm. Délka je oproti starším variantám prvků (1100-1300 mm) menší a činí 980 mm.
Hurdiskové stropy PROFIDECK nacházejí uplatnění v obytných budovách, ale často také v zemědělských a průmyslových objektech. Jsou ideálním řešením pro drobné stavby v zahradách často realizovaných i svépomocí. Je však třeba dodržet několik základních pravidel. Strop z desek Hurdis především nesmí být vystaven dynamickému zatížení, nelze jej tedy použít pro tělocvičny, taneční sály, shromažďovací prostory apod.
Čtěte také: Průvodce kročejovou izolací
Technologický postup montáže
Technologický předpis pro montáž stropů z desek Hurdis vychází z ČSN 73 1105 - Navrhování a provádění hurdiskových stropů. Podle článku 1 „tato norma platí pro navrhování a provádění nosných konstrukcí stropů a střech, v nichž jsou jako konstrukční prvky použity hurdisky bez dalších cihelných prvků (např. bez tzv. patek)“.
Při provádění stropů musí být bezpodmínečně dodržen technologický postup montáže. Na hurdisku se nesmí bez separační vrstvy ukládat materiál, který vykazuje objemové změny (především smršťování). Vložka Hurdis, jako každá jiná cihla, nesmí být nikdy kladena „na sucho“, všechny spáry musí být řádně vyplněny maltou. I když je montáž stropu včetně montáže a demontáže podpěr jednoduchá, musí ji provádět odborně způsobilý pracovník.
Postup ukládání a maltování
Stropní nosníky se ukládají na nosné vyrovnané zdivo, případně železobetonový ztužující věnec. Hurdisky se ukládají na válcované ocelové „I“ profily (popřípadě „U“ či jejich kombinace) min. výšky 160 mm nebo IPE, IPE - A, IPE - AA, HEA min. výšky 140 mm. Typ nosníků a jejich uložení stanoví statický výpočet. Plochy, na které se ukládají nosníky, by měly být rovinné. Ocelové nosníky se ukládají do cementové malty s pevností min. 5 MPa tak, aby uložení nebylo menší než 150 mm.
Hurdisky se ukládají na příruby nosníků do maltového lože z malty vápenocementové pevnosti 2,5 MPa, průměrné tloušťky 10 mm. Délka uložení desky nesmí být menší než 30 mm, v krajním poli při uložení na zdivo 40 mm. Prostor mezi stěnou nosníku a čelem hurdisky se vyplní jemnou vápennou maltou. Při kladení desek se na jejich boční stěny nanáší vrstva vápenocementové malty s pevností 2,5 MPa. Po uložených vložkách se nesmí chodit, pro montáž dalších vrstev stropu je nutno zřídit provizorní lávky, uložené na ocelových nosnících.
Pokud je zapotřebí vyrovnat horní povrch hurdisek, provede se na horní desky zabudovaných hurdisek vyrovnávací vrstva jemné vápenné malty pro zdění o průměrné tloušťce nejvýše 15 mm; větší tloušťka malty je nepřípustná. Přímému spojení hurdisek s betonem se musí zabránit vhodnou separační vrstvou. Prostor mezi nosníky nad hurdiskami se může vyplnit materiálem sloužícím k tepelné nebo zvukové izolaci.
Čtěte také: Montáž kročejové izolace pod OSB: Postup krok za krokem
Kročejová izolace a problematika hluku
Každý, kdo kdy bydlel v paneláku nebo bytovém domě, zná ten pocit. Vrátíte se večer domů a chcete si odpočinout, ale místo toho posloucháte každý krok sousedů nad vámi. Nebo naopak - snažíte se po bytě chodit po špičkách, abyste nerušili rodinu pod sebou. Problém s hlučnou podlahou ale není jen věcí panelových domů. I v rodinných domech s více patry nebo v moderních bungalovech může špatně izolovaná podlaha způsobovat nepříjemný hluk.
Pokud teprve stavíte nebo plánujete kompletní rekonstrukci, máte obrovskou výhodu. Můžete totiž navrhnout celou podlahovou konstrukci tak, aby hluk minimalizovala už od základů. Základní konstrukce hraje klíčovou roli v šíření zvuku. Některé materiály vedou zvuk lépe než jiné, proto je důležité znát přesné složení celé plánované podlahy. Roli hraje výška jednotlivých vrstev, typ podlahové krytiny i případná přítomnost podlahového topení.
Moderní podlahová konstrukce je vlastně sendvič z několika vrstev, kde každá plní svou specifickou funkci. Základem je pevná nosná vrstva - většinou beton, dřevěné desky nebo hurdisky. Následuje vrstva rozptylující tlak, často z OSB desek, pak anhydrid a teprve nakonec kročejová izolace. Ta je poslední vrstvou před samotnou podlahovou krytinou a má za úkol pohltit vibrace vznikající při chůzi.
Výběr a parametry kročejové izolace
Při výběru kročejové izolace musíte zohlednit několik klíčových parametrů. Tloušťka by měla být ideálně mezi pěti a deseti milimetry. Akustický útlum se měří indexem ΔLw, který udává zlepšení kročejového hluku po instalaci izolace. U běžných materiálů na betonových podlahách se pohybuje kolem 23 až 27 decibelů. Důležitá je také dynamická tuhost - čím nižší hodnotu má, tím lepší jsou zvukově izolační vlastnosti.
Moderní přístup k tlumení hluku spočívá v celoplošném lepení podlahy k podkladu. Tento způsob výrazně snižuje kročejový hluk oproti tradičnímu plovoucímu způsobu pokládky. U podlahového topení je lepení dokonce povinné. Bez něj topení správně nefunguje a nevydává dostatečné teplo.
Čtěte také: Beton a kročejová izolace
Co když už máte podlahu položenou a teprve teď zjišťujete, že je příliš hlučná? Bohužel, nejúčinnější řešení znamená rozebrání stávající podlahy a dodatečné vložení izolační desky mezi konstrukci a podlahovou krytinu. Zvlášť problematické bývají staré parkety, které vlivem stárnutí a změn rozměrů začnou vrzat.
Častou chybou při instalaci kročejové izolace je přehlédnutí faktu, že zvuk se šíří i stěnami. Izolační desky by se proto neměly stěn přímo dotýkat. Při pokládce je také důležité vybrat správný typ izolace podle konkrétního použití. Jiná se hodí pod podlahové topení, jiná pod OSB desky nebo potěr, další pod parkety, vinyl nebo koberec. Kročejová izolace není místo, kde šetřit. Kvalitní materiály sice stojí více, ale dokážou i při malé tloušťce odizolovat velké množství hluku. Správně navržená a provedená protihlukova izolace podlahy je investice do kvality bydlení nejen vašeho, ale i vašich sousedů. V dnešní době, kdy se domy staví těsně vedle sebe a byty sdílejí společné stěny, je ohleduplnost k okolí čím dál důležitější.
Doporučená skladba podlahy s kročejovou izolací
Předpokládejme, že pod stopem jsou obytné místnosti, tudíž je vhodné instalovat kročejovou izolaci. Kročejová izolace, např. EPS T4 (4000), se nejčastěji instaluje v tloušťce 30-50 mm, systém podlahového topení 20 mm + anhydrit minimálně 40 mm, ideálně 45 až 50mm, aby se zabránilo vibracím desky. Záleží i na dalších okolnostech, viz. tloušťka anhydritové podlahy. Aby kročejová izolace fungovala správně, je nutné instalace (elektřina, voda a pod) netahat po podlahách, ale ve zdech. resp. instalace by neměli být vedeny ve stejné vrstvě, ve které se instaluje kročejová izolace. Nicméně na úkor kročejové izolace.
Z pohledu akustiky se jedná o hmotnou konstrukci stropu, která zřejmě poměrně dobře vyhoví na vzduchovou neprůzvučnost. Mnohem horší to však je s hlukem kročejovým. Zásadním nedostatkem konstrukce je absence kročejové izolace. Tím se myslí měkká vrstva, nejčastěji realizovaná z tuhých desek na bázi minerální nebo kamenné vaty a v tloušťce obvykle kolem 2 nebo 3 cm. Více není nutné.
Nedílnou součástí skladby je pak horní (a do jisté míry nosná) konstrukce vlastní podlahy nad kročejovou izolací. Ta může být provedena buď jako betonový nebo anhydridový potěr. Z důvodu celistvosti se vyztužuje (například ocelovou sítí, nebo v novějších technologiích sklovláknitou tkaninou nebo potěr obsahuje ve směsi vlákna. Alternativou jsou takzvané suché technologie, kdy je tato vrstva vyskládána z podlahových desek, tedy takových, které jsou pro tento účel určeny. Obvykle se jedná o sádrokartonové podlahové desky, cementotřískové desky, nebo desky na bázi dřeva (OSB) a podobně. Nejčastěji se dávají na vazbu ve dvou vrstvách. V obou případech tato vrstva „plave“ na vrstvě kročejové izolace, proto se používá někdy termín plovoucí podlaha, nejedná se však, jak se často zaměňuje, o plovoucí lamelu povrchové úpravy. Výhodou suché cesty je nižší výška podlahy. Na nosnou betonovou desku stropu de facto přibude jen kročejová vláknitá deska - 20 mm a k tomu 2 x 12 mm podlahových desek.
Aby stav Vašich stropů doznal výrazného zlepšení, bylo by potřeba jít touto cestou. Rozumím tomu, že je škoda parketového povrchu. Po jeho demontáži by bylo možno potřebné podlahové vrstvy provést a zřejmě i výškou by asi vyhovělo. Řešení koberci apod. nebude nikdy zcela dokonalé. Nicméně z hlediska kročejového útlumu se ještě zmiňuje korek, resp. korková podložka. Možná by pomohlo přidat ještě jednu vrstvu na bázi korku. U korkových podložek v tloušťce 2 mm výrobce dokonce uvádí zvukovou izolaci 17 dB (brát s rezervou) a absorpci zvuků a otřesů.
Tabulka: Srovnání různých typů kročejové izolace
| Typ izolace | Tloušťka (mm) | Akustický útlum (ΔLw) | Dynamická tuhost | Poznámka |
|---|---|---|---|---|
| EPS T4 (4000) | 30-50 | ~23-27 dB (na betonových podlahách) | Nízká (dobré izolační vlastnosti) | Běžně používaná pro plovoucí podlahy |
| Minerální/kamenná vata | 20-30 | Velmi dobrý | Nízká | Vhodná pro suché i mokré skladby |
| Korková podložka | 2 | Až 17 dB (s rezervou) | Dobrá | Dodatečná vrstva, absorbuje zvuky a otřesy |
Materiály a služby KM BETA
Potřebujete spočítat, kolik stropních desek a nosníků bude potřeba na váš strop a kolik vás to bude stát? Pomůže vám KM BETA díky nabídce bezplatné kalkulace. Zpět získáte zcela zdarma přehled potřebných prvků i jejich cenu, navíc se započtením aktuálních slev a akčních nabídek. Přehled prvků z kalkulace lze jednoduše použít jako nákupní seznam na e-shopu KM BETA.
Keramické stropy PROFIDECK tvoří systém s dalšími materiály KM Beta, především se zdivem. Investor si může vybrat buď tradiční cihelný zdicí systém PROFIBLOK nebo vápenopískové zdivo SENDWIX. Pálený zdicí systém PROFIBLOK zahrnuje sortiment jak pro vnitřní a vnější nosné zdivo, tak pro příčkové zdivo, které doplňují věncovky a překlady. Pro výstavbu tepelně úsporných, nízkoenergetických a pasivních domů je určen osvědčený systém vícevrstvých konstrukcí KMB SENDWIX. Základem systému je vápenopískové zdivo, moderní stavební materiál s vynikajícími parametry, na které se přikládá tepelná izolace. KMB SENDWIX je velmi variabilní, ve třech základních typech systému nabízí celkem 64 různých řešení lišících se především tepelně-technickými vlastnostmi. Kromě zdicích systémů vyrábí společnost KM Beta také suché maltové a omítkové směsi a tradiční betonovou střešní krytinu. Přehled materiálů KM BETA vč. podrobných informací je uveden na www.kmbeta.cz. Materiály KM BETA pro celou hrubou stavbu pořídíte výhodně a na jednom místě na www.shop.kmbeta.cz.
tags: #krocejova #izolace #hurdis