Již od roku 2016 se v Liberci pokoušíme nalézt cestu, jak učinit stavební řízení srozumitelnější a vysvětlit potřebu zapojení profesních odborníků. Jako červená nit se tímto úsilím vine základní teze, že hlavním kořenem stavebních kodexů je bezpečnost staveb, zejména ta požární (Ohňový patent Marie Terezie z roku 1751) a konstrukční, daná problematikou stability stavby.
Je samozřejmé, že naše společnost a její životní podmínky jsou podstatně složitější než v dobách Marie Terezie, kdy prakticky neexistovaly sítě technické a dopravní infrastruktury ani současné technologie a materiály, o ekologii ani nemluvě. Tudíž jsou a bohužel budou stále složitější (podrobnější) požadavky na všechny části těla stavby. V této logice i tělo stavby se v čase neustále vyvíjí jako živý organismus a stává se neustále složitějším a tím zranitelnějším.
Potřeba odborného dohledu na stavbách
Žádná stavba není tvořena „papírovým“ či dnes již digitálním návrhem (projektovou dokumentací), ale teprve souborem hmotných prvků a částí spojených podle návrhu do kompletní funkční sestavy například budovy. Taková budova vzniká doposud hlavně lidskou činností kopáčů, zedníků, tesařů, montážníků, elektrikářů, instalatérů. A protože lidé jsou tvorové chybující, je nezbytné, aby vznik a kompletaci fyzické stavby systematicky řídil a dohlížel obdobně zdatný odborník, jako je projektant. U realizace staveb je to stavbyvedoucí.
Primárním cílem kontroly staveb je prevence zajištění bezpečnosti staveb a na staveništi, sekundárním zajištění a prevence ostatního řádného provádění stavby. Vrchnostenská formální moc se uplatňuje tam, kde nelze dosáhnout nápravy rozumnou součinností povinných osob. Pomineme-li králíkárny, různé přístřešky a jiné drobnosti, které stavební zákon též podřazuje pod stavby, asi není rozumných pochyb o potřebnosti stavbyvedoucího na stavbách rodinných domů a větších.
Role a povinnosti stavbyvedoucího a projektanta
Ve stavebním zákoně je pojem stavbyvedoucí vymezen v § 134 odst. 2 jako osoba, která zabezpečuje odborné vedení provádění stavby a má pro tuto činnost oprávnění podle zvláštního právního předpisu (autorizačního zákona). Povinnosti stavbyvedoucího podle stavebního zákona jsou definovány v § 153 odst. 1 a 2 a za jejich neplnění může stavební úřad stavbyvedoucímu uložit pokutu až 200 000 Kč (§ 180 odst. 3 písm. b) SZ.
Čtěte také: Prevence a opravy střešní krytiny
Povinnosti projektanta jsou sice velmi zevrubně definovány v § 159 NSZ, nicméně jejich neplnění stavební úřad až na výjimky pokutovat nemůže! To je vyhrazeno komorám. V případě ČKAIT hrozí sankce maximálně 50 000 Kč nebo pozastavení či odebrání autorizace. Zajištění činnosti projektanta je mimo jiné vyžadováno implicitně v ustanoveních o územním rozhodnutí či stavebním povolení (např. § 86 odst. 4 či § 110 odst. 4 SZ), explicitně v § 152 odst. Zajištění činnosti stavbyvedoucího je explicitně vyžadováno mimo jiné stavebním zákonem v § 152 odst. 2 a § 160 odst. 4 po stavebníkovi a v § 160 odst. 1 po zhotoviteli. Porušení těchto požadavků a provádění stavby bez stavbyvedoucího je přestupkem stavebníka či zhotovitele se sankcí 200 000 až 500 000 Kč (§ 178 odst. 2 písm. l či § 181 odst. 1 písm. b) SZ.
Hierarchie garance bezpečnosti staveb
Na správnost řešení požární bezpečnosti většiny staveb při jejich přípravě, provedení i užívání dohlíží (naštěstí) hasiči jako dotčený orgán. Ten dohlíží na požadavky požární bezpečnosti už při posouzení stavebního záměru, projektu stavby, ke kterému vydá závazné stanovisko ještě před stavebním řízením. Tímto stanoviskem se musí řídit stavební úřad, projektant i stavbyvedoucí při povolování a následné realizaci stavby. Po dokončení stavby pak stavební úřad ověřuje soulad skutečného stavu stavby s ověřeným návrhem a závazným stanoviskem. Garantuje tedy požární bezpečnost navržené i provedené stavby celému světu.
Primárně by to měl být projektant, který garantuje správnost projektem navržených nosných konstrukčních prvků a jejich zapojení do stavby. Sekundárně by to měl být stavbyvedoucí, který garantuje správnost a technologickou posloupnost provedení a zapojování konstrukčních prvků ve stavbě podle projektu. A co stavební úřad? Ten je až terciální, protože ten má „jenom“ garantovat, že projekt zpracoval oprávněný projektant s příslušnou specializací - autorizací v povolovacím řízení.
Popsaný princip, kdy garantem kvality je trio projektant, stavbyvedoucí a stavební úřad, je ukotven jak v současném, tak i (zase) novém stavebním zákonu. A přesto, že tento princip není v rozporu se zdravým rozumem, je každodenní praxí formálně i věcně ignorován.
Stavbyvedoucí jako autorizovaná osoba (tedy stavbař s prokázanou praxí a ověřenými znalostmi) bude přitom s největší pravděpodobností schopen zachytit závažné chyby v návrhu u a v prováděcí dokumentaci prováděné stavby.
Čtěte také: Práce projektanta ve Znojmě
Absence systematické kontroly činnosti stavbyvedoucích
Pomineme-li už pověstnou kvalitu projektové dokumentace pro stavební řízení a ještě „pověstnější“ srozumitelnost stavebního zákona, je na straně stavebních úřadů až zarážející zjevná absence systematické kontroly působení skutečných (tedy autorizovaných) stavbyvedoucích na všech stavbách, kde je zákonem vyžadován. Z čeho vychází názor o absenci systematické kontroly činnosti stavbyvedoucích? Stále totiž narážíme na stavbách na údiv mnohých zhotovitelů a stavebníků, když po nich vyžadujeme stavbyvedoucího.
Při kontrolách primárně kontrolujeme doklad o činnosti stavbyvedoucího, sekundárně pak výsledek jeho činnosti a odpovědnosti podle stavebního zákona. Vadné pokyny stavbyvedoucího či jejich absence je řešena jen v souvislosti jeho povinností označených ve stavebním zákonu. Například absence zabezpečení staveniště je přestupkem stavbyvedoucího, jen pokud neprokáže zápisem do stavebního deníku, že stavebníka či zhotovitele vyzval k odstranění této závady v přiměřené lhůtě a tato lhůta ještě neuplynula. Pokud lhůta uplynula bez nápravy a stavbyvedoucí tuto skutečnost neoznámil stavebnímu úřadu, jedná se opět o jeho přestupek.
Vadné pokyny či jejich absence v oblasti kvalitativních či ekonomických zájmů stavebníka či zhotovitele nejsou přestupkem proti stavebnímu zákonu, ale přestupkem proti řádům ČKAIT, k jejichž řešení není stavební úřad příslušný.
Kontrolní body a doporučení
Stavbu je třeba kontrolovat vždy ve fázi provedených základů, kdy se ověří činnost stavbyvedoucího, řádné vedení stavebního deníku, umístění a půdorysná velikost stavby a zabezpečení staveniště. Od letošního léta jsme v Liberci schopni ověřit polohu stavby ve fázi základové desky nejenom „papírově“, ale pomocí geodetického zařízení přímo v souřadnicích GPS satelitním zařízením, se kterým dnes pracují geodeti při vytyčování a zaměřování staveb.
Stavbu je třeba kontrolovat vždy ve fázi dokončené hrubé stavby, kdy se ověří, že na stavbě působil a stále působí stavbyvedoucí. Při jeho absenci bude stavba zastavena do doby jeho zajištění. Stavbyvedoucí tak bude mít co nejlepší možnost reálně ověřit správnost provedených nosných konstrukcí před jejich úplným zakrytím.
Čtěte také: Zjistěte více o pasportizaci staveb
Ze zkušeností z aktivních kontrol stavenišť za poslední dva roky musím konstatovat, že je obvykle na první pohled patrné, na které stavbě stavbyvedoucí skutečně působí a na které nikoliv nebo jen „papírově“. Také musím konstatovat, že drtivá většina stavbyvedoucích, která na stavbách skutečně působila a působí, nemá problém s kvalitou své práce ve vztahu k odbornosti i zásadám bezpečnosti práce, ale stále se musí učit nuancím povinností podle stavebního zákona, které jsou pod pokutou, což je třeba mít na paměti.
Už roky se snažíme odrazovat kolegy stavbyvedoucí od „prodávání razítka“, což v kontextu našich kontrol v posledních dvou letech nabylo specifického lokálního významu. Už se mi také stalo, že mi volal stavebník rodinného domu, že nemůže sehnat stavbyvedoucího, neboť mu doposud oslovení odmítli, „protože se mě bojí“.
Rada pro stavbyvedoucí
Zde bych rád vyslovil drobnou radu pro stavbyvedoucí, kteří mohou být osloveni se žádostí o převzetí rozestavěné a třeba i černé stavby. Nikdo po vás nemůže požadovat převzetí odpovědnosti za chyby předchůdců, takže stavbu přebíráte ve stavu, v jakém je, nikoliv od počátku. To je vcelku jasné, ale tomu má odpovídat i vaše identifikace ve stavebním deníku.
Stavbyvedoucí na rozdíl od projektanta neautorizuje dílo jako celek (tedy ex post po dokončení), ale otiskem razítka do stavebního deníku autorizuje činnost, která probíhá v reálném čase od-do a navíc se může jednat jen o dílčí část stavby. Doporučuji ve stavebním deníku ke svému razítku doplnit datum zahájení a ukončení činnosti stavbyvedoucího a stejně i v deníku autorizované osoby.
tags: #poruchy #staveb #liberec #sokolovske #informace