Kompletní cihlový stavební systém to nejsou jen cihly. Žádný dům nemůže být bez oken, dveří a stropu. Stropy Porotherm jsou nedílnou součástí cihelného systému Porotherm, jedná se o ucelený sortiment výrobků, které do sebe perfektně zapadají. Používání stropů Porotherm je již dlouho považováno za velmi rychlou, jednoduchou a nenáročnou technologii, jež byla nespočetněkrát ověřena v průběhu desítek let na mnoha stavbách.
Základní prvky stropního systému Porotherm
Strop Porotherm je montovaný stropní systém z nosníků a vložek, který se přímo na stavbě zalije betonem požadované třídy. Skládá se z několika základních prvků, které jsou určeny pro převážně statické zatížení.
- Stropní nosníky: Hlavními prvky stropního systému jsou keramické předpjaté stropní nosníky (KPSN) neboli stropní trámy Porotherm POT. Tyto nosníky jsou k dispozici v délce od 1 750 mm do 8 250 mm. V rámci stropních konstrukcí si můžete vybrat z nabídky stropních trámů Porotherm POT, a to dle plánované délky stropu. Stropní systém Porotherm je určen pro zhotovení stropů s rozpětím 1,5 až 7,75 m.
- Stropní vložky: Stropní vložky MIAKO, doplněné o Porotherm MIAKO BNK, se pokládají mezi nosníky. Tyto vložky jsou dostupné ve třech základních výškách pro různé tloušťky stropů:
- 210 mm (optimální do světlosti místnosti 4 m)
- 250 mm (optimální do světlosti 6 m)
- 290 mm pro větší rozpětí
- Věncové cihly (věncovky): Doplňkovým prvkem jsou věncové cihly s tepelněizolační vrstvou (VT). Po obvodě stropu se pro jednoduché ukončení desky používají věncovky Porotherm VT 8 Profi ve výšce odpovídající zvolené tloušťce stropu, ke kterým se zevnitř přikládá tepelná izolace.
Výhody stropního systému Porotherm
V současnosti není zanedbatelná vysoká požární odolnost a nižší cena oproti většině ostatních stropních systémů. Stropy Porotherm nabízejí ověřenou a efektivní technologii pro výstavbu, která byla nespočetněkrát ověřena v průběhu desítek let na mnoha stavbách.
Technické aspekty a optimalizace průhybu
Problematika správného návrhu a realizace stropů Porotherm zahrnuje i důležitou optimalizaci průhybu, která je klíčová pro funkčnost a životnost konstrukce. Tento příspěvek volně navazuje na stejně nazvaný článek v Materiálech pro stavbu 9/2016, který se zabýval zkušenostmi s kladením stropů s příklady z konkrétních staveb, vysvětloval, proč a jak řešit některé nepřesnosti, a zmiňoval optimální opatření při používání věncovek jako bednění.
Vzepětí nosníků
Hlavním opatřením proti nadměrným průhybům je především předepsané vzepětí trámů při ukládání na podpory. Firma Wienerberger cihlářský průmysl, a. s., ve svém posledním Podkladu pro navrhování uvádí doporučenou hodnotu 1/400 l při štíhlosti stropní desky větší než 15 (u nejvíce prodávaných stropů tloušťky 25 cm to platí pro trámy od délky 4 m). Došlo tak ke zmenšení doporučeného vzepětí z dříve uváděné 1/300 rozpětí. Tato změna vyvolává otázky ohledně jejího dopadu.
Čtěte také: Cihly pro váš dům
Vliv vyztužení na průhyb
Vliv vyztužení na průhyb trámů je dvojí. Vždy je to zvětšení momentu setrvačnosti výztuží při horním povrchu. To se projeví zmenšením průhybu u všech typů statických schémat. Pro trám PTH 625 se světlým rozpětím 6 m s osovou vzdáleností trámů 625 mm, při uvažování vlastní tíhy, charakteristického zatížení od podlahy 2 kN/m² a užitného zatížení 1,5 kN/m², a betonu zálivky nejnižší možné třídy C20/25, vychází vypočtený extrémní průhyb 39,54 mm. Následující tabulka demonstruje, jak se průhyb snižuje s různým vyztužením:
| Typ vyztužení | Vypočtený průhyb (mm) | Poznámka |
|---|---|---|
| Základní varianta (bez speciálních sítí) | 39,54 | |
| Sítě 4/100-4/100 s krytím 20 mm | 36,24 | Přibližně 9% pokles oproti základní variantě |
| Sítě 6/100-6/100 | 34,70 | |
| Jednostranně vetknutý trám (sítě 8/100-8/100) | 11,02 | Téměř na 1/4 oproti základní variantě |
Celoplošné sítě však mohou mít ještě větší vliv na celkový průhyb, a to především změnou schématu z prostého na spojitý nosník. Zatímco zvýšení únosnosti nemusí být vždy jednoznačné (pokud je pro únosnost rozhodující smyková únosnost, ke zvýšení nedojde), u průhybu je to patrné vždy a dosti výrazně.
Vetknutí trámů
Objevuje se otázka, kdy lze uvažovat vetknutí u trámového stropu Porotherm. Určitě vždy, když trámy dobíhají na vnitřní zeď proti sobě. Trám je vlastně pouze prefabrikovaná výztuž, a proto není nutné mít trámy osově proti sobě. Je však třeba si uvědomit, že ideálního vetknutí (nulové natočení v podpoře) dosáhneme pouze při shodném rozpětí a zatížení. I tak je ale zlepšení vždy výrazné.
V případě, kdy jsou nosníky k sobě nad střední zdí kolmé, dojde ke „zmenšení“ vetknutí. Je to způsobeno snížením železobetonové desky, a tím i neschopností přenést záporný ohybový moment nad podporou. Pokud potřebujeme dosáhnout alespoň částečného vetknutí, můžeme desku navýšit použitím vložky o výšce 80 mm alespoň přes dvě pole.
Na základě zkušeností lze říci, že pokud je možné dosáhnout alespoň jednostranného vetknutí (spojitý nosník přes střední zeď), nebývá problém vynést i zatížení od sloupků krovu. V případě sloupků od krovu přibližně v polovině rozpětí bývá neřešitelným problémem právě průhyb pod sloupkem. Proto je obvykle nutné použít vložený ocelový válcovaný prvek. V případě, že dosáhneme spojitého nosníku se symetrickým zatížením, nebývá problém tyto sloupky vynést pouhým znásobením stropních trámů. Obvykle je také důležitá posouvající síla - smykovou únosnost lze jednoduše zvýšit zvětšením počtu trámů. Co se týče ohybové únosnosti, v poli nebývá problém, ale obvykle je nutné doplnit vyztužení sítí nad podporou ještě příložkami.
Čtěte také: Využití cihel Porotherm
Interakce s ocelovými průvlaky a zdivem
Často se objevuje otázka na podepření trámů rovnoběžných s ocelovými průvlaky. Zatímco trámy u posuzovaného stropu (6 m) lze vcelku lehce o 1/400 vzepnout, ocelový profil (např. HE 200 B) už ne. Pokud správně zajistíme plné spojení vloženého prvku a Porotherm stropu použitím nižších vložek a tím i dokonalého obetonování, bude se chovat ocelový prvek jako tuhá výztuž a z desky se „nevytrhne“. Po odstranění podpor a vnesení zatížení se profil HE 200 B samozřejmě také prohne, ale díky tuhému propojení s železobetonovou částí stejně jako sousední trám. Proto první trám podél ocelového nosníku vypodkládáme stejně jako ocelovou část (spodní hrany ve stejné úrovni) a teprve první následující trám nadvýšíme o 1/800 l (pro POT 625 je to 7,5 mm).
Stejně bychom měli postupovat i u trámů rovnoběžných s nosným zdivem. Pokud je trám částečně podepřen zdí (platí i pro trám probíhající těsně podél zdi - po zabetonování bude tvořit železobetonový prvek na zdivu), neměli bychom ho jakkoliv navyšovat (již se neprohne - leží na stěně).
Čtěte také: Vápenopískové cihly nebo Porotherm?
tags: #porotherm #stropni #tramek #informace