Nemějme iluzi, že se ceny paliv a energií někdy sníží. Od vysokých nákladů na vytápění obytných domů a bytů by nás mohlo zachránit leda globální oteplení. Samozřejmě je namístě zateplování stávajících budov, ale při výstavbě nových domů je to řešení poněkud krkolomné - nejprve postavit dům s obvodovým zdivem s průměrnými tepelně-izolačními schopnostmi a pak jej draze a pracně zateplovat.
Vývoj stavebních materiálů
Od těžkých, ale z tepelně-izolačního hlediska zcela nevyhovujících stavebních hmot (jako je kámen nebo plné cihly) pokročilo stavebnictví k velkým cihelným blokům, k tvárnicím vyplněným pěnovým polystyrenem a pórobetonovým tvárnicím, které v současné době představují z hlediska tepelných izolací naprostý vrchol. Mezi tradičními stavebními materiály, kterými jsou historicky dřevo, kámen a pálené cihly, je pórobeton benjamínkem.
Pórobeton a Ytong. Mnoho stavitelů už považuje tyto pojmy za synonyma a klasiku mezi stavebními materiály. Obrovské množství vzduchových pórů, které při výrobě pórobetonu vznikají, se zasluhuje o výtečné vlastnosti celé tvárnice. Pórobeton přišel ke svému názvu na základě milionů pórů obsažených v jeho struktuře.
Charakteristické vlastnosti pórobetonových tvárnic Ytong
Izolační schopnosti a energetická efektivita
Systém YTONG LAMBDA je zatím nejdokonalejší pórobetonový zdicí systém, jehož přesné obvodové tvárnice mají nízkou objemovou hmotnost (350 kg/m3), ale zato zvýšenou izolační schopnost (λ = 0,085 W.m-1K-1). Tyto vlastnosti zaručují, že již při tloušťce 37,5 cm dosahuje obvodové zdivo tepelného odporu R = 3,52 m2K/W, což splňuje požadavky uváděné v normě ČSN 730 540 pro nízkoenergetické stavby. S tvárnicemi Ytong Lambda YQ můžete úplně vypustit z hlavy i dodatečné zateplení. Izolační vlastnosti pórobetonu oceníte při výstavbě pasivních domů a nízkoenergetických staveb jako takových.
Při změnách venkovní teploty (zima - léto, noc - den) se vnitřní klima v domech díky značnému tepelnému odporu tvárnic do značné míry stabilizuje. Pórobeton má nejen velmi dobré vlastnosti tepelně-izolační, ale rovněž dobře izoluje akusticky. Podle údajů výrobce dosahuje stěna z pórobetonu o tloušťce 0,375 m zvukové neprůzvučnosti (Rw) až 49 dB. Znamená to, že pórobeton je vhodný i k výstavbě v blízkosti míst s vyšší intenzitou hluku (frekventované silnice, kolejové tratě).
Čtěte také: Výběr stavebního materiálu: Pórobeton nebo cihla?
Regulace vlhkosti a zdravé mikroklima
Vzdušnou vlhkost, kterou pórobeton pohlcuje, opět uvolňuje, takže například při vaření, koupání a praní se stěny neorosují a nevlhnou a nevznikají tak na nich plísně. A právě pórovitá hmota tvárnic se zasazuje o ochranu vašeho zdraví. Nejenže váš dům ušetří přebytečné vlhkosti, ale také potlačuje vznik plísní. Homogenní struktura materiálu Ytong vám však zajistí vynikající vlastnosti a dlouhou životnost objektu.
Pórobeton a zateplení: Mýty a fakta
Kombinace pórobetonu a zateplení z polystyrenu funguje jako takové „vlhkostní“ perpetuum mobile. V zimě se veškerá vlhkost z interiéru (v důsledku koupání, vaření, zalévání květin nebo jen obyčejného dýchání) nasákne do pórobetonu, ale skrz nepropustný polystyren se už do exteriéru nedostane. V létě pak vlhkost postupně vysychá do interiéru, většinou ale stejně všechna vyschnout nestihne. A navíc z „bydlení“ v interiéru přibývá stále další a další vlhkost.
V článku „Stavím dům z pórobetonu (ytongu, hebelu) - jaká okna vybrat ...?“, uveřejněném 21. 1. 2013 na tzb-info.cz se říká, že stěna z pórobetonu zateplená polystyrenem se chová jako vlhkostní perpetuum mobile: v zimě nasákne z interiéru vlhkost, která, i když v létě vysychá do interiéru, většinou stejně všechna vyschnout nestihne. Tento příspěvek ukazuje, že zateplený dům z pórobetonu v zimě vlhkost nenasakuje, nebo jen bezvýznamně. A že jej lze osadit jakýmikoliv kvalitními okny. Stavba, kterou autor popisuje, by neprošla normálním stavebním řízením. Jeho součástí je mj. posouzení celoroční bilance zkondenzované a odpařené vlhkosti a ta musí být bezpečně na straně odparu. Všechny stavby z pórobetonu, i když jsou opatřeny vnější tepelnou izolací z polystyrénu (ETICS), úspěšně prošly posuzováním celoroční vlhkostní bilance.
Pórobeton k těmto úvahám není vhodný materiál. Množství kondenzace je málo významné a jarním odpařováním rychle zmizí. Nelze ale vyloučit, že zde v izolaci může kondenzát způsobit potíže (krátká životnost izolace a její klesající účinnost). Kdo chce opustit levný a jednoduchý koncept jednovrstvého pórobetonového zdění a zateplit, pak se ze stavebně fyzikálních důvodů, a nejen z nich, nabízí izolace Multipor. V našich podnebních podmínkách zcela odstraňuje kondenzační zóny a období, kdy k nim dochází.
Stojí za pozornost, že náš největší výrobce pórobetonu, společnost Xella CZ, nabízí řešení s difúzně otevřenou tepelnou izolací Multipor (M) o stejném materiálovém složení jako bílý pórobeton Ytong. Ten izoluje takřka stejně dobře jako EPS, vodní páru však propouští 8krát více (faktor difúzního odporu μ = 3, oproti μ = 25 pro EPS). Použití této izolace oddálí vznik kondenzace až k venkovním teplotám -25 °C. EPS však propouští vodní páru jen 5 až 6krát hůře než pórobeton, takže odpařování umožňuje.
Čtěte také: Jak postavit dvoupatrový pasivní dům z pórobetonu?
Pro toho, kdo se chce vyhnout jakékoliv vlhkosti, je velmi účinné zateplení izolací Multipor. Je vhodné nejen na pórobeton, ale i jiné zdicí systémy. Běžné, málo „husté“ zdi zůstávají s tímto zateplením suché ještě při venkovních teplotách −25 °C. Je to vedle součinitele tepelné vodivosti základní veličina, se kterou se při výpočtech pracuje. Stojí za pozornost, že faktor difúzního odporu je stejný pro pórobeton i termoizolační cihelné bloky. Stejné problémy, které autor vidí u pórobetonu, by se musely objevovat i u cihlových zdiv typu „therm“. Chování vodní páry s velmi dobrou přesností popisují fyzikální zákony difúze vtělené do tzv. difúzní rovnice, což je formálně stejná rovnice, jaká se používá k výpočtu vedení tepla.
V pórobetonu bez izolace se začíná srážet vlhkost od venkovní teploty −13 °C a níže. Pórobetonová stěna s izolací EPS začíná vykazovat kondenzaci vodní páry již od venkovní teploty −3 °C a níže. Sníží se ale množství vodní páry, která do stěny vtéká a stoupne její teplota. Právě tato skutečnost vedla asi autora výše řečeného článku na tzb-info.cz k úvahám o „vlhkostním perpetuu mobile“ a „igelitovém pytlíku“.
Tabulka 1: Hodnoty okamžité hustoty toku vstupující vodní páry (šedá čísla) a intenzity kondenzace (modrá čísla) v kg/m2/s pro zateplené zdivo YTONG P2-400 bez izolace nebo s izolací různých tlouštěk při různých venkovních teplotách.
| Venkovní teplota (°C) | Bez izolace (tok páry) | Bez izolace (kondenzace) | EPS 5 cm (tok páry) | EPS 5 cm (kondenzace) | Multipor 5 cm (tok páry) | Multipor 5 cm (kondenzace) |
|---|---|---|---|---|---|---|
| -25 | ||||||
| -13 | Šedá | Modrá | Šedá | Modrá | Šedá | |
| -3 | Šedá | Šedá | Modrá | Šedá |
Žlutě podbarvená pole vyjadřují, že kondenzace probíhá pouze v izolaci.
Z nepříliš složitého výpočtu plyne, že by pórobetonová zeď 375 mm s izolací 5 cm EPS (sl. 3 v tab. 1) musela být již 10 cm pod vnitřním povrchem zcela promočená, aby udržovala vnitřní relativní vlhkost na úrovni 80 %. Aby k tomu došlo, musela by být vystavena venkovním návrhovým podmínkám (−15 °C, 80 % rel. vlhkosti) po dobu nejméně 150 let. Vzhledem k tomu, že jen leden vykazuje zápornou průměrnou celoměsíční teplotu, a to jen necelých −5 °C, je absurdní uvažovat, že k takovému promočení vůbec kdy mohlo dojít. Skutečností je, že tato stěna, ale všechny ostatní pórobetonové stěny, jsou po celý rok suché.
Čtěte také: efektivní řezání pórobetonu a cihel pilou ocaskou
Je zřejmé, že volba pórobetonu jako příkladného materiálu, u něhož hrozí poškození oken nebo jejich špatná funkčnost, není šťastná. Pórobeton je spíš reprezentantem difúzně otevřeného systému zdění, který lze trvale udržet v suchém stavu. Neexistuje žádný důvod, proč by některé typy oken byly nevhodné tím, že by hrozilo jejich poškození. Autor doporučuje u pórobetonových staveb chránit připojovací spáru vnitřní parotěsnou páskou. To by se mělo dělat podle normy ČSN 73 0540 standardně. Řešením je použít tepenou izolaci Multipor, která páru proupoští ven, a také kvalitní výplň spáry. Měla by ji tvořit souvislá pěna (bez kanálků, mezer a děr) s vysokou tepelnou izolací a co nejvyšším faktorem difúzního odporu.
Složení a ekologické aspekty
Co do složení se tvárnice vyrábějí z jemně mletého křemenného písku, pojiva (cement, vápno) a hliníkového prášku. Tvárnice Ytong se pak skládají výhradně z písku, cementu, vody a vápna - surovin, které tvoří velkou část zemské kůry a jejich vyčerpání je tudíž téměř nemožné. Na rozdíl od některých starších druhů tvárnic, u nichž lze naměřit určitou hodnotu vyzařování jako důsledek radioaktivní přeměny přítomných přírodních radionuklidů, je hmotnostní aktivita radonu zhruba čtyřikrát menší než stanovuje vyhláška č. 184/1997 Sb. o požadavcích a zajištění radiační ochrany (okolo 20 Bq/kg oproti maximální přípustné hranici 80 Bq/kg).
Výroba pórobetonu probíhá tím nejšetrnějším způsobem. Velká část druhotných surovin se dostává zpět do oběhu a je tak náležitě recyklována. V případě, že se rozhodnete pro demolici stavby, pórobetonové tvárnice jsou i v tomto ohledu plně recyklovatelné.
Snadná a rychlá výstavba
Ačkoli je pórobeton poměrně měkký, takže jej lze bezproblémově řezat ruční i elektrickou pilou, vyhovuje i jako konstrukční materiál nejen pro vnitřní nosné stěny, příčky a výplňové zdivo skeletových konstrukcí, ale i jako obvodové zdivo. Je to lehké, přitom pevné, a také stále populárnější. Staví se z toho snadno a rychle, jednoduše se opracovává, skvěle izoluje, takže nepotřebuje další zateplení.
Práce s tvárnicemi je velmi snadná; dají se řezat ruční pilou s plátky ze slinutých karbidů, pilou typu „mečoun“ a na stavbách i pásovou pilou, kterou si realizační firmy mohou zapůjčit přímo od výrobce zdiva. Z tohoto důvodu je „prořez“ velmi nízký, protože se z přesných tvárnic dají nařezat jakékoliv požadované tvary. Proto je možno dosáhnout úspor na práci i na materiálu; množství odpadu je minimální. Pórobetonová tvárnice je díky svému složení jedinečná v možnostech opracování. Pokud nemáte se stavbou žádné zkušenosti, nezoufejte. Práci s jednotlivými produkty zvládne téměř každý začátečník. Jednotlivé bloky pórobetonových tvárnic lze řezat jak ruční, tak pásovou pilou. A právě zde lze narazit na jednu z jejich mnoha výhod - nařežete je do jakýchkoliv tvarů. Ti, kteří ve svém projektu budou řešit složitější konstrukce, mohou v tvárnicích Ytong najít optimální řešení. Díky těmto vlastnostem navíc vzniká materiální i časová úspora.
Tvárnice se vzájemně spojují na pero a drážku (nasucho), na ložné spáry se speciální zubatou lžící odpovídající šířky nanáší tmel ve vrstvě do 3 mm. Protože je vrstva tmelu tenká, zdi vysychají velmi rychle; lepení tvárnic tak nemá charakter mokrého procesu. Hladké tvárnice lze spojovat do téměř bezespáré zdi, navíc pouze na vodorovné spáry. Díky tomu se sníží spotřeba malty. A zde úspora nekončí.
Velice snadné a jednoduché je vedení veškerých instalací, rozvody elektřiny, vody i kanalizace. Pomocí přesné frézy se vyfrézují drážky, do kterých se kabely a potrubí uloží. Pomocí pilového vykružovače („korunky“) lze v tvárnicích vytvořit otvory pro elektrické krabice a jiná zařízení. Do tvárnic lze zapouštět hmoždinky a zatloukat hřebíky a skoby.
Pórobeton má velmi nízkou objemová hmotnost (P = 560 kg/m3), takže práce s ním je snadná a nároky na dopravu nízké. Menší počet tvárnic na stavbu (1 tvárnice průměrné velikosti nahradí 11 cihel klasického formátu) umožňuje rychlejší zdění a celkové odlehčení stavby.
Kompletní stavební systém Ytong vám umožní postavit si vysněný domov i svépomocí. Jednotlivé produktové formáty jsou uzpůsobeny pro vzájemné kombinování a snadnou aplikaci. Ytong vám ušetří nejen stavební náklady, ale také celý proces stavby. Pokud toužíte po neobyčejně úsporném domě, který vám před očima vyroste za krátkou dobu, tvárnice Ytong budou správnou volbou.
Založení stavby
V posledních letech vzrostla popularita jednovrstvého zdění, která skutečně nabízí řadu předností při výstavbě i užívání. Jedním z podstatných detailů je správné provedení založení. Pata zdiva (založení stavby) musí být vyřešena tak, aby zde neunikalo teplo a zároveň nevzlínala vlhkost. Pro založení stavby je v systému Ytong přímo produkt zakládací tvárnice Ytong Start, který je určen pro použití nejen pro stěny z tvárnic Ytong, ale i pro jakýkoliv zdicí systém. Důvodem je, že tvárnice Ytong Start mají lepší vodivost ve svislém směru jako uvedené materiály a zároveň se lépe zpracovávají. Kladem pórobetonu Ytong je to, že umožňuje vytvořit v základech prostor pro tepelnou izolaci. Například tvárnice tloušťky 450 mm se zakládají na tvárnice Ytong Start tloušťky 375 mm a zbylých 60-70 mm se doplní tepelnou izolací, která se vede až pod terén. Umožní to opravdu fungující a precizní založení stavby. Ytong nabízí komplexní řešení pro stavbu pasivních domů, a to od sklepa až po střechu.
tags: #porobeton #dve #tvarnice #za #sebou #stavba