Po termoizolačních cihlách nebo pórobetonových tvárnicích sáhne naprostá většina stavebníků. Někteří mají jasno, jiní se při výběru pořádně zapotí. Oba materiály obvykle splňují parametry dané projektem, ale liší se v ceně, hmotnosti nebo náročnosti zdění.
Co jsou cihly a tvárnice?
V první řadě si ujasněme, co to cihly a tvárnice vlastně jsou, resp. jak pojmy chápat. Nejsou totiž jasně definované, a tak se mnohé výrobky vzájemně překrývají. Běžně se jako cihly označují všechny materiály vyrobené z pálené hlíny, tedy nejen tradiční plné, ale i moderní duté v mnoha tvarech a provedeních. Ve stavební hantýrce se pak tvárnicemi myslí nejčastěji pórobetonové stavební materiály (Ytong, Porfix a další). V odborné sféře ale představují pojmenování pro jakékoliv kusové stavivo z maltovin či výplně.
Druhy cihel a tvárnic
Tradiční plné cihly i keramické tvárnice vznikají vypalováním z hlíny. Tvárnice mají dutiny, které snižují hmotnost a současně zlepšují tepelněizolační vlastnosti. Výrobci nabízí i speciální izolační tvárnice, jejichž dutiny jsou vyplněné minerální vatou či jiným izolantem. Díky tomu jsou vhodné i pro jednovrstvé zdění bez dodatečného zateplování.
Cihly a tvárnice se dělí na:
- Nosné - jsou určené pro obvodové zdivo a vnitřní nosné stěny. Nejčastěji mají šířku od 25 do 50 cm.
- Nenosné - vzhledem k mírnějším požadavkům na únosnost a izolační vlastnosti mohou být nenosné příčky tenčí, a tak zbytečně nezmenšují užitnou plochu stavby.
- Soklové - jsou vhodné pro pokládku na základové či stropní desky.
- Dekorativní - pro lícové (pohledové) části staveb, u kterých má být vzhled cihly přiznaný.
Při procesu vypalování se vypařuje vlhkost z materiálu, a tak dochází k přirozeným rozměrovým změnám. Aby měly všechny cihly stejnou výšku a přesné hrany, dodatečně se upravují broušením. Nebroušené cihly jsou cenově dostupnější. Vyplatí se při svépomocné realizaci, kde vyšší časová náročnost stavbu neprodražuje.
Čtěte také: Vlastnosti střešních krytin
Další typy tvárnic
- Betonové tvárnice - tvarovky z betonu (neboli ztracené bednění) se používají pro stavbu mnoha konstrukcí od základů staveb po ploty. Mají dutinu, která snižuje jejich hmotnost.
- Vápenopískové tvárnice - mají podobné složení jako pórobeton, jejich hustota je však mnohem vyšší. Díky tomu jsou mimořádně pevné a skvěle izolují. Díky vysoké pevnosti mohou být obvodové stěny užší, a tak zvýší užitnou plochu stavby.
- Štěpkocementové tvárnice - na rubové straně mají integrovanou tepelnou izolaci. Sestavují se do bednění a následně se betonují.
- Skleněné tvárnice - vyrábí se z vysokopevnostního skla a umožňují přirozené prosvětlení interiéru. Zároveň slouží jako esteticky atraktivní designový prvek, který v posledních letech zažívá renesanci. Skleněné tvárnice neboli luxfery nejsou nosné pro svislé příčky. Existují však speciální typy, které jsou nosné pro horizontální použití.
Pórobeton
Ve skupině tvárnic mají největší zastoupení ty pórobetonové. Jsou lehké, snadno opracovatelné a poměrně jednoduché na montáž. Proto jsou oblíbené zejména mezi svépomocnými stavebníky.
Pórobeton je typ lehčeného betonu, jehož vylehčení způsobují póry ve vlastní hmotě materiálu. Stejně jako klasický beton se i pórobeton vyrábí z plniva (křemičitý písek, extrudované keramické kamenivo keramzit, případně popílek, škvára nebo struska), pojiva (cement, vápno) a vody. Dalšími přísadami lze ovlivnit například jeho mrazuvzdornost či pevnost.
Podle složení rozlišujeme pěnobeton nebo pěnosilikát a plynobeton či plynosilikát. Pórobetony se dle pevnosti dělí do pěti skupin, rozlišených číslem, které udává pevnost materiálu v tlaku.
Mezi jejich hlavní přednosti patří lehkost, spojování tenkou vrstvou malty nebo speciálními lepidly. Tvarovky jsou velmi přesné a spáry, které fungují jako tepelné mosty, jsou eliminovány na minimum. Pórobetonové tvárnice opatřené perem a drážkou ve svislém směru je možné spojovat zcela nasucho. Při zdění je nutné pečlivě dodržovat technologický postup. V opačném případě mohou vzniknout trhliny v omítce. Snadné řezání a opracovatelnost pórobetonu umožňuje vytvářet z tvárnic atypické formáty.
Asi největší nevýhodou tohoto materiálu je nasákavost a absorpce vzdušné vlhkosti. Během skladování materiálu i realizace stavby je nutné chránit ho před deštěm. Při zvlhnutí ztrácí částečně tepelně-izolační vlastnosti i pevnost, po vysušení by se však měly vrátit na původní hodnotu.
Čtěte také: Volba oken: plast nebo dřevo?
Vlastnosti pórobetonu
- Objemová hmotnost kusového zdiva: od 300 do 700 kg/m³
- Tepelná vodivost v suchém stavu je daná objemovou hmotností: od 0,080 až do 0,170 W/m.K
- Neomítnuté zdivo tloušťky 500 mm dosahuje součinitele prostupu tepla U= 0,16 W/m2.K
- Součinitel tepelné vodivosti ʎ= 0,08 W/m.K
Cihla (keramická tvárnice) vs. pórobeton
Plánujete stavbu domu a pořád ještě váháte, jestli zvolit duté keramické tvárnice, nebo pórobetonové zdivo? V první řadě se zaměřte na cenu a dostupnost, které se zejména v poslední době často mění. Porovnávejte vždy typy s podobnými tepelněizolačními vlastnostmi.Práce s pórobetonem je snadná a umožňuje jednoduché opracování, a to včetně vysekávání drážek pro elektrická vedení. Tvárnice jsou lehké, mají dobrou tepelnou vodivost a jsou pevné, avšak mají nižší pevnost v tlaku. Moderní pálené cihly velmi dobře izolují, jsou nenasákavé a pevné v tlaku, ale mají vyšší objemovou hmotnost a hůře se s nimi pracuje. Protože jsou křehké, může být vysekávání drážek pro kabely pracnější.
Nejnáročnější je založení první řady, a to jak u cihel, tak tvárnic. Pokud tak budete stavět svépomocí, na montáž první řady si raději přizvěte odborníka.
Srovnání vlastností
Broušené termoizolační cihelné bloky:
- vyšší pevnost v tlaku
- mrazuvzdornost
- menší nasákavost
- lepší tepelně-akumulační a zvukově-izolační vlastnosti
- horší opracovatelnost
Pórobetonové tvárnice:
- lehčí zdění
- snadnější opracovatelnost
- původně horší tepelně-izolační vlastnosti vyrovnávají nové tvárnice, např. Ytong Lambda nebo Ytong Theta
Oba materiály postupnými inovacemi získávají srovnatelné vlastnosti a stejně tak i cenové rozpětí. Konečné řešení závisí vždy na investorovi a na konkrétní situaci.
Čtěte také: Srovnání stavebních materiálů: Ytong a cihly
Vliv ceny zdicího materiálu na stavbu domu
Při standardním projektu rodinného domu tvoří celková cena za zdící materiál pouze přibližně 6 % z ceny stavby samotného domu. Z tohoto pohledu se materiálu stěn přisuzuje mnohem větší finanční význam než je přiměřené.
Kritéria výběru
Před samotným výběrem je vhodné zeptat se sám sebe, které vlastnosti stavebního materiálu jsou pro mě důležité? Je to životnost, pevnost, tepelně izolační vlastnost, akustika, kotvení předmětů na stěnu, nasákavost, vzduchotěsnost, pracnost při výstavbě nebo náročnost pro vedení rozvodů elektřiny, vody a kanalizace? Na základě odpovědí na uvedené otázky si budete umět snadněji vybrat.
Cihla versus pórobeton
- Životnost - je přibližně stejná u obou materiálů.
- Pevnost - z hlediska pevnosti je na tom cihla lépe než pórobeton.
- Tepelněizolační vlastnosti - lepší vlastnosti má pórobeton, protože je homogenní ve všech směrech (stejná struktura v celém objemu tvárnice).
- Akustika - při stejné tloušťce obou materiálů je lepší u cihly, nakolik cihly jsou těžší. Je třeba ale říci, že u obvodové zdi to není až tak velmi důležité, protože rozdíly jsou malé a většina hluku přijde do interiéru přes okna.
- Kotvení předmětů na stěnu - např. kuchyňská linka, se určitě dělá lépe do pórobetonového zdiva jako do děrované cihly (plná pálená cihla byla z tohoto hlediska nejlepší). Cihla je totiž děrovaná a její střep je křehký, zatímco pórobeton je plný v celém průřezu. Navíc do pórobetonu netřeba vrtat s příklepem. Použít třeba určitě správné hmoždinky, např. univerzální hmoždinky typu Fischer UX.
- Nasákavost - není až tak důležitá, neboť každé zdivo musí být chráněno proti vodě a vlhkosti. Z hlediska celkové nasákavosti je na tom mírně horší pórobeton. Vzlínavost je výrazně nižší u pórobetonu, což znamená že vlhkost Vám nevystoupí na stěnách do velké výšky.
- Vzduchotěsnost - se mnohem lépe dosahuje u pórobetonu, protože ten nemá velké vzduchové dutiny jako cihla. Tento parametr je důležitý hlavně u pasivních domů, svůj význam má i při nízkoenergetických a ultra nízkoenergetických domech.
- Pracnost při stavbě - je jednoznačně nižší u pórobetonu (čili i levnější cena práce), kde 1 m2 stěny postavíte za přibližně 65% času potřebného pro cihlu. Souvisí to zejména s tím, že pórobetonové tvárnice jsou větší než cihly a mají i mírně vyšší přesnost.
- Drážkování pro rozvody - elektřiny, vody a případně kanalizace se provádí výrazně jednodušší u pórobetonu. Tyto práce následně šetří peníze za elektrikáře a instalatéry, kteří si započítávají drážkování stěn do ceny díla.
Kdy se musím definitivně rozhodnout
V každém projektu domu musí být definován použitý stavební materiál. Pokud si dáváte vypracovat projekt na míru, víte se s architektem předem dohodnout na konkrétním použitém materiálu, což znamená, že rozhodnout byste se měli již ve fázi projektování stavby. Pokud si koupíte katalogový projekt domu, tam je už konkrétní materiál navržen a to obvykle cihla nebo pórobeton, jelikož tyto dva materiály odrážejí preferenci absolutní velké většiny populace.
Důležité vlastnosti zdiva
Nejdůležitějšími uváděnými vlastnostmi zdiva jsou pevnost, tepelný odpor, tepelná akumulace, rozměry a cena. Můžeme ještě doplnit nasákavost a schopnost difúze vody. Na druhou stranu se v západní Evropě naprosto upouští od požadavku na akumulaci tepla. Dokazují to pasivní domy, po kterých je požadováno, aby se topení zapnulo na plný výkon krátce před naším návratem domů a byt rychle vytopilo, stejně tak ráno než vstaneme. U nás je tomu dosud naopak, tepelná akumulace je považována za zásadní kritérium - chceme, aby dům nevychladl rychle.
Pokud hledáte jasné důkazy, zda je pro výstavbu domu lepší pórobeton či keramické cihelné bloky, nenajdete je. Záleží na lokalitě a srovnání konkrétních vlastností obou materiálů.
Cena
Pokud chceme co nejvíce snížit cenu stavby, aniž bychom zároveň hleděli na její kvalitativní hlediska, děláme zásadní chybu. V první řadě platí rovnice: chci srazit cenu na minimum = vůbec nevím, že se vzdávám kvality. K zhodnocení reálnosti položkové kalkulace stavební firmy jsou zde nezávislé položkové rozpočty. Stejně důležitá je i prováděcí projektová dokumentace. Pokud nevsadíme na tyto 2 jistoty, budeme v každém případě střílet od boku a nikoli vycházet z reálných faktů. Pokud navíc srazíme cenu, často se později dočkáme jejího průběžného navýšení, použití nekvalitních materiálů i snížení kvality stavebních prací. O to víc, pokud „papírového“ stavebního dozorce „v zájmu co nejnižší ceny“ doporučí sama realizační firma. Kromě položkového rozpočtu a prováděcí projektové dokumentace tedy doporučujeme i nezávislého stavebního dozorce.
Reference realizační firmy
Bez důkladného zjištění referencí na zvolenou stavební firmu se do výstavby nepouštějte. Respektive jinak, bez referencí mezi stavebními firmami nevybírejte.
Výběr zdiva podle technických vlastností
Podle normy ČSN 73 0540:2 musí být součinitel prostupu tepla obvodových stěn stavby nižší jak 0,38 Wm-2K-1. Zdivo s vyšší hodnotou proto nepořizujte a počítejte s tím, že norma řeší mezní situaci. Čili - čím menší hodnota, tím lépe. A právě zde nastupuje srovnání ceny a fyzikálního údaje. Problematické rozhodování nastává, když musí být obvodové zdivo co nejtenčí, například při stavbě domu s malým půdorysem na malém pozemku.
V takovém případě bychom doporučili spíše dřevostavbu, kde je teplená izolace součástí sendvičových obvodových stěn. Pokud totiž použijeme příliš tenké zdivo, nevyhneme se vnějšímu zateplení a tím dosáhneme stejné tloušťky stěn jako v případě zdiva širšího. Do ceny zdiva ještě kalkulujte zdící maltu či jiný materiál. Promítnou se do celkové ceny zdění. Například POROTHERM 44 EKO+ Profi DRYFIX a POROTHERM 40 EKO+ Profi DRYFIX jsou běžně nabízené včetně pěny, kterou tvárnice spojujeme. Samozřejmě je ale pěna zdarma vyvážena vyšší cenou zdiva. Ke konkrétním tvárnicím je vždy doporučena konkrétní zdící malta, lepidlo či pěna. Nelze je tedy nahradit tradiční maltou míchanou na staveništi z písku, cementu, vápna a vody.
Pórobetonové materiály i keramické bloky dosahují srovnatelných hodnot součinitele tepelné vodivosti, ale i pevnosti, s výjimkou pevnosti v tlaku (pórobeton ji má až násobně nižší). Byť se může zdát, že pórobeton je lehký a křehký. Stejně tak mají srovnatelné hodnoty difúze, proto lze při potřebě dodatečného venkovního zateplení použít stejné materiály - a tedy i stejně nákladné. Pórobeton však umožňuje výstavbu tenčích konstrukcí.
Pracnost výstavby
Zásadním kritériem se však může ukázat pracnost výstavby. Pórobetonové tvárnice jsou považované za jeden z nejlépe zpracovatelných materiálů. Vystačíme si s jednoduchým nářadím - bloky lze snadno řezat obyčejnou pilou a navíc se při výstavbě setkáme s nejmenším množstvím vad. Je tak eliminován i výskyt nežádoucích tepelných mostů. Stavíme rychle a tedy s menšími náklady na pracovní sílu.
Porovnání příček z Ytongu a Porothermu (nenosné zdivo)
S Ytongem se lépe pracuje, jelikož je výrazně měkčí než Porotherm. Pokud stavíte v bytě krátkou příčku, je pro vás nejspíš zbytečné zajišťovat si pilu, Ytong je pak tou správnou volbou. Jejich příčkovku uříznete bez problémů během minuty i ruční pilkou.
| Vlastnost | Ytong (tl. 150 mm) | Porotherm (tl. 140 mm) |
|---|---|---|
| Váha tvárnice | 15 kg | 14,6 kg |
| Pevnost v tlaku | 2,8 MPa | 10 MPa |
| Neprůzvučnost | 41 dB | 44 dB |
| Zdění | Tenkovrstvé lepidlo, perlinka | Tenkovrstvé lepidlo nebo pěna Dryfix, jádro omítky |
| Objemová hmotnost | Cca 500 kg/m3 | 870 kg/m3 |
| Cena za 1 m2 (včetně práce a povrchových úprav) | 1839 Kč | 1441 Kč |
Vyšší akumulační schopnost má Porotherm. To znamená, že v sobě uchová více tepla, které může následně ze sebe zářit. Tahle vlastnost může být nevýhodná u rekreačních objektů, u kterých chceme rychlý zátop. Těžší cihly totiž do sebe pozřou více energie, to znamená, že když dojede po delší době na chatu, která je postavena z Porothermu, bude Vám trvat delší dobu, než v ní pocítíte teplo, jelikož toto teplo budou do sebe nasávat ze začátku chladné cihly.
tags: #porobeton #vs #cihla #vlastnosti