Žebříček Světové banky Doing Business roky ovládal média i politické debaty a prezentoval Českou republiku v nelichotivém světle ohledně délky stavebního řízení. Toto tvrzení z žebříčku Světové banky Doing Business roky ovládalo média i politické debaty. Světová banka pravidelně vytváří žebříček Doing Business, který země hodnotí podle různých podmínek pro místní podnikatele. Patří sem nejen povolování staveb, ale také založení firmy, přístup k elektřině, zápis majetku, obtížnost získání úvěru, ochrana menšinových akcionářů, daňová zátěž, přeshraniční obchodování, právní vymahatelnost a řešení úpadků. V řadě médií se opakuje tvrzení, že v délce stavebního řízení je Česká republika podle Světové banky na 157. příčce ze 190 zkoumaných zemí. Banka samotná přitom hodnocení kvůli nesrovnalostem v datech a pochybnostem ohledně metodiky ukončila.
Hodnocení Doing Business a realita
Dle zprávy Doing Business 2020 kleslo Česko meziročně ze 156. místa na 157. příčku mezi 190 porovnávanými zeměmi ve vyřizování stavebního povolení. Žebříček zemí v délce stavebního řízení 2020 Světové banky neodpovídá realitě. 246 dní neznamenalo délku stavebního povolení - šlo o celkový čas všech správních úkonů od zahájení projektu až po kolaudaci stavby (včetně napojení na sítě a zápisu do katastru). Žebříček neměl obecnou výpovědní hodnotu pro srovnání průměrné délky povolování bytové výstavby v jednotlivých zemích, protože posuzoval pouze specifický příklad skladové haly. Také nehodnotil pouze délku získání stavebního povolení, ale i souvisejících kroků. Hodnotitelé také nezkoumali pouze to, jak dlouho trvá samotné vydání povolení ze strany stavebního úřadu. Do časové náročnosti zahrnuli například i vstupy dotčených orgánů, síťařů, nebo zápis do katastru nemovitostí. Zcela neadekvátně byly hodnoceny i jiné vstupy.
Naše 157. místo určovaly čtyři různé kategorie a délka povolování byla jen jednou z nich. Dalšími kritérii byly: počet úředních úkonů, náklady na jejich provedení a index kvality kontroly staveb. Světová banka vychází z legislativních dat pro povolování skladových prostor. Žebříček počítá i s jinými ukazateli, jako jsou například náklady na stavební řízení. Postavení Česka v délce stavebního řízení podle Světové banky z roku 2020 není podle Ministerstva pro místní rozvoj relevantní. Nicméně, navzdory problematické hodnověrnosti žebříčku si MMR uvědomuje, že stavební řízení v České republice trvá neúměrně dlouho.
Podle výkonné ředitelky developerské společnosti Central Group Michaely Tomáškové je ve skutečnosti doba pro vydání stavebních povolení mnohem delší než uvedených 246 dní. „Analytici Světové banky zkoumají pouze délku povolovacího řízení definovanou zákonem. Ve skutečnosti je to mnohem déle. Například v Praze je časté, že povolení stavby běžného bytového domu trvá deset i více let,“ uvedla Tomášková. Obdobně to potvrzuje i generální ředitel developerské firmy Ekospol Evžen Korec, který uvedl, že Česko má nejsložitější systém povolování staveb ze zemí Evropské unie.
Srovnání s vybranými zeměmi
Ve vyřizování stavebního povolení je Česko na 127. místě ze 185 porovnávaných zemí. Pokud bychom vzali v úvahu pouze délku stavebního povolení, je Česko s 247 dny dokonce až na 165. místě. V Dánsku jeho vyřízení trvá 64 dní, naopak v Kambodži 652. Ze sousedních zemí je na tom nejlépe Německo (126 dní), následují Polsko (153), Rakousko (222) a Slovensko (286). Pomalejší než Ukrajinci či například Indové. Doba stavebního řízení Česku podle aktuálních statistik Světové banky dosahuje v průměru 246 dní - v Dánsku přitom na vyřízení všech povolení stačí něco přes dva měsíce. Češi se tak ocitli mezi čtyřicítkou zemí, v nichž je řízení nejsložitější. Na druhém konci statistik se kromě Dánů umístili i obyvatelé Hongkongu nebo Taiwanu. Na opačném konci žebříčku a tedy i za Českou republikou skončily Eritrea, Libye či Somálsko. V průměru rychlejší stavební řízení než Češi mají i Poláci (153 dní) či Maďaři (192 dní).
Čtěte také: Podrobný postup pro rozvody a izolace
Porovnání délky stavebního řízení ve vybraných zemích
| Země | Průměrná délka stavebního řízení (dny) |
|---|---|
| Dánsko | 64 |
| Německo | 126 |
| Polsko | 153 |
| Maďarsko | 192 |
| Rakousko | 222 |
| Česká republika | 246-247 (údaj SB), v realitě mnohem déle |
| Slovensko | 286 |
| Kambodža | 652 |
Chcete v Česku stavět a potřebujete stavební povolení? V tom případě Vám raději doporučuji se vydat třeba do Albánie, Bangladéše, Tanzanie, Čadu nebo do Nepálu. Ano, získat stavební povolení v těchto rozvojových zemích je mnohem jednodušší než v Česku. Podle mezinárodních statistik v tomto ohledu totiž figurujeme až na 156. z 190. pozic ve světě. Je to skutečně ostuda, která naši zemi výrazně poškozuje. Pomalejší než Ukrajinci či například Indové.
Zkušenosti zemí LLENTAB Group
Podle zkušeností z pobočky LLENTAB Norsko trvá vyřízení stavebního povolení pro menší halu přibližně 5-6 týdnů, pro střední a větší pak 12-15 týdnů. Celý proces probíhá podobně jako u nás. Povolení stavby řeší místně příslušný úřad, přičemž většinu práce realizuje pro investora externí společnost / soukromá osoba, která odpovídá za stavební povolení. Projektanti firmy LLENTAB pro ně připravují potřebné podklady a průměrně na tom stráví 30-40 hodin. „Podle zákona o vydávání stavebních povolení máte právo na vydání povolení do 10 týdnů po odeslání úplné žádosti. Ve většině případů dostanete odpověď mnohem rychleji.“
Absolutní rozdíly mezi Norskem, Německem a Švédskem nejsou tak veliké, ale detailní pohled přináší zajímavá zjištění. Ve Švédsku je například potřeba nejmenší počet procedur (oficiálních komunikací se třetí stranou, například státním úřadem, které musí investor podstoupit), ale na druhou stranu náklady na vyřízení stavebního povolení jsou až 2 % z rozpočtu stavby. I v poměru nákladů a počtu procedur je ze sedmi zemí, kde působí LLENTAB, premiantem Norsko. Smutné prvenství v počtu potřebných úkonů patří České republice, její odstup od předposledního Slovenska (mezi sedmi zeměmi, v nichž působí LLENTAB) je propastný. Jen pro dokreslení velmi aktuální situace - Česku s 21 úkony patří v žebříčku 190 zemí 13. příčka od konce… A to jsou pouze oficiální čísla, realita s několika desítkami dotčených orgánů je často ještě horší. Ve Švédsku si na složitost stavebního řízení nestěžují. Je relativně snadné získat všechna nezbytná povolení a splnit vše, co je spojené s výstavbou. Pokud je budova v souladu s územním plánem, neměly by být žádné velké překážky. Stavební povolení vydává místní stavební úřad a pro některé typy budov je vyžadováno vyjádření k ochraně životního prostředí a požární bezpečnosti.
Přestože je Ukrajina v žebříčku Světové banky daleko před Českou republikou, je tady proces vydání stavebního povolení silně závislý na vztahu místních úřadů k investorovi. Neliší se ani samotný proces - je potřeba předložit stavební projekt, statické výpočty, zajištění požární bezpečnosti atd. Výkresy musí být podepsány autorizovanými projektanty. Délka přípravy projektové dokumentace je závislá na typu haly a složitosti projektu a může trvat jeden a více měsíců. V průběhu výstavby je povinný technický dozor ze strany investora. Světová banka ve svém žebříčku uvádí, že na Ukrajině se podíl nákladů na stavební povolení pohybuje kolem 6 %, ale podle Konstantina Ivanova je to výrazně více. Místní orgány a úřady nejsou na Ukrajině, na rozdíl od Norska, Německa či Švédska, pomocníkem investora, ale spíš překážkou. S tímto názorem bude určitě souhlasit i řada tuzemských projektantů.
Délku stavebního řízení ovlivňuje umístění haly a soulad s územním plánem obce. Zásadní rozdíly nejsou ani ve struktuře dotčených orgánů - i v Polsku musí investor získat stanoviska, rozhodnutí a vyjádření stavebního úřadu, hasičů, oddělení ochrany přírody, dopravy, veřejného zdraví či dodavatelů elektrické energie, vody a plynu. Počet úkonů je sice o něco nižší, než je tomu v Česku nebo na Slovensku, ale celý proces trvá v průměru až 6-12 měsíců. Dotčené orgány jsou vůči investorovi neutrální, ale i tady se občas vyskytnou složité situace, které celý proces komplikují. “Pokud uděláme vše správně a dodržujeme pokyny, místní orgány nám velmi pomáhají a celý proces je poměrně hladký. Nelze přitom říct, že by úřady vyžadovaly zásadně jiné dokumenty než v jiných zemích - i v Norsku je potřeba dodat mnoho standardních dokumentů. Z těch hlavních lze zmínit mapové podklady, umístění objektu, výkresy, popis objektu, jeho využití, zajištění parkování atd. Vyžadován je i souhlas od majitelů sousedních pozemků, návrhy řešení vstupů, vody, odpadu, požární regulace, bezpečnosti a další oblasti. „Náklady na stavební povolení se podle našich zkušeností pohybují i nad 10 % celkových stavebních nákladů.“
Čtěte také: Žádost o stavební povolení
Dopady na českou ekonomiku
Dobrá stavební legislativa ovlivňuje nejen kvalitu a bezpečnost staveb, ale má zásadní vliv na zdraví stavebního sektoru a hospodářství jako celku. Na komplikovanost povolovacího procesu přitom nedoplácí pouze investoři, ale úplně všichni. Důsledky jsou viditelné - vázne budování potřebné infrastruktury, chybí nové prostory a byty, roste jejich cena a úměrně tomu i nájemné. Nezanedbatelný je také vliv stavebnictví na hospodaření státu a zaměstnanost. Podle nedávné studie představuje stavebnictví v ekonomikách OECD v průměru 6,5 % HDP. Právě tento fakt má výrazný vliv například na skutečnost, že Česko patří mezi země s nejvyššími nájmy v Evropě a asi ani nemá smysl tady dlouze rozebírat, jaký negativní vliv to má na naši ekonomiku. Analytik ČSOB Petr Dufek doplnil, že nabídka nových bytů v době současného realitního boomu zdaleka nedosahuje úrovně roku 2009, protože rozjezd bytové výstavby přichází v důsledku tuzemské administrativy se zpožděním. "I proto si lidé musí za byty připlácet a není náhodou, že růst cen bytů je v Česku nejrychlejší v Evropě." Podle partnera poradenské společnosti KPMG Pavla Klimenta je délka a komplikovanost povolovacích procesů dlouhodobým problémem české ekonomiky. "I když je tato skutečnost všeobecně známá, řešení se hledá jen velmi pomalu."
Podle analytika UniCredit Bank Pavla Sobíška je stavební řízení názornou, ale zdaleka ne jedinou ukázkou neefektivity státní administrativy, která citelně snižuje potenciál růstu české ekonomiky. "Považuji za neuvěřitelné, jak dlouho se o zdlouhavých stavebních řízeních v Česku mluví, aniž by se něco zlepšilo." Neschopnost schvalovat stavby v přiměřené době může představovat podle řady politiků i odborníků závažný problém pro Česko do budoucna. Dlouhá doba a průběh řízení je u nás terčem kritiky dlouhodobě. "Rok za rokem nám Světová banka potvrzuje, že délka stavebního povolování je největší brzdou české ekonomiky. Přesto naše politická reprezentace není schopná dohodnout se na legislativních změnách, které by tento vleklý problém odstranily. V celkovém pořadí, které vyhodnocuje i další aspekty ekonomiky, jako například zahraniční obchod nebo přístup k úvěrům, je přitom Česko na solidním 30. místě."
Snahy o reformu a nový stavební zákon
Stát musí situaci okamžitě začít řešit. Práce na novém stavebním zákonu jsou v plném proudu. Ministerstvo pro místní rozvoj ve spolupráci s Hospodářskou komorou České republiky v současnosti pracují na tezích kodifikace stavebního zákona. „Vím, že spousta z Vás se teď ptá, „proč až v polovině příštího roku?“ Důvod je prostý. Stavební zákon představuje vůbec jeden z nejkomplexnějších zákonů, které Česko má. Vždyť si jenom uvědomte, do čeho všeho tento zákon zasahuje. Doprava, průmysl, životní prostředí, osobní vlastnictví atd., mohl bych ve výčtu pokračovat ještě pěkně dlouho. Teze stavebního zákona musí do tzv. mezirezortního řízení, kde se k nim vyjádří prakticky všechna ministerstva. Navíc je potřeba vzít v potaz, že novela vyvolá Institucionální změny, změny související s územním plánováním, procesní změny, změny stavebního hmotného práva nebo změny v soudním přezkumu rozhodnutí stavebních úřadů.“
Nový stavební zákon, který připravilo ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), má urychlit a zjednodušit povolování staveb. Podle MMR by se mělo povolovací řízení u staveb ze současného průměru 5,4 roku zkrátit na jeden rok. Věcný návrh nového stavebního zákona schválila v červnu vláda, zákon by měl platit od roku 2021. „Nový stavební zákon by se měl snažit docílit maximálního možného zjednodušení, zrychlení a zefektivnění správních procesů v oblasti povolování staveb a územního plánování a zvýšení právní jistoty dotčených osob. Ideálním výsledkem je jedno jediné rozhodnutí o (ne)povolení stavby, které vzejde z jednotného povolovacího řízení, integrujícího dnešní územní řízení, stavební řízení, EIA a další řízení podle složkových zákonů. Musí ovšem skutečně jít o jedno řízení, kde vše probíhá paralelně. Mezi cíle rekodifikace také musí patřit snaha o férovost jednotného povolovacího řízení při respektování práv všech dotčených subjektů.“ Důležitou součástí je podle MMR digitalizace stavební agendy od územně plánovacích dokumentací přes digitální technickou mapu, projektové dokumentace staveb až po elektronický spis stavebních úřadů. České stavební právo potřebuje, aby se do budoucna posunulo z posledního místa mezi zeměmi Evropské unie a dosáhlo standardů, které nebudou investory odrazovat, ale lákat k výstavbě v České republice.
Neúměrně dlouhé čekání měla napravit novela stavebního zákona, která začala platit počátkem letošního roku. Zavádí řadu nových nástrojů, umožňuje například sloučit územní řízení, stavební řízení i posuzování vlivu na životní prostředí. Podle kritiků však některé její součásti řízení naopak dále prodlužují. Návrhů na změny bylo v posledních měsících několik, zrušení sporného bodu projednávala vláda naposledy v polovině října z popudu opoziční ODS. „Řízení by se výrazně zrychlilo, pokud by se podařilo zrušit to závazné stanovisko, orgánu územního plánování, tak to teď v některých místech znamená zdržení těch staveb až o měsíce. Někde se dokonce čeká na to závazné stanovisko pět, šest měsíců,“ řekl deníku Echo24 poslanec ODS Martin Kupka. Návrh však vláda zamítla. Její zástupci tehdy argumentovali tím, že není vhodný čas pro změnu novely, která prošla dalšími úpravami účinnými až od letošního září. Odmítnutí předchozích snah obhajovala ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO), argumentovala potřebou změny, nikoliv zrušení celého povinnosti. „Starostové navrhují úplně zrušit závazné stanovisko. Návrh ministerstva nyní počítá se zjednodušením řízení formou zavedení tzv. fikci souhlasu závazného stanoviska. „Úředníci by měli mít při stavebním řízení na vyjádření lhůtu 60 dní.“ Ministerstvo v otázce stavebních řízení slibuje i komplexní změnu zákona - na tu však bude nutné si počkat. V první polovině října byl ministryní představen plán na nový stavební zákon. Ten má podle ministerstva řízení podstatně zkrátit, vše by mělo být možné vyřídit na jednom místě. Zda bude termín v roce 2023 dodržen zatím není zcela jasné, podle ministerstva však jde o významný posun - původně měl být totiž zákon připravený o několik let později. „Harmonogram, který zhruba na začátku roku koloval po státní správě, hovořil o tom, že by mohl ten zákon měl být hotov do roku 2026 s účinností 2027. Pak jsme do toho spolu s Ministerstvem pro místní rozvoj vstoupili a shodli jsme se, že je to potřeba výrazně zkrátit. Ten termín má především mobilizační účinek. Další změny jsou nezbytné i podle zástupců opozice v Poslanecké sněmovně. Za klíčovou zákonodárci považují zejména elektronizaci celého systému. „Tak, aby se do toho systému podařilo vstoupit tím, že pro lidi bude k dispozici portál stavebníka, a bude k dispozici datové úložiště projektové dokumentace.“
Čtěte také: Kdy můžete postavit plot bez povolení?
tags: #poradi #povoleni #staveb #zebricek #zemi