Jistě jste se s nimi již setkali. Zahrady, trávníky nebo jen nenáročné skalničky bující na plochých, ale i šikmých střechách. Někdy si jich vůbec nevšimneme, jindy jsou hlavním estetickým motivem domu. Obliba zelených střech postupně proniká ze zahraničí také k nám a vegetace se tak stává čím dál obvyklejší střešní krytinou. Zelené střechy nejsou jen krásné na pohled - přinášejí konkrétní ekologické, ekonomické i technické výhody. Ať už uvažujete o realizaci zelené střechy na rodinném domě, garáži nebo firemní budově, je důležité vědět, co to zelená střecha vlastně je, jak funguje a proč se do ní vyplatí investovat.
Co je zelená střecha?
Zelená střecha představuje systém ozelenění střešní konstrukce. Je to vícevrstvá konstrukce, která je částečně nebo zcela pokryta vegetací rostoucí ve speciálním střešním substrátu. Krytina vyrobená technologií zelené střechy je vícevrstvá, proto vyžaduje pečlivý návrh a provedení. V současné době může mít zelená střecha různý vzhled a mnoho podob. Může být jak plochá, tak strmá. I když je svépomocná realizace při mnoha stavebních pracích běžná, u zelených střech představuje značné riziko. Doporučujeme tuto část práce svěřit profesionální firmě, jelikož provedení dokonale těsného hydroizolačního povlaku je náročné a přitom důležité.
Typy zelených střech
Vegetační střechy můžeme rozdělit na střechy intenzivní a extenzivní. Konstrukce zelené střechy se liší v závislosti na typu a velikosti budovy, druhu zelené střechy a u zelených střech realizovaných přestavbou zejména na možnostech stávajícího objektu.
Extenzivní zelená střecha
- Používají se nenáročné, suchomilné rostliny, které odolávají větru, slunci a mrazu (např. rozchodníky, netřesky, pažitka).
- Nízká vrstva substrátu (4-15 cm).
- Nízké zatížení konstrukce (cca 80-200 kg/m2 při plném nasycení vodou).
- Vyžaduje kontrolu jeden až třikrát ročně.
- Není primárně určena k aktivnímu využívání, ale může být téměř bezúdržbová.
- Často se realizují na šikmých zelených střechách.
Intenzivní zelená střecha
- Na intenzivních střechách roste tráva, květiny, keře a stromy.
- Široké spektrum rostlin: trvalky, okrasné trávy, keře a stromy.
- Silnější vrstva substrátu (od 15 cm do 100 cm i více, v případě stromů až 2 metry).
- Větší nároky na nosnou konstrukci domu (od 300 do 900 kg/m2 při plném nasycení vodou).
- Vyžadují zavlažování a údržbu podobnou zahradě (sekání trávy, zalévání).
- Může mít pobytovou, rekreační nebo produkční funkci (terasa k příjemnému posezení, pěstební plocha).
- Realizovány jsou téměř výhradně na plochých střechách.
Není pravdou, že by extenzivní střechy byly v čase naprosto stejné, avšak intenzivní střechy jsou mnohem rozmanitější a druhově pestřejší. I sukulentní rostliny kvetou, různými barvami a květy, navíc s chladnými obdobími roku se i barevně proměňují.
Výhody zelených střech
Zelené střechy přinášejí mnoho benefitů:
Čtěte také: Ploty a jejich konstrukce
- Estetická hodnota: Střecha s bujícím trávníkem, či dokonce květinami a keři, je rozhodně krásnější než střecha pokrytá asfaltovými pásy.
- Zadržování dešťové vody: Vegetační střecha je schopná pohltit poměrně velké množství vody (50 % až 90 % srážek), kterou částečně spotřebuje a zbytek z ní pomalu odtéká ze střechy pryč. Snižuje se tak nebezpečí přehlcení dešťové kanalizace.
- Tepelná izolace: Vrstva substrátu a vegetace zlepšují tepelněizolační vlastnosti střechy. V létě odpařující se voda ochlazuje konstrukci střechy a v kombinaci se zpomalením prostupu tepla je v interiéru chladněji. Tím se snižují náklady na klimatizaci.
- Ochrana střešní konstrukce: Vrstvy zelené střechy (substrát, geotextilie aj.) chrání povlakovou hydroizolaci před UV zářením, mechanickým poškozením a extrémními teplotními výkyvy, čímž prodlužují životnost střechy.
- Ekologické přínosy: Rostliny na střeše tlumí prašnost, produkují kyslík, zvlhčují okolní vzduch, pomáhají zadržovat CO₂ a podporují biodiverzitu, což je obzvláště vhodné ve městech, kde je pro vegetaci nedostatek místa.
Skladba zelené střechy
Dlouhodobá funkčnost systému závisí na správném pořadí a kvalitě jednotlivých vrstev. Základní vrstvy zelené střechy zahrnují:
-
Nosná konstrukce střechy
Prvním krokem je vždy stanovení nosnosti střechy. U novostaveb je možné konstrukci přizpůsobit předpokládané zátěži. Při zřizování zelené střechy na stávající konstrukci, kde byla krytina původně jiná, je kritickým bodem otázka přidaného zatížení. Některé konstrukce mohou vydržet přidané zatížení bez nutnosti dodatečného vyztužování, jiné nikoli. Doporučujeme konzultovat tuto otázku s odborníkem, zvláště v případě, že plánujete intenzivnější ozelenění. Hmotnost zelené střechy se vždy uvažuje při plném nasycení vodou.
-
Parozábrana
Je vhodné užít účinnější parozábranu, protože střecha nebude tak intenzivně prohřívána sluncem a zároveň se může v prostoru hydroakumulační a drenážní vrstvy držet voda, takže odpar par z konstrukce je nižší.
-
Tepelná izolace
Výběr tepelného izolantu je velmi odvislý od zamýšlené zelené střechy. Základ je znát zatížení, které bude generovat zelená střecha v plně nasyceném stavu a podle tohoto vybrat tepelný izolant. Pro extenzivní zelené střechy lze uvažovat i s minerální vlnou (min. 70 kPa), pěnovým polystyrenem či PIR izolací. Pro intenzivní střechy, zvláště v kombinaci s fotovoltaikou, je vhodné navrhnout izolaci s pevností v tlaku min. 100 kPa. Obzvláště je nutné si dávat pozor na bodové zatížení od dosedacích plošek nopů, které redukují roznášecí plochu tohoto zatížení a mohlo by dojít k perforaci hydroizolace.
-
Hydroizolační souvrství
Hydroizolační souvrství je velmi důležitá součást skladby, jelikož tato vrstva je ochranou před zatékáním do střechy a přitom je prakticky stále vystavena působení vody, kterou zelená střecha zadržuje. Pro zelené střechy se dnes v drtivé většině případů používají hydroizolační fólie (PVC-P, TPO, EPDM) nebo asfaltové pásy. Všechny hydroizolace pro zelené střechy musí mít atest FLL (odolnost proti prorůstání kořínků). Je velmi důležité, aby byla tato hydroizolace provedena perfektně, bez jakýchkoli netěsností.
Čtěte také: Konstrukce OSB podlahy
-
Separační vrstva
Mezi hydroizolací a akumulační a drenážní vrstvou musí být separační vrstva, která je nejčastěji tvořena geotextilií (min. 300 g/m2, pro dotační titul Nová zelená úsporám min. 500 g/m2). Účelem separační geotextílie je v době realizace ochránit hydroizolaci proti případnému mechanickému poškození. V rámci skladby vytváří kluznou vrstvu mezi hydroizolací a vrstvami nad touto vrstvou.
-
Drenážní a hydro-akumulační vrstva
Klíčová vrstva, často ve formě profilovaných „nopových“ fólií. Pro drenážní a hydro-akumulační vrstvu se často používá speciální nopkové fólie s vyššími nopky - 20 ale lépe 60 mm. Tato folie je schopná zajistit obě funkce - přebytečnou vodu odvede, ale potřebnou vodu zadrží. Tyto dvě funkce však lze také oddělit. Drenáž může zajistit štěrk, akumulaci vody třeba rohož z minerálních vláken nebo rašelina. Při návrhu těchto vrstev je třeba myslet na druh ozelenění (jaké bude mít nároky na vodu) a také na sklon střechy. Nopové fólie různých profilací a výšek a různými typy perforace primárně zachycují v "kalíšcích“ srážkovou nebo závlahovou vodu, ale také díky prostoru mezi nopy umožňují odtékání přebytečné vody, která protekla perforacemi na horní straně vrstvy, ke vpustem. Pro šikmé vegetační střechy se přidávají vrstvy drenážních zpomalovačů, aby voda neodtékala ze střechy příliš rychle.
Druhou skupinou materiálů na vláknité bázi jsou například hydrofilní minerální vlny (např. Isover Flora). Tyto materiály kombinují několik vrstev - hydroakumulační, drenážní, filtrační a vegetační. Toto unikátní spojení přináší především zjednodušení skladby, úsporu nákladů a zrychlení realizace. Materiál též prorůstají kořínky, čímž částečně nahrazuje substrát. Často se používá kombinace 50 mm hydrofilní vlny a 30 mm substrátu.
-
Filtrační vrstva
Filtrační vrstva bývá tvořena geotextilií (běžně 100-200 g/m2, u intenzivních střech i více) a má za úkol zabránit zanášení hydro-akumulační a drenážní vrstvy nečistotami z vegetačního substrátu. Části substrátu mohou také ucpat otvory v hydroakumulační rohoži, proto je filtrační vrstva rovněž nutná.
-
Vegetační substrát
Speciální, lehčený minerální substrát s definovanou strukturou, nízkou hmotností a vysokou propustností. Vegetační substrát je různý pro různé druhy ozelenění. Měl by být schopen zadržet dostatečné množství vody, také ale musí být propustný, aby se na povrchu nedělaly louže. Zároveň by neměl být příliš těžký. Vegetační substrát má dvě základní složky - složku minerální a humus. Pro extenzivní zelené střechy je rozumné uvažovat alespoň 80 mm, ale v praxi se setkáváme i s návrhy 60 mm a méně. Pro intenzivní střechy se používá substrát vyšších objemových hmotností. Musíte si uvědomit, že mokrý substrát váží mnohem více, než suchý a že to je rozdíl dramatický. Hmotnost substrátu se vždy uvažuje při plném nasycení vodou.
Čtěte také: Jak správně na sádrokartonový podhled
-
Vegetace
Samotné rostliny (rozchodníky, tráva, bylinky, keře, stromy). Výběr rostlinných druhů závisí na tloušťce vrstev zelené střechy. Hlavním pravidlem je, že se zde nepoužívají rostliny s příliš expanzivními a agresivními kořenovými systémy. Pro extenzivní ozelenění střechy budou dobré jen ty rostliny, které jsou nenáročné, přizpůsobí se extrémním teplotám a vydrží sucho. Na střechu můžete vysadit prakticky cokoliv, záleží samozřejmě na tloušťce vrstvy substrátu a na tom, kolik času chcete věnovat údržbě. Tráva potřebuje 300-350 mm substrátu a je třeba ji sekat. Bezúdržbové střechy s 8-12 cm substrátu se osazují rozličnými sukulenty.
K stabilizaci zelené střechy zároveň přispívá i nezbytně nutné kamenivo, kterým se po obvodě v šíři cca 300-500 mm musí opatřit každá zelená střecha stejně jako u odvodňovacích prvků.
Odvodnění zelené střechy
Pro správné odvodnění zelené střechy je potřeba zajistit vnitřní a vnější vpusti. Tyto odtoky by měly být tvarovány tak, aby byly kdykoli přístupné, proto jsou vybaveny speciálními ovládacími boxy. Za odvodnění zelené střechy je samozřejmě z velké části zodpovědná drenážní vrstva. Aby nedošlo k zanešení střešní vpusti kačírkem nebo jinými nežádoucími předměty, můžete nad vpusť nainstalovat speciální ochranný kryt.
Realizace zelené střechy svépomocí
Zelenou střechu si můžete vytvořit i svépomocí, zvláště pokud se jedná pouze o garáž, pergolu či kůlnu. Na internetu je mnoho videí a návodů, jak na to. Důležitá je i dobře provedená izolace, která zabrání prosakování dešťové vody do nižších pater střešní konstrukce. Při výstavbě je nejdůležitější výběr vhodných materiálu, který se položí ve správné skladbě.
Příklad postupu realizace extenzivní zelené střechy:
- Zkontrolujte nosnost stávající konstrukce a připravte střechu (např. vyrovnávací vrstva z polystyrenových desek pro zvýšení plochy a tepelnou izolaci).
- Zajistěte správné odvodnění zelené střechy - vnitřní a vnější vpusti s ochrannými kryty proti zanesení.
- Položte ukončovací kačírkové lišty, které ohraničují plochu a udržují materiál na místě.
- Vytvořte kačírkovou vrstvu (např. frakce 16/32, tloušťka 50 mm), která prodlužuje životnost hydroizolace a funguje jako protipožární prevence.
- Položte netkanou geotextilii s plošnou hmotností 300 g/m2 jako ochrannou vrstvu hydroizolace před mechanickým poškozením.
- Nainstalujte nopovou fólii určenou pro zelené střechy (s většími nopy a perforací) jako hydroakumulační vrstvu. Nopy musí směřovat dolů.
- Chraňte hydroakumulační vrstvu další geotextilií (filtrační vrstva) proti vyplavování jemných částí půdního substrátu a zanesení.
- Rovnoměrně rozprostřete extenzivní střešní substrát (např. Florcom SSE) odpovídající nárokům střešní vegetace.
- Proveďte výsadbu vegetace - například položení rozchodníkového koberce pro okamžitý zelený efekt.
Cena a dotace
Náklady na zelenou střechu závisí na typu střechy, velikosti plochy, skladbě a logistice. Extenzivní řešení bývá cenově dostupnější než intenzivní. Pro základní materiál extenzivní zelené střechy se můžete orientačně dostat na cenu kolem 1 073,- Kč/m2. Cena však není konečná a je zapotřebí připočítat cenu dopravy, příslušenství a případnou cenu práce.
Na zřízení zelené střechy je možné získat dotační příspěvek v rámci programu „Nová zelená úsporám“. Tento program nabízí dotace pro rodinné i bytové domy.
Zelená střecha a fotovoltaika
Specialitou poslední doby je kombinace zelené střechy a fotovoltaiky. Propojení, které se na první pohled může zdát protichůdné, je naopak velmi synergické. Zelená střecha vytváří přitížení pro konstrukci panelů. Výparem vody dochází k ochlazování okolí a panelů, tím se snižuje jejich tepelné zatížení. To přináší zvýšení výkonu o cca 10-15 % a zároveň prodlužuje životnost panelů. Zelená střecha zároveň pohlcuje prachy a polétavé částice, které pak neulpívají na povrchu panelů a neklesá tím jejich výkon. Pro zelenou střechu též přináší tato synergie benefity, které jsou v tvorbě odlišných stanovišť pro růst rostlin. Tím se vytváří rozmanité prostředí, které umožňuje existenci více druhů než na běžné extenzivní zelené střeše.
| Typ zelené střechy | Tloušťka substrátu | Orientační zatížení (plně nasycené) | Údržba | Rostliny |
|---|---|---|---|---|
| Extenzivní | 4-15 cm | 80-200 kg/m2 | Nízká (1-3x ročně kontrola) | Suchomilné (rozchodníky, netřesky) |
| Intenzivní | 15-100 cm (až 2 m pro stromy) | 300-900 kg/m2 | Vyšší (pravidelná zálivka, sekání) | Trávy, květiny, keře, stromy |
tags: #konstrukce #zelene #strechy