Vyberte stránku

Vyrábíme a dodáváme polystyrenové kuličky používané jako náplň do sedacích vaků a kojících polštářů.

Kuličky jsou vyráběny ze zpěňovatelného polystyrenu ve formě perlí, které jsou při výrobě zahřívány párou o teplotě 80-100 °C. Tento proces způsobuje zvětšení objemu původních perlí až padesátinásobně, což dává vzniknout bílým, zdravotně nezávadným kuličkám.

Vyrábíme kuličky o velikosti 2,5 - 3,5 mm a 4-5 mm, které balíme do igelitových pytlů o objemu 0,2 m3. Kuličky jsou zdravotně nezávadné viz. atest.

Sedací vaky a bytové doplňky: Kuličky se často používají jako výplň do sedacích pytlů, podnožníků, kojících polštářů nebo jiných polštářů.

Při pravidelném užívání sedacích vaků dochází k tzv. kompresi (sesednutí) kuliček, což je přirozený proces, při kterém kuličky postupně ztrácí objem vlivem tlaku. Polystyrenové kuličky Vám můžeme zaslat jako náhradní nápň. Je to levná záležitost a budete moci naše polohovací pomůcky používat dlouhá léta. V naprosté většině náš obal / například SAFR, BRAVA ... / umožňuje dosypávání.

Čtěte také: Jak polystyrenové kuličky ovlivňují vlastnosti betonu?

Co je polystyren EPS?

Polystyren EPS je zkratkou pro expandovaný polystyren, což je ten nejběžnější druh pěnového polystyrenu, který se používá ve stavebnictví.

Nejčastěji se jedná o zbytky zateplovacích systémů a další izolační materiály. Může jít o různé obaly, zateplovací desky, nebo třeba staré polystyrenové rámy.

Důležité však je, aby polystyren byl čistý a neobsahoval jiné materiály. A právě tento polystyren můžete v rámci recyklace proměnit v kuličkový polystyren.

EPS perličky vyráběla firma BASF, která získala v roce 1949 patent. Za zmínku jistě stojí, že EPS kuličky vynalezl Fritz Stastny, brněnský rodák.

EPS kuličky se vyrábějí v několika velikostech dle účelu použití, jsou skladovány v zásobnících a dopravních silech. K jejich finální úpravě dochází dle konkrétních požadavků u výrobce.

Čtěte také: Jak se recyklují polystyrenové kuličky?

Druhy polystyrenových plastů

Polystyrenové hmoty patří mezi nejpoužívanější plasty na světě. V celosvětovém měřítku výroby plastů tvoří objem cca 9-10 %.

Styrenové plasty patří do skupiny termoplastů. Produktem polymerace styrenu je polystyren a dále tam patří jeho kopolymery. Prvopočátky historie styrenových plastů začal psát roku 1839 Eduard Simon, který objevil monomer styrenu. Základem všech druhů polystyrenových plastů je styren - velmi hořlavá látka.

Rozlišujeme 3 základní druhy polystyrenů:

  • Standardní polystyren (PS, označovaný také jako GPPS - z angl. General Purpose Polystyrene)
    • Polystyren pro běžné užití je vzhledově podobný plexisklu - je čirý a křehký, skvěle formovatelný, současně je teplotně stabilní, má nízkou hmotnost (proto je ideální na výrobu prostřednictvím vstřiku do forem).
    • Tento druh polystyrenu je používán především pro svoje optické vlastnosti - má vynikající průhlednost, vysoký lesk (proto se mu někdy říká krystalický).
    • Pevnost standardního polystyrenu ovlivňuje teplota a čas expozice, není náchylný na vzdušnou vlhkost, odolává teplotám do cca 60 °C (až 90 °C).
    • Má dobré elektrické a dielektrické vlastnosti, má sklon ke korozi za napětí.
    • Nepodléhá působení běžných neoxidujících kyselin, louhů, alkoholů, roztoků solí a některých olejů a tuků.
    • Naopak podléhá působení organických rozpouštědel - např. benzínu, aromatických a chlorovaných uhlovodíků, ale také ketonům a esterům.
    • Vyrábějí se z něj např. obaly na potraviny, kelímky na nápoje, hračky, průhledné díly elektrotechnických přístrojů.
  • Houževnatý polystyren (HIPS - z angl. High Impact Polystyrene)
    • Z hlediska optických vlastností není průhledný, zato je průsvitný.
    • Jedná se o kopolymer styrenu a butadienu - při výrobě se do makromolekuly polystyrenu vloží molekuly kaučuku (procesem roubování nebo směšování).
    • Jeho výsledné vlastnosti značně ovlivňuje podíl kaučukové složky, která tvoří 5-15 %.
    • Čím více je v materiálu kaučuku, tím nižší je jeho pevnost a tuhost a naopak se zvyšuje tažnost a rázová houževnatost, a to i při nízkých teplotách (až -90 °C). Kaučuk pohlcuje mechanickou energii způsobenou např. úderem - dodávanou energii pohltí.
    • Výroba probíhá vstřikováním, extruzí či tvarováním za tepla.
    • Houževnatý polystyren je méně odolný působení chemických látek a zhoršují se dielektrické vlastnosti a odolnost vůči povětrnostním vlivům, nasákavost je u něj vyšší.
    • Z hlediska využití je tento plast velmi populární právě pro svou lehkou opracovatelnost, nízké náklady a vysokou životnost.
    • Z houževnatého polystyrenu se vyrábějí např. obaly na potraviny (jogurty), vnitřní části chladniček, díly nábytku, hračky, pouzdra na CD/DVD.
  • Expandovatelný/zpěňovatelný polystyren (EPS - z angl. Expandable Polystyrene)
    • Tento druh polystyrenu rozlišujeme dále dle různých výrobních metod.
    • EPS má výborné izolační vlastnosti, proto je hojně využíván ve stavebnictví - používá se k výrobě speciálních stavebních desek k zateplení fasád (tzv. fasádní polystyren), střech, podlah a základů.
    • EPS slouží např. k výrobě podnosů, talířů, misek, termoboxů či kelímků na nápoje.
    • Co jsou nadouvadla? Jedná se o přísadu - látky přidávané při výrobě do polymerů. Obecně se různé přísady přidávají proto, aby zlepšovaly vlastnosti polymerů, jako je zpracovatelnost, ochrana materiálu před degradačními procesy (např. při výrobě izolačních desek se přidávají látky pro snížení hořlavosti - prostřednictvím tzv. tepelných stabilizátorů), snížení hmotnosti apod., ale mohou také snižovat náklady na výrobu a výslednou cenu.
    • Jednou z přísad jsou tzv. nadouvadla, která se používají při přípravě tzv. lehčených hmot.

Vytlačovaný pěnový polystyren (XPS)

Pěnový tepelně izolační polymerní materiál, který vzniká díky tepelné úpravě zpěňovatelného polystyrenu (EPS). Tento polystyren lze tvarovat a dopěňovat při extruzi v extrudéru.

Používá se také hojně ve stavebnictví např. jako izolace spodní části stavby - má vysokou odolnost v tlaku a proti mechanickému zatížení, nevadí mu styk s vodou ani zeminou.

Čtěte také: Nosiče pro vany a sprchové vaničky

Mezi polystyrenové hmoty také řadíme kopolymery (s akrylonitrilem či dalšími monomery), mezi jejichž benefity patří zejména odolnost vůči teplu. Řadíme tam také kopolymery (např. ABS).

Recyklace polystyrenového odpadu

Od roku 2018 je ve firmě STYROL zřízeno pracoviště pro zpracování polystyrenového odpadu. Zpracováváme neznečištěný polystyrenový odpad z obalů, stavební činnosti a z vlastní výroby.

Polystyren EPS lze přeměnit v praktický kuličkový polystyren, což je nejen ekologické, ale i ekonomické řešení.

Pokud takový polystyren máte, vloží se do drtiče, který ho rozmělní na menší kousky. Druh drtiče a jeho nastavení závisí na požadované velikosti výsledných částic.

Pokud chcete získat jednotlivé kuličky, je zapotřebí, abyste od nich oddělili větší kusy a prach. To se provádí pomocí sít a vzduchových separátorů. Někdy je nutné polystyren ještě očistit, třeba očistit od zbytků lepidel a jiných nečistot. Nemusí tomu tak být. Existují totiž různé triky, které tomu dokáží zamezit. Stejně jako při výrobě nového polystyrenu, i při jeho drcení, pomáhá zvlhčování vzduchu snížit statickou elektřinu. Situaci ještě zlepšíte, pokud při procesu použijete antistatické přísady.

Třídění polystyrenu

Přesné informace o správném třídění odpadů v daném místě najdeme na samolepkách umístěných na barevných kontejnerech. Pokud tam hledanou informaci nenajdeme, můžeme se s dotazem obrátit na obecní či městský úřad, příp. na provozovatele sběru odpadů.

Stavební polystyren do nádob určených pro třídění plastů nepatří! Neznečištěný polystyren můžeme znovu použít k výrobě nových obalů a izolací. Odpad, který je znečištěný, je možné využít k výrobě lehčeného betonu, izolačních omítek nebo zásypů. Dále se může použít k odlehčení zahradních substrátů.

Použití polystyrenové drti a kuliček ve stavebnictví

Polystyrenová drť se používá jako příměs do lehčených betonů a izolačních omítek. Drť je balená v igelitových pytlích o objemu 300 l.

Polystyrenbeton IZO-BALL

Základem je kuličkový polystyren (IZO-BALL), který se mísí s cementem a dalšími přísadami. Výsledný materiál je lehký, ale má vynikající tepelně izolační vlastnosti a je šetrný k životnímu prostředí. Ekostyrenbeton, jak se tomuto materiálu rovněž říká, nachází široké uplatnění ve stavebnictví, zejména při zateplování budov, vytváření podlah nebo jako výplň do lehkých konstrukcí.

Spotřeba IZO-BALLu

Přibližně 1:1 - tedy právě tolik, kolik má být výsledný objem. To proto, že IZO-BALL jsou kuličky, mezi nimiž je tzv. mezikuličkový prostor. A právě tento volný prostor vyplní cement a písek.

Příklad výpočtu:

  • Místnost o délce stěn 5 x 5 metrů = 25 m2.
  • Vrstva výsledné polystyrenbetonové směsi bude 20 cm.
  • Výpočet: 25 m2 x 20 cm = 5 m3 výsledné polystyrenbetonové směsi.
  • Pro její přípravu tedy bude potřeba PŘIBLIŽNĚ 5 m3 IZO-BALLu, dle zvolené objemové hmotnosti.

Návod na přípravu IZO-BALL směsi

Celkový postup přípravy polystyrenbetonové směsi z IZO - BALLu je velice jednoduchý: vodu s cementem smísíme na cementové mléko, do kterého postupně přidáváme předepsané množství IZO - BALLu a písku. Celý proces míchání musí být dostatečně dlouhý, aby došlo ke správnému spojení všech složek.

Při pokládání směsi: Polystyrenbetonová směs z IZO - BALLu se snadno tvaruje, přenáší, rozhrnuje, upravuje, manipuluje… Polystyrenbetonovou směs z IZO-BALLu lze pokládat ručně nebo za pomoci čerpadla.

IZO - BALL dokáže velmi dobře držet vodu. Materiál, který naše společnost využívá jako pojivo polystyrenových kuliček s vodou, cementem a pískem, odpovídá náročným technologickým požadavkům pro přípravu kvalitní betonové směsi. Tímto materiálem je speciální pojivo, které má jedinečnou a velmi podstatnou vlastnost: dokáže na sebe velmi dobře vázat vodu. Díky této vlastnosti se výsledná betonová směs jeví jako suchá, a proto je skvěle manipulovatelná, tvarovatelná i čerpatelná. Tato sací vlastnost pojiva navíc dokáže naprosto eliminovat následky lidské chyby v případě přelití vodou.

Kde lze IZO-BALL zakoupit?

V široké síti prodejen se stavebními materiály, skoro úplně ve všech dobrých stavebninách do vzdálenosti cca 130 km od Liberce nebo přímo u nás, v Nové Vsi u Liberce nebo si lze objednat hotovou betonovou směs přímo v nejbližší betonárně.

Vlastnosti a použití lehkého betonu

Pod pojem „lehký beton“ lze zařadit širokou škálu technologií od mezerovitých betonů, napěněných až po hutné konstrukční betony vylehčené lehkým kamenivem.

Tento článek je zaměřen na lehké betony vylehčené lehkým průmyslově vyráběným kamenivem, které jsou nejvíce rozšířenými a používanými betony ve střední Evropě, v severských zemích, v Rusku, ale také např. v USA.

Lehké kamenivo (dle normy ČSN EN 13055) je dnes používáno v širokém rozmezí objemových hmotností od 50 kg/m3 u expandovaného perlitu po 1 000 kg/m3 u např. popílkového kameniva, ale také v širokém rozmezí pevností a velikostí zrn.

Suroviny pro výrobu lehkého kameniva jsou přírodního původu (jíly, břidlice, lupky) i na bázi vedlejších průmyslových produktů (polétavý popílek, ložový popílek, vysokopecní struska). Také se používá syntetické organické kamenivo (např. polystyrenové kuličky).

Průmyslově vyráběná lehká kameniva mají oproti přírodním lehkým kamenivům výhodu větší stálosti svých deklarovaných vlastností. Jejich historie sahá až na počátek 19. století a nejčastěji se vyrábí tepelným zpracováním.

Nejznámější a nejvyužívanější lehké kamenivo v Evropě je kamenivo na bázi expandovaných jílů, známé také jako keramzit, německy Blähton, angl. expanded clay aggregate. Tato kameniva lze vyrábět i bez tepelného zpracování, např. za studena sbalkovaná popílková kameniva (Aardelit Holandsko). Další možností je použití např. granulovaného polystyrenu.

Norma ČSN EN 206+A1 Beton - Specifikace, vlastnosti, výroba a shoda zahrnuje rovnocenně vedle obyčejných betonů i lehké hutné betony, které mají podobné pevnostní třídy. Lehké betony se navrhují podle stejných pravidel, zohledňují se ale samozřejmě rozdílné vlastnosti (např. pevnost v tahu za ohybu, modul pružnosti, dotvarování).

Výhody a nevýhody lehkého betonu

Základní výhodou použití lehkého betonu je snížení zatížení konstrukcí a s tím spojené snížení nákladů celé stavby. Lehké betony jsou využitelné v oblasti monolitických konstrukcí pozemních, občanských a dopravních staveb, stejně tak i pro výrobu prefabrikovaných dílců pro stejné určení. Lehké betony lze použít jako prosté, vyztužené a do jisté míry i předpjaté.

Mezi nevýhody lehkého betonu patří např. křehkost lehkého betonu v případě hutných konstrukčních betonů s vyššími pevnostmi (díky vysoké pevnosti cementové pasty), vyšší teplota během zrání betonu díky hydrataci cementu (vysoká tepelná jímavost lehkého betonu) a nižší odolnost vůči lokálnímu koncentrovanému břemenu, které se vyskytuje v ukotvení při předpínání. A dále z hlediska technologie výroby nasákavost lehkého kameniva způsobuje komplikace při míchání a ukládání betonu čerpáním.

Lehký beton v prefabrikaci a monolitických konstrukcích

Lehký beton je bezesporu vhodný pro prefabrikaci, jejíž největší předností je rychlá výstavba a omezení mokrých procesů na stavbě na minimum, nižší přepravní náklady související se snížením hmotnosti stavebních prvků a dobré tepelněizolační a akumulační vlastnosti. V této oblasti je dobře známé využití ve sportovních stavbách.

Příkladem může být Volkswagen arena ve Wolksburgu v Německu, kde byl použit lehký samozhutnitelný beton LC25/28 D 1,6 pro některé dílce (zejména vrchní ochoz areny), a Mercedes Benz Arena ve Stuttgartu. Dále např. Westpack stadion ve Wellingtonu na Novém Zélandu. Jedná se o první použití lehkého konstrukčního betonu na Novém Zélandu.

Lehký beton lze použít jako monolitický pohledový tepelněizolační beton pro ztvárnění velmi zajímavých staveb. Monolitický izolační beton s využitím kameniva na bázi expandovaného jílu zajišťuje žádoucí statické a požadované tepelněizolační hodnoty pro monolitické nosné tepelněizolační konstrukce, u kterých se nemusí používat dodatečná izolace ani jakékoliv jiné úpravy povrchů. Od parotěsných zábran, izolace nebo omítky se naprosto upouští.

Stavební fáze se tak zkracuje na odstranění bednění a vysušení stavebního prvku. Monolitickou konstrukci je třeba navrhnout tak, aby zabránila tvorbě tepelných mostů. Docílené betonové povrchy jsou homogenní a jemně strukturované, není třeba je dále upravovat nebo dodatečně zušlechťovat. Estetický dojem, jež vyvolávají, odpovídá dnešnímu duchu doby. Doporučuje se ale povrch opatřit hydrofobním nátěrem na beton, a to nejen kvůli vytvoření povrchu odpuzujícímu vodu, ale také z důvodu snížení špinavosti povrchu pohledového betonu. Tento druh betonu patří z hlediska technologie výroby, ukládání a ošetřování mezi náročnější aplikace, je tedy nutné na tento fakt brát zřetel již při přípravě stavby.

Příklady použití monolitického lehkého betonu

  • Rodinný dům E20 v německém Pliezhausen (2016): Kompaktní dům ve tvaru krystalu, oceněný mnoha cenami (např. Best Architects Award in Gold, Architekturpreis Beton, Hugo-Häring-Auszeichnung). Jednoplášťová fasáda tloušťky 500 mm byla vyrobena z lehkého betonu LC12/13 D 1,2 s využitím lehkého kameniva velikosti zrna 0 - 4 a 4 - 8 mm. Na fasádní stěny a strop bylo použito cca 120 m3 lehkého betonu.
  • Rodinný dům v Žebětíně u Brna (2008): První dům z lehkého pohledového betonu s kamenivem Liapor v České republice. Technologie monolitického lehkého betonu umožnila výstavbu dvou výjimečných atriových domů na jednom pozemku. Použitý lehký beton měl ve vysušeném stavu objemovou hmotnost 900 až 950 kg/m3 s pevností minimálně 9 MPa a součinitelem tepelné vodivosti 0,24 W/mK.
  • Rodinný dům v Praze-Kunraticích (2013): Druhá významná aplikace pohledového tepelněizolačního betonu v České republice, poprvé použitý nejen na stěny, ale i na stropní konstrukci (tloušťky 530 mm).
  • Nový kazatelský seminář na zámku Wittenberg (2017): Sedm kvádrů z lehkého betonu na hradní střeše. Lehký beton LC12/13 D1,2 (cca 650 m3) byl zvolen kvůli omezené únosnosti stávajících kleneb.
  • Požární stanice Vierschach v Itálii (Jižní Tyrolsko): Fasáda z červeně probarveného lehkého betonu LC16/18 v kvalitě pohledového betonu (cca 568 m3) zajišťuje tepelnou izolaci, pevnost a bezúdržbovost.

Lehký beton ve výškových budovách

V oblasti čerpaného monolitického betonu se lehký beton využívá od drobných rekonstrukcí starých budov (zejména do konstrukcí stropů a podlah) až po výstavbu výškových budov.

  • Bank of America Tower, New York: Pro podlahy byl použit lehký beton se struskou (kamenivo Solite) k minimalizaci hmotnosti a dosažení protipožárních vlastností. Bylo čerpáno přes 30 000 m3 lehkého betonu.
  • Salesforce Tower, San Francisco: Pro podlahy byl použit lehký beton s kamenivem na bázi expandované břidlice s vysokou tlakovou a tahovou pevností. Beton byl ukládán čerpáním.

Lehký beton v ekologickém stavebnictví a dopravních stavbách

Nové sídlo společnosti Alnatura-Campus v Darmstadtu (2019): Největší hliněná fasáda na kancelářské budově v Evropě. Statickou bezpečnost fasády zajišťují základové prvky (sokly a kotevní kroužky) z lehkého betonu s využitím lehkého kameniva na bázi expandovaného jílu Liapor, které zároveň eliminují tepelné mosty. Hliněné segmenty jsou pevně spojeny se železobetonovým skeletem budovy pomocí kruhových kotev z lehkého betonu LC12/13 D 1,4.

Lehký beton v podobě mezerovitého betonu se také začíná uplatňovat jako drenážní beton v oblasti ochrany dešťových vod. Cílem vývoje vodopropustných betonů (angl. pervious concrete) je navrhnout nejen složení, ale i technologii zpracování a ukládání betonu tak, aby se dala použít jako vrchní pojížděná vrstva vozovek, parkovišť či pochozích ploch.

Technologie vodopropustného betonu se odvíjí od technologie mezerovitého betonu. V tomto případě je ale nutné navrhovat celé souvrství, kterým bude voda plynule protékat.

Lídrem v oblasti použití lehkého betonu v dopravních stavbách jsou bezesporu v Evropě severské země a dále Severní Amerika, kde se lehký beton bez problémů používá v konstrukcí mostů, silnic a dalších infrastrukturních projektů.


Druh polystyrenu Vzhled / Vlastnosti Hlavní použití
Standardní polystyren (PS / GPPS) Čirý, křehký, skvěle formovatelný, teplotně stabilní, nízká hmotnost, dobré optické vlastnosti. Obaly na potraviny, kelímky na nápoje, hračky, průhledné díly elektrotechnických přístrojů.
Houževnatý polystyren (HIPS) Průsvitný, kopolymer styrenu a butadienu, zvýšená tažnost a rázová houževnatost (díky kaučuku), snadná opracovatelnost. Obaly na potraviny (jogurty), vnitřní části chladniček, díly nábytku, hračky, pouzdra na CD/DVD.
Expandovatelný polystyren (EPS) Bílé kuličky, výborné izolační vlastnosti, lehký. Náplň do sedacích vaků a kojících polštářů, izolační desky do stavebnictví, podnosy, talíře, misky, termoboxy.
Vytlačovaný pěnový polystyren (XPS) Pěnový tepelně izolační materiál, vysoká odolnost v tlaku a proti mechanickému zatížení, odolnost vůči vodě a zemině. Izolace spodní části staveb, tepelná izolace pro náročné podmínky.

tags: #polystyrenove #kulicky #rohy #informace

Oblíbené příspěvky: