Polystyrenové kuličky EPS jsou všestranným materiálem, který nachází uplatnění jako výplň do sedacích vaků, polštářů i plyšových hraček. Jedná se o český výrobek s atestem o zdravotní nezávadnosti, s typickou velikostí kuliček 3-5 mm. Z důvodu vysokého objemu je však možné poštou zaslat pouze jedno balení v jednom balíku. Kromě využití v domácnostech a pro volnočasové aktivity se však polystyren stává i významnou součástí komunálního odpadu, zejména v období vánočních svátků.
Problém s odpadním polystyrenem a snahy o jeho řešení
Kolem vánočních svátků se v komunálním odpadu hromadí spousta pěnového polystyrenu, který chrání elektroniku či domácí spotřebiče uvnitř kartonových krabic. Sdružení EPS ČR usiluje o to, aby se třídil zvlášť. Každoročně se v tuzemsku vyhodí přibližně 7500 tun odpadu z pěnového polystyrenu (EPS). Osmdesát procent z toho tvoří obaly z pěnového polystyrenu a 1500 tun čisté polystyrenové odřezky ze staveb. Až 20 procent celoročního objemu polystyrenu se podle EPS ČR v kontejnerech ocitá krátce po rozbalení vánočních dárků. Ačkoli se polystyren dobře recykluje, tato vlastnost se podle sdružení rapidně zhoršuje, když se znečistí. A to se často děje ve žlutých popelnicích.
Sdružení EPS ČR proto už několik let prosazuje zavedení nádob na separovaný sběr odpadního polystyrenu. „Věříme, že se nám podaří přesvědčit i další města. Momentálně jednáme se společností Eko-kom, Svazem měst a obcí ČR, Národní sítí Zdravých měst či Českou asociací odpadového hospodářství. Minulý týden jsme absolvovali jednání s Magistrátem hlavního města Prahy, s lidmi odpovědnými za projekt Cirkulární Praha a vypadá to, že hlavní město by mohlo být další v pořadí s instalací nádob na separovaný sběr odpadního polystyrenu,“ říká předseda Sdružení EPS ČR Pavel Zemene. Lidem, kteří nežijí v Kralupech nad Vltavou, doporučuje prozkoumat jiné alternativy. Například velké řetězce typu Datart nabízejí zpětný odběr obalů, ovšem pouze v rámci zakoupeného zboží. „Na prodejně také vzniká odpad z vybalené elektroniky a spotřebičů, které máme vystavené, takže jsme zvyklí jej ekologicky likvidovat. Stejně se to děje, když přijde zákazník s reklamovaným zbožím.
Role společnosti Eko-kom a výzvy v třídění polystyrenu
Společnost Eko-kom, která provozuje celorepublikový systém třídění, recyklace a využití obalového odpadu, radí polystyren dávat do žlutých kontejnerů. „Aktuálně je napříč republikou k dispozici zhruba 320 tisíc nádob na sběr plastů, tedy i na sběr obalového polystyrenu. Stavební polystyren a velkoobjemový prokladový polystyren mohou lidé odložit do sběrných dvorů, odkud je komodita následně předána k dalšímu zpracování. Eko-kom snahu sdružení vítá, ale upozorňuje, že obalů z pěnového polystyrenu je na trhu z pohledu hmotnosti minimální množství. Pouhá dvě procenta ze všech prodejních obalů uvedených na trh byla loni z tohoto materiálu. „Někteří výrobci se zároveň od plastových obalů snaží upouštět a nahrazovat je jinými materiálovými alternativami. Pěnový polystyren se používá spíše jako výplňový ochranný obal na rozdíl od extrudovaného polystyrenu (XPS), z něhož se dělají termoobaly na jídlo. Laik mezi nimi ovšem obvykle nerozlišuje. „Problém při třídění obalového EPS představuje hlavně jeho velký objem a značná křehkost a lehkost. Právě tyto dvě vlastnosti by nahrávaly tomu, aby byl sbírán v oddělených odpadových tocích.
Stavební polystyren a jeho recyklační potenciál
Petr Novotný, vedoucí oddělení konzultací v Institutu cirkulární ekonomiky (INCIEN), tvrdí, že instalace speciálních kontejnerů je krok správným směrem. „Důležité je, aby polystyren nekončil na skládkách. Objem tohoto odpadu bude přitom postupně narůstat, protože staré izolační materiály, které měly jen osm centimetrů, se budou postupně měnit za zhruba dvaceticentimetrové. Vše, co se zateplilo v 90. letech, má po zhruba 30 letech životnosti. Podle EPS ČR se ročně v Česku zateplí 15 milionů metrů čtverečních obvodových stěn. Jako izolanty jsou používány fasádní desky z pěnového polystyrenu nebo minerální vlna. Na pěnový polystyren připadalo v roce 2019 přibližně 60 procent trhu. Z budov přitom vznikají dva druhy odpadů. První při stavbě nových budov či zateplení starších. Druhý odpad vzniká v okamžiku demontáže zateplení nebo při demolici budovy.
Čtěte také: Jak polystyrenové kuličky ovlivňují vlastnosti betonu?
Podle Sdružení EPS je cena polystyrenu na trhu stabilní a spíše roste. To potvrzuje Vojtěch Pilnáček z poradenské společnosti a tržiště Cyrkl. Zatímco „zašpiněný“ polystyren lze zpeněžit maximálně za 3000 korun za tunu, u čistého kompaktního materiálu se jedná o 580 až 730 eur za tunu (tedy až 17 500 korun). „Výrobci dokážou polystyren recyklovat dobře. Problém je, že v třídičkách často nevědí, jak s ním naložit a že je o něj zájem, proto končí ve výmětu. Vedle plastů, papíru, skla a plechovek se v Česku třídí jedlé tuky a oleje nebo bioodpad. Od roku 2025 si budou muset obce poradit se separací textilu. Podle Novotného nicméně už není mnoho dalších materiálů, které by se vyplatilo třídit. Materiál tvoří z 98 procent vzduch, proto má dobré předpoklady k recyklaci.
Srovnání cen recyklovaného polystyrenu
| Typ polystyrenu | Cena za tunu (Kč) | Cena za tunu (EUR) |
|---|---|---|
| "Zašpiněný" polystyren | max. 3000 | - |
| Čistý kompaktní polystyren | až 17500 | 580 - 730 |
Čtěte také: Nosiče pro vany a sprchové vaničky
Čtěte také: Druhy živých plotů s bílými kuličkami
tags: #polystyrenove #kulicky #prerov #informace