Zateplení ostění střešních oken polystyrenem je klíčové pro dosažení optimálního tepelně izolačního efektu a prevenci tepelných mostů. Tato oblast je často spojena s rizikem vzniku kondenzace a praskání, proto je nezbytné dodržet správný postup.
Význam a specifika zateplení střešních oken
Střešním oknem nazýváme výplň otvoru v šikmých střechách. Jedná se o výrobek ve střešní konstrukci významně namáhaný povětrnostními vlivy z vnějšku, ale i uživatelskými vlivy zevnitř. Zabudování střešního okna do střešní konstrukce provede specialista. Ve velkém množství případů však je radost uživatele zničena pohledem na mokré a ušpiněné ostění navazující na střešní okno, dojem, že oknem zatéká, je pak první, co dotyčného napadá. Ve většině případů se nakonec zjistí, že nejde o průnik vody střešním pláštěm, ale o kondenzaci vlhkosti. Vyřešení tohoto fyzikálního jevu je věc poměrně složitá a nedá se odstranit jednoduše. Co je to kondenzát, neboli kondenzace vodní páry, jak vzniká, čím je ovlivněna a jak souvisí se správným osazením střešního okna? Vlhkost vnitřního prostoru je zásadní pro tvorbu kondenzátu a je významně ovlivnitelná chováním uživatele. Pohodlné otevírání samo o sobě přispívá k ovlivnění chování uživatele správným směrem.
Zde je třeba zmínit zásadní rozdíl oproti cenám fasádních oken. Střešní okno je zcela zásadně jinak namáháno vnějšími vlivy - sníh, led, voda i vítr na střešní plášť i střešní okno působí přímo. Střešní okno je z důvodu vodotěsnosti oknem z vnější strany oplechovaným s nutnou návazností lemování na střešní krytinu. Na rozdíl od fasádních oken jsou střešní okna vždy zabudována před střešní plášť, vždy nad něj vyčnívají, i když v průběhu let se to snížilo na minimum, má to vliv na namáhání střešních oken ledem a sněhem, ale také na ochlazování celého střešního okna, a to už je významný faktor pro chování tohoto prvku v konstrukci. Oplechování z vnější strany je běžně používaným prvkem, kdy nejčastěji používaným materiálem je eloxovaný hliník, lze však použít i titanzinek nebo měď. Rám je třeba do střechy kotvit a vlastně celé okno je třeba napojit na střešní konstrukci tak, aby mohlo plnit svoji funkci.
Tepelně-technické parametry střešních oken
Pokud tedy shrneme všechny uvedené části do jednoho výrobku, dostaneme střešní okno. Jaké však je, to už musíme detailně posoudit nahlédnutím do jeho samotné konstrukce, protože pouze údaj o Uw, tedy součinitel tepelného odporu střešního okna, není zcela vypovídající. Výrazný vliv má samotný rám, hodnota Uf, tedy součinitel tepelného odporu rámu, se běžně neuvádí, je však důležitou hodnotou s ohledem na předsazené umístění střešního okna ve střešním plášti. Je třeba si uvědomit, že na rozdíl od rámu fasádního okna osazeného uvnitř stěny, kde je více chráněn před povětrnostními vlivy, je rám střešního okna namáhán z čela a navíc i z boku, kde fasádní okno má již oporu ve stěně. Vlastní konstrukce rámu střešního okna při zohlednění těchto skutečností významně přispívá ke zmenšení ochlazování a má zásadní vliv na vnitřní povrchovou teplotu.
Čím je hodnota Uw nižší, tím je výrobek lepší. Tepelně-technická norma ČSN 73 0540 - 2 : 2011 uvádí základní požadavek pro šikmou výplň otvoru se sklonem do 45⁰ Uw = 1,4 W/(m2.K), doporučená hodnota je na úrovni Uw = 1,1 W/(m2.K) a doporučená hodnota pro pasivní domy je Uw = 0,9 W/(m2.K).
Čtěte také: Využití lehčeného betonu s polystyrenem
| Typ konstrukce | Požadavek (Uw) | Doporučená hodnota (Uw) | Pasivní domy (Uw) |
|---|---|---|---|
| Šikmá výplň otvoru (do 45⁰) | 1,4 W/(m².K) | 1,1 W/(m².K) | 0,9 W/(m².K) |
| Střešní konstrukce (ve stejném sklonu) | 0,24 W/(m².K) | 0,16 W/(m².K) | 0,15-0,10 W/(m².K) |
Porovnáním uvedených hodnot zjistíte, že požadavek na střešní okno je cca 6x horší, než na střešní konstrukci, ve kterém je umístěno. V současné době nejlepší dosažené hodnoty pro střešní okno jsou Uw = 0,78 W/(m2.K). Rámy střešních oken se dostávají na hodnoty okolo Uf = 1,3 W/(m2.K), rámy ROTO Designo R6/R8 mají ve dřevěném provedení Uf = 1,14 W/(m2.K), v plastovém dosahují hodnot Uf = 1,08 W/(m2.K).
Správný postup zateplení ostění střešních oken polystyrenem
Napojení jednotlivých vrstev střešní konstrukce na rám střešního okna, ale i samotné provedení tvaru ostění ovlivňuje funkčnost i běžný provoz. Můžete nakoupit nejlepší výrobek na trhu, ale když jej špatně zabudujete, není Vám to nic platné. Je třeba si uvědomit, že množství faktorů negativně ovlivňující chování střešního okna v konstrukci se zvýšilo. Těsnosti konstrukcí neumožňují přirozený odliv vodní páry netěsnými spárami mimo objekt, jak tomu bývalo v minulosti, naopak její množství uvnitř prostoru se zvyšuje. Přidává se i faktor větší tloušťky konstrukcí, čímž vzniká hlubší ostění s problematičtějším prouděním vzduchu. Nízkoteplotní systémy způsobují, že otopné těleso nevydává prakticky žádné teplo použitelné pro proudění vzduchu a ohřívání spodního líce střešního okna.
1. Příprava podkladu a osazení rámu
- Ze všeho nejdřív je potřeba důkladně očistit stávající povrch fasády. Následně můžete přistoupit ke kontrole rovinnosti povrchu pomocí vodováhy.
- Osadíme zateplovací rám, vycentrujeme ho, podtěsníme těsnicí hmotou a přišroubujeme do krokví. Zateplovací rám je sendvičový výrobek s deskou purenit a PIR jádrem. Je vyráběn pro výšku kontralatě 40 a 60 mm. Jiné výšky jsou na objednání.
- Kolem rámu musí být vůle cca 10 mm k možnému vycentrování střešního okna. Do zateplovacího rámu vsadíme střešní okno a přišroubujeme ho k zateplovacímu rámu.
- Volné místo kolem střešního okna vypěníme nízkoexpanzní PU pěnou.
2. Práce s tepelnou izolací (polystyrenem)
Skladba desek tepelné izolace na fasádě a kvalita jejich lepení mají zásadní vliv na dobrou funkci zateplení a také na životnosti zateplovacího systému. Mezi nejdůležitější pravidla patří, že spára desek nesmí navazovat na roh okna, že desky se v řadách nad sebou lepí s přesahem a že se nelepí tzv. „na kříž“.
- Desky tepelné izolace se lepí od rohů, v našem případě lepicí a stěrkovou hmotou webertherm elastik. Minimální přesah desek v řadách nad sebou je 10 centimetrů. Desky se lepí těsně na sraz. Výjimečně jsou přípustné spáry do 5 mm, které se vyplňují tepelněizolační pěnou.
- U ostění oken je vždy nutné skladbu desek rozměřit a zvolit tak, aby dořez nebyl menší než 15 centimetrů. Na roh okna nesmí za žádných okolností navazovat spára mezi deskami, a to svisle ani vodorovně.
- Ideální je do každého rohu umístit polystyren seříznutý do tvaru hokejky tak, aby v žádném z rohů oken nevznikl spoj, a hlavně při zateplování okolo oken musí mít polystyren přesah. Díky tomuto přesahu pak budete do ostění polystyren spíše vkládat.
- Chybné by bylo, kdyby tato vrstva polystyrenu z ostění přesahovala na zevní fasádu, tedy že byste ji na zevní fasádu lepili. Pokud je dodržen tento postup, nedochází pak tak často k praskání a vymrzání rohů u oken.
- Po zatvrdnutí lepidla zbruste desky tak, aby byl povrch opět v rovině. Broušení provádějte tak, aby vám všude vznikl pravý úhel, pozornost věnujte především špaletám okna a nadpraží.
3. Zajištění vodotěsnosti a parotěsnosti
Pojistná hydroizolace musí navázat na rám střešního okna. Ve většině případů se toto napojení provádí dodatečně, je tedy nutno po vytvoření otvoru v místě osazení střešního okna dokončit její napojení na rám. Pomocí sady vnějšího napojení lze vytvořit větrotěsné a vodotěsné napojení díky systémovému řešení s použitím hliníkových lišt a lepicích pásek. Na rám střešního okna přichytíme sponkováním pojistnou hydroizolaci a vyvedeme ji na integrovanou pojistnou hydroizolaci na PIR izolaci.
- Odváděcí žlábek: Nad okno se umísťuje odvodňovací žlábek vsazením mezi vyřezané kontralatě a na horní straně žlábek přelepíme samolepicí páskou. Ze spodní strany je žlábek podepřen kontralatěmi. Odváděcí žlábek se umisťuje v pojistné hydroizolaci co nejblíže nad střešní okno tak, aby zajistil odvod případně zateklé vody nebo zafoukaného prachového sněhu z krokevního pole mimo střešní okno, voda je tak vedena do vedlejšího krokevního pole. V místě přechodu žlábku je nutno přerušit kontralatě, pojistnou hydroizolaci přerušit svisle v místě pod kontralatěmi a dále vodorovným řezem docílit možnosti osazení odváděcího žlábku a montážního límce pod stávající pojistnou hydroizolaci.
- Parozábrana: Důležitým prvkem ve střešní konstrukci je parozábrana a tu je třeba parotěsně napojit na rám střešního okna. Pokud máte na rámu okna již z výroby připravený límec parozábrany, přivedete parozábranu z konstrukce k němu a přelepíte systémovou páskou.
- Lemování: Lemování je systémový prvek zajišťující napojení střešního okna na krytinu s jednoznačnou funkcí - odvádět vodu z horní strany okna podél jeho boků dolů a zde ji opět vyvést na krytinu, aby mohla nerušeně pokračovat až do okapu. Lemování se vyrábí ve více variantách s ohledem na různé typy střešních krytin, vždy je třeba použít příslušnou variantu.
4. Použití systémových lišt a perlinky
Dalším krokem při zateplování oken jsou systémové lištičky. Mezi tyto lištičky patří APU lišty, rohové lišty, okapnička a podparapetní lišta.
Čtěte také: Vlastnosti cementového lepidla na polystyren
- APU lišty: APU lišty se vkládají mezi samotnou konstrukci zateplení a rám okna, jako jejich oddělení, a díky nim také dosáhnete hladkého začišťování kolem oken. Při aplikaci APU lišt se často vyskytuje chyba, že je tato lišta použita ještě před přilepením zateplení ostění.
- Lišta do nadpraží: Další důležitou lištou je pak lišta do nadpraží, která slouží jako okapnička.
- Rohové lišty: Do rohu pak patří rohové lišty. Je důležité vždy použít správné lišty a správně je instalovat, protože pak může voda stékat zpátky na špaletu či na okno. Pokud se v těchto místech bude vsakovat voda do zdiva, bude se zde hromadit vlhkost, což po čase může způsobit praskání špalet. Zároveň byste měli začít montovat i rohové lišty. Zateplení okolo oken se vyztužuje pomocí rohových profilů s perlinkou.
- Podparapetní lišta: Nesmíte však zapomenout ani na podparapetní lištu, kterou poznáte tak, že má na sobě molitan. Tento molitan se přilepí na parapet, takže vám nevznikne mezera při pohybu parapetu.
- Perlinka: Nyní je nutné zpevnit rohy zateplení okolo oken. K tomu použijte tzv. perlinku. Perlinku je nutné v místě rohů oken umístit jednak podélně hrany otvoru, ale také diagonálně v místě rohu otvoru. Perlinka, která se pokládá do lepidla naneseného na zateplení, je druh skleněné síťoviny. Aplikovaná perlinka by měla být nařezána na pruhy o velikosti 25×50 cm a vkládá se do všech čtyř rohů okna. Pás perlinky se lepí s přesahem, tedy tak, že se pás perlinky podélně do jedné třetiny rozřízne na půl, perlinka se přehne přes roh špalety okna a jeden tenčí pruh se nechá na vlastní fasádě a druhý pruh se stočí dovnitř na špaletu.
5. Finální povrchová úprava
- Po osazení kotev začínají práce na základní vrstvě, která se vyztuží skelnou síťovinou - perlinkou. Na izolační desky nejprve naneste stěrkovou hmotu, do ní pak zatlačíte perlinku nerezovým hladítkem. Zateplení okolo oken je zapraveno perlinkou s lepidlem.
- Po dostatečném zatvrdnutí základní vrstvy přijde na řadu penetrační nátěr. Ten pomůže snížit a sjednotit savost podkladu. Jakmile vyschne, je čas na konečnou povrchovou úpravu.
Tvar ostění a jeho vliv
Tvar ostění má vliv na průnik světla do místnosti, cirkulaci vzduchu i zateplení prostoru v těsné blízkosti rámu. Zejména ve spodní a horní části je důležité, aby nebyl proveden pod ostrým úhlem, jak tomu bývalo v minulosti, ale kolmo na rám do vzdálenosti cca 8-10 cm, což umožní doplnit alespoň minimální množství tepelné izolace do kritických míst a ve spojení se zateplovacím blokem zajistit rozumný průběh tepelných izolací.
Při montáži okna v nadkrokevním zateplení je nutné zvolit vyměřovací vodorovnou polohu spodního rámu okna a způsob vyřezání otvoru. Vzdálenost otvoru od řídicí latě je cca 120-140 mm. Vyřezání otvoru v PIR izolaci provádíme shora, pokud je PIR izolace na bednění. Pokud je jen na krokvích, provádíme vyřezání otvoru zevnitř.
Čtěte také: Použití polystyrenu
tags: #zateplení #ostění #střešních #oken #polystyrenem #postup