Pokládka dlažby není procesem, se kterým by si neporadil šikovný domácí kutil. K její instalaci není potřeba ani pomoc profesionála. Pokládku dlažby v exteriéru zvládnete s trochou šikovnosti a patřičných znalostí i sami. Pokládka dlažby na zahradě nemusí být žádným problémem. Venkovní prostory jsou důležitou součástí každého rodinného domu. Možná si říkáte, že je nejvyšší čas zvelebit svou zahradu nebo terasu a vyšperkovat ji krásnou dlažbou, která dlouho vydrží a bude se jednoduše udržovat. Ale jak položit venkovní dlažbu?
Výběr dlažby pro venkovní plochy
Pro dláždění v exteriéru potřebujete kvalitní materiál. Venkovní dlažba musí vydržet různé teploty, déšť, led a mráz. Při výběru je zapotřebí brát v potaz tloušťku dlažby. Pokud nebude dlažba nadměrně namáhána, mohou být použity dlažební kostky vysoké jen 4 nebo 6 cm. Bude-li zatěžována autodopravou, je nutné naplánovat kostky nejméně 8 cm vysoké.
Typy dlažby a jejich vlastnosti
- Betonová dlažba: Betonové dlaždice vynikají svou odolností. Betonová dlažba na terasu unese snadno i početné návštěvy nebo těžký nábytek. Oceníte jistě i různé tvary a styly betonové dlažby. Nad jinými materiály pro dláždění venkovních ploch, teras, cest a dvorků zcela jednoznačně vítězí betonová dlažba. Při dobré ceně poskytne potřebnou kvalitu a její pokládka je bezproblémová. Přitom se vyrábí v široké škále tvarů, barev a rozměrů. Betonová dlažba v přírodním šedém provedení je levnější, za barevné modifikace si musíte připlatit. V konečném výsledku mají betonové dlaždice jednu výhodu - jsou méně nákladné.
- Zámková dlažba: Zámková dlažba se vyznačuje mimořádnou stabilitou. Je velmi praktická a snadno se pokládá. Stabilnější je i tzv. zámková dlažba, neboť její pevnost je zvýšena do sebe zapadajícími výstupky a kapsami. Pro pokládku dlažby na chodníky budou ideální dlaždice o tloušťce 60 mm.
- Keramická dlažba: Keramická dlažba na terasu nebo do zahrady by měla být mrazuvzdorná. Její jasnou výhodou je, že se snadno ošetřuje. Barvy jsou na keramické dlažbě stálé a vydrží dlouhé roky. Doporučená tloušťka keramické či kamenné dlažby je 2 cm a více.
- Kamenná dlažba: Krásné jsou například kamenné dlažební kostky či kámen v původní neopracované podobě. V těchto rozměrech jsou k dostání i dlaždice z přírodního kamene. Pokládka venkovní dlažby z přírodního kamene na nás bude klást mimořádné nároky, neboť bude nutné se vyrovnat s nestejnými tvary, ale i výškou jednotlivých desek.
- Cihlová dlažba: Cihlová dlažba je protiskluzová, a to i při dešti a vysoké vlhkosti. Vydrží stejně krásná a sytě barevná po dlouhá léta - je totiž probarvená i uvnitř. Zároveň odolává nepříznivým vlivům počasí, což znamená UV záření a působení třeskutých mrazů. Povrch je neměnný při působení chemické soli či slabší kyseliny. Na rozdíl od cihlové je betonová dlažba méně odolná.
- Plastová dlažba: Plastová dlažba se používá nejčastěji jako zatravňovací. Plastové pláty zpevní plochu a přitom zachovají přírodní ráz zahrady.
Vzor pokládky
Pevnost dlažby ovlivní i použitý vzor pokládky venkovní dlažby. Dlažba je výrazně pevnější, jsou-li dlaždice postaveny diagonálně na směr jízdy auta, protože zatížení se rozkládá na všechny čtyři boční stěny dlaždice, a ne pouze na dvě. Rozlehlá betonová plocha by mohla být na pohled fádní. Můžeme ji ozvláštnit tím, že v ní vytvoříme různé linie, vzory, ozdobné ornamenty nebo v ní kombinujeme materiály různého druhu, barev a povrchu. Oblíbené jsou například velké kruhy uprostřed terasy, vložení řady menších nebo větších dlaždic, vedoucích zrak žádoucím směrem například do zahrady, nebo dekor z přírodního kamene zakomponovaného do hladké betonové dlažby.
Nářadí a bezpečnost
Pokládka venkovní dlažby svépomocí se neobejde bez ručního a elektrického nářadí. K přípravě základu budete potřebovat lopatu či rýč. Aby byl dokonale rovný, využijte provázek, který upevníte na každém konci chodníku, například ke kovovému kolíku. Provázek vyrovnejte pomocí vodováhy. Jednotlivé vrstvy vám pomůže zhutnit vibrační deska. K samotné pokládce dlaždic potřebujete gumové kladivo. Pro dořezávání dlaždic je vhodná flexa, která zvládne i složitější tvary. Úhlová bruska řeže pouze rovně, proto doporučujeme první variantu. Zachování bezpečnosti je prioritní. Proto se vybavte několika pracovními rukavicemi, respirátorem, který využijete při ořezávání dlaždic a samozřejmě vhodným pracovním oděvem.
Seznam potřebného nářadí a materiálu
- Dlažba potřebného vzoru a barvy
- Obrubníky
- Hrubý štěrk na podklad (frakce 32-63, 16-32)
- Jemnější štěrk nebo písek pod dlažební kameny (frakce 4-8)
- Jemný písek na zasypání spár (křemičitý písek 0-4 mm)
- Cement
- Vodováha, hadicová vodováha
- Motouz
- Skládací nebo svinovací metr a pásmo
- Silnější tužka
- Dřevěné latě nebo trubky na vyměření
- Prkno nebo kovovou lať na stažení plochy
- Dřevěné kolíky na vykolíkování
- Rýč, lopata, krumpáč (na větší práce malý bagr)
- Hrábě
- Zednická lžíce, zednické kladivo
- Železná palička, gumová palička
- Ocelový sekáček
- Úhlová bruska s řezacími kotouči (na větší práce řezačka nebo lámačka dlažby)
- Ruční pěch nebo deskový vibrátor (vibrační deska s gumovou krytkou)
- Kolečko
- Smeták
- Hadice na vodu a přívod vody
- Pracovní rukavice, respirátor, vhodný pracovní oděv
Příprava podloží
Přípravě podloží věnujte mimořádnou pozornost. Pro kvalitní a dlouhodobě stabilní dlažbu je nejdůležitější správně navrhnout a vybudovat podklad, který zajistí její únosnost, rovinnost a současně bude dostatečně odvádět srážkovou vodu. Většinou jej tvoří několik vrstev štěrku nebo říčního písku. Správná skladba podloží je zásadní podmínkou pro dlouhou životnost venkovní betonové dlažby. Podloží by mělo zahrnovat základní nosnou vrstvu, ložnou vrstvu, případně mezi nimi i další mezivrstvy podle zatížení dlažby.
Čtěte také: Koberec na parkety: Návod krok za krokem
Plánování a měření
Práci začneme měřením. Prvním úkolem je vytvořit správně vyspádovanou rovinu, na které pak vybudujeme podkladní lože pro položení dlažby. Dlážděnou plochu navrhneme vždy tak, aby měla sklon od budovy a odváděla povrchovou vodu pryč. Stačí sklon asi 2 %. Dbáme také, aby se dlažba se stavbou stýkala až pod úrovní vodorovné izolace proti vodě a stěna nemohla být vlhkostí z dlažby poškozována. Proto raději dlažbu a její podkladní lože od stěn oddělíme například nopovou fólií. Hloubku podkladního lože určíme podle předpokládané zátěže (pěší chůze nebo jízdy automobilem) a kvality podloží; v případě jílovité zeminy zajistíme dobrý odvod vody, při neúnosné písčité zemi učiníme opatření, aby se dlažba nepropadala. Obvykle stačí založit podkladní vrstvu dlažby 35 až 50 cm hluboko, u zahradních cest pro pěší bude stačit i 10 cm. Šířku a délku dlážděné plochy naplánujeme pokud možno tak, abychom nemuseli dlaždice rozměrově upravovat. Rovinu i linie krajů dlážděné plochy si v terénu vyznačíme napnutým motouzem. Vodováhou vyměříme správný sklon motouzu a tím i budoucí dlažby.
Výkop a hutnění
Nejdříve je nutné připravit základ. Pokud potřebujete připravit základ pro cestu, po které bude jezdit auto, do vykopané díry vsypte štěrk hrubé frakce 16/32, jehož tloušťka bude mít 25-35 cm. Zhutněte povrch a nasypejte další vrstvu štěrku, tentokrát frakce 4/8. Chcete, aby na dlažbě mohlo zaparkovat auto? Pak připravte 55-65 cm hluboké základy. Odkopeme přebytečnou zeminu. Plochu zhutníme vibrátorem nebo ručním pěchem. Na samém začátku realizace dlažby je pečlivá příprava podloží. Vytyčte si na pozemku prostor, kde budete dlažbu pokládat, a připravte výkop, do kterého budete následně navážet štěrk. Má-li být dlažba pojezdová a zvládat nadměrnou zátěž, kopejte do hloubky cca 35 cm. Pokud budete dlažbu pokládat na terasu nebo ji využívat jako zahradní cestu, bude výkop o hloubce kolem 25 cm dostatečný. Odstraníme zeminu do hloubky asi 27 cm ve spádu zhruba 1,5 % od stavby a vzniklou plochu zhutníme vibrační deskou.
Zhotovení štěrkového lože
Nejdůležitějším krokem při přípravě podkladů pro dlažbu je zhotovení štěrkového lože. Je důležité použít několik druhů štěrku různé frakce vždy od nejhrubšího po nejjemnější a vrstvy průběžně zhutňovat. Pro hutnění použijte vibrační desku, díky které se kameny do sebe uzamknou a zabrání se pozdějšímu propadávání dlažby. Podklad bude stabilní, pevný a pokládka dlaždic bezproblémová. Spodní vrstvu by měl tvořit štěrk frakce 32-63 (makadam), a to ve výšce kolem 20 cm (v závislosti na hloubce výkopu). Následuje 10cm vrstva štěrku 16-32 a nakonec finální vrstva jemného štěrku frakce 4-8. Do prostoru nasypeme 20 cm štěrku 8-19 a opět zhutníme. Další vrstvou je štěrk frakce 4-8 nebo hrubý písek ve výšce 5 cm. Tuto vrstvu již nezhutňujeme. Podkladní lože pod dlažbu vytvoříme nejprve z vrstvy hrubého, potom jemného štěrku. Do roviny srovnaný štěrkový podklad před další prací opět zhutníme.
| Typ zátěže | Doporučená hloubka výkopu | Tloušťka spodní vrstvy (štěrk 32-63) | Tloušťka střední vrstvy (štěrk 16-32) | Tloušťka finální vrstvy (štěrk 4-8) |
|---|---|---|---|---|
| Pěší chodník / terasa | 25 cm | 20 cm | 10 cm | 5 cm |
| Pojezdová plocha pro auto | 35 cm | 20 cm | 10 cm | 5 cm |
| Parkovací plocha (vyšší zátěž) | 55-65 cm | 25-35 cm (hrubá frakce 16/32) | 10 cm (frakce 4/8) | 5 cm (frakce 4/8) |
Zpevnění okrajů a obrubníky
Na krajích výkop prohloubíme, abychom mohli vybudovat základy pro uložení obrubníků. Důležité je nepodcenit přípravu ohraničení dlažby, aby se nerozjížděla a později nesesunula. Vybudujeme zpevněné okraje. Většinou jsou tvořeny speciálními tvarovkami. Lem můžeme vytvořit i řadou dlažebních kamenů postavených na výšku. Pro instalaci okrajových obrubníků děláme základ tak hluboký, aby pod obrubníky byla základová vrstva betonu alespoň 20 cm vysoká. Obrubníky klademe do vrstvy suchého betonu. V okamžiku, kdy beton zatvrdne, vysypejte mezery jemným štěrkem 4/8. Jakmile je připravený základ, je čas ho olemovat vlhkým betonem, který osaďte obrubníky. Beton by měl sahat do třetiny jeho výšky. Ujistěte se, že jsou obrubníky v naprosté rovině. Použijte betonové obrubníky, postupně je pokládejte do betonového lože, cca do 1/3 jejich výšky, tedy do připraveného zavlhlého betonu. Betonová směs na lože a opěry obrubníků a krajníků se zhotovuje z betonu tř. Motouzem vyměříme přesné umístění a průběh obrubníků tvořících okraje dlažby. Abychom dodrželi správnou výšku a sklon, průběžně kontrolujeme uložení obrubníků vodováhou. Podle napnutého motouzu je podsypáním nebo poklepem paličkou srovnáme do přesné linie. Uložené a srovnané obrubníky upevníme ze stran betonem, který opatrně pokropíme konví nebo hadicí.
Metody pokládky venkovní dlažby
Pro pokládku dlažby na terasu, zahradní cestu nebo do pergoly existuje několik možností. Než se pustíte do realizace dlažby na terasu, pergolu či do zahrady, popřemýšlejte, který způsob pokládky bude pro vaše účely nejvhodnější.
Čtěte také: Postup pokládky plovoucí podlahy
1. Pokládka dlažby do štěrku
Jedním z nejčastějších způsobů dláždění ve venkovních prostorách je pokládka dlažby do štěrku. Tento způsob je vhodný pro realizaci venkovních teras, pergol, parkovacích ploch i zahradních cest. Do štěrku můžete pokládat jak klasickou zámkovou dlažbu, tak keramické či kamenné dlaždice. Ty však musí být mrazuvzdorné a dostatečně silné. Doporučená tloušťka keramické či kamenné dlažby je 2 cm a více.
Pokud máme základní podkladní vrstvu a obrubníky hotové, můžeme z jemného štěrku nebo písku vytvořit lože, na které klademe přímo dlažbu. Plocha by měla být vyspádována směrem od stavby. Na připravený podklad z několika vrstev štěrku ohraničeného obrubníky můžete konečně pokládat dlažbu. Jak jsme zmínili, na štěrkové lože lze umísťovat jak tradiční zámkovou dlažbu, tak keramické nebo kamenné dlaždice různých formátů. Po umístění dlaždice ji do štěrku pevně usaďte poklepáním gumové paličky a pokračujte s další dlaždicí. Dlažbu klademe tak vysoko, aby i po zdusání asi o 1,5 cm převyšovala obrubníky. Lépe tak odtéká dešťová voda. Dlažební kostky klademe vedle sebe do zvoleného vzoru se spárami asi 3 až 5 mm mezi sebou. Dodržet rovné linie vzoru nám usnadní motouz napnutý přes zpracovávanou plochu.
2. Pokládka dlažby do písku
Pokládka do písku je velmi snadná, nepotřebujete žádnou stavební chemii ani specializované řemeslníky - dlaždice se snadno vyrovnají na pískový podklad a jsou okamžitě připraveny k použití. Na štěrkový základ rozprostřete asi 5 cm písku. Kromě atraktivních dekorativních efektů, které lze pokládkou do štěrku vytvořit, je tento způsob pokládky zvlášť doporučen v případech, kde může být problém s odvodněním. Vhodný je také pro cementové nebo betonové podklady, například na balkonech nebo terasách. Tuto vrstvu již nezhutňujeme, ale pokládáme na ni dlaždice, které oddělujeme křížky na venkovní dlažbu a lehkým poklepáním gumovou paličkou srovnáme do vodoroviny.
3. Pokládka do suchého betonu nebo na betonovou desku
Vyžadujeme-li mimořádnou pevnost dlážděné plochy, můžeme dlažbu položit na podkladní betonovou desku nebo do suchého betonu. Nesmíme zapomenout vytvořit správný sklon plochy, protože podkladní vrstvy v tomto případě povrchovou vodu nemohou odvádět. Betonovou desku vytváříme na podkladních štěrkových vrstvách, na ni položíme štěrkovou nebo pískovou vrstvu a obvyklým způsobem klademe dlaždice. Stejný postup zvolíme při pokládce dlažby do suchého betonu: Na podkladní lože vytvoříme a srovnáme vrstvu ze suchého betonu asi 10 cm silnou a do ní klademe dlažbu. Tentokrát nebudeme již plochu zdusávat. Dlažbu kladenou na maltu nebo do suchého betonu můžeme zatěžovat až po zatvrdnutí podkladu, minimálně za dva až tři dny. V případě vysokých nároků bude nutné podklad odkopat až do nezámrzné hloubky (to může být 60 až 80 cm).
4. Lepená dlažba
Venkovní keramickou či kamennou dlažbu můžete na terasy, pergoly, balkony a další venkovní plochy pokládat také lepením. Dlaždice se lepí stavebním lepidlem na předem připravený betonový podklad, který musí být dokonale rovný, soudržný, bez viditelných nečistot a prasklin. Před lepením betonový podklad připravte a drobné vady zpravte s využitím betonového potěru vhodného pro venkovní použití. Po nalepení dlaždic a zatuhnutí lepidla se pusťte do spárování pomocí spárovací hmoty. Lepená venkovní dlažba vypadá poutavě a díky vyplněným spárám se jednoduše čistí a udržuje. Lepená venkovní dlažba má však omezenou životnost, protože po nějakém čase začnou lepidlo i spárovací hmota degradovat. Oprava lepení dlažby je náročnější, protože se neobejde bez vysekání dlaždice a nového lepení a zapravování. Zapomeňte na lepení dlažby při stavbě terasy! Dlažba se může lepit v interiéru, kde se nedostává voda. Pokud dlažbu nalepíte v exteriéru na terase, dříve nebo později se tam dostane voda, která v zimě zamrzne, a tím se celá terasa naruší a dlažba může praskat.
Čtěte také: Betonový podklad pro zámkovou dlažbu
5. Dlažba na terče
Za zmínku stojí také montáž dlažby na plastové terče, které se umísťují na betonový podklad. Pokládka dlažby na terče ve venkovních prostorách se využívá stále častěji, protože přináší řadu výhod. Dláždění je rychlé a snadné, stejně jako finální vyrovnání výšky dlažby. Při volbě vyšších typů terčů můžete pod dlažbu umístit také rozvody vody či elektřiny, což u jiných způsobů pokládky není možné. Na druhé straně budete v případě dlažby položené na terče limitování maximálním zatížení. Rektifikační terče jsou výhodné zvláště na plochých střechách, v místech, kde není možné odebírat zeminu, kde je výškový rozdíl, který je možné terči vyrovnat nebo tam, kde už terasa byla a můžeme ji použít jako základ pro novou pokládku. Podkladová plocha musí být dobře zpevněná, jako podklad je vhodná betonová deska, pochozí plocha ve výšce s dobrou hydroizolací nebo zhutněná hlína zasypaná 20 cm štěrku a na něm položené betonové dlaždice, které vytvoří pevný a rovný podklad pod terče. Jestliže na terase plánujete soustředěné zatížení (např. vířivku nebo jinou stavbu), je potřeba nechat si vše posoudit kvalifikovným technikem a použít terče s dostatečnou nosností. Rozmístění terčů musí být zvolené s ohledem na stav podkladu, typ dlaždic a očekávaného zatížení. V případě větších rozměrů dlaždic vždy instalujeme terče také pod desku.
Samotná pokládka a dokončovací práce
Práci začneme pokládkou venkovní dlažby celých dlažebních kostek. Do míst, na která budeme potřebovat dělené kostky, se vrátíme později. Podle napnutého motouzu se řídíme při umisťování jednotlivých kostek. Jednotlivé vrstvy vám pomůže zhutnit vibrační deska. U klasické zámkové dlažby malého formátu stačí využít služeb vibrační desky. Celou plochu přejedete jak v podélném, tak i příčném směru a máte hotovo. U plošné dlažby na vibrační desku zapomeňte. Tady si vystačíte s gumovou paličkou, kterou jednotlivé kusy poklepete a poté dlažbu vyspárujete.
Řezání dlažby
Asi se nevyhneme tomu, abychom nemuseli některé kusy dlažby rozměrově upravovat. Nejvhodnějšími nástroji, běžně dostupnými jen profesionálům, jsou řezačka nebo štípačka na dlažbu. Ti, kteří dlažbu zhotovují svépomocí, mohou použít úhlovou brusku se speciálními řezacími nebo brusnými kotouči na beton a kámen. Ideálním nástrojem pro dělení betonové dlažby je speciální štípačka, která tlakem kostku odlomí. Na menší stavbě stačí mít úhlovou brusku s kvalitním řezacím kotoučem. Dlažební kostku stačí na povrchu na všech stranách naříznout. Snadno pak potřebný díl odlomíme. Po naříznutí dlažební kostky odlomíme potřebný tvar poklepnutím paličkou přes pevnou hranu. Pokud nám nezáleží na přesnosti a nebudeme upravovat větší množství dlažebních kostek, použijeme jen paličku a sekáček. Dlažební kostku si položíme do písku a opatrně malými opakovanými údery ji nasekáváme tak dlouho, až se podaří potřebný kus oddělit. Nespěcháme, při dostatečné trpělivosti se dlažební kostka nakonec rozdělí sama. Velikost a tvar dělených dlažebních kostek si vyznačíme jejich přiložením na místo budoucího umístění.
Spárování a hutnění
Po položení dlažby ji nezapomeňte důkladně vyčistit a v případě potřeby aplikovat ochranné prostředky. Nakonec proveďte finální úpravy, mezi které patří vyplnění spár spárovacím pískem, u dlažeb s velkou spárou doporučeným drobným kamenivem. Vyspárování zamezí pohybu dlaždic a podpoří odvodnění. Pro spárování použijte speciální křemičitý písek určený pro tuto úlohu. Neobsahuje drobný biologický materiál, který by posloužil k zakořenění plevele. Spáry položené dlažby vyplníme jemným pískem. Zatřeme jej do spár koštětem, pomůže také povrch pokropit vodou z hadice, neboť ta písek spláchne do spár. Zámková dlažba by se měla po položení zhutnit vibrační deskou vybavenou ochrannou gumovou podložkou. Ještě před tím se doporučuje zasypat spáry jemným pískem. Hutnění a dosypávání písku můžete několikrát opakovat. Keramické a kamenné dlaždice se už nehutní, aby nedošlo k jejich prasknutí. Dlaždice spárujeme křemičitým pískem, zrnitost 0-4 mm. Celou hotovou vydlážděnou plochu je na závěr vhodné ještě jednou zhutnit vibrátorem.
Specifické případy
- Zatravňovací dlažba: Je půda rozmáčená a blátivá a vám nezbývá než použít k pokládce zatravňováky? Základ zhotovte stejným způsobem, jako pro klasickou dlažbu. Stejná je dokonce i pokládka dlažby. Jediným rozdílem je, že do mezer mezi jednotlivými kusy zatravňovací dlažby nasypete zeminu, obohacenou o travní semeno. Udusejte ji přibližně 2 cm pod povrch dlaždic, aby se v průběhu běžného používání neničila travnatá plocha. KOMBI AQUA - Venkovní dlažba pro plochy vyžadující vynikající odvodnění, například pojezdové a parkovací plochy. Po vyplnění meziprostor substrátem a osetí travním semenem vznikne zelená zpevněná plocha.
- Nápadité designy: Nechcete, aby chodníkem prorůstala tráva? V posledních letech se staly hitem přírodní zahrady. Pokud i vy toužíte po krásné zelené ploše, kterou sem tam prolínají nášlapné kameny, vyřežte do trávníku obrys dlaždic a ty poté jednoduše vložte na místo.
- Schody a terasy: Pokud chceme vytvořit v dlážděné ploše schůdky a zídky, budeme muset stavbu zpevnit betonem. Použijeme suchý beton. Při stavbě teras, schůdků či zídek okolo domu dbáme, aby voda dešťová nebo z rozmrzlého sněhu mohla dobře odtékat a netvořila okolo domu v prostorách tvořených zídkami a obrubníky podzemní jezírka, která by nám dlažbu mohla znehodnotit, nebo dokonce způsobit průnik vody až do zdiva domu.
tags: #pokladka #venkovni #dlazby #svepomoci #pineta #muschio