Ploché střechy jsou nedílnou součástí moderní architektury a jejich funkčnost je klíčová pro celkovou integritu a bezpečnost budovy. Kromě základní funkce, kterou je ochrana před povětrnostními vlivy, plní ploché střechy řadu dalších úkolů, které vyžadují specifická řešení a doplňky. Mezi tyto doplňky patří i podpěry pro stoupací plošiny, které zajišťují bezpečný pohyb po střeše a přístup k důležitým prvkům.
Stoupací plošiny a podpěry
Střecha se stoupací plošinou poskytuje pocit bezpečí a je po ní snadný pohyb. Ve zvláštních situacích ji lze považovat za únikovou cestu. Pro instalaci stoupacích plošin jsou nutné vhodné upevňovací systémy, včetně našich podpěr. Podpěra ve tvaru písmene U je určena pro ploché střechy a je mimořádně odolná proti korozi a nepříznivému počasí. Stoupací plošina typ U je stabilní a funkční řešení pro bezpečný pohyb po střeše a pohodlný přístup ke komínu či dalším střešním prvkům. Je určena pro montáž komínových lávek a stupňů na plochých střechách (šindel, asfaltová krytina, trapézový plech) se sklonem 15°-45°. Výrobek je k dispozici v různých standardních barvách a má více variant.
Odvodnění plochých střech
Když se řekne funkční plochá střecha, nejedná se jen o souvrství hydroizolací a tepelné izolace. Jsou často nezbytnou součástí ploché střechy, která umožňuje efektivní odtok vody z povrchu střechy do odpadního potrubí a svedou tak vodu mimo objekt. Jsou stejně jako vtoky prakticky nezbytným prvkem umožňující odtok vody.
Střešní vtoky a sanační vpusti
Sanační vpusti nebo vtoky svojí konstrukcí umožňují snadné napojení na stávající střešní vtok i při rekonstrukci ploché střechy. Používá se u střech s přitěžující vrstvou kačírku. Jedná se o další způsob odvodnění ploché střechy.
Chrliče
V případech, kdy nelze odvodnit plochou střechu svislým vtokem se používá chrlič, který odvede vodu skrze atiku a umožňuje napojení do kotlíku nebo do svodu a její svedení mimo objekt. Pokud se využívá jako pojistný přepad, ve většině případů je pouze vyveden mimo atiku a při situaci, kdy voda neodtéká ze střechy ale hromadí se na ní, dochází k přetečení mimo objekt právě tímto pojistným přepadem.
Čtěte také: Cementové pěny PORIMENT
Odvětrávání kanalizace
Je nezbytný, pokud potřebujeme vyvést odvětrávání kanalizace nad střechu. Tvarovka se napojí na potrubí kanalizace a vyvede se nad střešní konstrukci. V případech, kdy je použito zateplení a parozábrana se na kanalizační potrubí připojí nejprve základová deska umožňující vzduchotěsný prostup parotěsnou zábranou a až na ni se osadí tvarovka pro odvětrání kanalizace.
Prostupy pro kabely a hadice
Jde o spolehlivé řešení pro vyvedení kabelů, hadic a jiných nosičů médií na střechu. Používá se především pro fotovoltaické a solární kolektory, anténní vedení. Stejně jako u prostupu pro odvětrání kanalizace se v případě zateplení střešní konstrukce nejdříve použije základová deska pro prostup parozábranou a až poté se osadí tvarovka prostupu pro kabely.
Větrací komínky pro odvod vlhkosti
Slouží k odvedení vlhkosti u jednoplášťových plochých střech, kde došlo například v době montáže k zatečení drážek do tepelné izolace. Tento prvek slouží k expanzi vlhkosti mimo skladbu. Používají se také u rekonstrukcí, kdy se ve střeše nachází voda, kterou potřebujeme odvést mimo skladbu konstrukce. Jejich množství by bylo u dvouplášťových plochých střech tak velké, že by jejich použití bylo naprosto neekonomické a počet prostupů by znamenal ohrožení celistvosti hydroizolace. Pro příklad, u střechy dlouhé 10 m by muselo být použito na 1 m délky cca 8 komínků průměru 125 mm pro odvod vzduchu z větrané mezery. Jsou to uzavřené nebo otevřené tvarovky kruhového popřípadě čtyřhranného tvaru. Tvarovky jsou vyrobeny z homogenní mPVC fólie, z měkčeného PVC.
Další doplňky pro ploché střechy
Kačírkové lišty
Umísťuje se u okapu plochých střech, na kterých je použita přitěžující vrstva. Kačírková lišta zabraňuje sesuvu štěrku do žlabu. Pro plynulý odtok vody do žlabu jsou v liště otvory. Uchycení lišty k podkladu se provádí buď páskem příslušné hydroizolace, který se provleče předem určeným otvorem v liště, nebo použitím lišty s již navařenými přířezy PVC fólie.
Zachytávače sněhu
Plechová tvarovka pro zachytávání sněhové vrstvy a k zamezení jejímu sjíždění ze střešní konstrukce. Zachytávač sněhu se používá pro střechy s PVC hydroizolační vrstvou.
Čtěte také: Jak správně vybrat a používat podpěry pro ploché střechy
Návrh a realizace funkční ploché střechy
Návrh a provedení funkční a spolehlivé ploché střechy je úkolem, který bývá ve fázi projektové přípravy i realizace často podceněn. Jedním z důvodů může být tlak na ceny projektových prací a následně vlastního stavebního díla, kdy se ceny často pohybují pod úrovní „bezpečné ceny“. To má pak významný vliv na celkovou kvalitu realizovaného díla. Návrh funkční a spolehlivé ploché střechy, ať již při novostavbě nebo opravě budovy, je kompozicí teoretických i praktických znalostí z oblasti stavební fyziky, stavebních materiálů, požární bezpečnosti, statiky a v neposlední řadě také praktických zkušeností. Při návrhu si nelze vystačit s použitím tabulkových skladeb konstrukcí a s obecně-technickými nebo empirickými zásadami. Je samozřejmostí, že na zpracování projektové dokumentace stavby se podílí několik odborníků, kteří rozsahem své autorizace pokrývají jednotlivé specializované části projektu. Zatím je spíše výjimkou, když si zpracovatel projektové dokumentace, technický dozor nebo generální dodavatel může dovolit přizvat specialistu v oboru stavebních izolací nebo stavební fyziky.
Důležitost spádu ploché střechy
Ploché střechy pro dlouhodobě spolehlivé fungování hydroizolace potřebují dostatečný spád. Dříve používané ploché střechy bez spádu, nebo minimálním spádem do 1%, se neosvědčily. Vlivem geometrie stavby a dotvarování konstrukce vždy docházelo ke vzniku tzv. kaluží. Podle ČSN 73 1901 Navrhování střech - Základní ustanovení se kaluže tvoří při sklonu povrchu střechy do 3%. Tento spád je v řadě případů (rozlehlejší objekty) těžko dosažitelný, z tohoto důvodu je možno doporučit kompromisní spád 2% (např. dle německých předpisů se ploché střechy se spádem pod 2% považují za střechy zvláštní). Spádování pomocí desek MW se provádí zpravidla ve spádu 2%, ale na zakázku jde provést jakýkoliv spád do 15%. V nabídce jsou spádové desky se spádem v jednom směru, ale i klíny se spády ve 2 směrech, které se s výhodou používají při vyspádování úžlabí, nebo pro tzv. rozvodí. Po zpracování nejvhodnější kombinace technického řešení jasně vyplýne konečná spotřeba desek včetně směru spádu nebo rozvodí. Tento postup tak pomáhá předejít případným dalším výdajům.
Návrh spádování probíhá ve dvou krocích:
- Návrh spádování + výkaz materiálu (na základě poptávky).
- Kompletní kladečský plán (na základě objednávky).
Pro návrh spádování je třeba zaslat:
- Půdorys a řez střechy a okótovanou polohu vtoků.
- Výšky atik.
- Minimální a maximální tloušťku tepelné izolace.
- Minimální požadovaný spád střechy.
- Stávající spád střechy.
- Typ uchycení spádové vrstvy a hydroizolace.
- Typ hydroizolace.
- Typ projektovaného EPS či MW.
- Popis podkladních vrstev.
- Ostatní (požadované termíny, kontaktní osoby...).
Polohu vtoků a výšky atik doporučujeme fyzicky překontrolovat, neboť co je na výkrese, nebývá často na střeše.
Případová studie: Poruchy ploché střechy
Na vybraném příkladu z praxe chceme poukázat na některé poruchy, ke kterým došlo v důsledku chyb ve fázi návrhu nebo realizace ploché střechy a kterým bylo možno předejít. Chceme tak zdůraznit nutnost úzké spolupráce projektanta s odborníkem z oblasti hydroizolací.
Celková charakteristika objektu a popis defektů
Jedná se o relativně novou konstrukci střechy na objektu občanské vybavenosti (již po záruční době). Tento střešní plášť byl realizován jako náhrada původní nevyhovující šikmé střechy objektu. Pod střechou nově vytvořený prostor byl využit pro rozšíření stávající užitné plochy objektu. Nová střešní konstrukce byla řešena jako kombinace šikmé střechy po obvodě stavby doplněné nad vnitřní plochou půdorysu jednoplášťovou plochou střechou. Do prostoru pod střechou docházelo po dlouhou dobu k opakovaným projevům zatékání, které však neměly podle pozorování správy objektu, vždy přímou souvislost s deštěm. Vlhkostní mapy se objevovaly nejčastěji v místě okolo svítidel. Plochá střecha byla provedena jako nevětraná jednoplášťová zateplená plochá střecha s vnitřním odvodněním střešními vtoky. Skladba střešního pláště ploché střechy (od exteriéru) zahrnovala hydroizolační fólii (nevyztužená fólie tl. cca 1,2 mm, kašírovaná rounem, mechanicky kotvená), tepelnou izolaci z pěnového polystyrenu tl. 140 mm, parotěsnou zábranu z nevyztužené PE fólie lehkého typu, trapézový plech, uzavřenou vzduchovou dutinu se zavěšeným roštem podhledu, parozábranu z vyztužené PE fólie v poloze na CD-profilech a sádrokartonovou desku.
Čtěte také: Význam betonové podpory pro hromosvod
Při prohlídce střechy nebyly na hydroizolaci nalezeny žádné vizuálně dohledatelné netěsnosti. Na hydroizolační vrstvě bylo patrné její poměrně velké smrštění, které zapříčinilo odtržení hydroizolační vrstvy z navazujících ploch atik a konstrukcí vystupujících nad střešní plášť. Vlivem této rozměrové změny hydroizolační fólie došlo i k povytažení střešních vtoků nad úroveň okolní střešní plochy, přičemž bylo patrné, že střešní vtoky byly již v minulosti vyměněny. Rovněž bylo zjištěno, že provedené mechanické kotvení hydroizolace není z hlediska zatížení větrem dostatečné. Zjištěný počet kotevních prvků hydroizolace byl průměrně 2 ks/m². Na větší části obvodu střechy však byla hydroizolace přitížena technologickými rozvody uloženými na podložkách přímo na skladbě střešního pláště. Patrně jedině díky tomuto přitížení dosud nedošlo k poškození nedostatečně kotvené střešní skladby. Po prohlídce střechy bylo konstatováno, že střešní plášť sice vykazuje některé vady, ty však nemohou být zdrojem projevů zatékání v interiéru a jako další postup bylo doporučeno provedení sond.
Sondy následně ukázaly to, co z průzkumu střešního pláště nebylo patrné. Odhalením vybraných detailů ze strany interiéru bylo zjištěno, že fóliová parotěsná zábrana není napojena na navazující stavební konstrukce, není napojena ani v detailu přechodu šikmé střechy na střechu plochou a parotěsná zábrana na podhledu není rovněž spojena s parotěsnou zábranou obvodových šikmých částí střechy. Účinnost parozábrany byla rovněž snížena jejím umístěním v konstrukci, kdy byla provedena na profilech nosného roštu, a tedy perforovaná upevňovacími prvky sádrokartonových desek. V některých místech byly na horním povrchu parozábrany podhledu patrné mapy po občasně vyskytující se vlhkosti. Rovněž některé viditelné konstrukční prvky v dutině podhledu vykazovaly známky po občasném výskytu zvýšené vlhkosti. Není překvapením, že vzhledem k tvarové složitosti celé konstrukce a danému řešení nebyla parotěsná zábrana funkčně provedena. Propojení parotěsné vrstvy ploché a šikmé části střechy by muselo řešit detail v místě příhradové konstrukce procházející prostorem hřebenu střechy. Pravděpodobně při realizaci vznikl pokus zachránit situaci tím, že do podhledu byla instalována další vrstva parotěsné zábrany.
Návrh opravy
Tepelnětechnickým posouzením stávajících střešních skladeb bylo zjištěno, že skladba ploché střechy nevyhovuje aktuálním normovým požadavkům ČSN 730540-2 ani na součinitel prostupu tepla (vypočtená hodnota U = 0,28 W/m².K), ani z hlediska požadavků na šíření vlhkosti konstrukcí. Primárním cílem opravy střešního pláště bude provedení funkční parotěsné vrstvy, což bude znamenat poměrně zásadní zásah do provozu objektu.
tags: #podpera #pro #ploche #strechy #informace