Hromosvod, vzácněji nazývaný bleskosvod, je zařízení, které vytváří umělou vodivou cestu k přijetí a svedení bleskového výboje do země. Používá se jakožto ochrana budov a dalších objektů před poškozením tepelnými a mechanickými účinky blesku.
Princip fungování hromosvodu
Mezi zemí a bouřkovým mrakem může během bouřky vzniknout rozdíl elektrických potenciálů. Překročí-li rozdíl těchto potenciálů elektrickou pevnost vzduchové vrstvy mezi takovýmto mrakem a zemí, dojde k elektrickému bleskovému výboji. K tomuto výboji dojde v místě, kde vzduchová vrstva mezi zemí a mrakem je nejtenčí. Proto bleskem bývají zasažena nejčastěji různá vyvýšená místa v krajině.
Hromosvod využívá této zákonitosti. Lze jej obecně popsat jako elektricky vodivý předmět umístěný ve výšce nad chráněným objektem a vodivě spojený se zemí. Jímač zajišťuje zachycení blesku. Bývá umístěn nejčastěji na vrcholu chráněného objektu, výše než nejvýše umístěné části objektu, neboť blesk má tendenci zasáhnout nejvýše umístěné předměty.
Komponenty hromosvodu
Hromosvod se skládá z několika klíčových komponent:
- Jímač: Zajišťuje zachycení blesku.
- Svod: Je elektrický vodič, který vodivě spojuje jímač blesku s uzemněním.
- Uzemnění: Slouží k bezpečnému odvedení bleskového proudu do země.
Typy jímačů
Jímače mohou být provedeny v podobě:
Čtěte také: Betonová podlaha: detaily a postup
- Jímací tyče a držáků jímací tyče: Jímací tyč je plná ocelová tyč kolmo vztyčená na vrcholu objektu. Tento druh jímače je charakteristický pro hromosvody mnoha budov, především těch starších. Ochranné pásmo tyčového jímače má tvar kužele s vrcholem na horním konci tyče a sklonem pláště 45° (vrcholový úhel 90°). Jímací tyč musí mít tedy takovou výšku, aby její ochranné pásmo spolehlivě pokrylo všechny části chráněného objektu.
- Jímacího vedení: Jímací vedení tvoří ocelový pozinkovaný drát průměru 8 nebo 10 mm vedený po střeše objektu rovnoběžně s jejím povrchem. Ochranné pásmo jímacího vedení má tvar trojúhelníku se sklonem 45° na obě strany a vrcholem 90° na jímacím vedení, sunutého po ose jímacího vedení.
- Mřížového jímače: Je-li sklon střechy menší než 45°, musí být jímací vedení na hřebenu doplněno v určitých vzdálenostech příčnými vedeními. Tím je vytvořena mřížová jímací soustava. Rozteč mezi dvěma příčnými dráty nesmí překročit 20 m a rozteč mezi dvěma podélnými dráty nesmí překročit 60 m (15 m u zesíleného hromosvodu).
Tyto jímače označujeme jako strojené. Jako jímače mohou být využity též i vhodné vodivé konstrukční prvky objektu, např. plechová krytina.
Jímací tyč je základním prvkem jímací soustavy, který slouží k bezpečnému zachycení výboje blesku a zároveň k ochraně objektu. Každý prvek jímací soustavy vytváří takzvaný ochranný prostor, tedy svou přítomností zabraňuje úderu blesku do své bezprostřední blízkosti.
Jímací stožár
Jímací stožár chrání proti přímému úderu blesku zvláštní zařízení, např. bioplynové stanice, fotovoltaické elektrárny, umístěná na volné ploše. Stožár se upevňuje do závitové základny. Pro upevnění nejsou potřebné žádné zemní ani výkopové práce. Závitová základna se velice jednoduše a bez zvláštních příprav zašroubuje do rostlé půdy a zajistí se pomocí zemnicích tyčí. Stabilita a pevnost závitové základny se zajistí pomocí 3 ks zemnicích tyčí Ø 20 mm a délkou 1,5 m.
Svody a uzemnění
Svod spojuje jímací soustavu s uzemněním (zemniči). Počet svodů se řídí obvodem půdorysu chráněného objektu. Na každých započatých 30 m obvodu půdorysu objektu náleží jeden svod. Je-li půdorysný obvod menší než 30 m, musí být objekt vybaven alespoň dvěma svody.
Uzemnění může být provedeno zemnícími tyčemi, dráty či pásky, deskami a svorkami a uloženo v zemi, nebo v základovém betonu.
Čtěte také: Betonová dlažba na zahradě
Instalace jímače a jeho podpory
Jímače či jímací tyč hromosvodu musí být na objektu správně instalované nejenom s ohledem na poskytnutí maximální ochrany, ale jejich upevnění musí být takové, aby odolalo působení větru, který na něj bude působit. Častou chybou je i špatná mechanická konstrukce jímací tyče, která způsobí jeho ohnutí díky působení sil na slabé části. Pokud se na střeše objektu vyskytuje vyvýšená část (např. komín, vikýř, nástavba), je nutno ji jímačem chránit.
Typy držáků jímací tyče
Pro správnou instalaci jímačů jsou k dispozici různé typy držáků:
- TREMIS Držák DJT jímací tyče, materiál: měď V925
- Propster DT16 držák jímací tyče pro IV16 FeZn/Al /490581S2/
- TREMIS Držák DJ4h jímací tyče na střešní krov, materiál: FeZn V322
- Držák jímací tyče na hřeben střechy pro podpěry PV 15k uchycení jímací tyče na hřebeni střechy v kombinaci s podpěrami PV15, pro průměry 16 a 18 mm, doporučená výška jímače do 1,5 m dle způsobu montáže a přídavného ukotvení. Součástí dodávky nejsou podpěry PV 15 a jímací tyč. Materiál FeZn.
- Tremis DJDe 45 držák jímací tyče a trubky nebo zaváděcí tyče FeZn plast na zeď
- Tremis DJDp držák jímací tyče a trubky, délka 260mm, provedení FeZn
- DJ H horní/PV 15 držák jímací tyče na hřeben střechy Kovoblesk 26420
- DT 100110 DJ 4 h Horní držák jímací tyče na krov - d 20 mm
- Držák DJ1 - jímací tyče *** TREMIS s.r.o.
Využití vysokotlakých hadic a torkretování
Vysokotlaké hadice pomáhají udržovat bezvadný chod čerpadel betonu i omítacích strojů na stavbách. Jsou vhodné jako hadice pro pumpy na lité podlahy, uplatní se v zařízeních pro nástřik omítek, v omítacích čerpadlech nebo mísičích malty při opravách budov, pozemních a dopravních komunikací, na vodohospodářských dílech.
Torkretování je proces aplikace betonu nebo speciální cementové směsi. Provádí se pomocí torkretovacího zařízení, které vytlačuje torkretovací směs na povrch rychlým proudem vzduchu nebo vody. Tato metoda je využívána pro tlakové stříkání cementových a betonových směsí na povrch svislých konstrukcí nebo stropů z důvodu nutnosti jejich zpevnění.
K vysokotlakým hadicím je možné dodat celou řadu dalších zabezpečovacích a čisticích komponentů - ať už se jedná o spony s rychlouzávěrem s pákou, pryžová těsnění, bezpečnostní lanka nebo čisticí koule. Při omítání se aplikuje tenká vrstva materiálu na povrch, a to obvykle na stěny nebo stropy budov.
Čtěte také: Polské betonové jímky: kvalita
Historie hromosvodu
Hromosvod vynalezl v polovině 18. století v Evropě premonstrát Prokop Diviš, který ve své farní zahradě v Příměticích blízko Znojma umístil v roce 1754 první hromosvod. Ve světě platí za vynálezce hromosvodu také americký vědec a politik Benjamin Franklin, který kolem roku 1750 prováděl podobné experimenty.
Betonové výrobky a základy staveb
Pokud chcete stavět rychle a bez zbytečných komplikací, zaměřte se na základy. Přesnost při jejich stavbě je klíčová, a s bednícími tvárnicemi CS Bedňák to bude hračka. Zajistí rychlou montáž s precizními výsledky.
V dlažbě se prolínají různé barevné pigmenty. Výsledná plocha proto působí přirozeným a živým dojmem. Varianta Naturcolor přirozeně imituje barvy přírodních materiálů.
tags: #betonova #podpera #jimace #co #to #je