Zajištění bezpečnosti a přístupnosti stavby při užívání je základním požadavkem na stavby a je jednou ze základních podmínek uchování stavby v dobrém provozuschopném stavu. Některé činnosti při zajišťování provozu a údržby nelze bezpečně provádět bez vybavení stavby vhodným zařízením určeným k ochraně proti pádu. Tato technická pomůcka je zaměřena především na navrhování systémů zadržení pádu a systémů zachycení pádu pro práce na střechách a jiných plochách s rizikem pádu z výšky nebo do hloubky a na navrhování systémů určených k údržbě fasády při práci formou lanového přístupu - pracovním polohováním za využití míst kotvení, případně kotvicího zařízení.
Bezpečnost a přístupnost při užívání staveb
Řada zařízení umístěných na stavbě, ale i některé její součásti vyžadují kromě péče o jejich funkčnost také provádění pravidelných kontrol, prohlídek a revizí. Rizika, která hrozí pracovníkům, kteří tyto činnosti vykonávají, jsou mnohé; jedním z nejvážnějších je riziko pádu z výšky nebo do hloubky, které může mít i fatální následky. Zatímco bezpečná péče o fasádu je v naprosté většině projektových dokumentací vyřešena, na možnost bezpečného provádění udržovacích, kontrolních a revizních prací, prováděných zejména na střeše stavby, naopak většina projektantů a zhotovitelů staveb zapomíná. Přitom je nezbytné si uvědomit, že některé udržovací práce bez toho, aby stavba byla vybavena příslušnými zařízeními, nelze bezpečně provádět.
Stavba musí být navržena a provedena takovým způsobem, aby při jejím užívání nebo provozu nevznikalo nepřijatelné nebezpečí nehod nebo poškození, např. uklouznutím, pádem, nárazem, popálením, zásahem elektrickým proudem, zraněním a vloupáním. Povinnost vyřešit i bezpečnost a přístupnost stavby při užívání (myšleno i kontrolních a revizních činností apod.) je zakotvena v řadě právních předpisů. Jsou-li naplněny podmínky pro to, aby již projektová dokumentace se tímto problémem zabývala, není na vůli projektanta, zda tuto oblast bude řešit.
Zásady pro práci na střechách
Práce prováděné na střechách nesou téměř vždy výrazné riziko pádu z výšky. Udržovací práce je nutné často provádět v každém ročním období a za nepříznivých povětrnostních podmínek. Způsob údržby střešního pláště a zařízení na něm umístěných, včetně možnosti bezpečného odstranění nadměrného množství sněhu, je nutné vyřešit již ve stadiu projektových prací. Dodatečné řešení bezpečnosti práce na střechách po dokončení stavby je často problematické a také bývá výrazně dražší, než když jsou příslušná opatření navržena v projektové dokumentaci a provedena při vlastní výstavbě.
Pro pohyb na střeše, který vyžaduje použití OOPP, je nutné vyřešit možnost uchycení osobního ochranného prostředku k staticky odpovídajícímu kotvicímu bodu/prvku/místu kotvení. Řešení bezpečného udržování střechy musí pamatovat na všechny předvídatelné případy!
Čtěte také: Cementové pěny PORIMENT
Právní předpisy a technické normy
V oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsou pravidla stanovena právními předpisy, a to zpravidla jednoznačně a taxativně. Právní předpisy v oblasti bezpečnosti ochrany zdraví při práci jsou národní. Základní požadavky na stavby, tedy včetně bezpečnosti a přístupnosti při užívání, jsou stanoveny v Příloze č. I Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011.
Pro posuzování nutnosti řešit bezpečnost udržovacích prací (také přístupnost) na střechách a plochách s rizikem pádu/na střechy - plochy s rizikem pádu nelze vždy používat pouze technické normy. Zejména při posuzování rizika pádu podle sklonů pracovních ploch nelze vycházet z ČSN 73 1901 Navrhování střech - Základní ustanovení. Oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se řídí zejména nařízením vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky.
Zásady pro navrhování zadržovacích systémů a systémů zachycení pádu lze vztáhnout i na jiné plochy než střechy, pokud při pohybu po těchto plochách hrozí riziko pádu z výšky nebo do hloubky. Pozornost je nutné věnovat i riziku uklouznutí při práci na žebříku položeném na střeše u sklonů střech nad 45° - viz Příloha VI nařízení vlády č. 362/2005 Sb.
Projektant odpovídá zejména za respektování požadavků z hlediska ochrany veřejných zájmů, je povinen dbát právních předpisů. Projektant dále odpovídá za správnost, celistvost, úplnost a bezpečnost stavby. Dále je povinen dbát právních předpisů a obecných požadavků na výstavbu (tedy i základních technických požadavků podle vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů), vztahujících se ke konkrétnímu stavebnímu záměru. Zhotovitel stavby je povinen provádět stavbu v souladu s ověřenou projektovou dokumentací, zajistit dodržování povinností k ochraně života a bezpečnosti práce vyplývajících ze zvláštních právních předpisů, včetně Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011.
Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů, stanoví základní technické požadavky na stavby. I přesto, že tato vyhláška není v některých částech detailní a jednoznačná, oblast bezpečnosti a ochrany zdraví je uvedena zcela jednoznačně. Souhrnná technická zpráva musí obsahovat bod pátý, nazvaný „bezpečnost při užívání“, kde je potřebné uvést, jaká stavebně technická opatření pro bezpečnost udržovacích prací - nově podle novely stavebního zákona - bezpečnost a přístupnost při užívání bude nutné provést.
Čtěte také: Význam betonové podpory pro hromosvod
Velmi důležité je také znění § 55 odst. 2) vyhlášky č. 268/2009 Sb., kde je uvedeno, že odchylky od norem jsou přípustné pouze tehdy, pokud se prokáže, že navržené řešení odpovídá nejméně základním požadavkům na stavby uvedeným v § 8. Mezi základní požadavky na stavby patří také bezpečnost při užívání (nyní bezpečnost a přístupnost při užívání).
Definice klíčových pojmů
- Zachycení pádu - zabránění uživateli (ochrana uživatele) systému ochrany osob proti pádu před kolizí se zemí, konstrukcí nebo jakoukoliv jinou překážkou při volném pádu.
- Pracovní polohovací systém - systém ochrany osob proti pádu, který umožňuje, aby uživatel pracoval. Vhodným prostředkem pro držení těla by byl pás pro pracovní polohování odpovídající EN 358, sedací postroj odpovídající EN 813 nebo pás pro pracovní polohování odpovídající EN 358 začleněný do zachycovacího postroje odpovídajícího EN 361.
- Osobní ochranné pracovní prostředky proti pádu (OOPP) - podle závislosti na míře možného nebezpečí spojeného s používáním výrobku jsou rozděleny do tří skupin (kategorií).
- První kategorie: osobní ochranné pomůcky jednoduché konstrukce, jejichž návrh vychází z toho, že uživatel může sám zhodnotit úroveň ochrany proti nízkým a rozpoznatelným rizikům.
- Třetí kategorie: osobní ochranné pomůcky, které jsou určeny k ochraně proti smrtelnému nebezpečí nebo proti nebezpečím, která mohou vážně a nevratně poškodit zdraví a kde návrh vychází z toho, že jejich bezprostřední účinky uživatel nemůže včas rozpoznat.
- Kotvicí zařízení - sestava prvků, které zahrnují jeden nebo více kotvicích bodů nebo pohyblivé kotvicí body, které mohou obsahovat upevňovací prvek, je určena pro použití jako část systému ochrany osob proti pádu, je určena, aby byla odstranitelná z konstrukce a aby byla částí kotvicího systému.
- Poddajné kotvicí vedení - poddajné kotvicí vedení mezi koncovým kotvením, ke kterému může být prostředek ochrany osob proti pádu připojen, buď přímo spojkou, nebo pohyblivým kotvicím bodem.
- Místo kotvení - místo kotvení osobního ochranného pracovního prostředku proti pádu, které musí být ve směru pádu dostatečně odolné. Pro 1 osobu je stanovena statická pevnost 12 kN.
Podpěry na plochých střechách a jejich využití
Střechy bez provozu plní především základní funkci. Střechy s provozem plní kromě základní funkce i další funkce. Střecha musí být přiměřeně plánovanému provozu vybavena zábradlím nebo systémem pro možnost jištění pracovníků údržby a pro upevnění jejich pomůcek při provádění kontroly, údržby i oprav střechy nebo zařízení a konstrukcí přístupných ze střešní plochy.
Střecha se stoupací plošinou poskytuje pocit bezpečí a je po ní snadný pohyb. Ve zvláštních situacích ji lze považovat za únikovou cestu. Pro instalaci stoupacích plošin jsou nutné vhodné upevňovací systémy, včetně podpěr.
Typy podpěr a jejich použití
Podpěra ve tvaru písmene U je určena pro ploché střechy a je mimořádně odolná proti korozi a nepříznivému počasí. Je k dispozici v různých standardních barvách. Stoupací plošina typ U je stabilní a funkční řešení pro bezpečný pohyb po střeše a pohodlný přístup ke komínu či dalším střešním prvkům. Je určena pro montáž komínových lávek a stupňů na plochých střechách (šindel, asfaltová krytina, trapézový plech) se sklonem 15°-45°.
Podpěra vedení na ploché střechy Tremis se používá k přichycení zemnícího drátu, který je součástí hromosvodu. Česká společnost Tremis se od roku 1995 specializuje na výrobu kvalitních hromosvodů a uzemnění.
Čtěte také: Instalace vedení pod betonovou střešní krytinu
Příklady podpěr:
- Podpěra vedení na ploché střechy PV 21D TREMIS V251 je určena pro průměr vodiče 7 - 10 mm. Pro rovné střechy.
- Podpěra vedení na ploché střechy PV 21 nalepovací samostatná FeZn je určena k nalepení, popř. přeplátování PVC záplatou na ploché střechy. PVC záplata není součástí dodávky podpěry - její použití nutno konzultovat s dodavatelem střešní krytiny. Rozměr samostatné ocelové podpěry (její základny) je 100x100 mm, vnější šroub M8 pro přichycení.
Vždy se řiďte poučením od výrobce a montáž provádějte jen tehdy, jste-li k takovému úkonu oprávněni.
| Typ kotvení | Počet osob | Statická pevnost |
|---|---|---|
| Místo kotvení OOPP | 1 | 12 kN |
Větrání šikmých střech
Větrání je alfou a omegou šikmých střech. Zásadním obratem se stalo využívání podstřešního prostoru jako bytové plochy. Tomu se musela přizpůsobit celá střešní skladba a zkušenosti výrobců i prováděcích firem s novou koncepcí vyústily v doporučení navrhovat šikmé střechy se skládanými krytinami jako větrané. Pro funkční odvětrání střechy samotné dodržení odvětrávacích průřezů nestačí. Je třeba brát v potaz i tvar střechy, který může kontinuitu větrání komplikovat. Větrací profil nesmí být v žádném případě přerušen překážkami, vše je třeba konstrukčně vyřešit. Další podmínkou správného odvětrání členitých střech je montáž větracích tašek nejen podél hřebenů, ale i podél nároží, které je z pohledu větrání v podstatě to samé jako hřeben.
Z pohledu větrání se nejvíce chybuje v detailu odvodu větracího vzduchu ze střechy. Nejčastěji k tomu dochází v již zmiňovaném nároží, kde bývají větrací tašky opomenuty buď zcela, nebo jich bývá málo. Plocha odváděcího větracího otvoru se má rovnat 50 cm² na metr hřebene z každé strany do délky krokve 5 m. V případě větracích tašek je nejdůležitější respektovat větrací průřez konkrétního typu tašky. Mohou se výrazně lišit, a to nejen podle výrobce, ale i podle druhu tašky. Rozhodně se proto nelze řídit zaužívaným zjednodušením, že na 100 m² stačí 10 větracích tašek. Realita je taková, že spotřeba na 10 větracích taškách teprve začíná a pokračuje až k hodnotám 42 kusů u některých typů tašek.
Větrací tašky se instalují ve 2. řadě pod hřebenem a ve vrcholu (hřebeni či nároží) se doplňují o větrací pásy. Ty chrání vytvořenou mezeru mezi hřebenáčem a střešní taškou proti polétavému sněhu při současném zajištění proudění vzduchu. Na rozdíl od klasického řešení odvětrání se speciální posuvné větrací podhřebenové tašky používají podél celého hřebene hned v první řadě. Díky jim je větrání střechy rovnoměrné a neomezuje se na jednotlivé větrací průduchy.
Problémy s větráním střech řeší Pravidla pro navrhování a provádění střech, vydaná Cechem klempířů, pokrývačů a tesařů ČR. V jejich v současnosti platné verzi (2014) sice není samostatná kapitola o větrání šikmých střech, ale nutnost odvětrávání je zdůrazněna ve všech článcích a popisech detailů.
- U hřebene a podél nároží nejméně 0,5 ‰ příslušné spádové střešní plochy, tj. při délce krokve do 5 m min. 50 cm² na 1 bm šířky hřebene.
- Vzduch se odvětrává v hřebeni (resp. nároží), a to průřezem velikosti 0,5 ‰ příslušné střešní plochy.
Pochybení byť v jediné z uvedených položek povede s největší pravděpodobností k podstatnému snížení životnosti a funkčnosti celého střešního pláště, a to i při použití nejkvalitnějších materiálů.
Pro kvalitní větrací pásy je charakteristický především velký větrací průřez, zajišťující účelné větrání střechy. Hned na druhém místě jsou vychytávky zjednodušující a zrychlující práci, jako široké lepící pásy pro spolehlivé zajištění k jakémukoliv podkladu na střeše. Použité kvalitní lepidlo navíc ani v teplých dnech neměkne a nekomplikuje stržení krycí pásky. Obchodní samozřejmostí je nabídka pásů v různých šířkách pro potřeby konkrétních sklonů a střešních krytin, i různé barvy pro dokonalý vizuální efekt hotové střechy. Za své hovoří i dlouhá záruka.
tags: #podpera #na #ploche #strechy #principy #typy