Anhydritové podlahy jsou dnes již velmi známou a rozšířenou technologií. Často však vyvstává otázka, zda je nutné mít před vylitím podlahy anhydridem hotové vnitřní sádrové omítky, nebo je lze dodělat po dokončení podlahy. Většina staveb má skutečně provedeny vnitřní omítky před realizací anhydritu. Nicméně, nezanedbatelná část staveb omítky nemá a dodělávají se po vylití anhydritových podlah - důvody jsou různé, někomu to nevadí, někdo nestíhal a někdo nechtěl mít zacákané omítky. Jeden ze zákazníků, který ročně realizuje +/- 5 staveb, přešel také na realizace anhydritových podlah před omítkami z důvodu, že má na stavbě méně „prostojů“.
Zajímá vás, zda je tedy možné udělat anhydritové podlahy, když máte hotové jen hrubé strojní omítky, nebo dokonce jen část omítek? Zedník často doporučuje nechat si udělat anhydrit, aby se to stihlo do zámrzu, a zbytek omítek (lepidlo s perlinkou a štuk) dodělat potom, že to ničemu nevadí. Z technického hlediska platí jen jedna podmínka, a to, že by se omítky neměly natvrdo dotýkat anhydritu.
Realizace omítek před nebo po anhydritu?
Podlahy je vhodnější provádět až po dokončení omítek. Snadněji se totiž instalují obvodové dilatace. Navíc se omezí pohyb po podlahových vrstvách, a tudíž i zátěž a znečištění, které s sebou nese realizace omítek. Kromě toho nedochází k dalšímu „přinášení“ vlhkosti do prostoru, což by zpomalilo vysychání potěrů. V případě, že se podlaha realizuje dříve než omítky, může být následné napojení omítek na podlahu zdrojem přenosu kročejového hluku z podlahy do stěn, zejména při zohlednění přirozeného kroucení cementových potěrů.
Pokud však máte stavbu hotovou ve fázi před štukem, tedy před anhydritem, a řešíte problém s časem, je možné realizovat anhydritové podlahy před dokončením omítek. V takovém případě je doporučeno použít pás v šířce větší, než bude budoucí omítka. Tedy pokud chcete radu, z technologického hlediska je to jedno, ale pro snazší práci a menší rizika je lepší dělat podlahy po omítkách.
Příprava podkladu pod potěry
Příprava podkladu úzce souvisí se spolehlivostí celé podlahy. Nevhodná příprava podkladu je nejčastějším zdrojem poruch vznikajících u podlahových konstrukcí. Opravy podlah bohužel nelze provádět tak snadno, jako třeba u omítek nebo fasády. Provedení nosné podlahové vrstvy, anhydritového nebo cementového potěru, doporučujeme vždy svěřit odborné realizační firmě, a to hlavně z důvodu dostatečných zkušeností s nastavením výšek a dosažení dokonalé roviny. Tedy proto, aby nebylo potřeba dalšího vyrovnávání, které je nákladnější než provedení samotného potěru. Přípravu podkladu pod potěry však může stavebník zvládnout i sám. Pečlivou přípravou a dodržením níže uvedených požadavků lze zajistit, že výsledný podlahový potěr bude rovnoměrně „podepřen“ a nebude namáhán nerovnoměrnými pohyby podkladu při stlačení nebo sednutí při následném zatížení.
Čtěte také: Vlastnosti betonových podlah
1. Kontrola podkladní konstrukce a určení technologie vyrovnání
Zahrnuje zjištění rozsahu nerovností a spádu podkladové konstrukce. Tato kontrola je výchozím bodem pro určení vhodné technologie vyrovnání podlahy - využití sypané směsi, deskových materiálů nebo lité vyrovnávací hmoty. „Vyrovnávat podklad až pomocí potěru není vhodné, měl by být vždy v co nejkonstantnější tloušťce,“ upozorňuje Daniel Šmíd a doplňuje: „Na tepelně nebo zvukově izolační vrstvy nejsou kladeny tak vysoké nároky, proto je vhodné použít je zároveň jako vyrovnávací vrstvu.“
2. Vyrovnání lokálních nerovností a výškových úrovní
- Lokální nerovnosti podkladní konstrukce o rozsahu cca 2-3 cm se nejčastěji řeší podsypáním pískem. Nevýhodou tohoto řešení je migrace písku při vibracích spojených například s blízkou autodopravou.
- Velké nerovnosti, především při dorovnávání spádu podlahy, lze řešit pomocí deskové izolace z polystyrénových desek při kombinaci různých tlouštěk. Pod tepelně izolačními deskami by neměly zůstávat nevyplněné dutiny. Existence dutin se může projevit zejména vznikem nerovností potěru, případně prasklin v potěru po zatížení.
- Obdobný problém přináší vyrovnání různých výškových úrovní. Desková izolace vykazuje odlišné stlačení v tloušťce 40 mm a odlišné v tloušťce 100 mm. Nerovnoměrné sednutí následně způsobuje zlomení potěru.
- Vhodnou variantou, která vyrovnávání celkově usnadní, je použití moderních litých vyrovnávacích směsí, tzv. pěnobetonů, které vytváří rovnoměrný a nestlačitelný podklad bez závislosti na nerovnostech podkladu nebo objemu podlahových rozvodů. Pěnobeton slouží také ke stabilnímu vyplňování meziklenbních prostor, zejména jako náhrada stávajících sypkých směsí nebo při vyrovnávání podkladů po odstranění podlahových krytin. Jde o řešení mimořádně rychlé, čisté a bezodpadové, přitom velmi spolehlivé. Pěnobeton má navíc velmi dobré tepelně izolační vlastnosti (λ = 0,069 W/m.K).
3. Izolační vrstvy
Zásadní vliv na dodatečné sedání má kvalita a pevnostní třída zvoleného polystyrenu. Sednutí velkých vrstev izolace u pasivních domů nebo při použití nekvalitních polystyrenů může dosáhnout až 20 mm. V případě pasivních a nízkoenergetických domů s potřebou větší tloušťky tepelných izolací je proto vhodné volit izolace z tužších materiálů (např. EPS 150, 200). Výrazně se tím dlouhodobé sedání podlahy redukuje. V tomto případě je výhodné použít kombinaci materiálů - část provést tužším nestlačitelným materiálem, část materiálem s vyšší tepelně izolační vlastností.
Kročejová izolace
Tepelná izolace nemá a také neplní funkci akustické - kročejové izolace. Pro dosažení kročejového útlumu se používají speciální materiály, tzv. kročejové izolace. Ty mají vyšší „pružnost“ než tepelné izolace, proto je zásadní pokládat je jen v určité tloušťce. Navíc nadměrná tloušťka izolací zhoršuje akustické vlastnosti stropu (subwoofer efekt). Vrstva kročejové izolace musí být maximálně spojitá. Při použití kročejové izolace z minerální vlny se v místech dilatací lité podlahy doporučuje položit například dřevovláknité desky (HOBRA), čímž se zamezí „houpání“ potěru v těchto místech. Kraj desky akustické izolace tak bude vlastně opřený.
Obvodová dilatační páska
Okolo stěn a všech konstrukcí, včetně prostupů rozvodů, instalujeme obvodovou dilatační pásku. Tato páska zamezuje vnikání vibrací kročejového hluku do stěn a zároveň umožňuje tepelnou dilataci celé podlahy. Optimální tloušťka obvodové pásky je 5 mm, u podlah s podlahovým vytápěním pak minimálně 8 mm. Kotvení okrajových pásek se provádí nejčastěji sponkováním, které je vhodné provést nad úrovní budoucího litého potěru.
4. Separační vrstva
Separační vrstvu nejčastěji tvoří stavební PE fólie. Tato fólie zajišťuje těsnost podlahy vůči protečení litých směsí a zároveň tvoří kluznou vrstvu pod realizovanými potěry. Zvýšením kluznosti podkladu je redukováno kroucení cementových potěrů, které vzniká při nerovnoměrnosti smršťování na horním a spodním povrchu. Čím je proto tato vrstva rovnější a hladší, tím lépe.
Čtěte také: Postup pokládky plovoucí podlahy
5. Dilatační spáry
Dilatační spáry jsou klíčové z důvodu délkových změn způsobených smršťováním materiálu při vysychání nebo roztahováním při změnách teploty. Se snižující se tloušťkou cementových potěrů a nerovnoměrnosti jejich vysychání se zvyšuje riziko kroucení a vznik prasklin. Určitou prevencí je provádění dilatací - rozdělení vznikajícího napětí do menších celků pomocí smršťovacích spár. V tomto případě naříznutím potěru do cca 1/3 jeho tloušťky. Dilatace se provádějí systémovými prvky (lištami) nebo vložením okrajové pásky k např. plastovému L profilu. Tyto prvky umožňují teplotní dilataci - roztahování potěru vlivem podlahového topení nebo při oslunění.
Příčina kroucení a praskání potěru spočívá v jeho nerovnoměrném smršťování. Ne vždy musí dojít při smršťování ke vzniku prasklin (překročení meze pevnosti), ale „pouze“ se zvednou rohy, dojde ke kroucení. Tvorbou smršťovacích spár, tj. nařezáním, jednotlivých polí na menší části (ideálně 5 x 5 m) se rozloží vznikající tahové napětí v potěru. Jedná se vlastně o řízené vytvoření prasklin. Smršťovací spáry se provádějí pouze u cementových potěrů, a to proříznutím (oslabením) do cca 1/3 tloušťky, kde tak dojde ke vzniku praskliny.
Čtěte také: Postupy pro odstranění asfaltu
tags: #podlahy #pred #omitkami