Vyberte stránku

Podlahové vytápění se v současné době stává stále populárnějším řešením pro vytápění obytných a rodinných domů. Realizujeme několik typů podlahového vytápění, ať už s elektrickým topným kabelem nebo jako teplovodní systém. Teplovodní podlahové vytápění má řadu výhod, mezi něž patří zejména tepelná pohoda díky nízkému tepelnému spádu topného systému. Tato výhoda je ještě zvýšena při použití kondenzačního kotle jako zdroje tepla. Na rozdíl od tradičních radiátorů, které ohřívají prostor z jednoho místa relativně vysoko nad podlahou a vytvářejí nerovnoměrné rozložení teplot, podlahové vytápění zajišťuje plynulý postup tepla od podlahy ke stropu. Rozdíl teplot v místnosti mezi podlahou a stropem je zanedbatelný, nejčastěji kolem 2-3 °C, zatímco u radiátorů může dosahovat až 8 °C. Pocit tepla se u člověka dostavuje při reálně nižší teplotě vzduchu než u radiátorů, neboť teplota je nejvyšší u podlahy a v oblasti hlavy máme v místnosti požadovanou teplotu, obvykle okolo 22 °C. Díky menším teplotním rozdílům také nedochází k velké cirkulaci vzduchu, což značně omezuje víření nečistot a snižuje prašnost v místnosti, což je výhodné pro alergiky.

Systémová deska: Nejběžnější varianta podlahového vytápění

Systémová deska je nejběžnější a nejvíce používanou variantou podlahového vytápění. Její velkou výhodou je velmi rychlá a flexibilní pokládka trubek a možnost použití tří různých rozměrů trubky. Jedná se o jednu z nejlevnějších variant podlahového vytápění. Systémové desky pro vodní podlahové vytápění zajišťují stejnoměrnou rozteč, rychlou a kvalitní pokládku trubek. Systémová deska je z polystyrénové pěny a splňuje požadavky na izolační materiály pro tepelnou izolaci. Tloušťka izolační vrstvy pod topnou trubkou je 23 mm. Výška systémové desky včetně výstupků je 46 mm. Celková výška i s betonovou mazaninou při pokládce trubky je pak 85 mm. Celková stavební výška podlahy je závislá na druhu pokládky podlahového vytápění. Pro novostavby se používá v absolutní většině případů pokládka na systémovou desku. V tomto případě je celková stavební výška podlahy 85 mm (systémová deska Vario, topná RAUTHERM S 17mm a betonová mazanina). Výška je bez přídavné tepelné izolace a finální podlahové krytiny.

Typy systémových desek a jejich parametry

Systémových desek je několik základních typů. První rozdělení je, zda se pokládají do přízemí nebo do patra, kde je potřeba dodržet kročejový útlum. Níže jsou popsány různé typy systémových desek včetně jejich důležitých parametrů a použití:

  1. Systémová deska s výstupky bez fólie (TOP301):
    • Není vhodná pro kročejový útlum.
    • Rozteč mezi špunty je 75 mm.
    • Výška izolace je 25 mm.
    • Vhodné průměry trubek 16-20 mm.
    • Celková tloušťka desky i se špunty je 50 mm.
    • Patří mezi nejlevnější, ale má o 10 mm větší hloubku díky vybrání mezi špunty, což zvětšuje spotřebu betonu/anhydritu. Na 150 m² se spotřeba zvětší o cca 1,5 m³.
  2. Systémová deska DELTA NOPPE 50:
    • Trubky jsou uloženy v izolační polystyrenové systémové desce s povrchem zpevněným plastovou fólií a jednotlivými výstupky pro uchycení potrubí.
    • Potrubí je následně zalito betonovým potěrem přímo nad tepelně-akustickou izolací.
    • Vzdálenost jednotlivých nopů od sebe je 50 mm, čímž je možné vytvářet okruhy s násobkem 50 mm vzdáleností instalovaného potrubí. Nejčastěji používaná vzdálenost potrubí u jednotlivých topných okruhů je 150 mm.
  3. Systémová deska FORMAT NOPPE 55:
    • Systémové desky z tvrzeného polystyrenu s označením EPS 150÷200, některé typy jsou rovněž z části provedeny s kročejovou izolací.
  4. Polystyrenová deska o celkové tloušťce 5,8 cm:
    • Určena pro podlahové vytápění v prostorách s vysokým zatížením na 1 m², jako jsou sklady, garáže, komerční prostory apod.
    • Nosnost a tepelně izolační vlastnosti jsou plně vhodné i pro rodinné domy a jiné obytné nebo kancelářské prostory.
    • Svými tepelně izolačními vlastnostmi a nosností je určena pro běžné použití pro podlahové vytápění v prostorách s nižším zatížením na 1 m², jako jsou rodinné domy, obytné a administrativní prostory apod.
    • Pro podlahové vytápění, kde je dostatek místa pro 10 cm silnou podlahu, zvolte 5,8 cm silné desky a nad vrchní část desek vytvořte asi 5,0 cm betonové mazaniny, což je z hlediska vytápění optimální.
  5. Polystyrenová deska o celkové tloušťce 3,6 cm:
    • Určena pro všechny typy zátěží, ať už v rodinných domech, bytových nebo průmyslových objektech.
    • Vzdálenost pokládky trubek Ø14-17 je vždy v násobcích 5,0 cm.
  6. Tenká systémová deska o tloušťce 3,2 cm:
    • Určená pro všechny druhy zatížení v obytné a průmyslové oblasti.
    • Slouží všude tam, kde je velmi vysoká poptávka po tvrdosti tepelné izolace, zatížení a tloušťka podlahy je malá.
  7. Systémová deska určená pouze pro upevnění potrubí:
    • Bez tepelně izolačních vlastností.
    • Vzdálenost pokládky trubek je 5,0 cm při průměru trubek Ø14-17.
  8. Izolační deska pro extrémně namáhané podlahy:
    • Vhodné pro průmyslové haly a všude tam, kde jsou kladeny velmi vysoké nároky na zatížení a tepelnou izolaci.
    • Povrchová vrstva zabraňuje znehodnocení tepelné izolace kapalnými složkami během injektáže.
  9. Komfortní systémová deska:
    • S tepelně izolačními a protihlukovými vlastnostmi.
    • Vhodné pro velmi vysoké zatížení na 1 m², průmyslové a výrobní haly apod. s vysokými nároky na tepelnou izolaci a tvrdost, tichý provoz a nízkou hladinu hluku.
  10. Systémová deska Uponor Minitec:
    • Má celkovou výšku 12 mm.
    • Spodní strana desky je opatřena samolepicí vrstvou, kterou se lepí na tuhý, čistý podklad.
    • Potrubí o průměru 9,9 mm se klade mezi nopy desky, které jsou opatřeny zámky.
    • Tloušťka samonivelační stěrky nad potrubím musí být v souladu s pokyny výrobce a pohybuje se mezi 3-15 mm.
    • Systém je vhodný pro rekonstrukce a může se instalovat také na stávající podlahu.

Mokrý systém podlahového vytápění

Nejpoužívanějším způsobem teplovodního podlahového vytápění je mokrý systém. V tomto systému se potrubí klade mezi nopy systémové desky z expandovaného pěnového polystyrenu. Nopy desky mají zámky, ve kterých je potrubí ukotveno. Deska je opatřena černou fólií z polystyrenu s přesahem, která tvoří ochranu proti protečení potěru. Tato krycí fólie z PVC by měla být o tloušťce 0,1 ÷ 0,6 mm, která zabraňuje proniknutí vlhkosti z betonové mazaniny pod tepelně-akustickou izolaci. Obvodový zámek (pero - drážka nebo nasazení přesazujících nopů na sebe) zajišťuje rychlé a kvalitní spojení, což zabraňuje vzniku zvukových a tepelných mostů. Potrubí je následně zalito betonovým potěrem přímo nad tepelně-akustickou izolací. Betonová mazanina u podlahového vytápění se shoduje s běžně používanými betonovými mazaninami. Pro zlepšení tepelně-technických vlastností betonové mazaniny a tím i funkčnosti systému podlahového vytápění je do betonové mazaniny přidáván plastifikátor. Při dodávce hotové směsi z betonárky je doporučená dávka 3,7 L/m³. Na 1 m² plochy přijde 0,22 L plastifikátoru nebo na jeden pytel cementu (50kg) 0,5 L plastifikátoru.

Betonová mazanina a její tloušťka

Pro systémy pokládky na systémovou desku a vodící lištu je pro provozní zátěž 150 kg/m² (běžný obytný prostor) minimální výška mazaniny 45 mm nad topnou trubkou (při použití cementové mazaniny ZE 20). U nosné rohože je pro provozní zátěž 150 kg/m² (běžný obytný prostor) minimální výška mazaniny 36 mm nad topnou trubkou (při použití běžné cementové mazaniny). U systému MINI je výška betonové mazaniny nad topnou trubkou 30 mm. Do betonové mazaniny je nutné přidávat plastifikátor. U systému MINI se přidávají do betonové mazaniny kromě spec. plastifikátoru i syntetická vlákna. V případě použití samonivelačních potěrů platí jiná pravidla. Ocelová kari síť není pro běžné obytné plochy nutná. Tato výztuž se používá například tam, kde je předpokládáno vyšší zatížení.

Čtěte také: Nejlepší beton pro podlahové topení

Dilatace

Při použití klasické betonové mazaniny je nutno dilatovat, pokud je plocha větší než 40 m², jedna strana místnosti nesmí být větší než 8 m a poměr stran nesmí být větší než 2:1. Dilatační páska se instaluje vždy po celém obvodu místnosti včetně například sloupů v prostoru.

Suchý systém podlahového vytápění

Suchý systém podlahového vytápění je velmi zajímavý a v současné době poměrně často používaný, zejména pro rekonstrukce starších domů, napojení na stávající rozvod topení, dřevostavby, systémy rychlé výstavby, ale i na stavbách prováděných klasickým systémem. Suchý systém urychluje výstavbu až o několik týdnů (oproti systémům tzv. mokrou cestou) a přitom umožňuje využít ekonomicky nejvýhodnějšího způsobu vytápění. Je vhodný pro montované a dřevěné stavby, nebo tam, kde nelze z důvodu statiky použít mokrý způsob. Jeho povrch tvoří sádrovláknité desky, které jsou optimálním podkladem pro všechny vrchní podlahové materiály, dobře tlumí kroky, tepelně izolují a poskytují vysokou protipožární odolnost. Díky vysoké vodivosti tepla zaručují rychlé oteplení místnosti. Suchý systém vyniká jednoduchou manipulací a krátkou dobou pokládání. Výška systému bez podlahové krytiny a přídavné tepelné izolace je 55 mm.

Varianta suchého systému Kermi x-net C13

Pokud není možnost použít mokrý způsob pokládky, je vhodný suchý systém Kermi x-net C13. Systémová deska představuje izolační materiál s drážkami. Do drážek se nejdříve položí teplovodivý plech, do kterého se následně vkládá trubka ve tvaru meandru. Celý systém se zakryje polyetylenovou fólií a roznášecí (nejčastěji sádrovláknitou) deskou.

Tenkovrstvý systém Kermi x-net C15

Pro rekonstrukce je vhodný také tenkovrstvý systém Kermi x-net C15. Jedná se o suchý systém. Potrubí se klade do hliníkových lamel vsazených do drážek v desce z expandovaného pěnového polystyrenu. Roznášecí vrstvu tvoří dva navzájem přesazené podlahové sádrovláknité prvky. Systém se uplatní především tam, kde by vadila velká hmotnost nebo technologická voda betonu.

Suchý systém s hliníkovou fólií

Základem tohoto způsobu je systémová deska z tvrzeného polystyrenu EPS. Na vrchní straně desky je natažena teplovodní hliníková fólie a topná trubka je pevně uložena ve vyfrézovaných drážkách s možným rozestupem 12,5 cm ve formě jednoduchého meandru.

Čtěte také: Podlahové topení a betonový potěr

Teplovodní trubky a materiály

U teplovodního podlahového vytápění se nejčastěji používají tyto materiály potrubí: PPR (polypropylen), PB (polybuten) PE-X (síťovaný polyetylen). Zesíťování se provádí při vysoké teplotě pomocí peroxidu vodíku, v důsledku čehož vzniká trojrozměrná síť. Zesíťováním se vylepší především teplotní a tlaková odolnost, ale i nárazová houževnatost při nízkých teplotách okolo -50 °C. Topné systémy EUROTHEX využívají především potrubí PE-Xa, neboť má větší pružnost než jiné trubky PE-Xc a podobné, které jsou vyráběny odlišnými metodami, čímž je velmi urychlena instalace podlahového vytápění a to zejména v chladném počasí. V současné době společnost EUROTHEX přechází na nejnovější výrobní technologii a začíná používat potrubí s označením DUAL PE-Xa, jehož vlastnosti jsou mnohem kompaktnější než u potrubí PE-Xa. Trubky se spojují nerozebíratelnou spojovací technikou, takzvanou násuvnou objímkou, nalisováním v axiálním směru na trubku a tvarovku, přičemž nedochází ke zmenšení vnitřní světlosti trubky. Tato metoda nevyžaduje žádnou dobu potřebnou k zaschnutí lepidla a ztuhnutí svaru. Spojování netrvá déle než několik sekund a spoj je zatížitelný ihned po dokončení.

Systémová deska REHAU Vario je opatřena na svém povrchu speciální hydroizolační PE-fólií.

Důležité aspekty podlahového vytápění

Tepelná izolace

Doporučujeme minimálně 10 cm polystyrenu (PS) s minimální objemovou hmotností 30 kg/m². Může se také používat tepelná izolace PUR, která má lepší tepelný odpor než PS. Pravidlo říká, že čím víc izolace dáme, tím víc ušetříme na provozních nákladech.

Rozdělovače a skříně

Dle počtu topných okruhů zvolíme typ rozdělovače. Velikost skříně závisí na velikosti rozdělovače + jeho osazení (např. mísící sadou).

Kombinace s radiátory

Podlahové vytápění může sloužit k temperaci podlahy například v koupelnách, kde se běžně používají tzv. žebříky pro vytápění. Při kombinaci radiátorů a podlahového vytápění je třeba vyřešit otázku míchání otopné vody. Pro systém radiátorů se pohybuje kolem 75°C, podlahové vytápění pracuje s nižšími teplotami vody, cca kolem 40°C. Toto míchání je možno provést trojcestným ventilem.

Čtěte také: Podlahové topení: ideální tloušťka betonu

Dodatečná instalace podlahového vytápění

Při dodatečné instalaci podlahového vytápění je třeba nejdříve prověřit celkovou stavební výšku podlahy, kterou máte k dispozici. Na základě této informace lze zvolit druh pokládky. Dále je třeba vyřešit otázku regulace. Nejjednodušším řešením je použití omezovače teploty vratné vody RTL. Tuto regulaci lze použít při kombinaci otopných těles a jednoho okruhu podlahového vytápění (do max. 15 m²). Plocha je omezena 15 m² z důvodu dodržení maximální teploty nášlapné plochy (viz. hygienické normy).

Pasivní chlazení

Pomocí podlahového vytápění lze také pasivně chladit. Chlad se akumuluje do vrstev podlahy a tím se místnosti pasivně chladí. Je nutná kontrola rosného bodu v podlaze.

Životnost a záruky

Koroze a opotřebování stěn trubek díky jejich materiálu (PE-Xa) a zanedbatelné drsnosti nenastává. Důlková koroze a elektrochemická koroze u našich trubek je vyloučena. Dále přicházejí další přednosti jako jsou teplotní stabilita a velmi dobrá odolnost proti stárnutí. Na základě 26 let praktické aplikace trubek REHAU v systémech podlahového vytápění, jakož i náročných laboratorních zkoušek můžeme konstatovat, že i po 50 letech provozu systému podlahového vytápění REHAU, bude dodržen koeficient bezpečnosti k podle normy DIN 4726. Na systémy podlahového vytápění REHAU poskytuje garanci 10 let a 1 mil. EUR. REHAU ručí za kvalitu a jakost dodávaných systémových komponentů (materiálu). Montážní organizace na této garanci participuje a ručí za kvalitu montáže a dodržení technologických postupů.

Mýty o podlahovém vytápění

Bohužel se jedná o nepravdivý, avšak velmi rozšířený názor laické, ale i určité části odborné veřejnosti, že podlahové vytápění způsobuje zdravotní problémy. Při dodržení maximálních teplot nášlapné vrstvy (viz. hygienické normy) nemůže nikdy dojít k žádnému zdravotnímu problému. Naopak rozložení teplot v místnosti s podlahovým vytápěním v závislosti na vzdálenosti od podlahy je daleko příznivější než při vytápění klasickými radiátory. Podlahové vytápění je také vhodné pro alergiky, nedochází totiž k víření prachu v místnosti.

Instalace a údržba

Systém podlahového vytápění je prakticky bezúdržbový. Všechny funkční komponenty jsou skryté pod podlahy, v případě rozdělovače ve stěně, a nehrozí tak jejich nahodilé poškození. Při montáži jsou trubky v systémové desce fixovány po celé délce v místě kontaktu s nopem, trubka se neuvolní - nenazdvihne - ani tehdy, pokud se po systémové desce pohybují lidé a to je oproti montáži do "folie" rozdíl. Při montáži trubky bez systémové desky zpravidla firmy používají sponky do trackeru - pro rychlou montáž. Nevýhoda těchto sponek je v tom, že pokud jsou opakovaně zatěžovány, mohou se uvolnit z EPS a tím pádem se uvolní i trubky. Pokud jako separační vrstva slouží protkaná folie, zabrání se tomu, aby se trubka uvolnila úplně. Další výhoda při použití systémové desky je v symetrickém uložení trubek - to může pomoci pokud je třeba z nějakého důvodu třeba lokalizovat místa, kde vedou trubky. Potrubí se připevňuje polypropylenovými sponkami pomocí sponkovacího nástroje na desku z expandovaného polystyrenu opatřenou fólií s vyznačeným rastrem. Pokládka umožňuje vést potrubí bez omezení nopy na desce, např. kolem sprchových koutů. Potrubí je z výroby opatřeno suchým zipem a instaluje se na systémovou desku z expandovaného pěnového polystyrenu s nakašírovanou speciální textilií. Deska je opatřena na jedné straně přesahem, aby se zabránilo protečení potěru.

Sanace podlah

Praskliny v podlahách nejsou žádná nová věc. Podlahy - betonové desky - praskaly i dříve, ale nebyla většinou nutnost je sanovat vzhledem k tomu, že podlahy byly pokládány na "tvrdo" - bez izolací. Sanace podlah se provádí šitím - do švů se umisťují ocelové spony. Aby byla oprava co nejvíce efektivní, je ideální sponky umístit do středu souvislé vrstvy materiálu.

Tabulka porovnání tlouštěk systémových desek a jejich použití

Pro lepší přehlednost jsme připravili tabulku shrnující tloušťky systémových desek a jejich doporučené použití:

Celková tloušťka desky Doporučené použití Vzdálenost pokládky trubek Poznámky
5,8 cm Prostory s vysokým zatížením (sklady, garáže, komerční prostory), rodinné domy, obytné a kancelářské prostory s dostatkem místa pro podlahu (cca 10 cm) Není uvedeno (pro optimální vytápění 5,0 cm betonové mazaniny nad deskou) Nosnost a tepelně izolační vlastnosti plně vhodné i pro běžné použití.
3,6 cm Všechny typy zátěží (rodinné domy, bytové, průmyslové objekty) V násobcích 5,0 cm (pro Ø14-17) -
3,2 cm Všechny druhy zatížení v obytné a průmyslové oblasti s vysokými nároky na tvrdost tepelné izolace, zatížení a malou tloušťkou podlahy Není uvedeno Tenká systémová deska.
5,0 cm (TOP301) Ekonomická varianta, pokud není nutný kročejový útlum 75 mm (pro Ø16-20) Bez fólie, zvětšuje spotřebu betonu/anhydritu díky větší hloubce.
12 mm (Uponor Minitec) Rekonstrukce, instalace na stávající podlahu s omezenou výškou Mezi nopy desky Samolepicí vrstva, minimální výška samonivelační stěrky 3-15 mm.
3,0 cm (UHP 48) Instalace bez mokrých procesů (montované domy, dřevostavby) 12,5 cm (pro Ø16) Používá "roznášecí desky" UHP S pro rozvod tepla.
Není uvedeno Pouze pro upevnění potrubí, bez tepelně izolačních vlastností 5,0 cm (pro Ø14-17) -

tags: #podlahove #vytapeni #systemova #deska #kryti #mazanina

Oblíbené příspěvky: