Ve starším nepodsklepeném domku je často nutné nahradit původní dřevěnou podlahu na polštářích betonovou. Následující článek se zabývá správnou skladbou betonové podlahy, včetně tloušťky jednotlivých vrstev a vhodných materiálů.
Podkladní beton
Všeobecně používaný pojem „základová deska“ vlastně není v tomto případě úplně správný. Pokud by se jednalo o základovou desku, tak by byl beton daleko silnější, protože se jedná o jinou konstrukci. Zde se jedná o podkladní beton, který je na základových pasech.
Podkladní beton není to samé, co základová deska, i když se tak často nesprávně nazývá. Základová deska je druhem plošného základu vyztužená dle statického výpočtu a její tloušťky se pohybují od 0,3 m výše a tvoří základovou konstrukci pod celou plochou objektu. Nejedná se o nosnou konstrukci základů (nosnou konstrukci základů tvoří základové pasy), nýbrž o podkladní vrstvu betonu pro uložení hydroizolačního souvrství, protiradonové izolace a skladby podlahy.
Příprava podkladu
Po dokončení odpadů, sítí atd. se terén dosypal kamenivem frakce 0/32. Kamenivo se objednává na tuny, potřebné množství se nejlépe vypočítá objemově. Kamenivo zvibrováním slehne o nějakých 20 - 30%, takže s tím je potřeba počítat.
Bagrista navezl a nahrubo rozhrnul štěrk do prostoru. Poté se kovovými hráběmi rozhrnul do roviny a vibrační deskou uhutnil. Hutnilo se celkově asi 20 - 30 cm štěrku ve dvou vrstvách. Pokud je vibrační deska na rovině, docela dobře se s ní manipuluje.
Čtěte také: Podkladní pásy - vlastnosti
Již při výkopech a dle geotechnického průzkumu zjistíme jakou zeminu vlastně vyhloubíme v rámci základových pasů. Tuto zeminu lze využít pro tyto zásypy. Skrývku ornice zásadně nepoužíváme. Nelze používat ani zeminu s kusy kořenů a organických příměsí - ty následně vyhnívají a tzv. prosedají. Jako nevhodné jsou soudržné zeminy třídy F5-F8 (jíly a hlíny se střední, vysokou, velmi vysokou a extrémní plasticitou), které v podstatě nelze hutnit a jsou objemově nestálé. Všechny ostatní zeminy lze pro zásypy použít, případně je nahradit štěrkovým podsypem.
Abychom mohli na tyto nasypané zeminy provést podkladní betonovou desku je nutné je zhutnit. Hutnění se u těchto jednoduchých staveb provádí pro nesoudržné zeminy (štěrky, písky, hlína štěrkovitá) vibrováním a válcováním. U soudržných zemin pak pouze válcováním. Při zhutňování je nutné dbát, aby nedošlo k porušení svodného potrubí kanalizace a ostatních přípojek.
Štěrk pod podkladní beton
Štěrkové podsypy ani polštáře se pod podkladní ani základové desky zpravidla nedělají. Desky jsou navrhovány s ohledem na únosnost stávající zeminy a zlepšování zeminy je v takovýchto plochách neekonomické. V případě podkladních betonových desek se podsyp u hrubozrnných zemin většinou neprovádí, jelikož ty jsou dostatečně únosné a štěrkem již únosnosti významně nepomůžete.
Je nutné si však uvědomit, že případná vložená štěrková vrstva má svou mezerovitost, a tedy i vzduch, ve kterém se hromadí radon. Dle příslušné normy musí být všechny štěrkové podsypy a zeminy o mocnosti nad 50 mm odvětrány nad střechu. V rámci jemnozrnných zemin obsahujících jíly a hlíny střední a vysoké plasticity, které po celou dobu zůstávají mezi základovými pasy, jsou vždy nasyceny vodou a je nutné provést štěrkový podsyp.
Tyto zeminy je nutné důkladně nechat vyschnout, následně zaválcovat štěrkem frakce 16-32 tloušťky 100 mm a následně uložit frakci 8-16 tloušťky 150 mm a provést zhutnění vibrační deskou. Štěrkový podsyp se zde dává z jediného důvodu, a to z důvodu urychlení konsolidace neboli postupného vytlačování vody z pórů zeminy při zhutňování. Po vylití podkladní desky betonem se již nepředpokládá znovu nasycení vodou.
Čtěte také: Podrobný návod: Pokládka betonové dlažby
Velmi nedoporučuji používat jako podsyp štěrkopísek, zejména ve větších vrstvách. Používá se pouze u štěrkopískových polštářů, a to jsou úplně jiné druhy zlepšování zeminy. Pokud jej použijeme u podkladního betonu, únosnost ani sedání nijak neovlivníme, ovšem zaděláme si na skrytý problém v další fázi stavby, kdy na tuto vrstvu vylijeme podkladní betonovou desku. Proto doporučuji v případě štěrkopísku separovat jej od následného betonu polyetylénovou fólií. Stejný postup se aplikuje při odvětrání radonu, kdy nechceme, aby cementové mléko protékalo do vrstvy štěrku a snižovalo tak jeho účinnost na odvětrání.
Stejně tak, pokud je v domě instalováno teplovodní nebo elektrické podlahové topení nebo štěrková vrstva o mocnosti nad 50 mm, nebo je-li radonový index stavby vysoký, je nutné provést vždy odvětrání radonu přes štěrkové lože nad střechu objektu nebo vložení ventilační vrstvy do kontaktní konstrukce (tedy souvrství podlahy). Sálání tepla z podlahy totiž urychluje také prostup radonu do interiéru stavby.
Armování
Po dokončení podkladu se nanosily „kari sítě“ 150x150x8 3×2 m. Ty jsou položeny krajem na ztracené bednění, které má vyřezanou vnitřní příčku. Po celé ploše jsou podloženy kusy betonu ze ZB. Sítě jsou přeloženy alespoň přes dvě oka a svázaný dráty. Sítě navíc navazují na roxory, které vystupují ze ZB z předchozího kroku.
Pro armování se doporučuje použít nákoleníky, připravené vázací drátky pro armování (pytlové úvazky) a speciální vázací nástroj. Jeho cena je od nějakých 200 Kč a znatelně urychlí práci.
Bednění
Dále bylo nutné opravit od bagru poškozené ZB a vyrovnat případné nerovnosti ZB. Výška betonu navíc bude cca 4 cm nad „ztracenkem“. Na to jsem použil nehoblované stavební dřevo - prkna nějakých 2,5 * 12 cm, které jsem svěrkami připevnil k ZB, vyrovnal do roviny podle nivelačního přístroje a přidělal pomocí natloukacích hmoždinek.
Čtěte také: Jak správně udělat podkladní beton
Betonáž
Díky vlastnostem betonu v čerstvém stavu je možná realizace takřka jakéhokoliv tvaru konstrukce. Samotný postup realizace základů začíná skrývkou ornice v ploše budovaného objektu. Radíme, uložte ji stranou, později se vám bude hodit na finální úpravu pozemku. V souladu s projektovou dokumentací se poté provádí vytyčení stavby. Podle vyznačeného obrysu základů se realizují výkopy základových pasů.
Na den betonáže byly domluveni 3 lidi + já. Celkem tedy parta čtyřech lidí, plus obsluha pumpy. Díky použití pumpy to byl počet tak akorát, nikdo nechyběl, nikdo nepřebýval. Pumpa byla objednána kvůli špatné dostupnosti zadní části domu - bylo by nutné vyrábět nějaké koryto, nebo beton pádlovat několik metrů. Navíc asi dva dny před betonáží najely bagry a rozhrabaly příjezdovou cestu k parcele - dokončuje se zde silnice.
Největší strach jsem měl z udržení roviny uprostřed desky. Kraje jsou „obedněné“ na rozměr, ale uprostřed není nic, čeho by se přímo dalo přímo chytit. Nakonec to vše dobře dopadlo, a nebylo to ani nijak složité. Koupil jsem 3 metry dlouho stahovací lať s vodováhou. Postupovalo se podél dlouhé stěny nejdříve na jedné straně a poté na druhé straně. Jedna půlka latě se opírala o stěnu, druhá se táhla po betonu a průběžně se kontrolovala vodováha.
Celkově padlo na desku nějakých 18-19 m3 betonu C16/20 s jemnějším kamenivem (frakce 8 mm). To odpovídá tloušťce cca 15 cm. Zbytek z pumpy a mixu se použil na vytvoření základu pro nádrž na dešťovou vodu. Tam jsem plánoval sílu desky nějakých 20 cm, ale betonu nakonec bylo o něco víc.
Povrch desky je víceméně rovný, větší nerovnosti (zejména od stahovací latě) se dorovnaly trapézovou stahovací latí. Ta je slabší, lehčí a na jedné straně užší. Když se položí na beton téměř bokem, tak ho pěkně vyhladí.
Druhý den po betonáži, když je beton již částečně vytuhlý, je možné odstranit bednění a dorovnat případné nepřesnosti na desce buď kusem betonu, nebo brusným kotoučem v rozbrušovačce. Dále jsem odstranil chráničky okolo odpadů - trubky jsou rozříznuté a přelepené izolepou - stačilo poklepat kladivem a vytáhnout kleštěmi. Písek vysaju vysavačem.
Druhy betonů a mazanin
Pod pojmem suchý a zavlhlý beton nabízíme hned několik produktů, všechny však spojuje suchá (S0) až zavlhlá (S2) konzistence, ve které je vyrábíme. Suché a zavlhlé betony vyrábíme podle norem ČSN EN 206+A2 a ČSN P 73 2404 od pevnostní třídy C -/5 do C 30/37. Vzhledem k nedostatku záměsové vody jsou vyráběny pouze pro stupeň vlivu prostředí X0, tedy pro prostředí bez nebezpečí koroze nebo narušení betonu.
Mazaniny vyrábíme v pevnostních třídách od MC 5 do MC 30. Výroba mazaniny podléhá normě TN ČB MC 01-2010. Mazaniny vyrábíme s obsahem cementu od 50 do 500 kg. Výroba mazaniny podléhá normě TN SVB ČR 02/2006. Výroba směsí stmelených cementem podléhá technické normě ČSN EN 14227-1 a jedná se o směsi kameniva s určeným oborem zrnitosti, cementu a vody. Směsi se vyrábí od pevnostní třídy C 1,5/2 do C 20/25 výhradně v zavlhlé konzistenci (S1, S2). Na stavbu jsou dopravovány sklápěcími vozy.
Zhutnění směsi se provádí válcováním nebo pěchováním. V následujícím návodu popisujeme, jak svépomocí vyrobit beton. Cement - v betonu působí jako pojivo. Použít můžeme také speciální příměsi, které upravují vlastnosti betonové směsi. Při míchání betonu dávejte do stavební míchačky vždy jako první vodu, následně 3-4 lopaty kameniva a po promísení přidávejte postupně celou vypočítanou dávku cementu.
Po zamísení cementu postupně přidávejte štěrk, dokud nebude mít beton požadovanou konzistenci. Míchejte přibližně 3 - 5 minut. Vodu dávkujte přiměřeně; přebytečná voda snižuje pevnost betonu a jeho životnost. Vezměte v úvahu, že v kamenivu je běžně obsaženo asi 5 - 15 % vlhkosti. Obzvláště při výrobě vnitřních podkladových betonů a potěrů se vyvarujte předávkování vody.
Za předpokladu použití míchačky standardního objemu (tj. 120 litrů) budete pro výrobu metru krychlového betonu muset proces míchání zopakovat 8x. V případě potřeby většího množství betonu proto doporučujeme zakoupení již namíchaného betonu. Náš beton se vyznačuje garantovanou kvalitou, o kterou se stará náš tým technologických specialistů.
Při realizaci základové desky se nejčastěji uplatňují betony s pevností C 25/30, tedy s krychelnou pevností v tlaku 30 MPa, které je třeba vyztužit armováním, např. kari sítěmi. Tento drátkobeton vyvinuli přímo technologové skupiny a v prodeji je pod obchodní značkou STEELCRETE®. V drátkobetonu obsažená vlákna navíc zlepšují soudržnost betonu v detailech konstrukce, především na hranách, a zabraňují opadávání betonu v okrajových částech. Pro základy domu je zpravidla využíván STEELCRETE s pevností C 25/30. Pro jednotlivé objekty se však navrhuje typ betonu a množství drátků individuálně.
V případě podsklepených prostorů v rodinném domě je STEELCRETE využíván také pro realizaci tzv. „bílých van", tedy vodotěsné konstrukce umístěné pod povrchem země. Využití betonu s obsahem ocelových vláken zde umožňuje lepší přenos sil při namáhání konstrukce. Základní nabídka skupiny Českomoravský beton obsahuje všechny běžné druhy betonů pro stavbu rodinného domu.
Skladba podlahy - příklad
Níže je uveden příklad skladby podlahy s podkladním betonem:
- Povrchová úprava (dle účelu místnosti / např. ker. dlažba do stěrky, lam.)
- Mrazuvzdorná keram. dlažba do flex. lepidla plnoplošně lepená
- Hydroizolace z asfalt. modif. pásů
- Betonová mazanina B15+plastifikátor
- Tepelná izolace z podlahového polystyrenu celoplošně (objemová hmotnost min. 30 kg/m3)
- Podkladní betonová deska z bet.
tags: #podkladní #beton #skladba