Kvalitní podklad pod podlahovou krytinu je základ. Betonová podlaha je základní vrstva, na kterou se následně pokládají další vrstvy podlahy - tepelná izolace, hydroizolace, nášlapná vrstva (keramická dlažba, PVC, lino).
Podklad je možné zhotovit dvěma způsoby - anhydritem či betonovou mazaninou. Podklad by tak měl být únosný a především by měl být zcela v rovině, jelikož další vrstvy nedovolují výrazné vyrovnání povrchu.
Příprava před betonáží
Především je potřeba řádně připravit podklad, na kterém bude betonová podlaha realizována. Pokud se jedná o rekonstrukci stávající podlahy, povrch by měl být čistý, soudržný a zbavený prachu.
Dále je potřeba připravit srovnávací rovinu tvořenou ocelovými trubkami, příp. ocelovou pásovinou či dřevěnými hranoly. Horní hrana trubek představuje úroveň (rovinu) horního povrchu podlahy. Tyto trubky musí být tedy v takové výšce, ve které požadujeme horní úroveň betonové podlahy.
Důležité je, aby vodicí srovnávací trubky byly pevně usazené a během betonáže nedošlo k jejich poškození a deformaci.
Čtěte také: OSB desky na podlaze: postup
TIP: Pokud betonujete podlahu ve vyšším patře, pod kterým se nachází obytná místnost, je vhodné udělat tzv. plovoucí podlahu. To spočívá v položení kročejové izolace na nosnou konstrukci stropu, na kterou se následně vybetonuje podlaha.
Potřebné vybavení
Pro přípravu a dopravu betonu budeme potřebovat:
- Míchačku
- Lopatu
- Kolečko
- Kýbl
Pro urovnání betonové směsi na podlaze budete potřebovat:
- Ocelové trubky o průměru cca 2 - 4 cm, (příp. ocelový pásek, nebo dřevěné hranoly)
- Srovnávací hliníkovou lať (může být i dřevěná hoblovaná s rovnými hranami)
- Vodováhu
- Metr
- Případně i šlauch váhu či laserovou vodováhu
Míchání betonu svépomocí
Pokud nemáte zajištěnou dodávku betonu domíchávačem, betonovou směs jednoduše připravíte v míchačce smícháním vody, písku a cementu v požadovaném poměru.
Poměr cementu a písku je standardně 1:4, tedy jedna lopata cementu a čtyři lopaty písku (podrobný návod na přípravu betonu svépomocí naleznete v článku Jak namíchat beton?). Pro míchání betonu se používá kopaný písek frakce 0/4 mm a příp. štěrk frakce 4/8 mm. Voda se přidává v takovém množství, aby směs nebyla ani moc hustá, ani moc řídká.
Čtěte také: Vše o suchém betonu
Postup míchání betonu v míchačce:
- Do stavební míchačky dejte jako první vodu.
- Následně přidejte 3-4 lopaty kameniva.
- Po promísení přidávejte postupně celou vypočítanou dávku cementu.
- Po zamísení cementu postupně přidávejte štěrk, dokud nebude mít beton požadovanou konzistenci.
- Míchejte přibližně 3 - 5 minut.
- Vodu dávkujte přiměřeně; přebytečná voda snižuje pevnost betonu a jeho životnost.
Upozornění: Vezměte v úvahu, že v kamenivu je běžně obsaženo asi 5 - 15 % vlhkosti. Obzvláště při výrobě vnitřních podkladových betonů a potěrů se vyvarujte předávkování vody.
Za předpokladu použití míchačky standardního objemu (tj. 120 litrů) budete pro výrobu metru krychlového betonu muset proces míchání zopakovat 8x. V případě potřeby většího množství betonu proto doporučujeme zakoupení již namíchaného betonu.
Betonáž podlahy
Při betonování betonové podlahy se postupuje od nejzazšího koutu místnosti, nejlépe směrem ke dveřím. Beton je třeba hutnit, aby byly vyplněny všechny mezery a nevznikaly v betonové desce dutiny.
Zhutněný beton je poté možné „strhnout“ pomocí srovnávací hliníkové latě vedené po ocelových trubkách. Tam, kde beton chybí, se betonová směs dohodí lopatou, nebo zednickou lžící a povrch se znovu strhne.
Pokud betonujete větší plochu, lze uvažovat o objednání autodomíchávače, příp. můžete beton namíchat dle návodu výše v míchačce. Pokud však betonujete pouze malou plochu, objednání domíchávače se vám nevyplatí, stejně tak kupování korby písku.
Čtěte také: Obrubník: návod na výrobu
Zrání a ošetřování betonu
Beton zraje standardně několik týdnů, plné pevnosti dosahuje po 28 dnech, avšak pochozí je už během dvou dnů. Během doby jeho zrání je vhodné jej ošetřit, aby nedošlo k praskání betonu nadměrným vysycháním. Pokud je podlaha betonovaná ve vlhkém prostředí při nízké teplotě (do 10 °C), ošetřování není nutné. Nicméně v horkých letních dnech je betonovou podlahu vhodné kropit vodou, nebo přikrýt navlhčenou geotextílií, příp. kartonem.
Vyztužování podkladního betonu
Častým argumentem stavebníků radilů, sousedů, zedníků a rovněž diskutérů na internetových fórech je, že podkladní desky nevyztužujeme, jelikož v době minulé se toto nedělávalo. Ano nedělávalo se to, jelikož většinou kari sítě nebyly k dostání a zejména se tyto podkladní betony prováděly až po dokončení hrubé stavby.
Podkladním betonem se vylévaly jednotlivé místnosti, byly tedy minimálně po místnostech dilatované, byly prováděny v malých tloušťkách 6 cm až 10 cm a beton nedosahoval takových kvalit. Tyto aspekty mají samozřejmě významný vliv na snížení vlivu smršťování betonu a jeho ošetřování, které bylo nepochybně jednodušší.
Rovněž nároky na hydroizolace a protiradonové izolace byly často opomíjeny a nekladla se na ně taková důležitost jako v nynější době. Konec konců zejména hydroizolace někdy nebyla na stavbě vůbec a vše bylo vyřešeno důkladným odvedením vody od objektů - naši předci uměli a chtěli odvádět vodu pryč od svých obydlí, proto je někdy nepochopitelné, že si ji lidé drenáží vědomě přivádějí ke svým objektům.
Tři způsoby, jak provést podkladní beton:
- Podkladní beton se ukončí u základového pasu.
- Podkladní beton se umístí nad základové pasy.
- Podkladní beton se konstrukčně spojí s pasem v jeden celek.
Upozornění: Postup dle bodu a) vyžaduje perfektní zhutnění podsypu a nejlépe zajištění podkladního betonu proti svislému posunu - např. vložení výztužných trnů. Obecně se tento postup u novostaveb nedoporučuje a ani nepoužívá. Postup dle bodu c) vyžaduje statický návrh nosné výztuže.
Bod b) navazuje na další článek 6.1.7 výše zmíněné normy, kde je zmiňováno, že podkladní betony se doporučuje provádět v nejmenší tloušťce 100 mm a s celoplošným vyztužením sítí 150 mm krát 150 mm při horním povrchu. Alternativně lze podkladní betony vyztužit rozptýlenou výztuží.
Kromě požadavků dle normy ohledně ochrany staveb proti radonu působí na podkladní desku další vlivy (vlastní zatížení podlahy a užitné zatížení podlahy). Nejkritičtějším místem podkladní desky je styk se základovým pasem. Základový pas bude zatížen zdivem a velikost zatížení bude vyšší než zatížení na podkladní desku.
Doporučení pro vyztužení podkladní desky
- Spodní povrch: Vyztužení je nezbytné a jeho absence nebo vyztužování jen při horním povrchu je vždy chybným návrhem.
- Místo styku se základovým pasem: Provádíme vyztužení pouze v místě styku pasu a desky.
- Horní povrch: Výztuž po celé ploše při horním povrchu nemá pro podkladní desku opodstatnění (vyjma dle doporučení normy ochrana staveb proti radonu z podloží).
Smršťování betonu
Posledním důvodem a neméně důležitým je smršťování betonu, zejména u deskových konstrukcí. Při zrání betonu dochází k vysychání nevázané vody a smršťování při jeho hydrataci (postupné zrání a zvyšování pevnosti). Beton tedy snižuje při zrání svůj objem a tím zejména na jeho horním povrchu vznikají tahová napětí.
Abychom předešli trhlinám je nutné při ostrém slunci započít po cca 1,5-2 hodinách od betonáže s jeho ošetřováním. Naprosto nejlepším ošetřováním betonu je jeho zakrytí geotextílií, kterou následně kropíme vodou. Pokud beton, jak již bylo psáno výše také separujeme od zeminy fólií, je toto ošetřování nejlepší variantou.
Doba zatížení podkladní desky po betonáži
Velkým rizikem je zatížení podkladního betonu paletami s cihelnými tvarovkami v prvních 7 dnech po betonáži, jak často vidíme u stavebních firem ženoucích se za termínem stavby. Pokud se bude jednat o zděnou stavbu, tak po cca 7 dnech můžeme začít s natavováním pruhů asfaltových pásů a začít postupně zdít. Upozorňuji, že nelze po sedmi dnech natavit asfaltové pásy v celé ploše.
Druhy betonových směsí
Směsi betonů se vyrábí v různých třídách. Platí, že čím vyšší třída, tím vyšší konečná pevnost. Výrobky se označují kombinací písmene C a různých číslic: první číslo za písmenem udává pevnost v tlaku v MPa, druhé číslo hodnotu pevnosti měřenou na metru krychlovém.
Beton pro vysoké pevnosti: Vhodný pro vyztužené konstrukce i potěry, jako jsou pilíře, podpěry, balkonové desky, podlahy a další.
Potěry: Jemný, méně pevnostní a nekonstrukční je vhodný pro hrubé betony, vytváření betonových mazanin podlah pod dlažbu, koberce a jiné povrchy. V různých třídách jsou určené i do betonových základů pro staticky namáhané konstrukce.
Rychleschnoucí betony: Využijete tam, kde potřebujete pokračovat ve stavebních pracích bez delších technologických přestávek, ale nemůžete nechat materiál pořádně vyzrát.
tags: #jak #udělat #podkladní #beton #postup