Chcete mít na zahradě více soukromí nebo potřebujete od sebe oddělit nějaké prostory na zahradě? Vyřeší to plot, k jehož výrobě vám postačí obyčejné vrbové proutí. Poradíme vám, jak si ho jednoduše můžete vyrobit sami, a to bez větších nákladů. Pokud toužíte po větším soukromí ve své zelené oáze a nechcete se pouštět do stavby složitých pevných plotů, udělejte si naprosto přírodní předěl.
Živý plot z vrbových prutů vypadá velice efektně, je ekologický a finančně nenáročný. Výhodou je i jeho rychlá realizace, kterou stihnete i během víkendu. Záleží na tom, jak velké plochy plotu budete chtít vytvořit.
Už naši předkové hojně využívali vrbové proutí jako stavební materiál a v současné době opět nabývá na své popularitě. Je snadno dostupný a finančně nenáročný, a pokud budete chtít, můžete ho nechat i rozrůst.
Plotem z proutků lze oddělit nejen celý pozemek, ale můžete ho využít i k částečnému předělu uvnitř zahrady. Stejně tak můžete využít pruty lísky či topolu.
Základem úspěchu je dostatek proutků
Nejprve si vždy ujasněte, jak velký prostor budete chtít oddělit a dle toho zvažte spotřebu materiálu. Můžete vybírat z 21 druhů vrb, které se vyskytují na našem území. Většina jejich stromovitých, keřovitých i zakrslých druhů je vhodná k řezu. Ve volné přírodě rostou vrby zpravidla v blízkosti rybníků, potoků, řek a polí. Stejně tak se můžete spojit s někým, kdo na pozemku vrby má a pravidelně je seřezává. Často je najdete u včelařů.
Čtěte také: Pletený plot z vrbového proutí: Podrobný postup
Varianty plotu z proutí
Nejjednodušší varianta je živý plot
Pokud chcete na výrobu opravdu jednoduchý plot, který časem i obroste, zvolte tento způsob. Jednotlivé vrbové pruty vsaďte širším koncem do půdy, a to ve vzdálenosti asi tak 15 až 30 cm od sebe. Poté je zastřihněte do stejné požadované výšky a často je zalévejte, nesmějí vyschnout.
Zhruba po prvním roce růstu, budete moci zaplétat vodorovné postranní výhony, které budou tvořit potřebnou zástěnu. Přečnívající výhony zastřihávejte dle potřeby. Jak se bude živý plot rozrůstat, je dobré jej zabezpečit silnějšími kůly, nejlépe z přírodního materiálu. S novými výhony bude plot hustší a vyšší.
Zkuste plot pletený
Pokud chcete mít plot či předěl rychle k užití, zvolte metody vyplétání. Připravte si několik kůlů, které zatlučete v požadované lokalitě do země a následně je libovolným způsobem vodorovně vyplete do požadované výšky. V tomto případě se dokonce vyhnete pravidelnému ostříhávání plotu. Nevýhodou je, že trvanlivost tohoto plotu oproti tomu živému má omezenou dobu.
Nežli kupovat nový, můžeme plot vytvořit z toho, co zahrada dala - z lískových, olšových a vrbových proutků, z vlků, které zbyly po prořezávkách jabloní a hrušní. Použili jsme pruty lískové, vrbové, jasanové, olšové. Zkrátka všechny, které jsme sklidili na zahradě a posbírali jako odpad z prořezávek. „Na čarodějnice“ se celé kupy podobného odpadu pálí, je však možné jej využít i jinak.
Ploty z proutí jsou ideální pro přírodní a venkovské zahrady, ale nejen pro ně. Postranní větvičky prutů odstraníme pro čistší vzhled, nebo naopak ponecháme a zapleteme do plůtku. S barvami, rozestupy a střídáním proutků si můžeme hrát dle potřeby a libosti, proutky nahoře zastřihnout či ponechat.
Čtěte také: Bezúdržbový živý plot
Plůtek může sloužit i jako opora pro popínavé rostliny, okurky, lichořeřišnici. Podepře i vyšší slunečnice, slézy a další letničky i trvalky, které mají tendenci poléhat. Kolem zeleninové nebo bylinkové zahrady vytvoří příjemné zátiší. Díky tomu, že vítr rozdrolí, funguje i přes svou substrilnost jako větrolam.
Na vyšší plot ve výběhu pro slepice, když se prutů již nedostávalo, postačily i suché výhony maliníku. Mají sice kratší životnost, ale dva roky postačí a poté je snadné je nahradit. Zkroucené větve okrasné vrby se hodí k výpletu rozverného „hobitího“ vzhledu.
Základ plůtku tvoří střešní latě, starší, při rekonstrukci střechy odstraněné a hřebíků zbavené. Stačilo nátěrem prodloužit jejich životnost. Provrtanými otvory jsme protáhli kovové tyčky, které lze snadno zapíchnout do země. Jednotlivé plotové dílce jsou díky tomu snadno přemístitelné. Pokud nemáme k dispozici latě, základ můžeme vyrobit z větví nebo kmínků, například z probírky příliš hustého jasanového náletu. Na zkoušku jsme takto pár polí připravili.
Kostru plůtku si vyrobíme tak vysokou, jak je třeba - vodorovné latě však musí být nejméně tři, aby výplet držel bez dalšího upevňování. S výpletem mohou pomoci kamarádi i děti - někomu pletení jde, jinému se plete.
Varianty pro každého
Aby se přírodní plot hodil i do formálněji pojaté zahrady, stačilo by pečlivěji vybírat proutky stejné tloušťky a docílit tak uhlazenějšího vzhledu. Ideální jsou k tomuto účelu buď pruty vrbové, nebo lískové - lískové keře obrůstají rovněž velmi ochotně.
Čtěte také: Teleskopické nůžky
Vrbové proutky se i snadno ujímají, pokud je zapíchneme do země. Plot díky nim obživne a s rostoucími vrbičkami můžeme provádět nejrůznější zapletená kouzla. Zakořeněný plůtek však už nebude možné přesunovat.
Plůtky lze tvořit i opačně, s hustší svislou kostrou a horizontálním výpletem. Výhodou svislého výpletu u přemístitelných plůtků je, že pruty dotýkající se země zvyšují jeho stabilitu.
Sázení a růst proutěného domečku: Praktické tipy a zkušenosti
Se sadbou jsme začali v polovině června 2018. Určitě je lepší brzké jaro nebo podzim, před či po období vegetace, aby rostlinky měly více síly na úspěšné zakořenění. Nastříhala jsem proutky o průměru asi 1 až 1,5 cm. Délka tím pádem byla poměrně veliká, i 2 metry. Představovala jsem si totiž, že proutky rovnou spojím a domeček bude hned, ale tak to úplně nefunguje.
Proutky jsem na 2 dny ponořila do vody, připadalo mi, že tak získají víc síly před zasazením do hlíny. Nemá smysl nechávat ve vodě zakořenit, kořeny by se urvaly při zabodávání do země. Po konverzaci s manželem jsem od možnosti mít domeček rovnou hotový (ale pravděpodobně taky záhy zcela uschlý), proutky zkrátila na cca 100-130 cm a do hodně provzdušněné zeminy zapíchala velice hluboko.
Klidně i 50 cm hluboko, kde to šlo a dalších cca 80 cm trčelo nad zemí. Většinu listí jsem otrhala, pouze na vrcholku pár nechala pro indikaci zdraví rostliny. Listy proutky zbytečně vysilují, právě proto je lepší sadit, než vůbec vypučí. Sadila jsem do kruhu o průměru asi 170 cm po trojicích. V místě, kde jsem chtěla vstup, jsem udělala větší mezeru. Jeden proutek ve trojici směřoval doleva, jeden nahoru a jeden doprava. Toto se ale snadno tvaruje i později, není nutné to dělat v této fázi.
Že lístky někde zvadly, nevadilo, důležité bylo, že rostlina časem obrašila níže novými a že proutek nehnědnul.
Za měsíc od zasazení už bylo zjevné, že se proutí krásně chytlo, celé obrašilo. To už jsem k sobě začala směřovat nějaké proutky, např. u vstupu a některé už provázkem k sobě spojila. K upevnění jsem použila přírodní provázek nebo nejtenčí aranžérský drát, takový se brzy rozpadne a nebude rostlině vadit. Při použití umělého provazu a přílišném utažení ho vrby začnou pohlcovat, to není úplně žádoucí.
V polovině sprna, čili rok a dva měsíce od vysazení už se domeček zdál hotový. Ven trčící větve jsem ohýbala a proplétala dovnitř a ty zevnitř zase ven, popř. jsem je ustřihla úplně. Domeček jsem vystužila dvěma obručemi z drátu, jednou o průměru o něco menším než samotný domeček a jedním o průměru cca 50 cm.
Využití plotu z proutí
Živý plot z proutí, tedy z vrbových prutů vypadá velmi efektně a je zcela ekologicky. Až obroste, poskytne nám dokonalé soukromí a také patří k nejlevněji pořízenému oplocení, zvláště když si proutky nařežeme v přírodě. Plot, který si upleteme z proutí, je na rozdíl od vysazovaných keřů do živých plotů, hotový velmi rychle - kolem menší zahrady ho dokážeme při troše šikovnosti vysadit i během víkendu.
Plot z proutků vrby, nebo topolu či lísky můžeme kromě oplocení pozemku využít i k částečnému předělu uvnitř zahrady. Můžeme jím vytvořit koutek pro opalování, pískoviště nebo sezení při grilování. Oddělit proutěným plotem můžeme bazén, přístřešek pro auto, hospodářské přístěnky, kompost a tak podobně.
Nejhodnějším materiálem pro vysazení takového plotu je Vrba bílá, ideální je taková, která se každoročně seřezává na hlavu, neboť její pruty jsou silné, pevné a nerozdvojují se. Ale využít můžeme pruty nejen z každé u nás rostoucí vrby, ale také z topolu nebo z lísky. Využít se dá i kroutivá vrba, kterou každoročně seřezáváme a máme tak množství větviček, které můžeme zapíchnout do země s velkou zárukou, že obrazí. Takový plot z pokroucených proutků pak bude zajisté velmi originální.
Pruty nařežeme nejlépe v době vegetačního klidu, tedy brzy na jaře nebo na podzim. Vrbové pruty plotu zasadíme buď na jaře, a to v březnu či dubnu, anebo na podzim, a to od září do listopadu. V podstatě je ale můžeme vysadit i v létě, jsou-li pro to vhodné podmínky. Po obvodu pozemku, kde chceme mít plot, vyryjeme rýhy do hloubky okolo 30 i více centimetrů.
Proutky, jež zapíchaly ve sklonu 45 stupňů a které se pravidelně kříží, začneme odspoda nahoru opatrně zaplétat. Tento živý plot z proutků důkladně zalijeme, a pokud je sucho, zaléváme průběžně ještě tři měsíce (a v období dlouhodobějšího sucha), dokud dobře nezakoření. Pruty zastřihneme do stejné výšky. Zakořeněný a dobře rostoucí plot v následujících letech můžeme zastřihovat tak, jak nám jeho výška bude nejlépe vyhovovat.
Proutěné ploty a zahradní zástěny
Skvělým způsobem, jak ohraničit zahradu a zároveň ji také skrýt před okolním světem, je pořízení proutěného plotu. Někdy jsou dostačující také jednoduché zástěny z proutí, kterými můžeme zamezit pohledům do našeho altánu, na pergolu, balkón, terasu, či k bazénu. Proutěný plot a také zahradní zástěny z proutí dokážou zajistit nejen soukromí, ale jsou také dostatečnou ochranou před větrem, hlukem a sluncem.
Jsou ideální pro instalaci okolo zahrad, bazénů i venkovních posezení, kde vytvoří perfektní soukromí. Stejně dokonale pak pomohou odclonit balkon či terasu a jsou rovněž vhodné k oddělení venkovních posezení restaurací od ulice či silnice. Přestože jsou proutěné ploty a zástěny z proutí velice lehké, vynikají vysokou pevností a v exteriéru v našich podmínkách vydrží minimálně patnáct let. Výhodou proutěného plotu je jeho bezúdržbovost, nemusíte jej ničím natírat ani obnovovat. Navíc nemá žádné nároky ani na kvalitu podloží či vláhu, jako je tomu u plotů živých.
Montáž je velmi jednoduchá a rychlá - plotové dílce se dají připevnit na stávající drátěné ploty, nebo je lze upevnit na samostatnou konstrukci. Proutěné ploty jsou rovněž ideální oporou pro některé pnoucí dřeviny.
Druhy proutí pro výrobu plotů a zástěn
Pro výrobu proutěných plotů a zahradních zástěn se používají dva druhy neloupaného proutí, které se mohou také vzájemně kombinovat:
- Vrbové proutí: Proutěné ploty se pletou z mladých proutků vrby bílé (Salix alba), která se u nás hojně vyskytuje.
- Lískové proutí: Proutí z lísky je o něco odolnější než vrbové proutí, je velmi pevné a stabilní a působí tak velmi robustně. Má krásný rustikální vzhled a v porovnání s vrbovými ploty působí mnohem masivněji.
Profesionálně pletené proutěné ploty a zahradní zástěny z proutí jsou pleteny poměrně náročnou technikou z proutí, které bylo nejdříve sušeno, poté namáčeno a následně napařováno. Aby byl plot co nejkvalitnější, měl by být pleten z čerstvého proutí přímo na objednávku. Na místo určení by pak měl přijít co nejdříve po své výrobě, aby k nosnému drátěnému plotu dobře přilnul a na něm pak pomalu usychal. Výhodou je rovněž plot stloukaný, který zajišťuje maximální možnou neprůhlednost.
Vzory proutěných plotů
- Hladký: Přirozený vzhled dáte plotu, když si zvolíte tradiční hladký vzor. Je ideální pro všechny, kdo touží po romantické zahradě. Takto pletený plot se hodí nejlépe za záhony nebo za jakoukoliv jinou zahradní výsadbu.
- Šachovnicový: Tento vzor je mnohem zdobnější, hodí se tak do zahrad, kde není přílišné množství květin a rostlin, které by jej zastiňovaly.
Proutěné ploty a zahradní zástěny se montují z jednotlivých bloků, které mohou vážit okolo 10 kilogramů. Vhodnou oporou jsou pro proutěné ploty klasické pletivové ploty. Oba typy plotů by měly mít přibližně stejnou výšku. Sloupky by měly být dobře ukotveny v betonových patkách, aby při horších klimatických podmínkách (vítr, déšť) nemohlo dojít k vyvrácení.
Pokud na zahradě žádný drátěný plot nemáte, můžete si objednat ploty se zápichem, které mají koncové tyče prodloužené asi o 50 cm. Toto prodloužení se ošetří vhodným prostředkem a poté se instaluje do země. Takovýto plot by však neměl přesáhnout výšku 150 centimetrů.
Jak již bylo zmíněno, čím dříve se hotový proutěný plot nainstaluje na dané místo, tím vyšší bude jeho trvanlivost. Kvalitní proutěné ploty není třeba nijak impregnovat ani natírat, protože jsou vyráběny z čerstvého nebo namáčeného proutí a jsou tak plné vody. Žádnou impregnaci by proutí ani nepřijalo. Pruty se nesesychají a zůstávají velice dlouho pružné, v exteriéru pak schnou asi půl roku. Na vyschlé proutí je možné (ale není nutné) používat přípravky s nízkou viskozitou, tedy nejrůznější impregnační oleje, které plot ochrání před plísní a chorobami.
Jak si postavit plot z proutí
Chcete mít rychle hotový, velmi originální a k tomu svěže zelený plot? Přesně řečeno z vrbového proutí. Výšku plotu pak můžeme nechat na přírodě nebo ji upravovat zastřiháváním a pak ji třeba zase zvýšit tím, že vrbu necháme dorůst. Vrby snesou hodně, jsou odolné a tak se hodí do každé půdy, pouze nesnáší vysloveně sucho. Proutky se musí zalévat hlavně v prvních dvou letech. Pletený plot se nerozrůstá do šířky, drží se původní linie, takže se hodí i do menších zahrádek, kde zachová přírodní styl, žádné pletivo nebo kamenná podezdívka, jen rychle vyrostlá přírodní zelená stěna.
Bude to zajímavé řešení a také univerzální: vrbu můžeme použít u plotu zahrady nebo alespoň její části. Pokud máme velkou zahradu, spotřeba proutí by samozřejmě byla enormní. Také hotový plot můžeme v některých částech oživit a zdynamizovat kouskem vloženého vrbového plotu. Anebo vrbu využijeme k částečného předělu některého zákoutí uvnitř pozemku. Oddělit tak můžeme dětské pískoviště, kout, kde se sedí, ale také věci techničtějšího rázu. Bujnou zelení tak můžeme zakrýt kůlnu nebo třeba kompostér.
Kde získat stavební materiál
Na plot budete potřebovat proutí vrby bílé přičemž byste ale rozhodně neměli necitlivě ničit stromy. Ptejte se v zahradnictvích nebo se rozhlédněte po okolí - u někoho na zahradě nebo u plotu, u cesty určitě nějaká vrba stojí. Možná i znáte někoho, kdo vrby na pozemku má, a tak je také sestřihává a prořezává. Vyhlédněte si zkrátka strom a potom se dohodněte se s majitelem, že až bude větve ořezávat, věnuje vám je. Nebo mu můžete ušetřit práci a nabídněte se, že strom ořežete sami.
Dekorativní vrba kroucená je oblíbená v našich zahradách a parcích a jiných veřejných prostranstvích a její větší exempláře majitelé také často radikálně ořezávají. Odpad pak tvoří krásně pokroucené košaté větvičky a větve. Ty po ponoření do vody snadno zakoření a po zasazení rychle rostou a tvoří zajímavé keříky.
Nízké plůtky z proutí
Nízké plůtky z neloupaného vrbového proutí mohou posloužit jako hezké olemování záhonů. Můžete si je buď koupit, nebo uplést: to druhé je sice pracnější, ale také zábavnější a levnější. Aby vás při vyplétání plůtků nebolela záda, vyrobte si jednotlivé dílce vrbového plotu na pracovním stole, a teprve pak je upevněte do země. Důležité je mít na paměti, že čerstvě uříznuté vrbové pruty (třeba ze zimního řezu) můžete použít rovnou, zatímco starší až po několika dnech namáčení. Jinak by se vám hned zlomily.
Na pletené proutěné ploty se výborně hodí žlutozelená vrba košíkářská (Salix viminalis) a červenohnědá vrba nachová (S. purpurea). Protože svislé sloupky plůtků by neměly zapouštět kořeny a obrážet, použijte pro tento účel lískové větve (na okraje jednotlivých plůtků silnější, pro vnitřní zpevnění tenčí). Konec vrbových prutů a rušivé postranní výhony odstřihněte zahradními nůžkami. Lískové větve, které poslouží jako postranní sloupky, uřízněte pilkou na délku 60 cm a seřízněte je na jedné straně nožem do špičky. Vnitřní sloupky plůtku nařežte jen na 40 cm (a do špičky je neseřezávejte).
Pomocná lať pro snazší proplétání
Aby vám výroba jednotlivých dílců plotu šla rychleji, připravte si pomocnou dřevěnou lať (70 x 6 x 4,5 cm) a vyvrtejte do ní z jedné strany otvory, jejichž průměr bude odpovídat tloušťce lískových sloupků. Počítejte s tím, že krajní otvory budou mít pro postranní sloupky větší průměr. Pro zjednodušení uveďme jako příklad lať s krajními otvory o průměru 3 cm a pěti otvory mezi nimi, každý o průměru 1,5 cm. Na 70 cm dlouhé lati je tak sedm otvorů. Tyto rozměry jsou ale orientační, přizpůsobte je konkrétním větvím a vašim potřebám.
Jak vrbové pruty do plůtku zaplétat
Nyní do otvorů v lati upevněte krajní i vnitřní lískové sloupky - měly by v ní dobře držet. K proplétání jsou nejvhodnější vrbové pruty silné 0,5-1 cm. Začněte je mezi lískovými sloupky postupně proplétat, přičemž jejich konce nechte buď prozatím volně trčet s tím, že je na konci práce odříznete, nebo je rovnou zastrkávejte do vzniklých meziprostorů mezi proutím nebo u jednotlivých sloupků. Pruty při práci stále stlačujte směrem dolů, aby byl plůtek dostatečně hustý. Po dopletení do požadované výšky, sejměte plůtek z pomocné latě a vnitřní lískové sloupky zkraťte na výšku výpletu.
Živé stavby z vrbového proutí
Vrbové proutí má dvě možnosti využití. Pokud z něj vytvoříte živou stavbu a budete ji zalévat a stříhat, odvděčí se krásným zátiším a splyne s okolní vegetací. Vrbový plot je totiž jednoduchým, estetickým a funkčním řešením. Vrba ji okouzlila i tím, že je to rostlina opadavá, a tudíž se s ročním obdobím mění její vzhled. Na jaře, když jsou větve holé a bez listí, vynikne konstrukce a provázání jednotlivých prutů. Během roku krásně obrostou, vytvoří hustou zástěnu či střechu, na podzim zase začnou měnit svou barvu.
| Vlastnost | Popis |
|---|---|
| Materiál | Vrbové proutí, lískové větve, topol |
| Typ plotu | Živý plot, pletený plot, zástěna |
| Výhody | Ekologický, finančně nenáročný, rychlá realizace, estetický vzhled |
| Využití | Oplocení zahrady, oddělení prostorů, opora pro rostliny |
| Údržba | Zalévání (u živého plotu), zastřihávání |
Používá vrbu speciálně pěstovanou na plantážích a říká, že je to odrůda, která má devadesátiprocentní uchytitelnost. „U stylu pletení, který jsem vyvinul, jde vázání dobře od ruky. Někdy ale pracuje s pětiletými pruty.
„Nejdůležitější je zalévání. Ke každé stavbě umisťuji kapénkovou závlahu, podle mých dosavadních zkušeností je to nejlepší možnost zálivky. Následně se pata stavby zasypává mulčovacím materiálem, jako je štěpka, kůra či oblázky, aby neprorůstala tráva a voda se mohla lépe vsáknout do půdy,“ říká Rech. Správně založená a opečovávaná živá stavba má podle Recha životnost desítky let. „Keře sázíte klidně na 30-50 let.