Při zavádění nových evropských norem řady ČSN EN 13108 a ČSN EN 12697 pro specifikaci a zkoušení asfaltových směsí do systému českých technických norem bylo dohodnuto, že bude provedena i revize stávající české normy ČSN 73 6160 Zkoušení silničních asfaltových směsí platné od roku 1988. Po revizi byla norma přejmenována na „Zkoušení asfaltových směsí“.
Důvodem pro provedení revize této normy bylo především vypuštění zkušebních postupů, které jsou řešeny v evropských normách pro zkoušení asfaltových směsí a nové zpracování metody pro návrh optimálního složení asfaltové směsi již s ohledem na nové evropské normy.
Inovovaný postup návrhu slouží jako informativní návod pro stanovení optimálního složení směsi, množství asfaltového pojiva atd. Tento návrh není nutno provádět při počátečních zkouškách typu podle ČSN EN 13108-20 a vystavení ES prohlášení o shodě nebo prohlášení o shodě u směsí, které nejsou uvedeny v evropských normách řady ČSN EN 13108.
Postup návrhu optimálního složení asfaltové směsi
Návrh optimálního složení asfaltové směsi zahrnuje následující kroky:
-
Návrh čáry zrnitosti kameniva tak, aby ležela uvnitř oboru zrnitosti předepsaného normami výrobků řady ČSN EN 13108, popřípadě dalších norem a předpisů s přihlédnutím ke zkušenostem laboratoře a požadavkům objednatele.
Čtěte také: Typy a Využití Sádrokartonu
-
Stanovení teoretického optimálního množství pojiva.
-
Stanovení návrhového množství pojiva a odvození optima.
Stanovení teoretického optimálního množství pojiva
Pro hutněné asfaltové směsi se teoretické optimální množství pojiva potřebné pro obalení navržené směsi kameniva stanoví výpočtem podle součinitele sytosti (tento postup je doporučen pro směsi typu AC - asfaltový beton), výpočtem podle konstant nebo podle dřívějších zkušeností. Pro asfaltové směsi typu SMA (asfaltový koberec mastixový), PA (asfaltový koberec drenážní) a BBTM (asfaltový beton pro velmi tenké vrstvy) je nutno návrh provést empiricky bez výpočtu nebo na základě dřívějších zkušeností.
V litém asfaltu se stanoví teoretické optimální množství pojiva výpočtem podle v normě uvedeného vzorce nebo odhadem podle dřívějších zkušeností.
Stanovení návrhového množství pojiva a odvození optima
V jednotlivých sadách se poté vyrobí minimálně tři Marshallova tělesa, na kterých se stanoví jejich objemová hmotnost a dále pak maximální objemová hmotnost asfaltové směsi (dříve označovaná jako objemová hmotnost nezhutněné asfaltové směsi).
Čtěte také: Vše o betonu C16/20
Následně se vyhodnotí podle požadavků pro daný druh směsi: vždy mezerovitost (% objemu) a obsah asfaltu , (% objemu), popřípadě stupeň vyplnění mezer pojivem VFB (%), pokud je požadován a mezerovitost směsi kameniva VMA (%). Pro stanovení návrhového množství pojiva je rozhodující mezerovitost zhutněné asfaltové směsi popř. stupeň vyplnění mezer.
Příklad ke grafům 3 a 4 pro směs ACL 22+: pro subinterval mezerovitosti asfaltové směsi 4,1 až 4,8 % a subinterval stupně vyplnění mezer asfaltem 3,9 až 4,6 % je interval návrhového množství pojiva 4,1 až 4,6 %. Pokud výsledky zkoušek splňují parametry stanovené národní přílohou, označí se tato hodnota množství pojiva jako výsledné optimum pojiva.
Pro lité asfalty se po stanovení teoretického optimálního množství pojiva namíchají dvě až tři zkušební záměsi odstupňované po 0,2 % až 0,4 % pojiva. Příprava směsí v laboratoři se provádí podle ČSN EN 12697-35. V jednotlivých sadách se vyrobí nejméně dvě zkušební krychle podle ČSN EN 12697-20.
Na zkušebních krychlích se stanoví čísla tvrdosti a jejich přírůstky (pokud jsou požadovány).
Čtěte také: Hodnoty Objemové Hmotnosti Betonu
tags: #objemova #hmotnost #asfaltove #smesi #výpočet