Stavět z kamene není tak složité, jak by se na první pohled mohlo zdát. Zvláště v některých oblastech byl kámen v minulosti dostupným a často používaným materiálem. Postavit si suchou zídku z kamene svépomocí není nic těžkého. Stačí se držet jednoduchého, ale chytrého systému pokládání kamene, který využívá hlavně působení gravitace a tření.
Zatímco v minulosti se kamenné zdi na chalupách často maskovaly cihlovou přizdívkou, dnes je kámen žádaným a vítaným materiálem, který dává exteriéru i interiéru specifickou atmosféru. Proto se spousta lidí pouští do oprav kamenných zdí, případně do přestavby stěn ze smíšeného zdiva.
Umět zdít z kamenného materiálu se hodí rovněž při stavbě nejrůznějších zahradních staveb či opěrných zídek nebo schodů.
Výběr kamene a příprava
Při opravě či dostavbě zdi je vhodné použít stejný typ kamene, z jakého je postavena původní zeď. Menší množství kamene se vám možná podaří shromáždit z vlastních zdrojů, nákup většího množství pak bývá zpravidla nejvýhodnější v kamenolomu. Prodejci kamene dělí sortiment podle požadovaného způsobu použití a typu zdiva, což vám rovněž usnadní výběr.
Ideálně teprve ve chvíli, kdy máte vše promyšlené a připravené, resp. jste se zídkou a jejím tvarem spokojeni, přijde na řadu výpočet a objednání kamene. Nejste si jisti a potřebujete s výpočtem poradit?
Čtěte také: Bezúdržbový živý plot
Druhy kamenného zdiva
U tradičních venkovských staveb jde o nejčastější typ kamenného zdiva. Používá se lámaný neopracovaný kámen o velikosti nejméně patnácti centimetrů, v ideálním případě se dvěma rovnoběžnými protilehlými stranami.
Zdivo z lomového kamene
Pro zdění pohledových zdí, které budeme spárovat, se kameny částečně opracují sekáčem. Na styčných spárách zpravidla do hloubky tří centimetrů, na ložných spárách alespoň do hloubky deseti centimetrů. Opracovat alespoň do částečné roviny je nutné rovněž lícové plochy kamenů.
Zdíme tak, že klademe vždy dva běhouny na jeden vazák. V další vrstvě se vazáky posouvají tak, aby střídavě lícovaly s oběma povrchy zdi (přední a zadní stranou zdi). Větší kameny patří do líce, střed zdi se vyplňuje menšími kameny. Šíře spár by měla být od 15 do 40 milimetrů, do rohů se osazují opracované kameny s převazbou alespoň 80 milimetrů. Spárujeme cementovou maltou a kameny čistíme hned po zavadnutí spárovací hmoty nejlépe s pomocí speciálního čisticího prostředku na kameny.
Řádkové zdivo
Vyzdívá se z takzvaných kopáků, proto se mu někdy rovněž říká kopákové zdivo. Tento typ zdění umožňuje dosáhnout poměrně pravidelného zdiva, v případě hladce opracovaných kopáků dokonce pravidelných svislých a vodorovných spár. I hrubě opracované kopáky však umožňují vytvoření zdi se stejnou výškou kamenů v jednotlivých vodorovných vrstvách.
V případě zdění z hrubě opracovaných kopáků je doporučená šířka ložné i styčné spáry 15 až 40 milimetrů, u čistě opracovaných kopáků postačí spáry o velikosti maximálně 20 milimetrů u ložné spáry a 10 až 15 milimetrů u styčné spáry. Kameny se kladou na sebe tak, aby navzájem přesahovaly nejméně o 150 milimetrů.
Čtěte také: Teleskopické nůžky
Haklíkové zdivo
Jde o svisle provazované zdivo. Od řádkového zdiva se liší tím, že se v jednotlivých vrstvách střídají navzájem provázané kopáky různé výšky s kameny (haklíky), které zdivo provazují svisle přes dvě až tři vrstvy.
Smíšené zdivo
Tradiční způsob zdění, který kombinuje kameny a cihly. Zatímco cihly se vyzdívaly na interiérovou stranu obvodové zdi a následně omítaly, kameny zůstávaly z vnější strany zdi. Tento způsob zdění dnes připadá v úvahu zpravidla jen tehdy, pokud byste chtěli beze zbytku dodržet původní technologii stavby.
Technologie zdění
Pro opracování kamene se používají kladiva, sekáče, případně vrtací kladiva. Kameny se před zděním musí pečlivě očistit a namočit.
Zeď z kamenů se zakládá tak, že nejdříve usadíme do rohu rohový kámen. Ten by měl mít až trojnásobnou výšku, než ostatní kameny ve vrstvě. Pomocí olovnice nebo laserové vodováhy vyrovnáme kámen do svislé polohy. Rovinu zdi vymezíme šňůrami po obou stranách. Kameny klademe co nejblíže k sobě.
Pokud jde o malty, existuje řada receptů a doporučení. Ty si často navzájem odporují, ale shoda panuje ve varování před použitím vápenné složky. Ta sice dává maltě vláčnost, ale déšť vápno ze spár vyluhuje a kamenné zdi pak pokrývají bílé skvrny, které se velmi obtížně čistí. Malta by neměla být ani z příliš jemného písku.
Čtěte také: Výběr stínící tkaniny
Jedním z možných řešení je spolehnout se na malty, určené přímo ke zdění z kamene. Patří mezi ně například Baumit malta na kameny plus, obsahující speciální pojivo Slagstar. Podle výrobce je tato malta odolná proti tvorbě vápenných výkvětů a mrazuvzdorná a vyzrává bez trhlin.
Slagstar je pojivo bez struskového písku, které ve směsi nahrazuje cement.
Postup výstavby suché zídky
Stavba zídky s pomocí betonu a malty tedy může být rychlejší a neklade takové nároky na přesnost, výsledek ale nebude nikdy vypadat tak dobře jako ručně vyskládané kameny. Proto vám prozradím postup, který si vystačí pouze se štěrkovým základem.
Nejjednodušší je vzít si pár kolíků, provázek, metr (nebo spíš pásmo) a označit si půdorys zídky přímo na zemi. Kromě provázku (který se rád prohne nebo někde přiskřípne) je lepší půdorys označit i křídou, vápnem, označovacím sprejem.
Pokud budete chtít být opravdu precizní a ulehčit si zároveň také budoucí kontrolu výšky a tvaru zídky během její výstavby, můžete si vytvořit provizorní rám/profil zídky v místech, kde bude budoucí zídka začínat a končit (tedy kde budou její tzv.
Zídka je naplánovaná a zaměřená. Teď přijde na řadu objednávka kamene, ze kterého budete zídku stavět. Nezapomeňte také rovnou objednat/dovézt podkladový štěrk pro vytvoření základu pod zídkou.
Štěrkový základ by měl být směrem dozadu vždy ještě o něco širší než pata samotné zídky (proto je základ ještě o něco širší než samotná pata), počítejte tedy raději až s 50% rezervou štěrkového materiálu navíc, právě na vysypávání prostoru v zádech zídky.
Ještě před vysypáním spodní hrubé vrstvy štěrku určitě nezapomeňte zhutnit samotnou zeminu. Pro nejspodnější vrstvu štěrku můžete použít drcené kamenivo 32-63 mm (do výšky cca 25 cm).
Použití geotextilie není nezbytné, nicméně když ji položíte na tuto spodní vrstvu, můžete si ji nechat namotanou s nějakou rezervou (min. o délce výšky budoucí zídky) v zadní části základu. Geotextilii potom můžete postupně zvedat se zídkou a trvale tak oddělit štěrk v zádech zídky od okolní zeminy.
Kdo chce být extra precizní a ulehčit si ukládání první vrstvy kamenů, může si na tuto druhou vrstvu nasypat drť 8-16 mm nebo ještě jemnější frakci 4/8 mm. Tuto vrstvu už ale nehutníme, ale jen srovnáme do roviny.
Pokud už máte štěrkový základ zídky připravený, můžete se pustit do samotného stavění. Samotné skládání kamenů by mělo probíhat s rozmyslem a citem. Nikdy s nimi neházejte nebo jim do zídky nepomáhejte silou.
Pokud si troufnete, a máte už nějaké zkušenosti se strojním opracováním kamenů, můžete si vzít na pomoc i tzv. flexu. Zkrátka si na práci s kamenem vyhraďte nějaký čas a nestresujte se, pokud vám skládání kamenů nepůjde ze začátku tak rychle, jak jste si představovali. samotná technika výběru a pokládání kamenů má svou specifickou křivku učení.
Nejspodnější vrstva kamenů bude vyskládaná z těch nejstabilnějších, ale zároveň nejméně vzhledných kamenů. Naopak ty nejhezčí, ne tak silné a více ploché kameny, si odkládejte bokem na tzv. korunu (horní hrana zídky).
Velmi zjednodušeně se dá říct, že kameny svazujeme podobně jako cihly, tedy překládáním přes sebe - dva přes jeden - jeden přes dva. Na první vrstvu kamenů (patu) pokládáme tzv.
Vždy se snažíme vyhnout vzniku křížových spár a každá další vrstva by měla být o něco užší než vrstva předchozí. Pokud jste se s výrobou rámu nezdržovali, nic se neděje, klidně vezměte jen dva kusy betonářské tyče, přibližně o výšce zídky, a zatlučte je do země pod odpovídajícím úhlem.
Po vyskládání řady nebo dvou vždy postupně dosypávejte štěrk do zad zídky. Až se dostanete k samotné koruně (horní zakončení zídky), přijdou na řadu ty nejhezčí ploché kameny, které si od začátku dáváte bokem.
Hotovou zídku můžete nakonec osázet skalničkami a drobnými rostlinami, které celou zídku ještě více zpevní a ta tak doslova sroste se svým okolím. Při volbě rostlin berte v potaz i to, na jakou světovou stranu je zídka orientovaná. Určitě je ale dobré vybírat spíše rostliny menšího vzrůstu, které kolem kamení rostou i běžně v přírodě.
Ceny zednických prací a materiálů
Stavba cihlové nebo kamenné zdi vyjde v průměru 98.500 Kč s typickým rozsahem cen mezi 43.000 Kč až 155.000 Kč. Cihlové zeď může konečně stát 2.000 až 10.000 Kč za metr čtvereční v závislosti na tloušťce a typu. Kamenná zeď bude stát 5.000 až 16.000 Kč za metr čtvereční, záviset vám bude však na tloušťce a stylu.
Náklady na metr čtvereční cihlové zdi se pohybují od 1.000 do 10.000 Kč v závislosti na vybraném typu materiálu.
Cihla: v ceně 5.500 - 9.000 Kč za metr čtvereční. Cena tradiční cihlové zdi tak může vyjít asi na 7.000 Kč za metr čtvereční.
- Cihlový obklad: v ceně 2.000 - 6.000 Kč za metr čtverečních.
- Cihlové pásky: v ceně 1.000 - 3.000 Kč za metr čtvereční.
- Dutá cihla: v ceně 5.500 - 9.500 Kč za metr čtvereční.
Ceny zednických prací se pohybují v průměru 350 až 1.200 Kč za metr čtvereční při stavbě pevné zdi z cihel. Pokud aplikujete cihlový pásek na beton nebo dřevo, vyjdou zednické práce na 250 až 900 Kč za hodinu pro dodavatele nebo zedníka. Postavení vnitřních cihlových zdí vyjde na 250 až 400 Kč za metr čtvereční.
Zahradní cihlové zdi stojí 5.000 až 7.000 Kč za metr čtvereční, pokud používáte obyčejnou cihlu. Výstavba cihlového plotu vyjde na 3.000 až 8.000 Kč za metr čtvereční. Dekorativní cihlové pilíře mohou stát 10.000 až 35.000 Kč každý. Nosné pilíře vyjdou na 40.000 až 125.000 Kč každý.
Při výstavbě kamenné zdi počítejte s cenou zednických prací kolem 600 až 1.800 Kč za metr čtvereční. Cena za zednické práce může být od 750 do 2.000 Kč za metr čtvereční. Kamenný obklad jako imitace kamenné zdi vašeho domu může stát 80.000 až 150.000 Kč.
Stěny ze škvárových bloků vyjdou obvykle na 1.600 až 3.000 Kč za metr čtvereční. Opěrné zdi mohou stát 65.000 až 175.000 Kč. Odvodňovací systém může stát 40.000 až 115.000 Kč. Poplatky za zeměměřiče se pohybují od 7.000 do 15.000 Kč.
Materiály pro kamenné ploty a zídky
Kamenné ploty stavíme z velmi odolných, přitom dobře opracovatelných materiálů. Pro stavbu celokamenného plotu můžeme doporučit materiály: Golden History, Brown Velvet nebo Massive Rock. Pro obložení plotu kamenným obkladem např.
Lomový kámen nabízíme v různých tloušťkách a velikostech, jako jsou andezit, gneis / rula /, pískovec, vápenec, kvarcit a jiné. Právě první jmenovaný - andezit vo formě lomového / štípaného kamene je velmi oblíbený.
Obklad je nejčastěji v tloušťce 1-3 cm, kamenné dlažby jsou však štípané ve více tloušťkách např. 2-4 cm, 4-7 cm resp. 3-5 cm 5-8 cm a podobně. Je vhodný pro venkovní obklady, dlažby, interiérové obklady, kamenné ploty, kámen na krb, na sokl, fasádní obklady, zahradní ohrady, suché zídky, opěrné zdi a jiné.
Uložení kamene a výplně
Uložení kamene „na divoko“ Divočejší skladba se blíže inspiruje přírodou. U této skladby může být kámen ukládán bez spáry (tzv. na sraz) nebo se spárou. Spára může být přesně definována nebo volná.
Uložení kamene v přesnějších liniích Kameny jsou opracovávány a usazovány tak, aby tvořili přesné (geometrické) linie.
Pro výplň kamenného plotu jsou nejčastěji používány materiály kov a dřevo. Osazení uchycení pro výplně je možné v rámci kamenických prací nebo později navrtáním sloupků.
Závěr
I když stavba zídky svépomocí není „projekt na jedno odpoledne“, investovaný čas a vynaložené úsilí určitě stojí za to. Postup výstavby suché zídky je nutné téměř vždy adekvátně přizpůsobit konkrétním podmínkám.
tags: #plot #z #lomoveho #kamene #stavba