Ploché střechy pro dlouhodobě spolehlivé fungování hydroizolace potřebují dostatečný spád. Dříve používané ploché střechy bez spádu, nebo s minimálním spádem do 1 %, se neosvědčily, protože vlivem dotvarování konstrukce vždy docházelo ke vzniku tzv. stojaté vody se všemi negativními důsledky (poruchy hydroizolace, vznik mikroorganismů, napětí mezi mokrými a suchými částmi střechy apod.).
Podle ČSN 73 1901 „Navrhování střech - Základní ustanovení“ se kaluže tvoří při sklonu povrchu střechy do 3 %. Tento spád je v řadě případů (rozlehlejší objekty) těžko dosažitelný, z tohoto důvodu je možno doporučit kompromisní spád 2 % (např. dle německých předpisů se ploché střechy se spádem pod 2 % považují za střechy zvláštní). Minimální spád plochých střech s povlakovými krytinami mimo žlaby a úžlabí je 3 %.
Spádování plochých střech
Spádování slouží k vytvoření spádu a je klíčové pro správnou funkci ploché střechy. Existují různé způsoby spádování.
Spádování pomocí desek EPS
Spádování plochých střech pomocí spádových desek EPS je v současnosti nejpoužívanějším způsobem s řadou výhod:
- Suchý montážní proces.
- Rychlý postup prací.
- Minimální přitížení konstrukce.
- Žádné dilatační spáry.
- Možnost dodávky libovolných spádů.
Spádové desky pěnového polystyrenu pro střechy se v převažujícím množství případů vyrábějí v rozměrech 1 m x 1 m, a to se spádem na jednu stranu. Ve stavební praxi se někdy označují jako klíny. Klíny z pěnového polystyrenu se používají v detailech například u atik anebo se umísťují do některých úžlabí, před světlíky a různé nástavby na střeše, aby zabránily vzniku oblastí, kde by se po deštích na povrchu střech vytvářely kaluže vody.
Čtěte také: OSB desky na plochou střechu: Tloušťka
Desky pěnového polystyrenu je možné vyrábět s minimálním spádem 0,5 % a spád desek je možné měnit po kroku 0,5 %, tzn. Desky EPS lze zpravidla vyrábět spád s krokem po 0,5 %. To v praxi znamená výrobu desek se spády 1 %, 1,5 %, 2 %, 2,5 %, 3 % atd.
Pro vyspádování úžlabí se používají spádové klíny úžlabí z EPS. Jako spádové klíny je možno použít, jak běžný bílý EPS, tak šedý EPS se zvýšeným izolačním účinkem. Šedý EPS je třeba díky své nižší teplotní odolnosti pod hydroizolací chránit z horní strany min. 50 mm bílého EPS, pokud není teplotní ochrana řešena jiným způsobem.
Při objednání výroby spádových desek pěnového polystyrenu je také potřeba přihlédnout k podmínkám při jejich dopravě a montáži na stavbě. Z tohoto důvodu se spádové desky vyrábějí od minimální tloušťky 10 mm. Protože se při montáži střešního pláště po tepelné izolaci chodí a přemísťují se po ní stavební materiály, je vhodné používat spádové desky EPS od tloušťky 20 mm, nebo ještě lépe od tloušťky 40 mm (jsou odolnější).
Sestavovat spádování střech z desek pěnového polystyrenu s různými spády z různých směrů a upravovat rozměry a tvar desek na střechách a vytvářet základní úžlabí pod různými úhly je pro většinu pracovníků realizačních firem opravdu velmi obtížné. Upravování rozměrů desek EPS je optimální provádět řezáním pilou nebo odpovídajícím zařízením s odporovým drátem, a to kolmo nebo rovnoběžně s okrajem desek, případně pod úhlem 45 stupňů. Pod jinými úhly se upravují tzv. rozháněcí klíny.
Desky EPS je potřeba pokládat s vystřídáním spár. Pěnový polystyren se nesmí skladovat na plochách a v oblastech, kde se dlouhodobě vyskytuje nebo zadržuje voda.
Čtěte také: Výběr krytiny pro plochou střechu
Spádování pomocí desek MW
Spádování pomocí desek MW se provádí většinou ve spádu 2 %, ale na zakázku jde provést jakýkoliv spád do 15 %. V nabídce jsou spádové desky se spádem v jednom směru, ale i klíny se spády ve 2 směrech, které se s výhodou používají při vyspádování úžlabí, nebo pro tzv. dvouspádové klíny z MW Isover DK.
U střech skladů, hal a průmyslových objektů se používají především minerální izolace, které zaručují vyšší požární odolnost a akustické vlastnosti. V případě požáru bezpečně chrání konstrukce před ohněm - zabraňují šíření plamene a nezvyšují požární zatížení konstrukce.
Návrh spádování a kladečské plány
Nedílnou součástí každé pokládky je zpracování kladečského plánu, podle kterého je nutné postupovat. Návrh spádování probíhá ve dvou krocích:
- Návrh spádování + výkaz materiálu (na základě poptávky)
- Kompletní kladečský plán (na základě objednávky)
Tento návrh a výkaz materiálu je poskytován bezplatně a to zpravidla do 3 pracovních dnů od dodání kompletních podkladů. Po jeho zpracování z něho jasně vyplývá konečná spotřeba desek včetně směru spádu nebo rozvodí. Tento postup tak pomáhá předejít případným dalším výdajům.
Pro návrh spádování je třeba zaslat:
Čtěte také: Realizace ploché střechy s asfaltem
- Půdorys a řez střechy a okótovanou polohu vtoků.
- Výšky atik.
- Minimální a maximální tloušťku tepelné izolace.
- Minimální požadovaný spád střechy.
- Stávající spád střechy.
- Typ uchycení spádové vrstvy a hydroizolace.
- Typ hydroizolace.
- Typ projektovaného EPS či MW.
- Popis podkladních vrstev.
- Ostatní (požadované termíny, kontaktní osoby...).
Polohu vtoků a výšky atik doporučujeme fyzicky překontrolovat, neboť co je na výkrese, nebývá často na střeše.
Montáž a skladování
Během budování spádování střechy z pěnového polystyrenu je nutné tepelnou izolaci průběžně zakrývat hydroizolacemi. Montáž střešního pláště se proto obvykle provádí po etapách. Postup výstavby střešního pláště je nutné provádět takovým způsobem, aby nedošlo k zatékání vody z povrchu hydroizolací do skladby střechy. Při montáži střešního pláště se zpravidla provádějí z hydroizolací etapové spoje. Samolepicí asfaltové pásy položené na horním povrchu pěnového polystyrenu se v oblastech etapových spojů vodotěsně napojí (nataví nebo nalepí) na vrstvu parozábrany.
Pěnový polystyren pro vybudování zateplení a spádování střech zabere na stavbě poměrně dost prostoru.
Spádové vrstvy se u plochých střech ještě v nedávné minulosti vytvářely z betonové mazaniny, nebo také z násypu škváry či štěrku. Variantou byl i granulát z pálené hlíny. Dnes se spádování plochých střech mokrým procesem (betonovou mazaninou, lehčeným betonem, perlitbetonem nebo polystyrenbetonem) provádí jen zřídka.
Když se ale spádová vrstva z betonu neprovádí, tak výchozím podkladem pro vybudování střešního pláště je zpravidla vodorovná nosná konstrukce, ukončená parozábranou.
| Vlastnost | EPS (Expandovaný polystyren) | MW (Minerální vlna) |
|---|---|---|
| Montážní proces | Suchý | Suchý |
| Rychlost práce | Rychlý | Rychlý |
| Přitížení konstrukce | Minimální | Minimální |
| Dilatační spáry | Žádné | Není uvedeno |
| Možnost spádu | Libovolné (od 0,5% po 0,5%) | Zpravidla 2% (na zakázku do 15%) |
| Použití v úžlabí | Spádové klíny úžlabí | Dvouspádové klíny Isover DK |
| Požární odolnost | Není hlavním benefitem | Vyšší požární odolnost |
| Akustika | Není hlavním benefitem | Vyšší akustické vlastnosti |
| Minimální tloušťka desky | 10 mm (doporučeno 20-40 mm) | Není uvedeno |
Požární odolnost a izolační materiály
Izolační materiály Isover plní svoji nezastupitelnou úlohu i při izolaci plochých střech. Jak je známo, teplo nejvíce uniká vzhůru, proto jsou na střechy kladeny nejpřísnější energetické požadavky. Za označení REI se uvádí doba (v minutách), po kterou jsou výše uvedená kritéria splněna. Pro konkrétní střechu a konkrétní skladbu je vydáváno tzv. Ujištění o požární odolnosti, které dokládá použití materiálů schválených v systému (SG COMBI ROOF, PROTECTROOF® apod.).
Používají se hlavně u nepochozích střech halových objektů, kde je vyšší požadavek na požární odolnost a akustiku. V případě požáru bezpečně chrání konstrukce před ohněm - zabraňují šíření plamene a nezvyšují požární zatížení konstrukce. Jedná se o střechy s klasickým pořadím vrstev, to znamená, že hydroizolační vrstva je umístěna nad tepelnou izolací a dalšími vrstvami. Tyto střechy jsou trvale nepochozí, umožňují přístup pouze pro kontrolu stavu konstrukce a zařízení na střeše. Pokud je na střeše umístěno větší množství technického vybavení, které potřebuje častou údržbu, navrhne projektant dle potřeby vhodná opatření.
Revoluční novinkou firmy Isover je unikátní lamelový systém velkoformátových lamel s vlákny orientovanými kolmo na podklad - Isover LAM. Systém byl vyvinut zejména s ohledem na stále se zvyšující požadavky na tloušťku tepelné izolace, běžně dosahující pro úsporné stavby přes 300 mm. Stávající desky takové tloušťky nelze ani vyrobit a navíc by byly velmi těžké. U systému z lamel toto není žádný problém.
Tepelná izolace plochých střech z minerální izolace se provádí vždy jako vícevrstvá s posunem (převázáním) spár. Jako vrchní vrstvu lze použít desku Isover S nebo Isover S-i dle konkrétních požadavků střechy. V případě použití Isover P, nebo Isover R do spodní vrstvy je nutné střechu skládat najednou, tzn. nejprve spodní vrstvu a na ni hned vrchní desku Isover S, popř. Isover S-i.
PROTECTROOF® a SG COMBI ROOF jsou systémová řešení plášťů na trapézovém plechu s požární odolností REI 15 - REI 45 DP1-DP3. Systém PROTECTROOF® vznikl společným vývojem SGCP divize Isover a Kovové profily spol. s r.o.
Systém SG COMBI ROOF je již tradičním řešením pro střechy halových staveb tj. obchodní a logistická centra, výrobní a skladovací haly apod. Systém se využívá pro velkorozponové konstrukce pro folie i asfaltové pásy.
Zajímavou možností rekonstrukce ploché střechy jsou takzvané střechy „Duo“. Vzniknou kombinací klasické ploché střechy s tepelnou izolací chráněnou hydroizolací, na kterou se přidá ještě extra vrstva nenasákavé tepelné izolace z extrudovaného polystyrenu, např. Styrodur C. Další zajímavou možností renovace ploché střechy je přidání extrudovaného polystyrenu zakrytého vegetačním panelem. Používají se hlavně s povlakovou fóliovou hydroizolací nebo asfaltovými pásy. Na přání se dodávají s boční polodrážkou šíře 15 mm, která je vytvořena vyfrézováním polystyrenu ze základní desky. Skladebná šířka desky s polodrážkou je tedy o 15 mm menší.
tags: #plocha #strecha #spadove #kliny #v #uzlabi