Už z názvu je jasné, že jednou z nejdůležitějších prvků celé stavby bude základová deska. Vzhledem k tomu, že ponese stavbu, bude záležet na její kvalitě a životnosti. Základová deska není jen obyčejný kus betonu, ale zajišťuje stabilitu stavby a zároveň přenáší veškeré zatížení ze svislých konstrukcí do půdy. Špatně provedená základová deska se odrazí na celé stavbě. V budoucnu může dojít i k popraskání zdiva a omítek, zkřížení oken a dveří nebo problémům s podlahami. Realizace základů se neobejde bez geologického průzkumu, na základě kterého se navrhne konkrétní technické řešení v projektové dokumentaci.
Geologický průzkum a volba typu základové desky
Před výkopovými pracemi musí na staveniště dorazit geodet, který vytyčí základové spáry domu. Kromě polohy domu musí vytyčit i výšku založení. Při průzkumu se provádí minimálně dva řezy staveništěm, podle kterých se vytvoří obraz o uspořádání jednotlivých geologických vrstev. Sondy se zavádí zpravidla do dvojnásobné hloubky oproti hloubce založení základů. Pozemky, které jsou ohroženy působením vody nebo sesuvy půdy, nejsou pro výstavbu domu vhodné. Proto je třeba typ podloží, stav půdy a související rizika prozkoumat co nejdříve. Pro založení domu není vhodné ani bahnité či rašelinové podloží. Problém se založením stavby pak můžete mít i na pozemcích, kde v minulosti došlo k nevhodné navážce nebo poddolování. Projektanti vypracují založení stavby na samostatném výkresu, který je součástí ucelené projektové dokumentace. Základní informace jsou obsažené v projektové dokumentaci pro stavební řízení.
Základové desky se rozdělují do několika kategorií podle toho, na jaký typ podloží se beton lije. Další podmínkou při výběru vhodného druhu betonu je také typ samotné stavby. Pro dřevostavby a montované domy se používá betonová směs s vysokou tekutostí, jejíž žádanou vlastností je rychlé a snadné dosažení roviny povrchu. Je potřeba zhodnotit skutečnost, jak ekonomická stavba by to měla být. Do úvahy je nutné vzít podloží domu, statické a dynamické zatížení základové desky a jiné parametry. Projektant na vaší stavbě, případně svahy, které by se mohly sesunout, navrhne optimální řešení základové desky. Důkladně zvažte, jste-li opravdu schopni zvládnout její realizaci svépomocí, nebo si na pomoc raději přizvete profesionální firmu. V obou případech doporučujeme spolupracovat se stavebním dozorem, který dohlédne na správné provedení všech technologických kroků.
Typy základových desek
- Základová deska na štěrku: Představuje standardní typ základové desky, který je díky snadnému procesu výstavby oblíbený zejména při svépomocné realizaci. Základem jsou zapuštěné pasy vyplněné betonem, které se zasypávají vrstvou štěrku. Po jejím zhutnění se připraví armatura z betonářských výztuží, následně se plocha vylije betonovou směsí. Slabou stránkou základových desek na štěrku je nedostatečná tepelná izolace konstrukce.
- Plovoucí základová deska: Moderním typem základové desky je plovoucí základová deska, která se vyznačuje skvělými termoizolačními vlastnostmi. Proto se s ní často setkáte zejména u pasivních domů, kde je kvalitní zateplení celé konstrukce včetně základů zásadní. Izolační materiál se následně obalí geotextilií a překryje polyethylenovou fólií. Plovoucí základová deska, která se lije na připravené vrstvy, je tak kvalitně izolovaná zespodu po celé ploše. Díky tomu je riziko vzniku tepelných mostů eliminované. Základová deska může „plavat“ také na deskách z extrudovaného polystyrenu, které přináší vynikající tepelněizolační vlastnosti. Polystyren slouží jako izolační polštář (vana) přímo v základové desce, a tak rovněž eliminuje vznik tepelných mostů. Tento systém je vhodný pro zakládání na nestabilním podloží.
Základová deska je druhem plošného základu vyztužená dle statického výpočtu a její tloušťky se pohybují od 0,3 m výše a tvoří základovou konstrukci pod celou plochou objektu. Samozřejmě i jednoduché stavby, jako jsou rodinné domy, se mohou zakládat na těchto základových deskách, pokud to základové poměry vyžadují.
Příprava podloží pro betonovou desku
Stavba rodinného domu začíná zhotovením základů. Na těch se rozhodně nevyplatí šetřit - nevhodně provedená základová deska dokáže způsobit spoustu problémů při následných stavebních pracích i samotném používání stavby. Základy slouží k přenosu váhy stavby na podkladovou půdu, chrání ji před sesuvy i působením síly všemi směry. Mnozí často nesprávně používají pojem základová deska i pro základové pasy, tedy vrstvu betonu uloženou v základových spárách. Rozdíl je však významný - základové spáry vyplněné betonem představují vodorovnou rovinu, v níž se základ stýká se zeminou. Samotná základová deska z betonu se však umísťuje až nad úroveň terénu.
Čtěte také: Míchání betonu krok za krokem
Rozdíl mezi základovou deskou a podkladním betonem
Podkladní beton není to samé, co základová deska, i když se tak často nesprávně nazývá. Základová deska není podkladní beton na pasech! Vraťme se však k podkladní betonové desce neboli podkladnímu betonu. Nejedná se o nosnou konstrukci základů (nosnou konstrukci základů tvoří základové pasy), nýbrž o podkladní vrstvu betonu pro uložení hydroizolačního souvrství, protiradonové izolace a skladby podlahy.
Hutnění zemin a štěrkový podsyp
Mezi tvárnicemi ztraceného bednění vzniká často prostor, který je nutné vyplnit - jednak vznikne prostor při skrývce ornice a jednak se v rámci stavby provádí rozvody kanalizace, přípojek vody a elektřiny, a prostor je tak velmi často protkán dalšími výkopy a ten je nutné zasypat. Již při výkopech a dle geotechnického průzkumu zjistíme jakou zeminu vlastně vyhloubíme v rámci základových pasů. Tuto zeminu lze využít pro tyto zásypy. Skrývku ornice zásadně nepoužíváme. Nelze používat ani zeminu s kusy kořenů a organických příměsí - ty následně vyhnívají a tzv. prosedají. Jako nevhodné jsou soudržné zeminy třídy F5-F8 (jíly a hlíny se střední, vysokou, velmi vysokou a extrémní plasticitou), které v podstatě nelze hutnit a jsou objemově nestálé. Všechny ostatní zeminy lze pro zásypy použít, případně je nahradit štěrkovým podsypem.
Abychom mohli na tyto nasypané zeminy provést podkladní betonovou desku, je nutné je zhutnit. Hutnění se u těchto jednoduchých staveb provádí pro nesoudržné zeminy (štěrky, písky, hlína štěrkovitá) vibrováním a válcováním. U soudržných zemin pak pouze válcováním. Při zhutňování je nutné dbát, aby nedošlo k porušení svodného potrubí kanalizace a ostatních přípojek. Obecně se u těchto jednoduchých staveb kvalita zhutnění nijak neměří a lokálně tak může docházet k nerovnoměrnému zhutnění, které má za následek vytváření lokálních prohlubní pod podkladním betonem.
Nyní se dostáváme k problematice štěrkového podsypu pod podkladní beton. Štěrkové podsypy ani polštáře se pod podkladní ani základové desky zpravidla nedělají. Desky jsou navrhovány s ohledem na únosnost stávající zeminy a zlepšování zeminy je v takovýchto plochách neekonomické. V případě podkladních betonových desek se podsyp u hrubozrnných zemin většinou neprovádí, jelikož ty jsou dostatečně únosné a štěrkem již únosnosti významně nepomůžete. Je nutné si však uvědomit, že případná vložená štěrková vrstva má svou mezerovitost, a tedy i vzduch, ve kterém se hromadí radon. Dle příslušné normy musí být všechny štěrkové podsypy a zeminy o mocnosti nad 50 mm odvětrány nad střechu. V rámci jemnozrnných zemin obsahujících jíly a hlíny střední a vysoké plasticity, které po celou dobu zůstávají mezi základovými pasy, jsou vždy nasyceny vodou a je nutné provést štěrkový podsyp. Tyto zeminy je nutné důkladně nechat vyschnout, následně zaválcovat štěrkem frakce 16-32 tloušťky 100 mm a následně uložit frakci 8-16 tloušťky 150 mm a provést zhutnění vibrační deskou. Štěrkový podsyp se zde dává z jediného důvodu, a to z důvodu urychlení konsolidace neboli postupného vytlačování vody z pórů zeminy při zhutňování. Po vylití podkladní desky betonem se již nepředpokládá znovu nasycení vodou. Pokud by i přesto k němu došlo, štěrkový podsyp při bobtnání jílovitých částí zachytí tuto vodu a nevznikne tak pórový tlak vody zespoda na desku. Upozorňuji, že štěrkový podsyp nepatří pod základovou spáru základového pasu. Velmi nedoporučuji používat jako podsyp štěrkopísek, zejména ve větších vrstvách. Pokud jej použijeme u podkladního betonu, únosnost ani sedání nijak neovlivníme, ovšem zaděláme si na skrytý problém v další fázi stavby, kdy na tuto vrstvu vylijeme podkladní betonovou desku. Proto doporučuji v případě štěrkopísku separovat jej od následného betonu polyetylénovou fólií. Stejný postup se aplikuje při odvětrání radonu, kdy nechceme, aby cementové mléko protékalo do vrstvy štěrku a snižovalo tak jeho účinnost na odvětrání. Folii lze u štěrkového podsypu také nahradit geotextilií. V případě použití fólie je betonová vrstva odseparována od podkladu a beton tak není přímo namáhán vlhkostí.
Radonová izolace
Ještě upozorním, že pokud je v domě instalováno teplovodní nebo elektrické podlahové topení nebo štěrková vrstva o mocnosti nad 50 mm, nebo je-li radonový index stavby vysoký, je nutné provést vždy odvětrání radonu přes štěrkové lože nad střechu objektu nebo vložení ventilační vrstvy do kontaktní konstrukce (tedy souvrství podlahy). Sálání tepla z podlahy totiž urychluje také prostup radonu do interiéru stavby.
Čtěte také: Beton pro základy
Realizace základové desky
Realizace základů se skládá z mnoha dílčích kroků. Pomocí stavební mechanizace se následně vyhloubí základová spára, která se nesmí hutnit. Před dalšími pracemi musí být důkladně vyčištěná, bez bahna, vody a průvalů. S hloubením můžete začít kdekoliv v místech vyznačené stavby.
Výkopové práce a inženýrské sítě
Po vytvoření základové spáry se připravují inženýrské sítě. Přesně podle projektové dokumentace je potřeba připravit budoucí rozvody vody, kanalizace, elektřiny či plynu. Pokládají se husí krky, připravují revizní šachty a vybednění prostupů. Vyhloubené spáry se vylijí betonem. Vytvoří se tak betonové základové pasy, které se nachází nejen po obvodu stavby, ale také pod nosnými zdmi.
Ztracené bednění a lití betonu
Na betonové pasy se položí bednicí tvárnice (ztracené bednění) a vylijí se betonem. Ukládají se jak po obvodu domu, tak na místa nosných zdí. Vytvoří se bednění, které poslouží k ohraničení při lití betonu a zhotovení základové desky. Ztracené bednění se využívá především pro stavbu základů domů. Základová deska se poté vylije mezi tyto základové pasy na připravené podloží. Toto podloží je tvořeno zeminou a následně štěrkem, který ovšem musí být dokonale zhutněný.
Armování a betonování
V posledním kroku se konečně dostáváme k samotnému lití betonu a vytvoření základové desky. Vrstva betonu se po celé ploše prokládá kari sítěmi. Beton se průběžně zhutňuje a ve finální fázi uhlazuje hliníkovou stahovací latí. Pro betonování základových pasů a základové desky se obvykle používají betony různé třídy. Základové desky můžou být zhotoveny buďto z prostého betonu nebo železobetonu. Specifikaci (pevnost) betonu najdete v projektové dokumentaci. Doporučená tloušťka podkladního betonu je 150 mm, průměr drátu by měl být 6-8 mm.
Ke zhutnění betonu se používá ruční nebo ponorný vibrátor. Deska se odlévá z betonu třídy C16/20, nebo C20/25. Základová deska se musí čas od času pokropit vodou, aby beton dobře zrál a nepopraskal. Kvalitu provedení základové desky rozhodně nepodceňujte. Při neodborné výstavbě často dochází k nedodržení rozměrů stanovených projektem, posunu stěn, popraskání nalitého betonu nebo „rozjetí“ ztraceného bednění.
Čtěte také: Parametry fréz do betonu
Přehled tříd betonu pro základové desky
Následující tabulka uvádí běžně používané třídy betonu pro různé části základové konstrukce:
| Část konstrukce | Doporučená třída betonu |
|---|---|
| Základové pasy | C16/20 až C20/25 |
| Základová deska | C16/20 až C20/25 |
| Podkladní beton | C12/15 až C16/20 |
Výše uvedené specifikace betonů (C25/30 apod.) nelze brát jako doporučení. Specifikaci (pevnost) betonu najdete v projektové dokumentaci, popř. ve spolupráci se statikem. K dopravě betonových směsí používáme autodomíchávače značek MAN, IVECO, MERCEDES aj. o objemu 6-8m3. Berte na vědomí, že dopravu pro suché/zavlhlé směsi (např. potěry/mazaniny) nenabízíme, ale na vyžádání můžeme doporučit naše partnery. Pokud potřebujete uložit beton na větší vzdálenost, popř. do výšky, zvolte možnost čerpání betonu. Do pole „Specifikace betonu“ uveďte vzdálenost, na kterou chcete beton čerpat.
Důležité pojmy
- Armování: Vyztužení betonové směsi, které zvyšuje odolnost betonu proti mechanickému poškození.
- Geologický průzkum: Posuzuje vlastnosti geologického prostředí v místě výstavby.
- Plovoucí základová deska: Využívá se u nízkoenergetických a pasivních domů. Beton se lije na izolační vrstvu z pěnoskla nebo extrudovaného polystyrenu.
- Skrývka ornice: První terénní úprava při realizaci základů, při které se odstraňuje 15 až 30 cm zeminy.
- Třída betonu: Označení jakosti betonu podle krychelné pevnosti.
- Základové pasy: Tvoří základ pro budoucí zdivo.
- Ztracené bednění: Označení pro betonové tvarovky s dutinou.